Příjmy ze závislé činnosti - strana 2

Zaměstnavatel celý rok 2024 vykazoval a účtoval o příspěvcích na životní pojištění zaměstnance (účtováno MD 527/D 379), ale svůj závazek z poukázání příspěvku uhradil pojišťovně až v březnu 2025. Je náklad evidovaný k 31. 12. 2024 na účtu 527 daňově účinný za rok 2024, když úhrada příspěvku proběhla až v březnu 2025? 

Jednatel je zaměstnancem ve své s. r. o., takže má mzdu za práci a k tomu si chce vyplácet odměnu za výkon jednatele. Jaká povinnost je odvodů je z odměny jednatele, když si např. bude vyplácet jednou za čtvrt roku 50 000 Kč?

Finanční správa České republiky publikuje nepovinný formulář, který lze využít za účelem podání oznámení o odložení zdanění příjmů zaměstnanců v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP). Z praktických důvodů je formulář prozatím zveřejněn ve formátu MS Word. Následně dojde ve spolupráci s Ministerstvem financí České republiky ke zveřejnění formuláře ve standardním formátu a umístění mezi ostatní formuláře vydávané Ministerstvem financí České republiky (sekce „Daňové tiskopisy“).

Zaměstnanecké benefity jsou v poslední době předmětem zvýšené pozornosti kvůli legislativním změnám a rozsáhlým diskusím o jejich ideální podobě. Tento článek se zaměřuje na právní úpravu benefitů, jejich zdanění a podmínky osvobození od daně. Přináší přehled aktuální judikatury i praktické příklady, které mohou pomoci zaměstnavatelům správně nastavit benefity tak, aby byly výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele a současně v souladu s platnou legislativou. Zvláštní pozornost je věnována sporným oblastem, jako je vymezení pojmu rodinného příslušníka zaměstnance, poskytování benefitů formou naturální mzdy nebo okamžik zdanění příjmu.

Pokud svěřenecký fond (SF) pronajímá byty za 1/4 obvyklého nájemného zaměstnancům skupiny, musíme tento nepeněžní příjem nájemců ve výši 3/4 nájemného zdanit u SF daní ze závislé činnosti. Musíme také zdanit na straně pronajímatele (SF) 3/4 nájemného, které tito nájemci neplatí, v rámci DPPO na řádku 62? Anebo máme toto 3/4 nájemného účtovat MD 315/D 602 a pak toto nějak nedaňově odepsat na MD 546999/D? Nájemci jsou tedy buď zaměstnanci skupiny stejného majitele, anebo vzdálení příbuzní majitele skupiny (zakladatele SF). 

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Od 1. 1. 2024 došlo k posunu okamžiku zdanění zaměstnaneckých akcií. Změnil se tak léta zavedený postup, podle něhož se příjem zdaňoval v době, kdy poplatník cenově zvýhodněnou akcii obdržel. Protože však praxe ukázala, že tento posun od 1. 1. 2024 není pro plátce daně ani poplatníky vždy ideální, novela zákona o daních z příjmů v letošním roce přináší plátcům daně možnost výběru, ve kterém okamžiku příjem zaměstnance budou zdaňovat. Sporné otázky řeší nově vydaná informace GFŘ.

Informace pro zaměstnavatele a zaměstnance v souvislosti s příjmem zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů ve zdaňovacím období roku 2024 a 2025

Senát schválil důležitou novelu ZDP týkající se zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů, která přináší změny nejen pro příjmy obdržené od roku 2025, ale také pro příjmy z roku 2024. Tato komplikovaná legislativní úprava vyvolává řadu otázek a očekává se, že Generální finanční ředitelství vydá metodický pokyn, který přinese jasná pravidla pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Do potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění se nově uvádí příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří. Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje na DPP a platí srážkovou daň? Na potvrzení o příjmech daněných srážkovou daní na toto kolonka není. Je to ošetřeno nějakým jiným způsobem? 

