Režim přenesení daňové povinnosti - strana 4

Slovenská firma (plátce daně na Slovensku se slovenským DIČ) prováděla stavební a montážní práce (výroba, dodávka a montáž konstrukce pro umývací linku) v ČR českému plátci a vystavila mu fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti [dle § 69 odst. 12 písm. j) zákona č. 222/2004 Z.z.]. Je možné vystavit fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti i přeshraničně? Český plátce to pak uvede v přiznání k DPH na řádku 10. Neměla by se slovenská firma registrovat v ČR, aby to pro českého plátce mohlo jít na ř. 10?

Česká s.r.o. s pouze českým DIČ provádí stavbu na Slovensku. Od slovenského subdodavatele se slovenským DIČ-DPH přijala stavební a montážní práce na uvedené stavbě v SR. Slovenská firma uvedla na faktuře i slovenskou DPH, je to tak správně? Neměla být použita přenesená DPH?

Máme smlouvu o dílo na stavební práce, které spadají do režimu přenesené daňové povinnosti. Budeme dělat dílčí fakturace - za dodání materiálu, který následně budeme montovat. Může být tento materiál v režimu PDP, když je součástí toho díla? Nebo se musí fakturovat s DPH? 

Společnost zabývající se kovovýrobou (pálení laserem, ohýbání, svařování, přivařování, povrchové úpravy atp.) vyrábí různorodé kovové díly. Pravidelně řešíme otázku, zda při zakázkách nad 100 000 Kč uplatnit přenesenou daňovou povinnost. Jako použitelné zatřídění dle přílohy č. 2 zákona o DPH, která vymezuje kovy, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti, se nám jeví kód nomenklatury 7308 Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli. Společnost dostane od zákazníka technický výkres a díl podle něho vyrobí. V mnoha případech však společnost neví, k čemu bude daný díl zákazníkem použitý (jedná se o neurčité díly z pohledu dalšího použití). Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, lze také u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH?

Dobrý den, prosím český plátce DPH s.r.o. fakturuje službu (zprostředkování prodeje zboží ve svém obchodě, tj. v ČR - tzv. sdílený obchod) NEPLÁTCI ze Slovenska, má sídlo na Slovensku. Prosím jak fakturovat? půjde o přenesenou DPH? prosím jak postupovat, děkuji

Jsme nezisková organizace a od února jsme se stali identifikovanou osobou z důvodu přijetí služby z JČS. Nakoupili jsme zboží v hodnotě 3 000 Kč z Nizozemí. Na faktuře jsme zapomněli uvést DIČ a uhradili fakturu za zboží i s DPH. Nyní žádáme o opravu dokladu. Pokud nám doklad neopraví, musíme tedy podávat přiznání k DPH a zaplatit ho podruhé i v ČR? I když jsme nakoupili zboží od plátce z EU, kde je DPH odvedeno, viz. sazba uvedená na faktuře?

Vývojář uzavřel se švýcarskou společností kontrakt na vývoj SW aplikace. Kontrakt je uzavřen na 10 měsíců s měsíční fakturací 300000 Kč. Vývojář jako OSVČ není zatím plátcem DPH. Při měsíční fakturaci ale za 7 měsíců překročí limit pro registraci k DPH. Co to bude pro něj následně znamenat?? Bude fakturovat služby s českou DPH a nebo se bude muset registrovat i v zahraničí a nebo se pro švýcarskou firmu, která je k DPH ve své zemi regstrována, bude jednat o plnění v rámci přenesené povinnosti?

Stavební firma (plátce DPH) fakturuje obci (také plátcem DPH) za opravu na budově základní školy. Obec je zřizovatelem této základní školy. Jako stavební firma se s tímto setkáváme opakovaně a víme, že by neměl být režim přenesení daňové povinnosti, pokud příjemce nevystupuje jako osoba povinná k dani, ale externě se nám za obec těžko posuzuje, zda v tomto případě obec jedná jako osoba povinná k dani. Dotaz je tedy, má být fakturace v režimu přenesené daňové povinnosti nebo nikoliv?

Autosalon, plátce DPH, při prodeji vozu prodává i prodlouženou záruku k vozu. Tato záruka je fakturována samostatně. Pokud se bude fakturovat plátci DPH na Slovensko, bude se fakturovat bez DPH jako přenesená daňová povinnost?

Dobrý den firma obdržela fakturu s přenesenou daňovou povinností na dodávku a montáž klimtizace v celkové částce 51 000,-, dph 0%. Faktura má zdanitelné plnění 31.3.2023, ale vystavená je 3.4.2023. Do kterého měsíce mám pro účely DPH fakturu zahrnout a jaka bude výše DPH . Jaký kód předmětu plnění uvést ? V přiznání k DPH vykážu částku na řádku 10 a následně si ji mohu uplatnit na řádku 43 ? Děkuji za odpoveď.

