Příjmy ze závislé činnosti - strana 1

Máme ukrajinskou zaměstnankyni, rezidentka ČR, která má postižené dítě ve věku 4 let. Na Ukrajině byla dítěti přiznána invalidita 3. stupně od 31. 1. 2019 a letos invalidita 4. stupně. Pobírá invalidní důchod z Ukrajiny. Má tato zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění na toto dítě? Má nárok na zvýhodnění ve dvojnásobné výši 30 408 Kč jako dítě se ZTP-P? Co je potřeba zaměstnavateli doložit, aby jí tuto slevu mohl uplatnit? Stačí doložit ověřený překlad ukrajiských dokladů o uznání invalidity, nebo musí být invalidita „přezkoumána a uznána“ i v ČR a vydán český průkaz ZTP?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

S. r. o. má v obchodním majetku dodávku. Dva společníci s. r. o., kteří jsou zároveň zaměstnanci v pracovním poměru této s. r. o. si dodávku půjčí na svou soukromou cestu na 14 dní od 23. 8. 2025 do 7. 9. 2025. Jaký je správný daňový postup? Mělo by být přidaněno 1 % z PC dodávky u obou společníků ve výplatě za srpen i za září? PHM placené z platební karty s. r. o. budou nedaňovým nákladem a vráceny společníky zpět do s. r. o.? Musí platit nějaký nájem za 14 dní, nebo si lze dodávku vypůjčit zadarmo?

Zaměstnanec uzavřel v dubnu 2025 smlouvu o životním pojištění, na které bude přispívat zaměstnavatel. Zaměstnavatel poukázal na tuto smlouvu v dubnu jednorázově 50 000 Kč. Bude tato částka u zaměstnavatele daňově uznatelná v plné výši, anebo jen ve výši odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy byla v roce 2025 smlouva účinná?

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Při zdaňování příjmů ze závislé činnosti se uplatňují dva základní způsoby, a to zálohová daň z příjmů, kdy zaměstnavatel odvádí správci daně zálohy na daň z příjmů, které se následně vyúčtují v rámci ročního zúčtování daně nebo v rámci daňového přiznání poplatníka, a srážková daň z příjmů, která se uplatňuje zejména u dohod o provedení práce a u tzv. zaměstnání malého rozsahu ve smyslu znění § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kdy zaměstnanec nemá u zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani z příjmů. V těchto situacích není možné uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ani jiné daňové slevy a odpočty, a příjem zaměstnance je proto zdaněn přímo při výplatě srážkovou daní. Srážková daň je konečná – to znamená, že poplatník, u něhož byla uplatněna, tyto příjmy již nemusí (ale za určitých okolností může) uvádět do daňového přiznání.

Poskytuji zaměstnancům obědy zdarma formou stravování v závodní jídelně, zaměstnanci si nijak nepřispívají. Obědy nakupuji od dodavatele za cenu 112 Kč + 12% DPH, přičemž si nárokuji DPH přijaté faktury v plné výši (zajištění stravování zaměstnanců je pro účely zajištění mé ekonomické činnosti). Je potřeba zaměstnanci přidanit rozdíl mezi cenou oběda včetně DPH v částce 125,44 Kč a limitem dle § 6 dost. 9 písm. b) ZDP, tedy pro rok 2024 v částce 123,90 Kč, anebo vycházím z ceny oběda bez DPH a přidaňovat nic nemusím? Z hlediska nároku na odpočet DPH uplatňuji správně plný nárok na odpočet bez ohledu na cenu oběda?

Lze výkon statutární funkce předsedy SVJ řešit formou dohody o provedení práce (DPP), nebo je nutné uzavřít smlouvu o výkonu funkce podle občanského zákoníku (případně § 59 zákona o obchodních korporacích)? V případě, že osoba vykonávající statutární funkci pro SVJ zároveň vykonává i jiné činnosti (např. úklid, údržbu domu, vedení evidence apod.), je možné na tyto činnosti uzavřít samostatnou DPP nebo DPČ, odděleně od výkonu statutární funkce? Chápeme správně, že odměna za výkon statutární funkce např. předsedy SVJ, je z pohledu zákona o daních z příjmů považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP, a tedy podléhá běžnému režimu zdanění, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud je překročena rozhodná hranice (aktuálně 4 000 Kč)? A platí v takovém případě povinnost SVJ jako plátce odvádět příslušné pojistné stejně jako zaměstnavatel?

