Příjmy ze závislé činnosti - strana 11

Přinášíme vám další články na aktuální účetní i daňová témata, v nichž si ujasníte kroky potřebné pro správně sestavenou účetní závěrku nebo možnosti daňové optimalizace fyzických osob. Připomeneme také vybrané aspekty ročního zúčtování.

V našem přehledu legislativy nyní naleznete dvě novely: insolvenčního zákona a zákona o daních z příjmů.

Všem našim uživatelům publikujeme zdarma exkluzivní článek s přehledem všech sazeb, parametrů, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí.

V expertní licenci nyní publikujeme další článek na téma změny od 1. 1. 2019. Dále se zabýváme nehmotnými výsledky vývoje coby důležitou rozvahovou položkou a objasňujeme daňová pravidla tzv. e-commerce.

Vybíráme pro vás nejnovější příspěvky – přehled nejdůležitějších změn ve mzdové oblasti k 1. 1. 2019, ale i změn připravovaných. Dále praktické příklady k ověření postupu při uplatnění první snížené sazby DPH u nové výstavby staveb pro sociální bydlení, ale také při daňovém odpisování.

Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu. Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění nepeněžních bezúplatných příjmů, jelikož stát už léta nevybírá daně v naturáliích (např. 10 % sklizně či zabijačky). A třetí neznámou bývá nejistota ohledně toho, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Těmto starostem daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje bezúplatné příjmy od daně. Této příznivé variantě jsme se věnovali v minulém příspěvku . Dnes se podáváme na smutnější alternativu, kdy bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, od níž není osvobozen, a proto vzniká povinnost tento příjem zdanit.

1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je sjednocení přístupu ve věci podávání hlášení k dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v souvislosti s výplatou, poukázáním nebo připsáním odměny...

Pod pojmem „bezúplatný příjem“ si většinou představíme dar nebo dědictví, ovšem jejich rozsah je daleko širší. Obecně se jedná o veškeré příjmy plynoucí dotyčnému příjemci bez jakéhokoli přímého protiplnění, proto mezi ně nepatří například částka 200 Kč vnukovi za posekání zahrady, ani láhev domácí slivovice za opravu motorky. Bezúplatné příjmy lidí jsou typické hlavně v rámci rodiny a okruhu známých, kde jde o neformální projev osobní přízně a neexistuje o nich žádný písemný záznam, přičemž rozhodně nejde o druh výdělečné činnosti. Z čehož plyne všeobecný odpor veřejnosti k jejich zdanění, což naštěstí vnímají také zákonodárci a ve zvýšeném rozsahu tyto příjmy osvobozují od břemene daní z příjmů, nicméně řada bezúplatných příjmů je zdanitelná.

Protože praxe ukazuje, že aplikace ustanovení § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, které bylo novelizované od 1. 1. 2018, není vždy zcela jasná (a to i skutečnosti, do nichž novela nijak nezasáhla), rozhodla jsem se v následujícím příspěvku tuto problematiku trochu shrnout. 1)

Od 1. 1. 2018 byla zvýšena odměna pěstouna. Jako pěstoun však dostávám odměnu nižší, než činí její výše po uvedeném zvýšení. Podléhá odměna pěstouna nějakým srážkám?

Prazákladem problému s daněmi z příjmů je zásadní rozpor: stát je miluje a poplatníci nenávidí. Oba k tomu mají pádné důvody: stát bez těchto prostředků nemůže financovat veřejné služby a správu země a poplatník logicky „nejásá“ nad tím, že z vlastní kapsy přispívá na platy úředníků, pochybné dotace a předražené veřejné zakázky. Nejvýznamnějšími poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou zaměstnanci, kteří navíc přímo vzorně plní své daňové povinnosti; za to může zejména způsob zdanění mezd, který má na starosti obvykle někdo jiný – zaměstnavatel, který tak není motivován k úspoře na dani, protože nejde o jeho příjem.

1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je zvýšení právní jistoty ohledně nové definice nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci, jakéž i ilustrativní vymezení „zboží a služeb zdravotního, léčebného hygienického a...

1. Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit možný výkladový rozpor u pojmu „nepeněžní plnění“ pro účely § 6 odst. 9 písm. b) a d) zákona č. 586/1992 Sb.,...