Zaměstnavatelé velmi často nabízejí svým zaměstnancům různorodé benefity. Mezi jeden z nich patří i mimořádné odměny v případě, že společnost dosáhne kladného výsledku hospodaření podle schválené účetní závěrky. Tento údaj může ale být ovlivněn různými nepeněžními transakcemi podle zákona o účetnictví , kvůli kterým nemusí zaměstnanec na odměnu dosáhnout. Právě tímto případem se ke konci loňského roku zabýval Nejvyšší soud. Posuzoval přitom, zdali je třeba při určování nároku zaměstnance na mimořádnou odměnu vycházet z účetního výsledku hospodaření nebo ze skutečného zisku, očištěného o různé účetní operace.

Při posuzování naplnění podmínek pro osvobození od daně u tzv. zaměstnaneckých benefitů není rozhodné pojetí těchto plnění z hlediska pracovního práva (jako mzdy), nýbrž z hlediska práva daňového (jako příjmu).

Minimální mzda je nejnižší povolená výše odměny za práci zaměstnance. Platí pro všechny zaměstnance v podnikatelské sféře, kteří pracují na základě pracovního poměru nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká samostatně v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Jedná se o otázku stravenkového paušálu a mimořádně naplánované směny a dále při nerovnoměrném rozložení. 1. V plánu směn pro zaměstnance, se kterým je seznámen 14 dní předem dle ZP a který běžně chodí do práce od pondělí do pátku, je zapsána mimořádná směna i na sobotu. Ve smlouvě je stanoveno, že zaměstnavatel je oprávněn měnit rozvržení pracovní doby, a to jak rovnoměrně tak i nerovnoměrně. Za těchto podmínek, můžeme mu vyplatit stravenkový paušál, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti? 2. Dále máme zaměstnance, kteří mají nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. A odpracovanými hodinami překročí měsíční fond pracovní doby - lze jim poskytnout stravenkový paušál pro každou směnu?

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou už poměrně dlouhou dobu v hledáčku téměř všech zaměstnavatelů, kteří bedlivě sledují jejich legislativní vývoj. Protože toto téma prošlo opět dalšími změnami, přinášíme vám přehled toho nejdůležitějšího.

Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s fyzickou osobou (neregistrovanou jako poskytovatel zdravotnických služeb) na poskytování masérských služeb pro své zaměstnance. Ten dvakrát do měsíce dochází do této společnosti a zaměstnanci mají možnost využít jeho služeb na pracovišti. Dá se tedy na toto nepeněžní plnění pohlížet jako poskytnutí rekreace a z tohoto důvodu lze aplikovat znění dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP? Pokud ano, má na aplikaci tohoto znění vliv zda zaměstnanci navštíví maséra ve své pracovní době nebo po pracovní době? Rekreace není nikde specifikována a obecná definice hovoří o rekreaci jako o času nebo aktivitě, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Jsme toho názoru, že masáž tuto definici naplňuje.

U zaměstnavatele (Z1) dochází k odštěpení (Z1 je v pozici rozdělované společnosti) se vznikem nové nástupnické společnosti (zaměstnavatel Z2). Právní účinky přeměny nastanou k 1.12.2024. V souvislosti s přeměnou přechází konkrétní zaměstnanci k novému zaměstnavateli (Z2). Jakmile nová společnost (Z2) vznikne, registruje je mj. jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti na FÚ, zaregistruje se jako zaměstnavatel na OSSZ a ZP. Všechna práva a povinnosti z pracovně právních vztahů u konkrétních zaměstnanců přechází k 1.12.2024 ze zaměstnavatele Z1 na zaměstnavatele Z2. Z hlediska daně z příjmů ze závislé činnosti prosím o následující: 1) Potvrzení o zdanitelných příjmech. Z2 bude vydávat zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech za celý rok 2024? Nebo vydá potvrzení zaměstnavatel Z1 za 1-11/2024 a Z2 za 12/2024? 2) Vyúčtování daně za 2024. Do vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnost za 2024 zahrne Z1 přecházející zaměstnance za období 1-11/2024 a zaměstnavatel Z2 za 12/2024?

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.