Co musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli, aby mu mohl zaměstnavatel přispívat na dlouhodobý investiční produkt (DIP) do výše 50 000 Kč ročně, a tento příspěvek byl osvobozen od daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? Od několika českých poskytovatelů nám byly předloženy smlouvy, ale v případě zahraničního poskytovatele prý žádná smlouva uzavřena nebyla, pouze nám zaměstnanec předložil: podepsanou žádost o otevření účtu - FO a potvrzení plnění podmínek DIPu (automaticky vygenerované systémem bez podpisů).

Generální finanční ředitelství vydalo informaci k novele § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, která jasně odlišuje daňový režim zaměstnaneckých benefitů od naturální mzdy a dalších plnění poskytovaných za práci.

Poslanecká sněmovna schválila Senátem vrácený doprovodný zákon k zákonu o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Tento zákon novelizuje různé předpisy, mezi jinými i zákon o daních z příjmů. Původně byly v zákoně navrhovány jen změny související s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele, ale nakonec obsahuje i další změny ZDP. V článku chci upozornit například na: zrušení srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti, novou povinnost zaměstnavatele podávat měsíční hlášení o záloze na daň a její samovyměření, změny u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, změny na základě pozměňovacích návrhů Senátu. Účinnost zákona jako takového je od 1. 1. 2026, ustanovení týkající se zrušení srážkové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a správy záloh daně ze závislé činnosti mají účinnost až od 1. 1. 2027.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se dané problematice dlouhodobě věnuje. Už od 1. října 2025 budou přijata další účinná opatření. „Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Chtěla bych Vás poprosit o aktualizaci dotazu ID: 26439 z 9. 7. 2020, kde jde o problematiku poskytnutí automobilu zaměstnancům (v našem případě jednateli) i pro soukromé cesty. Kdy část pro soukromé použití je pak vyčíslena a každý měsíc jednateli fakturována. Rozumím uvedenému pohledu z daně z příjmů a DPH. Ale obecně vzato, není problém, že osobám v závislé činnosti (ať už zaměstnanci nebo jednateli) je vystavena faktura? Daňový poradce pochybuje, nemohu k tomu najít zdroje. Dále bych poprosila o zhodnocení varianty, kdy sro automobil v obchodním majetku pronajme jednateli na nájemní smlouvu, kde bude nastaveno obvyklé nájemné za km. Je možné, aby bylo stanoveno, že částka za nájemné zahrnuje i PHM a ty plně hradit z firemního účtu. SRO nájemné zatíží DPH na výstupu. Samozřejmě se nabízí pohled, že je to téměř totožné jako výše uvedená fakturace.... 

Jak správně zdanit pravidelnou měsíční odměnu vyplacenou fyzické osobě (nepodnikateli) svěřenským fondem na základě smlouvy o úschově? Předmětem úschovy je nemovitost, o kterou schovatel pečuje.

Právnická osoba nechala vyrobit k výročí své existence reklamní předměty, které splňují podmínky pro daňovou uznatelnost (logo, hodnota), konkrétně flash disky. Krom toho, že je bude rozdávat svým obchodním partnerům, tak reklamní předmět obdrží i všichni zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že s účinností od 1. 1. 2024 došlo k zásadní novelizaci ZDP u zaměstnaneckých benefitů je otázka, zda je tento reklamní předmět u zaměstnance od daně z příjmů osvobozený či nikoliv. 

Může mít zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce s maximální částkou příjmu bez povinnosti odvádět sociální a zdravotní, tj. 11 499 Kč ke mzdě ještě stravenkový paušál? Zaměstnanec pracuje 2 × týdně 3 hodiny, tj. za měsíc by se jednalo o 6 dní, za které může pobírat stravenkový paušál. Výše stravenkového paušálu by byla 123,90 za den, t j. 991,20 Kč za měsíc ještě navíc ke mzdě. Pokud zaměstnanci dáme ke mzdě 11 499 Kč, ještě 991,20 stravenkový paušál nebude muset z příjmu odvádět sociální a zdravotní a bude se nadále jednat jen o zdanění 15% srážkovou daní z částky 11 499 Kč?

Společnost má pouze zaměstnance na DPP, kterým je strhávána srážková daň. Společnost je registrována k dani z příjmů vybírané srážkou. Má společnost povinnost se registrovat i k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Zaměstnavatel celý rok 2024 vykazoval a účtoval o příspěvcích na životní pojištění zaměstnance (účtováno MD 527/D 379), ale svůj závazek z poukázání příspěvku uhradil pojišťovně až v březnu 2025. Je náklad evidovaný k 31. 12. 2024 na účtu 527 daňově účinný za rok 2024, když úhrada příspěvku proběhla až v březnu 2025?