Zvláštní forma daňového odvodu je zajisté srážková daň neboli daň vybíraná zvláštní sazbou. Tento způsob zdanění umožňuje splnění daňové povinnosti i u těch poplatníků, kteří by svou daňovou povinnost vůči státu nemuseli splnit. Při zdanění příjmů srážkovou daní odvádí daň plátce daně a příjemce realizovaného příjmu již obdrží jeho čistou hodnotu. Daňová povinnost je tedy poplatníkovi daně sražena a daň odvádí ten, který zdanitelnou částku vyplácí. V následujícím příspěvku se zaměříme na problematiku srážkové daně především v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti a uvedeme dopady změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2018. Za důležité považuji hned v úvodu zmínit, že příjem zdaněný srážkovou daní se již neuvádí do daňového přiznání, pokud se pro jeho uvedení poplatník sám dobrovolně nerozhodne.

Studenti, kteří podle zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), splňují podmínky pro výkon závislé práce1), si mohou již v době studia sjednávat pracovní poměr2), anebo si mohou např. v době prázdnin sjednávat s různými zaměstnavateli dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti). Sjednat pracovní poměr nebo dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti si může student třeba i s rodinným příslušníkem (např. s rodičem nebo se sourozencem). Zákoník práce v § 318 zakazuje pracovněprávní vztah výhradně jen mezi manžely a mezi osobami stejného pohlaví, které jsou partnery podle zákona o registrovaném partnerství ).

Chtěli bychom se zeptat, zda níže uvedené případy jsou nepeněžním příjmem zaměstnance, který by měl být zdaněn jako příjem ze závislé činnosti, protože se nyní setkáváme s různými názory. Například: 1. Zaměstnanec poskytl zaměstnavateli chybné prohlášení o příjmech manželky. Zaměstnavatel provedl roční zúčtování. Kontrola z finančního úřadu na podzim zjistila, že došlo z viny zaměstnance ke zkrácení daně z příjmů ze závislé činnosti, a to dokonce 2 roky po sobě. Správce daně vyčíslil zaměstnavateli dlužnou daň a odpovídající úrok z prodlení. Zaměstnanec uhradí pouze doměřenou daň, úrok z prodlení zaměstnavatel zaúčtoval jako nedaňový náklad a jeho zaplacení po zaměstnanci nežádá. Vznikl zaměstnanci nepeněžní příjem tím, že po něm není požadována úhrada úroku z prodlení, který vznikl díky jeho zavinění? 2. Obdobně se nyní setkáváme s názorem, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu, ale zaměstnavatel mu škodu nepředepíše k úhradě nebo požaduje pouze částečnou náhradu, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance ve výši prominuté částky – například níže uvedené případy: –Došlo k havárii auta na ledové silnici, policie to vyhodnotila jako chybu řidiče. Pojišťovna uhradila zaměstnavateli částku opravy auta bez sjednané spoluúčasti 5 000 Kč, zaměstnavatel částku spoluúčasti 5 000 Kč nežádá po zaměstnanci.–V případě špatné manipulace s nástrojem, kdy škoda je 20 000 Kč, ale zaměstnavatel žádá po zaměstnanci jen 3 000 Kč.–Řidič při dopravě zboží překročil povolenou rychlost, zaměstnavateli je policií následně doručeno oznámení o udělení pokuty, ale zaměstnavatel po zaměstnanci nežádá úhradu pokuty. Jak v těchto případech postupovat ve vztahu k dani z příjmů ze závislé činnosti?

Prohlášení k dani – údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka Na tiskopise Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je na straně 2 požadováno, aby poplatník, který uplatňuje daňové zvýhodnění uvedl i údaje o zaměstnavateli druhého poplatníka, který však daňové zvýhodnění vůbec neuplatňuje, není to nad rámec zákona o daních z příjmů ?

V případě vyšších příjmů ze závislé činnosti a v případě vyššího dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP “), musí poplatník uplatnit navýšení vypočtené daně z příjmů o tzv. solidární zvýšení daně. S vývojem času dochází postupně k navyšování hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně – zatímco v roce 2013 tato hranice pro uplatnění činila 1 242 432 Kč, v roce 2018 se již jedná o částku 1 438 992 Kč.

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je potvrzení způsobu zdanění odměny člena výboru pro audit, který je považován za českého daňového nerezidenta. Příspěvek navazuje na příspěvek č. 459/16.09.15 Zdanění odměny...

Interpretace toho, jaké postavení mají jednatelé a členové statutárních orgánů právnických osob z pohledu evropských DPH předpisů, není ani zdaleka jednotná. Na rozdíl od úpravy dle českého zákona o DPH . Nicméně ta má být od příštího roku novelizována, doposud jasná pravidla by měla být bez náhrady vypuštěna. V článku popisuji jednotlivé názorové proudy týkající se otázky zdanění odměn za výkon funkce jednatele. Argumenty pro (ne)zdanění odměn jednatele, které jsou v současné době dostupné, lze bohužel poměrně jednoduše dezinterpretovat a řešení pravděpodobně nebude v praxi lehké hledat a nalézt.