Příjmy z podnikání - strana 8

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 4a a 5 ZDP , týkající se osvobození bezúplatných příjmů a základu daně včetně daňové ztráty.

Podnikatel – fyzická osoba – překročil v roce 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za rok 2019? Musí od roku 2020 vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví , kde se má tato povinnost zrušit?

Cest ke generování pasivních příjmů je v současné době několik. Jednou z nich je úplatné poskytnutí vlastních aktiv jiné osobě, konkrétně (pro účely tohoto příspěvku) nemovitých věcí, a to formou nájmu. V této souvislosti je nutné zmínit, že taková dispozice s majetkem, která má za následek navýšení hodnoty majetku ve vlastnictví fyzické osoby, ať už ve formě peněžní, nebo nepeněžní, má daňové konsekvence v podobě podrobení obdrženého příjmu dani z příjmů.

V následujícím seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob pokračujeme v rozsáhlém § 4 ZDP , kterému jsme se věnovali podrobně již v minulém čísle časopisu DHK č. 14/2019.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

V příspěvku se blíže podíváme na vymezení rodinného závodu zavedeného v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále také „OZ “) a na zdanění členů rodiny zúčastněných na jeho provozu, a dále na zdanění spolupracujících osob ve smyslu § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zmíníme se rovněž o novince „rodinný podnik“, kterýžto pojem byl schválen v květnu 2019 usnesením vlády ČR.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme rozsáhlý paragraf 4 ZDP , který se týká případů a podmínek pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob.

Za účelem přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se budeme v několika pokračováních zabývat výkladem těchto ustanovení se zaměřením na nejčastější chyby, které se v aplikaci těchto ustanovení vyskytují.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Pozornost věnujeme zadržování nesporné části nadměrného odpočtu, daňové uznatelnosti nákladů ve světle aktuálních poznatků z daňových kontrol a judikatury, nároku na penále v případě daňové kontroly, které měla předcházet výzva k podání dodatečného daňového přiznání, nebo úpravě předražku v daňovém řádu.

V nejnovějších příspěvcích se zaměřujeme na účtování o stálých aktivech, dále na problematiku podnikání se zapojením rodinných příslušníků a na podmínky pro uplatnění slevy za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení neboli tzv. školkovného.

V rámci podnikání fyzických osob velmi často dochází k tomu, že kromě samotného podnikatele jsou do tohoto podnikání zapojováni i ostatní členové rodiny, tato situace se označuje jako rodinné podnikání. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na případy spolupracujících osob, problematiku rodinného závodu a krátce se také zmínili o zaměstnávání rodinných příslušníků a fakturaci mezi rodinnými příslušníky.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

Zvýšení maximální částky výdajů procentem z příjmů od roku 20191) i úvahy o zavedení paušální daně mě přivedly k zamyšlení nad smyslem uplatňování výdajů procentem z příjmů a nad vývojem obsahu dnešního § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů i nad některými dalšími otázkami s paušálními výdaji souvisejícími.

1. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Potřebuje DIČ? Co uvádí na faktuře? 2. Hudebník má skupinu, má živnostenský list na jiné činnosti, je plátcem DPH a fakturuje jiné firmě koncert za celou skupinu. Musí fakturovat s DPH? Nebo může fakturovat jako hudebník (svobodné povolání) bez DPH? Co uvádí na faktuře? 3. Hudebník má skupinu (svobodné povolání) a fakturuje jiné firmě koncert. Výdaje uvádí paušálem 40 %. Musí dát celý obnos do příjmu, i když mu nenáleží a část příjmů vyplácí ostatním hudebníkům? 4. Jak vyřešit nejlépe účtování hudebního vystoupení? Obecní úřady si nemohou nárokovat DPH z hudebního vystoupení, což znevýhodňuje je i hudebníky (plátce DPH). Co s tím?

Blížící se 1. červenec 2019 je posledním dnem pro podání daňových přiznání pro poplatníky daně z příjmů za rok 2018. Do tohoto termínu podávají daňové přiznání k dani z příjmů poplatníci, kterým přiznání zpracovává daňový poradce, nebo mají prodlouženou lhůtu ze zákona.

Výslovné zakotvení principu zákazu zneužití práva v daňovém řádu – dokončení doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., * Mgr. Petra Šmirausová ** Ve druhé části příspěvku se autoři zaměřují na...

Poslanci pokračují v sérii několika stovek hlasování o pozměňovacích návrzích k vládní novele o rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) do dalších oborů podnikání.

Česká republika je velmi otevřenou ekonomikou, ostatně co nám zbývá, když nás není moc a nemáme žádné významné nerostné bohatství. Proto v ČR působí bezpočet zahraničních podnikatelů, kteří využívají naši infrastrukturu, právní řád, policii, hasiče, soudy, stále slušnou vzdělanost i zdravotní péči o pracující. To vše je placeno hlavně z českých daní, na které by tak spravedlivě měly přispívat i zahraniční firmy podnikající v Česku. Jenže o jejich daně z příjmů stojí rovněž státy, kde firmy sídlí/bydlí. Jako kompromis se v rámci mezinárodního zdanění uplatňuje pravidlo, že pokud je činnost zahraničního podnikatele dostatečně „stálá“, patří daň z takových příjmů státu výkonu činnosti, jinak zůstává daňová povinnost jen vůči státu usazení (rezidence) poplatníka. A tak vznikl daňový pojem „stálá provozovna”, která může být nejen fyzicky stálá – např. coby stavba továrny, kanceláře, dílny, nebo ordinace; ale případně také časově stálá – jestliže u nás působí již dosti dlouhou dobu.

Ke společnému podnikání lze vytvořit tzv. společnost, jejíž právní řešení nalezneme v § 2716 až 2746 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “). Jedná se o obdobu sdružení bez právní subjektivity dle § 829 až 841 dřívějšího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ). V článku si blíže uvedeme právní řešení společnosti a zaměříme se na daňové řešení společnosti související se zdaněním dosažených příjmů ze společné činnosti, ukážeme si možnost daňového odpisování a možnost využití spolupráce osob.

Legislativní proces, na jehož konci má být do daňového řádu zakotven princip zákazu zneužití práva, je u konce. Prezident České republiky dne 15. března 2019 podepsal novelu daňového řádu poté, co Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky setrvala na původním návrhu zákona, který postoupila Senátu Parlamentu České republiky. Zákon vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem č. 80/2018 Sb. Následující příspěvek shrnuje legislativní proces a analyzuje argumenty pro a proti přijetí výslovného zakotvení principu zneužití práva v daňovém řádu , které byly v průběhu tohoto procesu opakovaně vzneseny.