Režim přenesení daňové povinnosti - strana 2

Naše firma, (plátce DPH), montuje tepelné čerpadlo pro soukromníka. Jiná firma uvádí (plátce DPH) tepelné čerpadlo do provozu. Nemůžeme se dohodnout na způsobu fakturace. Myslím, že by to mělo být takto: 1) Pokud faktura za uvedení tepelného čerpadla bude fakturována na naší firmu, tak by měla být s přenesenou daňovou povinností. 2) Pokud bude subdodavatel uvedení tepelného čerpadla do provozu fakturovat přímo soukromníkovi, tak bude fakturovat s 21% DPH. Firma naší firmě fakturuje s 21% DPH, a ne v režimu přenesené povinnosti. Argumentuje tím, že nedodávala čerpadlo, ona nemontovala, a pak platí toto: podle pokynu GFŘ z r. 2012 nespadá pod stavebně montážní práce, ale je to zatříděno jako: servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu CZ-CPA 71. Jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění (uvedení) do provozu v režimu s DPH. Má pravdu? 

Společnost CZ plátce DPH poskytuje službu v hodnotě 400 tis. Kč (datum vystavení dokladu 31.12.2023) na Slovensko osobě do té doby neregistrované k DPH. Slovenský příjemce služby (odměna za poskytnutí práva uzavírat lic. sml.) se stal osobou registrovanou k DPH 10.1.2024 a prý dle slovenských pravidel se nemusí stát osobou identifikovanou na tak krátkou dobu a máme si DPH odvést v ČR. Prosím o vyjádření, jak postupovat. 

Firma se mimo jiné zabývá výstavbou sportovních areálů. Při provedení výstavby sportovního areálu podléhá tato dodávka režimu přenosu daňové povinnosti (v závislosti na situaci u odběratele). V rámci těchto dodávek dodává i některé předměty, které nejsou montovány do stavby, např. některé sportovní nářadí. Na celou dodávku je obvykle sepsána jedna smlouva, popřípadě objednávka odběratele. Někdy je na tato plnění inkasována záloha a někdy jsou uplatňovány i pozastávky na celé plnění. Je nutné tato plnění rozdělovat zvlášť na plnění v přenosu DP a zvlášť na plnění podléhající DPH? Nebo je možné posoudit dodávku samostatných předmětů jako plnění vedlejší k plnění hlavnímu, které je v režimu přenosu DP, a zahrnout i tyto předměty v rámci přenosu DP? 

Přenos při plnění Ustanovení ZDPH3) Platnost Kód1) Dodání zlata § 92b odst. 2 od 1. 4. 2011 1 Poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v dodání investičního zlata v případech podle § 92...

Česká společnost - plátce DPH nakoupí na Slovensku dříví od slovenského plátce DPH. Na faktuře by byla přenesená povinnost DPH. Český plátce odvede české DPH a současně uplatní nárok na odpočet DPH. Polský odběratel plátce DPH si sám odveze dříví z odvozního místa na Slovensku. Český plátce vyfakturuje polskému plátci toto dříví v režimu přenesené povinnosti DPH. Je to tak správně?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Společnost, plátce DPH, má svoji fotovoltaickou elektrárnu a přebytky prodává společnosti, která obchoduje s elektřinou. Na jaký výnosový účet se tento prodej má účtovat. A prodej je v přenesené daňové povinnosti?

V říjnu jsme obdrželi peníze jako zálohu na stavební práce od odběratele, který v říjnu nebyl plátcem DPH. K přijaté záloze jsme v říjnu vytvořili daňový doklad a odvedli z něho 15% DPH. Práce proběhly až v listopadu, kdy už však odběratel je plátce DPH. Jak má nyní vypadat konečná faktura? Můžeme dát celé plnění do přenesené daňové povinnosti a nechat si vrátit DPH finančním úřadem, nebo by měla část plnění (ve výši uhrazené zálohy) podléhat 15% DPH z důvodu, že odběratel nebyl v té době plátcem a nebylo možné použít přenesenou daň, a jen zbytek plnění má být s přenesenou daní? 

