Příjmy z podnikání - strana 4

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Jakou částku příjmů uvede do peněžního deníku v případě, že fakturuje službu v EUR měně avšak má založený pouze CZK účet? Na CZK účet obdržel jinou - nižší částku než kolik měl přepočet EUR podle kurzu CNB.

OSVČ, neplátce DPH, paušální režim, poskytuje služby v oblasti IT svým klientům na území ČR a USA. Českým klientům vyfakturuje cca 300.000 Kč za rok, USA klientům vyfakturuje cca 900.000 Kč za rok, tudíž v tomto roce překročí limit obratu 1 mil. Kč . Bude muset ukončit paušální režim pro přesažení obratu. Do kdy po překročení obratu musí nahlásit na FÚ že končí paušální režim a výdaje bude uplatňovat paušálem (% z příjmů). Obrat se pro tyto účely počítá od 01.01 daného roku do 31.12.? Plátcem DPH se OSVČ nestává - jelikož do obratu pro povinnou registraci se započítávají pouze uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku?

Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor její činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle není nutné měnit a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál zvýšit. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, lepší pozice u veřejných zakázek, snazší přístup k úvěrům, daňový test tzv. nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob, majetkové přesuny v rámci holdingu bez nutnosti peněžních úhrad i mimo složité fúze a rozdělení atd. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.

OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2019 pořídila osobní automobil za 38 000 Kč na fakturu, která byla zaplacena z osobního účtu OSVČ. V roce 2022 by ho chtěla vložit do obchodního majetku, aby mohla daňově uplatnit opravy automobilu. Jakým způsobem a v jaké ceně ho OSVČ do obchodního majetku vloží? Bude se jednat o drobný hmotný majetek, který se nebude odpisovat a vykáže se na kartě zásob? V přiznání se pak za rok 2022 vykáže v příloze č. 1 v tabulce D v části 4. v Zásobách v částce 38 000 Kč a tak se bude vykazovat každý rok až do vyřazení z obchodního majetku? V roce zařazení, tj. v roce 2022 nijak základ daně neovlivní, ani v roce vyřazení, je to tak?

S. r. o. má sídlo v bydlišti společníka. Společník k podnikání v s. r. o. částečně používá i soukromý telefon a internet (večer řeší agendy firmy jako e-maily, schůzky....) Faktury za telefon a internet dodavatelé vystavují na společníka - občana. Společník požaduje, aby účetní měsíčně účtovala do nákladů s. r. o. ve výši 60 % z fakturovaných částek. Jako podklad k tomu předložil účetní pouze v Excelu vytvořený soupis odchozích úhrad za telefon s uvedením var. symbolů faktur (ty však účetní nemá k dispozici). Zároveň společník podniká jako OSVČ a dále má ve svém s. r. o. uzavřenou pracovní smlouvu, což ale asi nebude hrát v popisované situaci žádnou roli. 1) Může za těchto podmínek účetní zaúčtovat 60 % úhrad zapsaných v excelu na daňovou MD 518/D 365? Nebo by měl občan vystavit do své s. r. o. fakturu a přijatou částku (za rok přes 12 000 Kč) případně danit v daňovém přiznání? 2) Pokud by měl občan přijatou částku danit, v jakém paragrafu? 3) Neměl by pak tento pravidelný příjem občana znak podnikání, které by měl mít uveden v živnostenském oprávnění?

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, uplatňoval v roce 2020 paušální výdaje. V tom samém roce (2020) koupil automobil. V roce 2021 se rozhodl jít na výdaje skutečné, protože je to pro něj výhodnější. V roce 2021 bude tedy uplatňovat odpisy i z tohoto nakoupeného automobilu. Uplatní odpis majetku pro 1. nebo 2. rok? Bylo odpisování v roce 2020 zahájeno, či nikoliv?

S. r. o. je v březnu registrována jako plátce DPH a v prvním daňovém přiznání si budou uplatňovat odpočet DPH na DHM, který koupili ve lhůtě 12 měsíců před registrací. Tento DHM koupili v roce 2021, a jelikož nebyli plátci DPH, do 501 šla celá částka vč DPH (byl to DHM do zákonné částky 80 000 Kč). Letos si chtějí uplatnit nárok DPH. Jak se bude účtovat – proti výnosům? Nenapadá mě jiná varianta, jak udělat ID s tímto nárokem. Je to tak správné? Vloni byla celá částka v nákladech a letos bude ve výnosech?

V článku se zaměříme na podnikání příslušníků rodiny v rámci rodinného závodu, přičemž si ukážeme jak právní řešení rodinného závodu, tak zdanění příjmů z tohoto způsobu podnikání. V závěru si uvedeme vymezení rodinného podniku ve smyslu usnesení vlády č. 899 ze dne 18. 10. 2021.

Podnikatel (vede daňovou evidenci) uskutečnil v roce 2021 výměnu kotle v provozovně, jedná se o opravy. Zaplatil dodavateli v roce 2021 100% částku na základě daňového dokladu a až následně uzavřel s bankou účelový úvěr na pořízení tohoto kotle ve výši 80% jeho hodnoty. Částka byla bankou připsána v témže roce na bankovní účet podnikatele a je splácena jistina, úrok + povinné pojistné kotle po dobu 48měsíců. Patří oprava ve 100% výši do výdajů podnikatele v 2021? Dodavateli bylo uhrazeno v plné výši, není zde problém s následným úvěrem?

