Pracovní cesta - strana 2

Jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě sjednán nárok na cestovní náhrady. Nejsou mu propláceny. Nyní předložil účet za ubytování, kde je uvedena samostatně položka snídaně. Může mu být tato snídaně proplacena, nebo na její proplacení nemá nárok?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Může si zaměstnavatel uplatnit DPH z dokladů přiložených ve vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem - např. fakturu za ubytování, PHM, parkovné? Faktury/účtenky bývají hrazené kartou z firemního účtu společnosti.

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Je možné dát do daňově uznatelných nákladů letenku, v případě, že zaměstnanec onemocní a letenka propadne? Jelikož firma nabízí jako benefit sick days, zůstane zaměstnanec doma touto formou. 

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Firma nařizuje svým zaměstnancům mimořádné směny. Dle § 152 písm. c) zákoníku práce je povinna vyplácet cestovní náhrady. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), dostávají od zaměstnavatele stravné. Zaměstnavatel na tuto mimořádnou směnu sváží zaměstnance z místa bydliště do místa výkonu práce mikrobusem. Zaměstnanci nic nedoplácí. Mikrobus není ve vlastnictví firmy, ale tato služba svozu je prováděna externím dodavatelem. Lze fakturu za dopravu zaměstnanců dát do daňově uznatelných nákladů firmy? Je tento svoz na mimořádnou směnu u zaměstnance osvobozen? Žádná jiná náhrada ze zákona již zaměstnanci nepřísluší?

Manželé, oba spolumajitelé a jednatelé s. r. o. jedou na třídenní zahraniční cestu do Rakouska za účelem setkání se s obchodními partnery. Na ubytování budou mít vystavenou fakturu včetně polopenze v hotelu. Může tato faktura být zaúčtována - ubytování=nákladová položka, polopenze včetně případných nápojů=nedaňová položka? Dalším nákladem by byly doklady za tankování. Žádné jiné výdaje neočekáváme. Lze takto doklady zaúčtovat, aniž by se musel vypisovat cestovní příkaz? Nebo se musí cestovní příkaz vypsat včetně stravného a rozdíl mezi stravným z cestovního příkazu a částkou vyšší bude zaúčtován jako nedaňová položka?

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnanci vznikl nárok na stravné a zároveň firma mu koupila (firemní kartou) na pracovní cestě oběd, stravné řádně zkrátíme v zákonné výši, zeptám se, pokud to tak uděláme, můžeme účtenku od oběda zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si uplatnit i DPH? Pokud by firma koupila zaměstnanci na pracovní cestě drobné občerstvení (např. kávu, tzn. nemá to povahu hlavního jídla), můžeme i tu kávu zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si i z kávy uplatnit DPH?

Je nutné uvádět v cestovním příkazu i časy přestupu z jednoho letadla na druhé, nebo pokud pracovník zůstane celou dobu v tranzitu a letiště neopustí to nutné není? Může při několikahodinovém čekání na přestup v určité zemi vzniknout nárok na diety z této země i když pracovník zůstává celou dobu v tranzitu?

Jednatel s. r. o. má sjednanou smlouvu o bezplatném výkonu funkce, ve smlouvě nejsou sjednány nároky na cestovní náhrady. V případě, změny smlouvy a sjednání nároku na cestovní náhrady, budou pak tyto na straně s. r. o. daňově uznatelné a na straně jednatele nebudou předmětem daně z příjmů a nebudou nepodléhat ani zdravotnímu a sociálnímu pojištění?

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Jednatel SRO má sjednanou smlouvu o bezplatném výkonu funkce, ve smlouvě není sjednán nárok na cestovní náhrady. V minulosti SRO dle stanoviska daňového poradce platila jednateli pouze ubytování a jízdenky bez cestovních náhrad. Nyní jsem četl článek, kde to není rozebráno úplně jasně, ale je tam napsáno, že se cestovní náhrady musí poskytnout, když je výkon funkce bezplatný a cestovní náhrady nejsou sjednány. Postupujeme tedy správně nebo špatně, když jednateli platíme jen ubytování a neposkytujeme cestovní náhrady?

 Škola zřizená JMK poskytuje stravování prostřednictvím školní jídelny-výdejny, provoz pouze pondělí až pátek. Příklad 1: Jak postupovat v případě, že by se jednalo o mimořádnou směnu zaměstnance (prac. doba zaměstnanci rozvržena pondělí až pátek, úvazek 1,0), která by připadla na sobotu v délce 8 hodin, v místě pravidelného pracoviště. Na co všechno má zaměstnanec nárok v rámci pracovní cesty? Dle našeho názoru má nárok na stravné. Má nárok i na stravenku, neboť se nachází na místě pravidelného pracoviště, výdejna mimo provoz, a jeho směna přesáhla 3 hodiny? Lze poskytnout obojí? Pokud ne, z jakého důvodu? Příklad 2: Zaměstnanci začala směna v pracovní den v 8:00 h, v době od 11:00 do 11:30 h mu bylo poskytnuto stravování ve školní jídelně-výdejně na pracovišti. Poté, co se naobědval, odjel v 11:30 h na pracovní cestu, která trvala do 16:30 hodin. Zaměstnanec se během cesty nikde nestravoval, neboť obědval na pracovišti před pracovní cestou a večeřel ve svém bydlišti po ukončení pracovní cesty. Má v tento den zaměstnanec současně nárok na závodní stravování i na stravné? Pokud ne, z jakého důvodu?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla? 

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce - přeprava materiálu. Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště, místo výkon práce, avšak má zde uvedeno, že má nárok na proplácení cestovních výdajů související se služební cestou soukromým automobilem. Zaměstnavatel zaměstnanci proplácí náhrady za opotřebení soukromého vozidla. Musí zaměstnavatel proplácet i stravné, pokud cesta trvala více než 5 hodin?

Zaměstnanec využívá služební vůz k cestám z pracoviště do místa bydliště a naopak. Důvodem je sjednaná pracovní pohotovost - mimo čerpání dovolené po celý rok. Důvodem pracovní pohotovosti je, že je určen jako osoba, které bude zaměstnavatel volat v případě vniknutí do objektu, nebo požáru... prostě v případě nenadálé situace. Mohou být tyto cesty z pracoviště do místa bydliště a naopak považovány za služební cesty, bez přidaňování 1% hodnoty vozu?

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?