Rozpočtové právo - strana 3

Všichni předplatitelé verze DAUC UNES mají nyní k dispozici lednové články z časopisu UNES, v nichž se věnujeme novinkám pro rok 2019, ale i pokračováním několika praktických témat z minulého měsíce.

V souvislosti s nedostatkem (spíše kvalifikovaných) pracovních sil se stávají jedním z „fenoménů“ poslední doby nečekané odchody zaměstnanců, tedy v situaci, kdy se nedomluví se zaměstnavatelem, do zaměstnání zkrátka nepřijdou a začnou pracovat u jiného zaměstnavatele, který jim třeba vytvoří lepší podmínky a především – nabídne vyšší mzdu.

Zákonem č. 367/2017 Sb. došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ), ve znění pozdějších předpisů (dále též „rozpočtová pravidla “ nebo „ZRP “). Takováto legislativní změna v konečném důsledku mj. zohlednila předchozí soudní rozhodovací činnost, která v minulosti poukazovala na povinnost poskytovatelů (nenárokové) dotace vydávat rozhodnutí i v případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nevyhověl zcela nebo jen zčásti, tj. byť jen částečně negativní rozhodnutí znamenalo pro poskytovatele dotace povinnost vydat rozhodnutí. Předchozí soudní rozhodovací činnost se tak neztotožnila s restriktivním pohledem, dle něhož je povinností poskytovatele dotace vydávat rozhodnutí jen v případě vyhovění žádosti o poskytnutí dotace.1)

Jsme základní škola a naši učitelé vedou kroužky pro naše žáky, jedná se většinou o jazykové kurzy. Kurzovné, které rodiče zaplatí, pokryje jen náklady na odměnu pro učitele na základě dohody o pracovní činnosti, nic víc. Děláme to tak správně, když se jedná o naše učitele i žáky, nebo i v tomto případě musí doplňková činnost vydělávat?

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “) vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu. 1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, 2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu apod. Zákon o rozpočtových pravidlech obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu k jejich zřizovateli.

Pro rok 2017 byla vydána rozsáhlá novela rozpočtové skladby, která má za následek nezbytné úpravy rozpočtu pro rok 2017, dále byly vydány i další novely zákonů s účinností od 1. 1. 2017, které mají na rozpočet rovněž vliv. O obsahu novely vyhlášky č. 323/2002 Sb. , o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), a dalších potřebných zásazích do rozpočtu 2017 bychom vás rádi tímto článkem informovali.

1) 2) Svaz měst a obcí zaslal v červnu 2016 na Ministerstvo financí dotazy k zákonu č. 250/2000 Sb. a k některým oblastem rozpočtové skladby. MF zaslalo SMO3) počátkem listopadu 2016 odpovědi, které byly na stránkách SMO zveřejněny. S ohledem na vypořádání připomínek 15. novely vyhlášky č. 323/2002 Sb. 4) došlo k nějakým úpravám, o kterých je třeba odbornou veřejnost včas informovat, a proto mimo jiné vznikl tento článek.

Příspěvek se snaží vysvětlit základní daňové pojmy, které se používají zejména u mezinárodních srovnáváních parametrů daňových soustav jednotlivých zemí. Jde o efektivní sazbu daně, implicitní sazbu daně z práce, mezní daňovou sazbu a také o ukazatele daňového zatížení obyvatel1).