Přiznání k dani z příjmů, roční zúčtování - strana 4

Ffyzická osoba (není OSVČ) obdržela finanční příspěvek od obce. Jednalo se o příspěvek na postavení čistírny odpadních vod k domu, jehož je spoluvlastníkem, ale nebydlí v něm. Příspěvek v celé částce (40 000 Kč) došel na jeho účet. Je to příjem, který se musí danit, případně jenom uvádět v přiznání? Pro úplnost uvádím, že kromě tohoto příspěvku má příjmy ze zaměstnání a pak už jen malý příjem z pronájmu pole (cca 36 000 Kč). 

Vnučka (6 let žijící s rodiči v Rakousku, tedy rakouští občané) zdědila po dědečkovi v České republice nemovitost. Její rakouští rodiče budou tuto nemovitost v ČR pronajímat. Zdanění pronájmu proběhne v tuzemsku, za nezletilou vnučku budou podávat přiznání rodiče? Jakým způsobem se má nezletilá zaregistrovat nebo jak se má postupovat? Lze při pronájmu v rámci daňového přiznání uplatnit slevu na poplatníka?

OSVČ chce ukončit podnikání k 28. 2. 2024. Má možnost podat daňové přiznání za rok 2023 + 2 měsíce 2024 jako účetní jednotky, nebo musí podat DPFO za rok 2023 a samostatně za 2 měsíce roku 2024 včetně samostatných přehledů pro OSSZ a ZP za roky 2023 a 2024?

Přebírám účetnictví, ve kterém jsou pohledávky z let 2005–2013 a nebyly na ně tvořené opravné položky, nebyly zažalovány, prostě jsou v evidenci a nic s nimi nebylo v minulosti děláno. Jedná se o pohledávky: na nespřízněné osoby, faktury jsou vystaveny s DPH, jsou výnosové, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 3 faktury v celkové částce 120.000 Kč, v 1 případě jde o odběratele, u kterého jsou 2 faktury po 50.000 Kč v celkové částce 100.000 Kč, v ostatních případech jde o různé odběratele a dlužné částky nedosahují  20.000 Kč. Jak mám postupovat po účetní i daňové stránce, abych je mohl letos vyřadit z evidence? Jak to mám správně v tomto případě zaúčtovat a jaký to bude mít daňový dopad a na kterých řádcích v DP se to bude vykazovat? 

Důchodce - OSVČ zemřel v březnu 2023. V roce 2023 již nebyl schopen podnikat, ale činnost nepřerušil. Je zůstavitel povinen podat nulové přiznání za období od 1.1.2023 do dne předcházející úmrtí? Je potřeba pak podávat další přiznání za období ode dne úmrtí do dne vypořádání dědictví? Děkuji za odpověď

Má zaměstnavatel povinnost při ročním zůčtování daní zaměstnanců udělat zůčtování daně zaměstnanci při jeho předčasně ukončeném životním pojištění? Jaké doklady by k dodanění uplynulých 10 let od zaměstnance potřeboval? 

Odběratel zaplatil v 10/2022 za službu částku 100 000 Kč (zjednodušeně 100) neplátci DPH. Ten se nyní v 11/2023 stal zpětně plátcem DPH od 1. 1. 2022. Nyní poslal našemu odběrateli řádný daňový doklad na částku 121 (100+ 21 % DPH). Doklad je vystavený v 11/2023 DUZP 10/2022. Může si odběratel nárokovat v 11/2023 dodatečně nárok na odpočet ve výši 21 a poté ho zaplatit odběrateli? Jak by to bylo v případě, když mu bude zaslán doklad na 100 s rozpisem DPH (82,6 + 17,4). Jestliže si bude nárokovat odpočet DPH, musí podat dodatečné daňové přiznání na na daň z příjmů r. 2022, kde si sníží daňové náklady ze 100 na 82,6? Jestliže nebude nárokovat odpočet DPH nemusí podávat dodatečné DAP na daň z příjmů?

Společnost od vzniku v r. 2019 hodně investovala a je ve ztrátě. V r. 2021 jsme omylem v DPPO uplatnili daňové odpisy majetku, čímž se zbytečně navýšila ztráta společnosti a je předpoklad, že nežli společnost začne být zisková nebude nejstarší ztráty již možné uplatnit. V ostatních letech jsme daňové odpisy neuplatňovali. Můžeme podat za r. 2021 dodatečné DPPO a v tomto DP neuplatnit daňové odpisy nebo již v tomto případě není možné dodatečné DPPO podat?

Poplatník neměl dodělané účetnictví za rok 2022 a z toho důvodu nepodal daňové přiznání. Daň mu byla vyměřena z moci úřední. Po zaúčtování roku 2022 subjekt zjistil, že skutečný základ daně je vyšší. Má subjekt povinnost podat dodatečné přiznání za rok 2022? 

