Režim přenesení daňové povinnosti - strana 1

Společnost v rámci výstavby si pronajala stavební výtah - cena montáže, včetně pronájmu tohoto stavebního výtahu je dodavatelem vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, dále si pronajala kvůli výstavbě mobilní toaletu, která je v režimu DPH bez přenosu. Část těchto nákladů bude přeúčtovávat na dodavatelé stavby - můžeme vystavit v rámci přeúčtování část nákladů v přenosu (tj. náklady na stavební výtah) a část bez přenosu (tj. náklady na pronájem mobilní toalety) na jednu fakturu (daňový doklad)? Pokud dodavatel v příštích měsících bude vystavovat už jen pronájem stavebního výtahu bez montáže - má tam být režim přenosu nebo ne? Na části nákladů se bude spolupodílet od dodavatelů bude nést stavba - tudíž se musí vystavit faktura týkající se přeúčtování 1. montáže a pronájmu stavebního výtahu a 2. pronájem mobilní toalety.

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Jaká je sazba DPH v roce 2024 pro ekonomickou činnost instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace? V případě fakturace těchto služeb neplátci DPH je to 12% sazba a v případě fakturace plátci DPH se jedná o sazbu 12 % v režimu přenesené daňové povinnosti?

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Mám přijatou fakturu ze Slovenska. Nákup do spotřeby. Je tam uvedeno jejich DIČ(SK) i naše DIČ. Ovšem faktura je vystavena s DPH 21 %. Jak správně řešit účetně DPH? 

Firma A, která má sídlo v ČR a je plátcem DPH poskytuje službu do EU. Službu poskytuje firmě B, která je plátcem DPH a má slovenské DIČ. Služba obsahuje vykládku, balení a nakládku zboží. Firma B SK pošle firmě A CZ své zboží. Firma A CZ zboží vyloží z transportu, zabalí do patřičných beden a naloží zboží do dalšího transportu ke konečnému zákazníkovi, který je na území ČR. Bude tato služba balení pro slovenskou firmu s místem plění podle § 9 ZDP nebo bude místo plnění v tuzemskou a faktura za službu balení by se vystavovala s tuzemkou daní? Je podmínkou pro PDP aby se zboží vrátilo zpět na území EU? 

Česká firma plátce DPH uzavřela smlouvu o účinkování českého hosta v TV pořadu v Bratislavě (slovenská firma je plátce DPH. Ve smlouvě je uzavřená odměna ve výši 300 EUR brutto. Jak to bude pro českou firmu s DPH? Máme částku uvést do přiznání DPH na ř. 21 ?

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, a naší činností je výroba promo staveb na dočasné eventy nebo veletrhy, podia, zahrádky, vybavení do gastro provozů, mobilní bary, atd. Vše dodáváme s montáží a instalací. Vždy se jedná o sezónní záležitost nebo pouze na daný event. Bude se jednat o přenesenou daňovou povinnost podle § 92e ZDPH? Nebo by se jednalo o přenesenou daňovou povinnost pouze tehdy, kdyby to bylo nainstalované k nemovitosti? 

Stavební firma ČR fakturuje stavební práce slovenské firmě. Práce probíhají na nemovitosti na Slovensku. Česká firma vystavila zálohovou fakturu na práce a ta byla v lednu 2024 slovenskou firmou uhrazena. Uvádí se někde v DPH za leden přijatá záloha ze Slovenska? Při PDP v tuzemsku vystavujeme daňový doklad až při vyúčtování zakázky. Musíme vystavit DD při přijetí zálohy ze Slovenska a do souhrnného hlášení dát tento doklad?

S. r. o., plátce DPH, nakupuje a prodává krmné obilí. Pokud bude základ daně do 100 000 Kč, sazba DPH bude 12 %? Další položkou na faktuře je přeprava tohoto obilí, jaká u ní bude sazba DPH? Tuto přepravu zajišťujeme soukromým přepravcem, na jeho faktuře je sazba DPH 21%. Pokud základ daně překročí 100 000 Kč a bude použit režim přenesené daňové povinnosti, s jakou sazbou DPH bude přeprava?