Zemědělský podnik vyrobil kukuřičnou siláž a travní senáž jako krmivo pro svá hospodářská zvířata. Tyto produkty se rozhodl prodat, zařadil je proto pod číselný kód harmonizovaného popisu číselného označování zboží 2308 resp. 1214 a prodal s 15% DPH. Podle kódu nebyly produkty zařazeny jako zboží specifikované v příloze č. 6 zákona o DPH a prodej nad 100 000 Kč proto nebyl realizován v režimu PDP. Bylo vše z hlediska DPH správně?

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

Česká s. r. o, neplátce DPH, vlastní rodinný dům (v katastru nemovitostí je tato nemovitost zapsána jako objekt k bydlení) a tento pronajímá fyzické osobě, která dům užívá výhradně k bydlení. V jaké sazbě budou společnosti účtovány: a) stavební práce (rekonstrukce kuchyň, koupelna, podlahy), b) montáž tepelného čerpadla a FVE. Protože společnost není plátce DPH, předpokládáme správně, že nebude použit systém reverse charge?

Naše společnost nakupuje a prodává zboží – kovové výrobky (díly-svařence). Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP), vystaví nám dodavatel fakturu za dodání zboží v tomto režimu. Naše společnost obratem zboží fakturuje a dodává zákazníkovi. Zákazník však požaduje fakturovat každý díl (výrobek) odděleně – díly se liší provedením a rozměry, ke každému výrobku je zvlášť objednávka ze strany zákazníka. Dodavatel nám vyrobil a dodal např. 5 ks (vystavil jeden daňový doklad v RPDP), my tedy vystavíme pět daňových dokladů (DUZP je jeden den). Na některých dokladech je pak hodnota plnění nižší než limit 100 000 Kč. Je možné pro účely uplatnění RPDP sečíst hodnotu všech těchto našich plnění uskutečněných v jeden den pro daného zákazníka a uplatnit RPDP u všech faktur, neboť v součtu hodnota vybraných plnění převyšuje částku 100 000 Kč (i když fakturovaných odděleně)?

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Jedná se o tři následující transakce, všichni jsou plátci DPH: Česká firma nakoupí zboží od polského dodavatele v Polsku, a my ho prodáme našemu odběrateli v Polsku. Zboží by nepřekročilo polské hranice. Proběhne fakturace s polským DPH? Česká firma 1 nakoupí zboží od další české firmy 2, ale zboží se nachází v Německu. Česká firma 1 dále prodá toto zboží do Polska polské firmě. Zboží tedy bude přesunuto z Německa do Polska. Jak toto bude správně fakturováno z pohledu DPH? Česká firma nakoupí dřevo na Slovensku od slovenského dodavatele a poté česká firma prodá zboží do Polska polské firmě. Zboží pojede přímo ze Slovenska do Polska. Jak nejlépe tyto případy vyřešit? Vím, že je nutné vždy řešit přepravu, a tak v těch dvou případech by zajistil přepravu vždy odběratel nebo dodavatel, a v tom třetím případě si myslím, že by česká firma mohla vystupovat jako prostředník (že by mohlo jít o třístranný obchod) a pak by dopravu zajistil prostředník.

Obdržela jsem fakturu s klasicky vyčíslenou DPH instalaci reklamního banneru. Požádala jsem dodavatele o vyjádření, ten mi sdělil toto: Jedná se o výměnu banneru v lankovém systém. Banner není pevně spojen s budovou a netvoří její součást, proto se nejedná o přenesenou daňovou povinnost. Banner je před fasádou a je připevněn pomocí pružného gumolana. O přenesenou povinnost by se jednalo v případě instalace reklamy pevně spojené s objektem, například při montáži reklamní plochy na fasádu objektu, následný výlep již ale není s přenesenou povinností. Nejsem si jistá, zda je toto odůvodnění správné.

Daň z přidané hodnoty se vyskytuje na většině přijatých i vydaných dokladů, přesto se její zaúčtování obvykle „odbývá“ tím, že se jedná o jakousi průběžnou položku, která se vyskytuje pouze na účtu 343. Ano, je to zásadně převažující varianta, kdy z dokladů na uskutečněné zdanitelné plnění plátce daň na výstupu přiznává na straně D účtu 343 a nárok na odpočet z přijatých daňových dokladů uplatňuje na straně MD účtu 343. Existuje však překvapivě mnoho případů, kdy hodnota daně z přidané hodnoty svůj „obvyklý“ účet 343 využít nemůže. Je možné, že jste se s některými v praxi setkali, jiné na vás mohou v budoucnu čekat. V následujících situacích položíme důraz zejména na způsob jejich účetního zachycení.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění začala Česká republika využívat podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), od roku 2011 u vymezených plnění a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Od roku 2012 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění také pro vymezené stavební a montážní práce. Vymezení stavebních a montážních prací, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, vyplývá z § 92e zákona o DPH . Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví a navazující odpovědi na nejčastější dotazy byly zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. Návazně jsou vysvětleny praktické postupy při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle aktuálně platné právní úpravy a výkladů k ní.

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge?