Příjmy z pronájmu - strana 12

Cest ke generování pasivních příjmů je v současné době několik. Jednou z nich je úplatné poskytnutí vlastních aktiv jiné osobě, konkrétně (pro účely tohoto příspěvku) nemovitých věcí, a to formou nájmu. V této souvislosti je nutné zmínit, že taková dispozice s majetkem, která má za následek navýšení hodnoty majetku ve vlastnictví fyzické osoby, ať už ve formě peněžní, nebo nepeněžní, má daňové konsekvence v podobě podrobení obdrženého příjmu dani z příjmů.

Bydlím v České republice a vlastním chatu na Slovensku, kterou hodlám pronajmout. Daně z nájmu budu platit v České republice nebo na Slovensku? Musím mít na tuto činnost živnost?

Řešení nájmu je obsaženo v § 2201 až 2331 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “), přičemž nájem bytu a nájem domu je řešen v § 2235 až 2301 ObčZ , nájem prostoru sloužícího podnikání je řešen v § 2302 až 2315 ObčZ , podnikatelský pronájem věcí movitých je předmětem § 2316 až 2320 ObčZ a nájmem dopravního prostředku se zabývá § 2321 až 2325 ObčZ . V článku si ukážeme rozdíly ve zdanění příjmů z nájmu hmotného majetku, který je zařazen v obchodním majetku a který naopak v hmotném majetku zařazen není.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti nebo s příjmy z nájmu si může vybrat, jakým způsobem uplatní daňové výdaje, tj. výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Zvolit si může paušální výdaje, kde se mu podstatně sníží administrativa, protože v tom případě nemá povinnost vést evidenci výdajů, včetně jejich prokazování při případné kontrole. Pokud je uplatnění paušálních výdajů pro poplatníka nevýhodné z důvodu jejich výše, může vést daňovou evidenci (případně i účetnictví).

Příjem z nájmu je jedním z možných příjmů každé fyzické osoby. Tento příjem je zpravidla příjmem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), méně pak podle § 7, resp. 10 ZDP - viz dále. Poplatníci musí příjem z nájmu zdanit ve svém daňovém přiznání. Protože se s příjmy z nájmu lze setkat v praxi (a nejen podnikatelské) poměrně často, neboť pro řadu majitelů movitých či nemovitých věcí je to vhodná příležitost ke zlepšení finanční situace, budeme se v tomto článku věnovat správným postupům při jejich zdanění.

Manželé pronajímají byt ve společném jmění manželů, u kterého uplatňují skutečné výdaje. Manžel zdaňuje ještě podíl z pronájmu domu – vlastní polovinu domu (spolu se sestrou), který nabyl dědictvím a výdaje uplatňuje v paušální výši 30 % z příjmů. Může příjmy z obou pronájmů danit manžel ve svém daňovém přiznání při zachování různých způsobů vykazování výdajů (skutečné výdaje a paušální 30 %)?

Zejména v poslední době se často objevují otázky cílené na problematiku nájmu a ubytování a zdá se, že ne vždy je objektivně vnímán rozdíl mezi těmito skupinami relativně četných typů příjmů. Z hlediska podstaty těchto skupin příjmů plynoucích z nájmu, resp. ubytování, je však možné nalézat celou řadu odlišností, které jsou důležitým a určujícím faktorem pro správné zařazení příslušného typu příjmu. Zatímco každý poplatník rozumí tomu, že hotel bude mít asi jiný daňový režim než občan, jenž pronajímá za úplatu svůj byt nebo jeho část, už ne každý si uvědomí, že ta samá situace jako v případě hotelu, bude nutně vznikat také u zmíněného občana, který bude poskytovat obdobné služby jako předmětný hotel, i když to tak na první pohled nemusí úplně vypadat. Jedná se přitom o posouzení té hlavní složky nabízené služby, tj. nabídky ubytování. Další služby, které jsou se službou eventuálně nabízeny jako např. snídaně, úklid apod., mohou také přispět k argumentům pro správné posouzení zdanitelných příjmů.

Finanční správa ČR zveřejnila 11. 10. 2017 na svých internetových stránkách „Informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem, jako je například Airbnb a další“, jejímž cílem je seznámit subjekty účastnící se transakcí, v rámci kterých jsou poskytovány ubytovací služby prostřednictvím internetových platforem, s jejich daňovými povinnostmi:

Následující příspěvek je věnován příjmům z nájemného a jejich zdanění daní z příjmů v souladu s v současnosti platnou právní úpravou a se zaměřením na zemědělské podnikatele – fyzické osoby.

V následujícím příspěvku se budu věnovat příjmům z nájemného a jejich zdanění v souladu s právní úpravou platnou v současné době. Nejdříve se však krátce zastavme u právní úpravy nájmů a nájemní smlouvy tak, jak je upravena v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , dále jen „OZ “).

Jsem vlastníkem bytu a spoluvlastníkem suterénních prostor, které společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) pronajímá. Příjem z nájmu je mým příjmem v § 9 ZDP . Na shromáždění vlastníků jsme se ale rozhodli tento příjem převést do tzv. fondu oprav – dlouhodobých záloh. V roce 2016 jsme nedělali žádné velké akce, takže fond oprav čerpán nebyl. Je pro mě příjem, který současně vydám do fondu oprav, také výdejem, a základ daně je tedy nula nebo je výdajem až taková akce SVJ, při které se fond oprav použije?

Podnikající fyzická osoba s daňovou evidencí má v obchodním majetku věci movité i nemovité. Nyní končí s činností jako OSVČ a bude pokračovat s právní formou s. r. o. Pro potřeby s. r. o. jí ale hodlá společník některé movité (stroje) a nemovité věci pronajímat, aby si zajistil příjem nepodléhající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Je to možné, když bude i nadále drobně podnikat jako OSVČ (v jiné oblasti než jeho s. r. o.)?

V příspěvku se zaměříme na zodpovězení různých dotazů, týkajících se zdanění příjmů z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a tzv. ostatních příjmů dle § 10 ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

PŘÍSPĚVEK UZAVŘEN ke dni 4.3.2016 Daň z příjmů 452/22.04.15 Některé případy daňových dopadů bezúplatných příjmů Předkládají: Ing. Jiří Nesrovnal, daňový poradce, č. osv. 1757 Ing. Radislav Tkáč, daňový poradce,...