Česká s. r. o., plátce DPH, hodlá prodat komerční nemovitý majetek jiné české s. r. o., která je také plátcem DPH, v režimu reverse charge. (Nemovitost je více než 5 let po kolaudaci). Součástí prodeje je nedokončený dlouhodobý majetek (TZ nemovitosti velká rekonstrukce, která spočívá v budování přístavby). Tento nedokončený dlouhodobý majetek zahrnuje náklady na přípravnou fázi výstavby, a to projektovou dokumentaci, přeložky provedené na cizím majetku, práce architekta, právní náklady a tak dále. Stavební povolení zatím není. Potřebujeme správně stanovit cenu prodeje a v jakém režimu DPH budeme to prodávat. Cena nemovitosti bez rekonstrukčních prací odhadovaná znalcem je 30 mil. Kč. Vynaložené náklady na přípravnou fázi rekonstrukci jsou ve výši 6 mil. a marže za provedenou práci byla stanovena vlastním odhadem cca 2 mil. Celková preferovaná cena prodeje je tedy 38 mil. A nyní je otázka, v jakém režimu DPH se bude prodávat nedokončený dlouhodobý majetek? Bude v režimu reverse charge jako součást ceny prodeje nemovitosti, nebo potřebujeme rozdělit tu cenu na cenu nemovitosti 30 mil. v režimu reverse charge a zvlášť cena projektové dokumentace rekonstrukce ve výši nákladů + marže 21 % DPH? Jak to správně uvést v kupní smlouvě? Dalším dotazem je, jak správně stanovit marži za prodej projektové dokumentace, jelikož prodáváme spojené osobě? Měli bychom mít nějaký podklad?  

Český plátce nakoupí od polského plátce díly na auto. Polský plátce vystaví fakturu s polskou DPH a odmítá fakturu opravit - vystavit bez polské daně i když má DIČ českého plátce. Český plátce má udělat reverse charge z celé částky nebo z částky bez polské daně? Podle jakého paragrafu se má postupovat? 

Pokud přijde česká faktura v přenesené daňové povinnosti s datem DUZP 30. 9. a datem vystavení 12. 10., můžu vyměření DPH odvod a nárok DPH udělat oběma řádky v říjnovém přiznání k DPH? 

Obdrželi jsme fakturu za nákup domény- služba ze Švýcarska s jejich DIČ ve Švýcarsku. Jak postupovat u DPH- jsme plátci DPH v ČR. V přiznání uvedeme na řádku 12 a 43?

S.polečnost s r. o. postavila rodinný dům se třemi byty. Kolaudace proběhla v dubnu 2023. 2 byty jsou již prodány. Chybou dodavatele instalačních prací došlo k vytopení právě těchto prodaných bytů (popraskané vedení podlahového topení). S.r.o. v rámci reklamace musela zajistit a uhradit faktury za opravy (výměna podlah, opravy omítek, malování a spotřebu elektrické energie na vysoušení). Veškeré tyto náklady budou řešeny přes pojistku dodavatele. a) Budeme tyto práce a energii účtovat nákladově s nárokem na odpočet DPH? b) Jakým způsobem vyúčtujeme dodavateli? Jako náhradu škody bez DPH? Domnívám se správně, že nemůžeme dodavateli přeúčtovat veškeré náklady jako práce v režimu PDP, když tyto práce nebyly prováděny pro něho, ale pro nás, i když byly v rámci reklamace z jeho viny?

