Režim přenesení daňové povinnosti - strana 3

Naše společnost poskytuje služby pronájmu textilu, služba je zdaněna 21% DPH na výstupu. Podepsali jsme smlouvu se zákazníkem, který má sídlo na Slovensku a tudíž slovenské DIČ, fakturovat se tedy bude na Slovensko v EUR. Místo plnění služby je ale v Česku, pro českou pobočku zákazníka. Prosím o radu, jak to bude s DPH, budeme zdaňovat 21% jako tuzemskou službu, nebo s 0% sazbou, když budeme fakturovat na Slovensko?

Prodáváme výrobky slovenské firmě/slovenskému plátci DPH. Fakturace probíhá v režimu reverse charge. Nyní od nás slovenská firma požaduje vystavení dobropisu na náklady (ne vadné výrobky), které jí vznikly s vytříděním a likvidací nekvalitních kusů výrobků při dodání zboží. Dobropis se nevztahuje ke konkrétní dodávce a nejedná se o vrácení výrobků zpět. Je v této situaci vystavení dobropisu (ODD) v pořádku? Neměla by nám slovenská firma vystavit fakturu/přeúčtovat vzniklé dodatečné náklady? Jednalo by se v tomto případě o plnění reverse charge?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Provádí přestavbu nemovitosti (původně, kancelář, dílny, fotoateliér, sklady), přestavba upravuje prostor pro vytvoření dvou jednotek vhodných pro pronájem bytových prostor. Jaká DPH se uplatní v případných fakturách stavebních prací u přenesené daňové povinnosti? Jak fakturovat budoucí nájemné?

Česká s. r. o., plátce DPH, chce koupit použité auto v Německém autobazaru. Bude v tomto případě použit reverse charge? Zatím fakturu od klienta nemám, ale klient chce vědět, zda tam nejsou nějaké výjimky spojené s DPH. 

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

OSVČ A a OSVČ, obě plátci DPH se rozhodli společně postavit výrobní halu, kterou by chtěli mít zahrnutou v obchodním majetku. Pozemek je ve vlastnictví obou fyzických osob na rodné číslo (nezařazeno do obchodního majetku). Rozhodli se, že veškeré náklady budou fakturovány na podnikatele A a ten poměrnou část 1/2 přeúčtuje na podnikatele B. Budou náklady, které podnikatel A přeúčtuje podnikateli B vstupovat do obratu? Budou příjmy z přefakturace takových nákladů zdanitelným příjmem podnikatele A? Budou stavební práce z pohledu DPH v přenesené daňové povinnosti také přeúčtovány na OSVČ B v přenesené daňové povinnosti?

Jednatel s. r. o., které je plátcem DPH, chce s ohledem na cenu PHM jezdit nakupovat benzín do osobního vozu do Polska, jelikož to tam nemá daleko. Řidič vždy bude mít paragon o tankování ve zlotých. 1) Jak to bude z pohledu DPH - předpokládám, že se nebude dělat na tyto doklady reverse Charge? 2) Kurz pro přepočet si s. r. o. může stanovit denní nebo pevný dle ČNB? 3) když pojede jednatel tankovat do Polska, tak si musí udělat cestovní příkaz a následně jej vyúčtovat? 4) Bude tato cesta považována jako daňový náklad pro s. r. o., když jede natankovat levnější benzín? 5) Bude celý doklad z tohoto tankování po přepočtu kurzem daňově uznatelným výdajem? 

Naše společnost je plátcem DPH. Obdrželi jsme daňový doklad za instalaci přístupového systému do našeho objektu (otvírání vchodových dveří našich zaměstnanců pomocí čipů). Měl být tento daň. doklad vystaven v běžném režimu či v RPDP?

Poplatníkovi FO, plátci DPH, zemřela manželka. SJM nebylo vypořádáno. V rámci dědického řízení připadly 2/3 pronajímané nemovitosti, při jejímž pořízení v roce 2004 byl uplatňován odpočet DPH, synovi (plátci DPH), zbývající 1/3 zůstala poplatníkovi FO. Časový test pro úpravu odpočtu byl splněn. Syn měl v této nemovitosti pronajatu část prostor pro vlastní podnikání, ale má v úmyslu zděděný podíl na nemovitosti prodat. Je třeba v souvislosti s výsledkem dědického řízení = zdědění 2/3 předmětné nemovitosti „vrátit“ odpočet DPH (§ 13 odst. 5 ZDPH)? Bude případný prodej podílu na nemovitosti synem předmětem DPH?

Česká firma prodala dříví rakouské firmě v režimu reverse charge. Odběratel potvrdil na CMR listech odběr zboží, do dneška ale fakturu (5 871 EUR) neuhradil a nespolupracuje s naším právníkem. Nyní je případ u rakouského soudu. Jelikož neexistuje písemná kupní smlouva, jako argument u soudu by velmi pomohlo, kdyby byl důkaz, že rakouský odběratel zaúčtoval fakturu, uvedl ji v kontrolním hlášení a zaplatil DPH. Má česká firma právo požádat FÚ o vyjádření, zda je vše v pořádku, zda rakouský odběratel přiznal fakturu a zaplatil DPH, nebo požádat FÚ o kontrolu měsíce 11/2020, kdy byla faktura vystavena? Lze nějak operovat podezřením z daňového úniku? Jak funguje párování faktur s reverse charge mezi státy EU? Vidí český FÚ, že došlo ke spárování faktury? 

Český plátce DPH provede výměnu střešních tašek na RD v ČR. Výměna je provedena na základě uznané reklamace vadných střešních tašek od slovenského dodavatele , plátce DPH na Slovensku. Stavebně montážní práce - tzn. nové pokrytí střechy na RD - bude fakturováno slovenské firmě, která dodala původní vadnou střešní krytinu. Místo plnění je podle § 10, dle zákona o DPH. Jedná se o rodinný dům. Faktura vystavená na slovenskou firmu za stavební práce bude se sazbou 15 % DPH ?

Jsou dvě firmy, plátci DPH, stejní majitelé. První plátce DPH vlastní pozemek a druhý plátce DPH (stavební firma) má stavební povolení na stavbu řadových garáží na tomto pozemku. Druhá firma bude fakturovat první firmě stavbu garáží. Bude se jednat o režim přenesení daňové povinnosti, nebo bude tuto stavbu včetně záloh fakturovat s DPH? Dle sdělení stavebního úřadu lze i na základě smlouvy o finančním vypořádaní mezi firmami požádat, aby kolaudaci provedla první firma, která vlastní pozemek. 

Dodavatel nám fakturuje montáž kabeláže včetně materiálu na připojení internetového přenosu dat. Na faktuře uvádí: Daň odvede zákazník ve vztahu k PDP dle § 92a – 92f ZDPH. Pod jakým kódem toto plnění uvedu v kontrolním hlášení? 

Společnost od svého dodavatele zakoupila zařízení na základě smlouvy o zhotovení. Zde přijala fakturu dle § 92e zákona o DPH, s přenesenou DPH. Zařízení nějakou dobu provozovala, a následně se ho rozhodla prodat. Bude při prodeji fakturovat standardně s vyčíslenou DPH, a tedy nikoliv dle § 92e? Dále, společnost prodává elektrickou přípojku, kterou pro ni na pevné rozvody v budově odběratele připojil její subdodavatel. Jak bude správně postupovat ohledně režimu DPH? Součástí zařízení byla i montáž, ale bylo to vše sjednáno na kupní smlouvu - je to takto možné? Hraje nějakou roli časová mezera mezi vybudováním této přípojky a odkupem zákazníkovi? Přípojka už od začátku byla vybudována na objednávku zákazníka, ale odprodána mu byla až po roce. Odběratel je plátcem DPH.