Mám dotaz k přenesené daňové povinnosti u montáží nábytku při kombinaci volných prvků a vestavěných a kotvených nábytkových prvků. Předmět naší činnosti je vybavování prodejen, trafik a shopů nábytkem volným (skříňky, židle, stoly apod.) a nábytkem vestavěných a kotveným (kuchyně, pultové systémy, regálové systémy, obklady..) Nábytek nám vyrábí náš generální dodavatel A, pořizujeme jako nákup zboží. Montáže na místě u klientů (v prodejnách) nám provádí naše smluvená externí montážní firma B, která nám bohužel odmítá fakturovat po jednotlivých objednávkách (prodejnách), ale vystavuje „hromadné faktury“ za několikero provedených montáží. Jelikož je vždy část nábytkových prvků kotvená/vestavěná, dává tato montážní firma celou každou fakturu do přenesené daňové povinnosti. Nám tím vzniká problém při naší fakturaci, když fakturujeme na jednotlivé klienty, protože někdy pro některého klienta se dodával a montoval (myšleno rozmístil v prostoru na své pozice) pouze volně stojící nábytek, čímž bychom měli fakturu vystavit v klasickém režimu se zdaněním 21% DPH. Je nutnost dodržet a přenést dál do našich vystavovaných faktur původní režim od našeho dodavatele montáží, tzn. musíme použít vždy přenesenou daňovou povinnost z titulu, že přijaté faktury byly pořízeny v přenosu? Nebo můžeme použít režim dle „reality“ a v případě montáže pouze volně stojícího nábytku použít zdanění v běžném režimu? Obhájíme to pak před FÚ, že jsme „změnili“ režim a že důvodem je fakt, že faktura od dodavatele zahrnovala prvky obojí volné i vestavné a my nyní fakturujeme jen ty volné? 

Česká firma má půjčku od své německé sestry. Německá společnost vystaví fakturu za úroky dle smlouvy o půjčce. Na faktuře je text: Tax free intracommunity delivery. Jak česká firma zaúčtuje DPH na faktuře (reverse-charge nebo bez DPH) a na jakém řádku přiznání k DPH by se měla tato faktura vykázat?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje podle dokladů. Ve 12/2018 koupil osobní automobil a vložil do obchodního majetku. Automobil využívá pro služební i soukromé účely v poměru 80% služební jízdy a 20% soukromé jízdy. V roce 2021 byly odpisy přerušeny. Ve 12/2023 byl automobil odepsán. Automobil je stále zařazen v obchodním majetku. V lednu 2024 byl automobil používán pouze pro soukromé účely. V únoru 2024 chce OSVČ automobil prodat. Při prodeji automobilu se z kupní ceny odvede DPH na výstupu (řádek č.1). Bude se ještě provádět úprava odpočtu daně na vstupu, pokud byl automobil používán v lednu a část února pouze pro soukromé účely? Pokud ano, na jaké řády v přiznání k DPH a KH se uvádí? Při koupi automobilu se vyplňuje řádek č. 47 – hodnota pořízeného majetku. Vyplňuje se i při prodeji nějaký evidenční řádek DPH? 

OSVČ - plátce DPH - vedoucí daňovou evidenci vystavil v roce 2022 daňový doklad na stavební práce v přenesené daňové povinnosti - na odběratele A. Odběratel A - tuzemský plátce DPH fakturu nezaplatil a je víceméně pro tuto OSVČ nedohledatelný. Tuto činnost už nevykonává, nahradil ho odběratel B, který nadále používá tuto zmíněnou OSVČ jako svého subdodavatele a spolupráce pokračuje bez problému. Nicméně nezaplacená faktura zůstává v účetní evidenci, z hlediska OSVČ je nevymahatelná (m.j. i vzhledem k výši částky nemají smysl žádné právní kroky). Jakým způsobem se dá v daňové evidenci naložit s takovou fakturou? 

Společnost zakoupila licenční práva na fotografie z fotobanky od poskytovatele z Německa. Licence se vztahuje na jedno použití v editoriálech ("one time use" na webech, sociálních sítích a newsletterech). Nejedná se o exkluzivní licenční právo, licenci si za malý poplatek (20 EUR) může zakoupit kdokoliv. Je za těchto podmínek licenční právo na fotografie z fotobanky předmětem srážkové daně a řídí se podle mezinárodní daňové smlouvy mezi CZ a DE?

Mohu uvést v jedné faktuře položku fakturovanou v přenesené daňové povinnosti a zároveň položku, na kterou se vztahuje DPH (12 či 21 %)? V rozpisu DPH bude tedy částka v nulové sazbě i v sazbě 12 či 21 % a zároveň věta "Jedná se o přenesení daňové povinnosti dle § 92a ..."? Druhý dotaz souvisí s prvním: Fakturuji-li položku v přenesené daňové povinnosti, udávám sazbu 0 % s tím, že správnou sazbu si určí odběratel? 

Jsme plátci DPH, mimo naši hlavní činnost pronajímáme dům s byty pouze občanům, neplátcům DPH. Toto nájemné je dle §56a osvobozeno od daně bez nároku na odpočet - ř. 50 daň. přiznání. V jednom bytě jsme měnili kotel, faktura je od plátce DPH kč 61 000,- a je vystavena v režimu přenesení daň. povinnosti - je v tomto případě vystavena správně? A co s DPH v daň. přiznání, když nelze uplatnit nárok na odpočet daně a jak fakturu zaúčtovat? D

Na přenechání technického zhodnocení nájemcem pronajímateli za úplatu při ukončení nájmu nemovité věci se neuplatní režim přenesení daňové povinnosti.