OSVČ vede daňovou evidenci, kde si eviduje své příjmy a daňové výdaje z podnikání. Každý rok podává daňové přiznání a na řádku č. 106 přílohy č. 1 uplatňuje paušál na dopravu ve výši 48 000 Kč za rok. Auto nemá zařazeno v obchodním majetku a majitelem auta je OSVČ. Může si OSVČ na toto auto dát ještě do daňových výdajů - opravu automobilu, dálniční roční známku za 1 500 Kč a koupi zimních pneu a ušitý nových potahů? Je to možné, pokud nemá auto zařazeno v obchodním majetku a zároveň uplatňuje paušál na dopravu? Pokud to možné není, dle jaké konkrétního ustanovení zákona o daních z příjmů a dále pak tyto výdaje by OSVČ zaúčtovala jako nedaňové, tj. jako "ostatní výdaje nedaňové" nebo jako "výdaj pro osobní spotřebu"? Nebo je to jedno a klidně je ani v daňové evidenci tedy vůbec uvádět nemusí?

Poplatník, OSVČ, poskytuje ubytovací služby ve svém velkém rodinném domě. K ubytování má k dispozici 10 pokojů a malinkou restauraci, kde ubytovaným nabízí snídani. OSVČ vede daňovou evidenci. Má ročně příjmy do 1 000 000 Kč, tj. není plátcem DPH. OSVČ nikdy do své evidence nezařadil svůj rodinný dům, tj. nemá žádnou nemovitost v daňové evidenci a nemá, zde ani jiný majetek (např. zařízení kuchyně). Vše má ve svém osobním vlastnictví. Je možné, aby OSVČ podnikala ve svém rodinném domě a zároveň vedla daňovou evidenci a majetek do této evidence zařazen nebyl, tj. nikdy si neuplatní odpisy z nemovitosti, nemůže si dát do nákladů nákup kuchyňské linky, neboť ho nezařadila? Není to nic proti ničemu? Ve své daňové evidenci pouze uvádí příjmy z ubytování, resp. stravy a náklady na nakoupenou stravu. Je to z pohledu daňového v pořádku, byť se poplatník „okrádá“ o možnost odpisů nemovitosti.

OSVČ jako vedlejší činnost. Jinak zaměstnána a HPP a z tohoto HPP je celý rok 2021 na rodičovské dovolené s dítětem (věk 1 rok). Za rok 2021 žádný příjem z OSVČ ani z HPP. Musí podat nulové daňové přiznání i přehledy na ZP a OSSZ? Nebo stačí podat jen přehledy? Živnost nebyla přerušena.

OSVČ je od roku 2022 v režimu paušální daně. V minulých letech pořídila do obchodního majetku nemovitost, kterou pronajímala a příjmy danila v § 7 ZDP. Když je nyní v režimu paušální daně, jak to bude v roce 2022 s příjmy z pronájmu? V jakém paragrafu budou muset být zdaněny, resp. může se příjem z pronájmu nadále považovat za příjem pod § 7 ZDP a pouze hlídat celkové tržby, aby nepřesáhly 1 mil. Kč? 

Společnost s ručením omezeným je obvykle zakládána za účelem dlouhodobého (trvalého) provozování podnikatelské činnosti. Někdy ale časem nastanou okolnosti, ať už interní nebo externí, kdy je nejlepší nebo dokonce jedinou variantou ukončení činnosti firmy. Důvody nemusejí být vždy dramatické a nepříjemné, např. stěžejní část závodu byla výhodně prodána konkurenci a zisky hodlají společníci využít již plně pro své osobní potřeby, nebo odcházejí do důchodu a nenašli za sebe vhodné nástupce. Nicméně nejčastější příčinou ukončení činnosti s. r. o. bývá podnikatelský neúspěch a vážné rozpory společníků. K tomu se nedávno přidala úřady, potažmo státem nařízená protipandemická omezení a „uvěznění“ zaměstnanců v domácí karanténě. V případě, že firma zvládne vyrovnat své dluhy, mohou její likvidaci v klidu kočírovat její společníci, jinak se však otěží ujímá „nelítostný“ externí insolvenční správce.

Divadlo zaměstnává (najme) herce/herečku na jedno i více představení, tito dostanou odměnu. Domníváme se, že se jedná o „autora“. Tudíž by si sám měl vše zúčtovat, odvést příslušně poplatky (daň, soc. a zdrav. poj) a u našeho divadla nepodepisovat prohlášení poplatníka. Budou se řídit autorským zákonem? Pro naše divadlo tento "honorář" tedy bude pouze výdajem z rozpočtu?

Dobrý den podnikám jako FO v zednictví Mužu koupit pozemek za 1500000,- na firmu na něm postavit obytný dům a až bude hotový za 2 roky dum prodat a v zdanit?

Měl jsem na rodinném domě instalovanou fotovoltaiku (FVT). Příjmy jsem zdaňoval podle § 7 ZDP, jsem fyzická osoba a povinně vedu podvojné účetnictví. Tornádo mi v roce 2021 fotovoltaiku zničilo, je neopravitelná. V roce 2021 jsem měl příjmy z jen polovinu roku, pak přišlo Tornádo. Obdržel jsem plnění pojišťovny za poškozenou FVT. Příjem od pojišťovny zdaním. Můžu uplatnit poloviční daňový odpis FVT za rok 2021? Jak je to ze zůstatkovou cenou? Můžu ji uplatnit v roce 2021 celou, nebo jen do výše plnění náhrady od pojišťovny?

Jsem OSVČ a žiji ve společné domácnosti s partnerem, který si v 10/2021 obnovil ŽL a zaregistroval se na FÚ, na sociálku a k ZP. Kromě výkonu SVČ je také zaměstnán, takže SVČ je pro něj vedlejší činnost. Mohu ho využít jako spolupracující osobu a převést na něj za rok 2021 část svých příjmů? Pomohlo by mi to zejména u soc. pojištění, protože bych díky tomu měla příjmy do limitu (mám také SVČ jako vedlejší) a nemusela bych doplácet pojistné za rok 2021. 

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?