Příjmy ze závislé činnosti - strana 4

Občan Polské republiky, daňový nerezident České republiky (trvalé bydliště, centrum životních zájmů Polsko), byl v kalendářním roce 2023 (případně 2022, 2021) krátkodobě zaměstnán v české firmě na území ČR ( v roce 2023 pracoval 3 měsíce, v roce 2021 jen 11 dnů). Tyto příjmy podléhaly zálohové dani (ve výši odvislé na tom, zda podepsal příp. nepodepsal prohlášení k dani) a daň byla odvedena prostřednictvím zaměstnavatele. Obdržel potvrzení o zdanitelných příjmech. Roční zúčtování daně mu nebylo provedeno. Jiné příjmy ze zdrojů na území ČR neměl. Dotaz: - Má možnost tento nerezident podat DAP v ČR, uplatnit celoroční základní slevu na poplatníka a požádat o vrácení přeplatku na dani? - Lze nyní v roce 2024 podat DAP i za roky 2021 a 2022? - Musí k DAP jako přílohu doložit kromě Potvrzení o zdanitelných příjmech i daňový domicil (daňový poplatník Polska)?

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

Smlouvu o výkonu funkce uzavírá obchodní korporace a člen jejího voleného orgánu. Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Volenými orgány obchodních korporací jsou jejich statutární a kontrolní orgány.

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Může v daňovém přiznání uvést je přníjmy z pronájmu a neuvádět příjmy ze závislé činnosti?

Je možné i v případě, kdy má zaměstnanec k dispozici služební vozidlo i pro soukromé účely, ale neujede v daný měsíc žádné služební km (používá tedy vozdidlo pouze pro soukromé účely), využít dodanění 1 % vstupní ceny ve mzdě se všemi ostatními výhodami - nekrácené odpisy, opravy jako daňový náklad atd.? Případně, když vozidlo používá jen soukromě dlouhodobě?

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2023, čj. 10 Afs 61/2022-41

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

Učitel má hlavní příjem ze zaměstnání, v létě jede na 2 tábory (každý pod jinou organizací), podepisuje u obou příkazní smlouvu 10 000 Kč + 10 000 Kč. Další rok jeden znovu na stejné tábory. Má zdanit pod § 10 ZDP jako příležitostnou činnost, nebo to nelze považovat za příležitostnou činnost a jak tedy zdanit dle § 7 ZDP? Nebo má u obou organizací podepsat dohodu o provedení práce a daní se 15% sazbou? Je v pořádku využití příkazní smlouvy na tuto činnost?

Zaměstnanec měl celý rok 2022 jen hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele. Jeho měsíční výdělek byl 90 000 Kč. V prosinci mu byla vyplacena odměna 200 000 Kč. Prosincová výplata byla tedy daněna vyšší sazbou daně. Má tento zaměstnanec povinnost podat přiznání za rok 2022, nebo si mohl požádat o roční zúčtování zaměstnance? Jiné příjmy nemá.

Spol. s r. o. platí svým zaměstnancům příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Finanční situace ve firmě je v současné době horší, a tak bych se chtěla zeptat, zda je možné příspěvky snížit nebo zrušit, aniž by firma musela vracet slevu na daních z příspěvků z předcházejících letech.

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Může firma podat na Finanční úřad Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů za leden 2023 v listopadu 2023? Do kdy je ze zákona nejzažší termín podání této žádosti?

Zaměstnanec zrušil předčasně životní pojištění. Musí dodanit posledních 10 let, kdy si uplatil slevu na dani. Bývalý zaměstnavatel mu však nechce poskytnout Potvrzení o zdanitelných příjmech a zpětně si nepamatuje, zda uplatnil ve všech letech a v jaké výši. Je zaměstnavatel povinen tuto informaci poskytnout? 

Zaměstnanec - obchodní zástupce má v pracovní smlouvě z 01. 02. 2008 sjednanou dohodnutou mzdu a dodatky v průběhu let specifikovaný výpočet prémiové složky k této mzdě ve vazbě na dosažené obraty. Mohu v případě neodpracované doby v daném měsíci (svátek, nemoc, OČR, dárce krve) měsíční mzdu (tj. základ sjednaný ve smlouvě plus prémie dle dodatku ve vazbě na obrat obchodního zástupce) krátit a řádně hradit např. svátek náhradou? Zaměstnanec tvrdí, že by tento postup musel být jednoznačně sjednán ve smlově, což není. Pro mě z logiky věci vyplývá, že např. v případě nemoci nebudu hradit zaměstnanci plnou měsíční mzdu, ale mzdu vypočtenou jako součet základu daný smlouvou a prémiovou složku dle dodatku k této smlouvě poměrově náležející k odpracované době a zákonnou náhradu za prvních 14 dní PN. Zdůrazňuji ještě jednou, že tento postup není ve smlouvě nijak specifikován.

Lze uplatnit daňové zvýhodnění na dceru našeho zaměstnance za červenec a srpen (dobu prázdnin), pokud v červnu úspěšně vykonala maturitní zkoušku, po celý červenec i srpen byla výdělečně činná (měla DPP nad 10 000 Kč za měsíc) a od září nastoupila do jednoletého kurzu cizích jazyků s denní výukou (dle § 12/1/f zákona č. 117/1995 Sb.)? Dle § 13/3 by to v tomto případě bylo možné jen pokud by se dcera stala studentem vysoké školy v tom samém kalendářním roce. Opravdu tedy při přestupu ze SŠ na jednoletý jazykový kurz nelze v případě výdělku daňové zvýhodnění za prázdniny uznat? Stejná situace by byla v případě přestupu ze SŠ na jinou SŠ, případně na VOŠ?

Zaměstnanec si uplatňuje v RZD úroky z úvěru na nemovitost obstaranou po 1.1.2021. Všechny podmínky uznatelnosti jsou splněny. Zaměstnanec doložil 2 potvrzení o zaplacených úrocích - ze dvou různých úvěrů. Na prvním potvrzení je uvedeno, že za období 1.1.-5.10.2022 bylo zaplaceno na úrocích 15 405 Kč. Na druhém potvrzení je uvedeno, že za období 16.8.-31.12.2022 bylo zaplaceno na úrocích 67 244 Kč. Jak se posuzují měsíce splácení? Pokud mám období splácení 1.1.-5.10., tak je limit 9*12500 (jen celé měsíce splácení) nebo 10*12500 (dá se do limitu započítat i říjen)? Jak správně spočítat limit ve výše uvedeném případě? Dá se říct, že zaměstnanec platil úroky po celý rok a celková částka je 82 649 Kč, tedy limit 150 000 Kč nebyl překročen a můžeme uznat celou částku? Nebo se úroky musí posuzovat samostatně za každý úvěr zvlášť? Jak konkrétně by tedy vypadal výpočet limitu?

Zaměstnankyně nastoupila 1.10.2022 do zaměstnání HPP. Přinesla potvrzení o studiu na období 14.9.2022-31.8.2023 na prezenční formu studia na další vysoké škole. Státní závěrečnou zkoušku z předešlé vysoké školy složila 23.5.2022. Školu prezenčně nenavštěvuje. V budoucnu pravděpodobně obdrží rozhodnutí o ukončení studia. Jak následně postupovat? V průběhu studia nikde nepracovala, má nárok při dodání potvrzení o studiu z předešlého studia v rámci ročního zúčtování na slevu na studenta za období 1.-8/2022? Další potvrzení je vystaveno 14.9.2022 - má nárok tedy i na slevu za 9/2022?a zároveň na douplatnění slevy na poplatníka v rámci ročního zúčtování daně za období 1-9/2022?