Česká s. r. o., plátce DPH, prodá majetek polské firmě, polské DIČ, plátci DPH. Majetek ale zůstane fyzicky v ČR. Při použití sazeb u prodeje majetku: prodej strojů - ZD + 21% DPH, prodej softwaru - přenesená daňová povinnost, prodej stavebních částí (betonové základy strojů, pojezdové plochy) - ZD + 21% DPH?

Jak postupovat při fakturaci dodávky elektřiny nebo plynu? Vždy se bude jednat o transakci mezi podnikateli, plátci DPH. 1) Nakupujeme plyn od dodavatele, obchodníka s plynem. My nejsme obchodníkem s plynem. Jako pronajímatel spotřebu plynu přefakturováváme na nájemce, plátce DPH. Máme fakturovat v přenesené daňové povinnosti, nebo na výstupu uplatnit sazbu DPH a daň? 2) Nakupujeme plyn přímo od dodavatele, obchodníka s plynem. Dodavatel vystavuje fakturu s příslušnou sazbou DPH. Nákup plynu slouží pro kogenerační jednotku (kotelnu) na výrobu tepla a následně dodáváme teplo dalším nájemcům, plátcům DPH. Můžeme uplatnit přenesenou daňovou povinnost? Lišil by se postup v tomto bodě v případě, že plyn od obchodníka s plynem koupí „pronajímatel areálu“, ten nám plyn přefakturuje jako nájemci, my plyn spotřebujeme pro kotelnu na výrobu tepla a následně firmám fakturujeme spotřebu tepla? Máme licenci na výrobu elektřiny – (ne)jsme obchodníkem pro účely režimu přenesené daňové povinnosti na základě této skutečnosti?

Slovenský plátce (bez CZ DIČ ani IO, má jen SK DIČ a daně odvádí na Slovensku) vyfakturoval rekonstrukční práce v kanceláři v ČR českému plátci s 21% DPH - je to v pořádku? Jak takovou transakci uvést v přiznání k DPH a KH? Ještě jsme se s tím nesetkali, vždy šlo o reverse charge od zahraniční osoby nebo měla CZ DIČ či byla IO. Slovesnký plátce tvrdí, že to tak děla již několik let a nikdy neměl problém.

Jsme zoologická zahrada, příspěvková organizace, která provozuje i ekonomickou činnost, proto si můžeme uplatňovat nárok odpočtu DPH na vstupu stanoveným koeficientem. V nedávné době probíhala montáž elektronických zámků a to i právě v objektech určených pro ekonom. činnost. Pokud by byla faktura vystavena v přenesené daňové povinnosti má naše organizace nárok na zkrácený odpočet DPH? 

Firma provádí servis a údržbu oken, konkrétně seřízení a promazání oken, přesklení oken, výměnu vadných okenních kliček a kování. Nově se stává plátcem dph. Pokud bude fakturovat pro neplátce dph za výše uvedené práce pro objekty určené k bydlení - bude sazba dph 15 %, pokud pro nebytové prostory - bude sazba dph 21 %. Nejsme si ale jisti při fakturaci plátcům dph a užití režimu přenesené daňové povinnosti - a to zejména u výměny vadných okenních kliček a kování, což dle našeho názoru může být považováno za zámečnické práce a ty nepodléhají režimu přenesené daňové povinnosti. Jak tedy fakturovat službu pro plátce dph v rámci jedné faktury, která bude obsahovat: seřízení, promazání oken a výměna okenních kliček a kování? Stavební firma, plátce dph, které budeme fakturovat tvrdí, že na celý servis máme jednotně použít režim přenesené daňové povinnosti - je tedy možné použít ustanovení § 92a odst. 7 ZDPH, pokud s použitím tohoto režimu souhlasí dodavatel i odběratel je bezpečnější ho použít? 

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel.