Příjmy ze závislé činnosti - strana 17

K dani z příjmů právnických osob Ing. Vlastimil Bachor 1. Chci se zeptat, zdali může s. r. o. přispívat svému zaměstnanci na penzijní spoření v částce jakou si určilo...

Daň z příjmů ze závislé činnosti - tiskopisy pro zdaňovací období roku 2017 a 2018 Jana Šmídová Tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na...

Zejména mladší ročníky často a rády zkoušejí štěstí na pracovním trhu v cizině. Nejprve jde o letní brigády, které ale někdy přerostou v trvalejší zaměstnání. Ale ani u zralejších občanů není výjimkou práce v zahraničí, čímž budeme rozumět výkon závislé činnosti mimo ČR pro zahraničního zaměstnavatele. Individuální situace se přitom mohou velmi lišit, u někoho může jít o jediný nebo dominantní zdroj příjmů, pro jiného jen o příležitostné přilepšení. Jak ale takové příjmy zdanit u zdroje v cizině a podléhají zdanění i u nás?

Problematika „švarcsystému“ je právně i daňově velmi rozsáhlá a v konkrétní praxi se často jeví jako nepřehledná a nejednoznačná, jelikož je protkána mnoha právními normami a judikaturou soudů. Přestože v nedávné době nedošlo k novelizaci zákona o zaměstnanosti či zákona o daních z příjmů fyzických osob ovlivňující danou oblast, byla vydána některá soudní rozhodnutí, jež mohou napovědět, jakým směrem se daňová i právní oblast tohoto ožehavého tématu, především v podobě možné překvalifikace smluvního vztahu mezi podnikateli na závislou činnost, ubírá.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2017, čj. 5 Afs 97/2015-26

V následujícím textu se zaměřím především na změnu, kterou v oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti srážkovou daní přinesl zákon č. 170/2017 Sb. , který mj. novelizuje i zákon o daních z příjmů . Zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2017, přičemž podle prvního bodu přechodných ustanovení k ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro srovnání připomenu stav od 1.1.2017 a postup zdanění těchto příjmů podle stávajícího znění ZDP .

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Bc. Marcel Pitterling Ph.D. 1 1) Zaměstnanec, kterému přispíval zaměstnavatel na penzijní připojištění a on je ukončí v řádném termínu, je povinen...

Pravidla čerpání dovolené podle zákoníku práce Mgr. Zdeněk Schmied Doba letních prázdnin je vždy poznamenána vysokou frekvencí čerpání dovolených. Přestože poslední zásadní věcné úpravy v této oblasti byly provedeny...

Daňové zvýhodnění se zaměřením na plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dotazů a odpovědí Jana Šmídová Pro účely správné aplikace daňového zvýhodnění v roce 2017...

V následujícím příspěvku si shrneme principy uplatnění solidárního zvýšení daně a uvedeme si vývoj limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Na příkladech si ukážeme, že přestože zvyšování limitní výše pro uplatnění solidárního zvýšení v důsledku růstu průměrné mzdy působí pozitivně na snižování daňového zatížení osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) s vysokým základem daně, v důsledku současného zvyšování maximálního vyměřovacího základu pro odvod podnikatele na sociální pojištění roste současně i výše odváděného pojistného. Výsledkem pak je růst souhrnného daňového a pojistného zatížení OSVČ v určitých případech. V závěru si ukážeme princip uplatnění solidárního zvýšení daně v případě souběhu ztrátového podnikání se závislou činností.

Poplatník byl část roku 2016 v pracovním poměru u zahraniční firmy a část roku (poté, co již nebyl v pracovním poměru) podnikal a měl z této činnosti příjem podle § 7 ZDP . Přitom příjmy ze závislé činnosti byly ve výši 400 000 Kč a příjmy z podnikání 180 000 Kč, tedy příjmy ze závislé činnosti byly vyšší než 50 % oproti příjmům z podnikání. Bude muset poplatník platit zálohy na daň?

Zaměstnancům jejich příjmy ze zaměstnání (ze závislé činnosti) zdaňují jejich zaměstnavatelé, kteří jako plátci této daně daň srazí a odvedou správci daně. V naprosté většině případů jde o zálohovou daň (§ 38h zákona o daních z příjmů ), ve specifických případech jde o daň srážkovou, které se budu věnovat v následujícím textu.

Po čase se opět vracíme k příjmům ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že definice závislé činnosti v zákoně o daních z příjmů je širší než pouhé vymezení pracovního poměru v zákoníku práce , přináší praktická aplikace zdaňování sporné otázky, které se netýkají jen vztahu zmiňovaných dvou zákonů, ale v některých případech i jednotlivých daňových zákonů navzájem.

V následujícím příspěvku stručně připomenu postup při zdanění odměn členů výboru společenství vlastníků jednotek včetně související právní úpravy. Nejdříve uveďme, že v souladu s § 1205 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) je výbor statutárním orgánem společenství, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Jinak je ale úprava výboru jako statutárního orgánu společenství velmi stručná a konkrétní úpravu nechává na stanovách jednotlivých SVJ. Dále se potom použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o orgánech právnické osoby (§ 151 až § 160) a jednání za právnickou osobu (§ 161 až § 167).

S rozvojem mezinárodního obchodu a pohybem pracovních sil do zahraničí si čeští zaměstnavatelé kladou otázku, zda mají vždy povinnost srážet a odvádět finančnímu úřadu v České republice zálohy na daň z příjmů ze mzdy zaměstnanců pracujících zcela nebo částečně v zahraničí. Cílem tohoto článku je proto upozornit na nejčastější situace, se kterými se mohou čeští zaměstnavatelé setkat, a popsat jejich řešení. Závěry uvedené v textu byly autorkám tohoto článku potvrzeny i Generálním finančním ředitelstvím při jednání koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a zástupci Generálního finančního ředitelství dne 14. 12. 2016 (detailní zápis z jednání č. 489 je dostupný na stránkách www.financnisprava.cz).

K problematice závislé činnosti Jana Šmídová, metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Způsob provádění oprav zálohové daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti...

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (2.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Nerezidenti -...

Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1.) Jana Šmídová metodička daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti GFŘ ČR Tiskopisy a...

Daňoví rezidenti České republiky mají v souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezenou daňovou povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být podle tamní legislativy také zdaněni. V praxi tak dochází ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Jejich aktuální přehled uvádí Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Praktické vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod, které uvádí následující příspěvek.

1. Úvod/cíl Cílem příspěvku je vyjasnění správného stanovení dílčího základu daně dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) u zaměstnance vyslaného zahraničním...