Společnost s.r. o vyplatí svému jedinému společníkovi (fyzické osobě) podíl na zisku z minulých let. Bude to vyplaceno na základě mimořádné valné hromady. Bude si muset společník (fyzická osoba) udělat DPFO, a zdanit příjem, který obdrží? Nebo protože s. r. o. srazí 15 % z podílu na zisku, a odvede FÚ, nemusí už nic společník (fyzická osoba) řešit?

Jednatelka s. r. o. mi dodala daňový doklad na náklad, který účetně patří do minulého účetního období. Vím, že oprava chyb minulých období, která není významná ve vztahu k výsledku hospodaření (10 000 Kč bez DPH) se opraví na účtech, kterých se týká, a to v období, kde se chyba zjistila. Zaúčtuji tedy na nákladový účet a závazek vůči dodavateli MD 518/D 321. Má to však dopad i na daňovou uznatelnost těchto nákladů? Musím zvýšit výsledek hospodaření běžného účetního období o tuto částku? Mám ještě jeden dotaz týkající se odpuštění penále v tzv. milostivém létě. OSSZ poslala sdělení, že dlužné pojistně bylo uhrazeno a a byly splněny podmínky o mimořádném odpuštění penále z pojistného. V minulých období jsme o výši penále z pojistného zvýšili hospodářský výsledek. Nyní odpuštěné penále zaúčtujeme na výnosový účet a výsledek hospodaření snížíme o výši tohoto odpuštěného penále? 

V článku si uvedeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat za zdaňovací období roku 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí.

Musí podávat daňové přiznání poplatník, který prodává byt a tento příjem je od daně osvobozen? Četla jsem v jednom článku, že daňové přiznání podat musí, daň a osvobození přiznat musí, že jde o povinnou administrativu. Je to pravda? 

V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.

Platí možnost za zdaňovací období 2023 uplatnit až 30 % ze základu daně, nebo už jen 15 %? Pokud platí limit 30 %, platí to na jakékoli dary nebo se to týká pouze darů poskytnutých v souvislosti s válkou na Ukrajině? V úplném znění § 15 zákona o daních z příjmů je řeč pouze o 15 %: „V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně...“

V článku chceme upozornit na méně známé souvislosti při podávání daňových tvrzení po úmrtí fyzické osoby z pohledu daně z příjmů. V článku se zaměříme na rozdílnou situaci při podání vyúčtování daně z příjmů za plátce a podání daňového přiznání poplatníka daně z příjmů zástupcem, který má zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, a proto má povinnost učinit formulářová podání pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Může v daňovém přiznání uvést je přníjmy z pronájmu a neuvádět příjmy ze závislé činnosti?

Může daňový poradce označit své přiznání k dani z příjmů jako podané daňovým poradcem (sám sebou) a tím si prodloužit termín podání?

Společnosti s ručením omezením se v minulém roce snížila aktiva i obrat pod hranici pro malou účetní jednotku. Jelikož se tak společnost stala mikro účetní jednotkou, podali jsme daňové přiznání s rozvahou i výkazem zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu. Nyní se ozval příslušný finanční úřad, který tvrdí, že pokud jsme v minulosti podávali daňové přiznání s rozvahou i výkazem v plném rozsahu, musíme je předkládat v plném rozsahu nadále, byť jsme se stali mikro účetní jednotkou. Má finanční úřad pravdu? Pokud ano, lze požádat o změnu, abychom v následujících letech nemuseli zveřejňovat účetní závěrku v plném rozsahu?

Občan ČR (s trvalým pobytem v ČR) měl od 1. 1. 2022 do 31.1 2. 2022 příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku, kde také bydlí. Jeho zaměstnavatel má sídlo v Nizozemsku. Občan do ČR přijel v roce 2022 na několik dní. Je tedy daňovým rezidentem Nizozemska (vyplní řádek 29 DAP). Za rok 2022 měl příjem 22.300 Kč z pronájmu nemovitosti v ČR, kterou zde vlastní. Na základě čl. 6 smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude příjmy z pronájmu danit podle ZDP § 9 v přiznání k dani z příjmů v ČR? Musí uvést do řádku 29a přiznání DPFO příjmy ze závislé činnosti v Nizozemsku? Může uplatnit základní slevu na poplatníka? Adresa místa pobytu v den podání DAP bude adresa v Nizozemsku? Do příjmů daněných v Nizozemsku se příjmy z pronájmu v ČR nezahrnují? Jaké jsou povinné přílohy DAP ČR? Jak má správně poplatník postupovat?