Příjmy z podnikání - strana 3

Může podnikatel, fyzická osoba v režimu paušální daně, přijmout půjčku ve výši 3 mil. Kč, kterou bude postupně ze svých příjmů splácet na IČO? Je toto v režimu paušální daně možné? Předpokládám, že takovýto příjem na účet se nebude počítat do příjmu určeného ke zdanění.
Vydáno: 08. 10. 2024
  • Článek
Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.
Vydáno: 03. 10. 2024
Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu. 
Vydáno: 24. 09. 2024
  • Článek
Velmi často je v rámci fundraisingu potřeba potencionální dárce k darování motivovat a jak jinak motivovat, než že dárce získá kromě dobrého pocitu ještě další protihodnotu. V této části probereme účetní a daňová úskalí poskytování a přijímání protihodnoty v nepeněžní podobě k poskytnutým peněžním darům (k převáděným finančním prostředkům), a to jak v situacích, kdy je protiplnění nenápadné nebo skryté až po situace, kdy finanční prostředky již darem přestávají být.
Vydáno: 22. 08. 2024
  • Článek
Pominu-li spoření do tzv. III. pilíře (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. doplňkové penzijní spoření) a investiční životní pojištění, které nabízejí penzijní společnosti a pojišťovny, tak finanční trh nabízí drobným investorům 1) v zásadě dva způsoby, kam mohou umisťovat své volné finanční prostředky ve snaze ochránit je před inflací, popř. dosáhnout jejich zhodnocení. Drobný investor může zvolit tzv. kolektivní investování nebo investovat individuálně.
Vydáno: 21. 08. 2024
  • Článek
Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.
Vydáno: 31. 07. 2024
  • Článek
Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.
Vydáno: 17. 07. 2024
Podnikatel, fyzická osoba, v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, vedl daňovou evidenci. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvede v daňovém přiznání pohledávku v § 7 ZDP, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP? Podnikatel fyzická osoba v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, uplatňoval výdaje paušálem. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvádí se v daňovém přiznání v § 7 ZDP s uplatněním paušálních výdajů, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP?
Vydáno: 17. 06. 2024
  • Článek
Investor, který umisťuje své přebytečné peníze na finanční trh, očekává jejich zhodnocení. Toho může dosáhnout tím, že se mu podaří prodat za víc, než za kolik pořídil, nebo zvolí takový finanční nástroj, který mu bude generovat zisk při jeho držbě. Zvolí-li jako finanční nástroj akcie, může očekávat v některých případech stálý příjem v podobě dividendy (podílu na zisku akciové společnosti), kterou prostřednictvím držené akcie částečně vlastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárůst majetku, podléhá tento příjem zdanění. V následujícím textu se budu zabývat tím, co všechno je potřeba zohlednit při zdaňování: co je to dividenda, určení rezidentství investora, obchodní majetek, zdanění dividendy, dividenda tuzemská a zahraniční, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metody zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění u nesmluvního státu, kdy není povinnost podat daňové přiznání, jak vyplnit daňové přiznání, formulář W-8BEN.
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Pan Jakub Dlouhý je vlastníkem nebytových prostor, které pronajímá. Novým nájemcem má být akciová společnost ABC a. s., která panu Dlouhému předložila svůj návrh nájemní smlouvy. Pan Dlouhý z obchodního rejstříku zjistil, že předsedou představenstva je Ing. Josef Novák, místopředsedou Ing. Jan Nováček. Podepisování za společnost dle OR se děje tak, že k firmě společnosti předseda nebo místopředseda připojí svůj podpis s uvedením funkce. Na předloženém návrhu smlouvy je uveden pan Jakub Dlouhý, adresa a další údaje, dále jako „pronajímatel“. Akciová společnost je označena jako ABC a. s., uvedeno sídlo, IČ, zastoupená Ing. Josefem Novákem, dále „nájemce“. Není uvedena funkce osoby, která zastupuje společnost. Smlouva dle sdělení pracovníka a. s. bude smlouva podepsaná tak, že smlouvu podepíše pan Jakub Dlouhý jako „pronajímatel“, ABC a. s. dá následně razítko jako „nájemce“ a podepíše pan Ing. Josef Novák. Jeho funkce uvedená nikde nebude, ani u jeho podpisu, prý to není potřeba, stačí jen razítko společnosti. Pan Dlouhý pana Nováka nezná, smlouva nemá být podepsaná při jeho osobním jednání s panem Novákem. Opravdu nevadí, že u osoby, která jedná za společnost, není označení pana Josefa Nováka jako předsedy představenstva a ani u jeho podpisu není uvedená jeho funkce předsedy představenstva, jak je to uvedené v obchodním rejstříku?
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Spol. s r.o. upsala v roce 2015 tři akcie, každá byla s nominální hodnotou 1 000 000 Kč, výše podílu na a. s. činila 8 %. V roce 2023 valná hromada a. s. rozhodla o snížení základního kapitálu výhradně za účelem snížení kumulovaných ztrát společnosti snížením jmenovité hodnoty každé z vydaných akcií o 60 %, a to výměnou akcií. Tři akcie v držení s. r. o. byly vyměněny za 3 akcie s jmenovitou hodnotou každé z nich 400 000 Kč, podíl 8 % na a. s. se samozřejmě nezměnil. Jak tento případ zaúčtovat? Pokud by s. r. o. akcie prodala, jaká částka bude daňovým nákladem a bude limitovaná výše nákladu k příjmu z prodeje?
Vydáno: 29. 05. 2024
  • Článek
Zaměstnávání lidí pomocí takzvaného švarcsystému je pro firmy stále rizikovější. Stát se na nelegální způsoby práce zaměřuje víc než v minulosti, zaměstnavatelům navíc od letoška hrozí podstatně přísnější sankce. Podniky z oborů, které na švarcsystém dosud tradičně hodně sázely, nyní proto dělají z „živnostníků“ klasické zaměstnance. Právě na tuto a další související otázky se budu v následujícím textu snažit zaměřit svou a vaši pozornost a odpovědět na ně. 1)
Vydáno: 29. 05. 2024
Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?
Vydáno: 17. 05. 2024
OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?
Vydáno: 15. 05. 2024
OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?
Vydáno: 10. 05. 2024
Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?
Vydáno: 06. 05. 2024
Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?
Vydáno: 02. 05. 2024
  • Článek
V dnešní době se stává příjem z platforem, jako je YouTube, Instagram, Facebook, Twitch a jiné internetové platformy, stále častějším. Poplatníka, který má příjem z výše uvedených platforem, nazývejme influencerem – nejedná se však o člověka, který musí mít příjmy výhradně a pouze od výše uvedených společností, častokrát se kloubí příjmy právě například z YouTube, Instagramu a placených spoluprací.
Vydáno: 24. 04. 2024
Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.
Vydáno: 08. 04. 2024
Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 
Vydáno: 08. 04. 2024