Dobrý den, jako plátci DPH jsme nakoupili zboží na e-shopu určeném pro neplátce DPH, neboť nemají kolonku na uvedení našeho DIČ. Dodavatel zaslal zboží a doručil fakturu se zahraničním DPH a) DPH země EU b) DPH z třetí země. V některých případech odmítají opravit fakturu. Při zaúčtování provádíme reverse charge. Někteří vykladači zákona uvádí, že základem daně pro odvod a případný odpočet DPH je celková výše faktury včetně zahraniční DPH, jiní autoři uvádí, že základem daně je celková výše faktury ponížená o zahraniční daň. Jak máme stanovit základ daně?

Ukrajinská firma - právnická osoba podniká v ČR již 18 let. Je plátcem DPH. Z důvodu vysokého obratu musela ke svým 25 zaměstnancům uzavřít smlouvy i s OSVČ (plátci DPH nejsou). V roce 2020 získala zajímavou zakázku, na kterou vyslala část zaměstnanců a část živnostníků, s kterými má smlouvu. Doposud neměla žádné problémy, ale nyní řeší situaci, že odběratel, kterému fakturovala s přenesenou daňovou povinností, DPH na výstupu neodvedl. Zda si ji přiznal na vstupu, nám není známo. Jedná se o 3 zdaňovací období roku 2020 a 2 zdaňovací období roku 2021. Tento odběratel už s námi nekomunikuje, pohledávky nám ale zaplatil. Nekomunikuje ani se správcem daně. Máme očekávat, že DPH bude vymáhat správce daně na naší firmě? Jaká by v takovém případě byla DPH na vstupu? Stalo by se DPH nákladem?

Dodavatel (s. r. o. - český plátce DPH) uskuteční dodání strojů s instalací slovenskému odběrateli registrovanému k DPH na Slovensku. Ze smlouvy vyplývá, že dodání strojů je včetně instalace, kterou zajistí dodavatel. Podle mého názoru jde o plnění mimo tuzemsko, tedy není předmětem našeho DPH. Má být v tomto případě na faktuře uvedena nějaká poznámka o DPH - myslím tím „Daň odvede zákazník“, případně i slovensky „prenesenie daňovej povinnosti“, případně ještě něco dalšího? 

Firma, plátce DPH, si nechává namontovat na hotovou stavbu fotovoltaické panely. Může být za tuto montáž fakturováno v přenesené daňové povinnosti?

Jakou správnou sazbu DPH použít v režimu přenesené daňové povinnosti – jedná o stavební opravy apartmánu (nové omítky), kdy zadavatel trvá na snížené sazbě DPH z důvodu, že nemovitost je v katastru uvedena jako bytový dům, a jak to bude v případě oprav společných prostorů, když se jedná o apartmány v BD? 

Firma z Velké Británie, která není nikde v EU registrovaná k DPH, fakturuje českému plátci DPH stavební práce na nemovitosti v Německu. Český plátce DPH pak společně i s vlastní prací fakturuje s reverse charge německému plátci DPH veškeré práce. Jak je to s DPH u faktury z Británie? Jaké jsou povinnosti českého plátce?

Plátce DPH, FO, který vlastní bytový dům,(dům je zapsán v katastru jako RD), si nechal na nemovitosti vyměnit výlohu + vchodové dveře do bytového domu (společné prostory do domu). Nemovitost má v obchodním majetku, ve spodním patře má obchod, kde prodává zboží, byty v horních patrech pronajímá pouze neplátcům v §7. Stavební práce na zhotovení výlohy a dveří byly dodavatelem,plátcem, fakturovány v přenesené daň.povinnosti. Byly vystaveny 2 samostatné faktury - tj. na výlohu u prodejny a na montáž/opravu vchodových dveří. Dotaz zní, zda je možno u vyměřené daně použít sazbu sníženou 15%, či na výlohu v prodejně musí být sazba základní 21%, a zda je správně, že u nároku na odpočet pro vchodové dveře bude použit koeficient (společné prostory jak prodejny, tak bytů) a u nároku na odpočet pro výlohu bude uplatněno DPH v plné výši (prodejna uskutečňuje pouze zdanitelná plnění).