Sazba, základ a výpočet daně z příjmů - strana 11

Novinkou v zákoně o evidenci tržeb je zvláštní papírový režim, kterého budou moci od 1. května 2020 využívat k evidenci svých hotovostních tržeb ti nejmenší podnikatelé. Ve zvláštním režimu není potřeba disponovat pokladním zařízením, tiskárnou ani stálým připojením k internetu.

GFŘ pro zvýšení informovanosti a právní jistoty poplatníků daně z příjmů právnických a fyzických osob při uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje vydává informaci k problematice Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34ba ZDP.

Publikujeme nejnovější články z oblasti daní a práva, v nichž se tentokrát zaměříme na přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, změny v DPH u intrakomunitárního obchodu se zbožím, ale i na živnostenský balíček, který by měl zajistit vstřícné daňové prostředí.

V období příprav na bezchybné podání daňových přiznání k dani z příjmů za rok 2019 vám přinášíme aktuální užitečné informace, abyste si mohli být svými postupy při tomto náročném procesu vždy jisti.

Podnikatel – fyzická osoba – překročil v roce 2018 obrat 25 mil. Kč. Jak musíme upravit základ daně za rok 2019? Musí od roku 2020 vést účetnictví? Jak je to s novelou zákona o účetnictví , kde se má tato povinnost zrušit?

Upozornění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob podávajících daňové přiznání za část zdaňovacího období 2020.

Stěžovatelka tedy nejenže nebyla povinna prokazovat skutečnosti týkající se dílčího základu daně jejího manžela, ale takové námitky uplatnit ani nemohla, neboť se netýkaly její daňové povinnosti. Stěžovatelka mohla navrhovat pouze důkazy k prokázání skutečnosti, jakým způsobem byl společný základ daně vypočten, resp. ke svému dílčímu základu daně, nikoliv důkazy, které mají prokázat dílčí základ daně jejího manžela. Dílčí základ daně manžela stěžovatelky není a ani nemůže být předmětem dokazování v daňovém řízení se stěžovatelkou.

Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že pokud skutečně náleží veškeré výdaje do roku 2008, skutečnost, že stěžovatel pochybil v jejich účtování již nelze vzhledem k prekluzi tohoto zdaňovacího období nikterak napravit, a to ani jejich dodatečným uplatněním v následujícím roce. Z uvedeného důvodu nemohl ani správce daně jakkoli uvedené zdaňovací období reflektovat. Jinými slovy, byť by v důsledku pochybení stěžovatele došlo k nesprávnému stanovení daně za zdaňovací období roku 2008, nelze již takový stav zvrátit, neboť prekluze práva „přebíjí“ správnost stanovení daně. Pokud by však náležely příjmy skutečně do roku 2009, je třeba k nim přiřadit náklady, které stěžovatel uplatnil, a to postupem, který daňový řád presumuje (§ 141, resp. § 143 odst. 3 daňového řádu ). Skutečnost, že vlastním pochybením sporné příjmy, resp. jejich část, stěžovatel zdanil již i v roce 2008, je přitom zcela bez významu, neboť s přihlédnutím k uvedenému níže, nelze již v prekludovaném období vyměřenou daň zvrátit.

Publikujeme nejnovější články z oblasti daní a práva, v nichž se tentokrát zaměříme na nejčastější chyby a omyly v silniční dani a také na zdanění členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného podniku.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

V příštím roce čeká minimální mzdu vůbec největší navýšení v historii! Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zajistila její růst o 1 250 Kč na 14 600 Kč. Minimální mzda se tak zvýší na 40,5 % průměrné mzdy.

Česká republika bude usilovat o prodloužení platnosti výjimky, během níž by bylo možné využívat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty.

Vládním návrhem zákona o dani z vybraných digitálních služeb z dílny Ministerstva financí vyvrcholila snaha české exekutivy zavést do našeho právního řádu nový typ daně zaměřený na digitální ekonomiku. To, že nakonec byla zvolena svébytná „ostrovní“ varianta bez přímé vazby na evropské právo nebo mezinárodní smlouvy, vyplývá z dosavadního neúspěchu Evropské unie i členských zemí OECD ve snaze dohodnout se na společném způsobu zdanění digitální ekonomiky. Důvod tohoto neúspěchu je přitom zřejmý – aby byla přijata nová pravidla, musí na nich být shoda napříč všemi státy. Hlavní hráči na poli digitální ekonomiky však mají sídlo pouze v několika málo státech. Změna ve stávajících pravidlech by proto znamenala přesun fiskálních příjmů ze státu poskytovatele plnění do státu zákazníka. To znamená, že snížení fiskálních příjmů z jednoho typu transakce není kompenzováno zvýšením fiskálních příjmů z jiných transakcí, což je zásadní rozdíl oproti stávajícím mechanismům, jejichž rozpočtový dopad je v zásadě neutrální. Cílem tohoto článku je shrnout dosavadní vývoj, a to i s ohledem na postup, který v oblasti zdanění digitální ekonomiky zvolila česká vláda.

V pondělí 2. 12. proběhlo jednání mezi zástupci MF, Komorou daňových poradců a zástupci Hospodářské Komory a Svazu průmyslu. Předmětem jednání byla i otázka nového zákona o daních z příjmů a zjednodušení v této oblasti. Jsme rádi, že se potvrdil názor, který Komora dlouhodobě uplatňuje.

Publikujeme nejnovější články, v nichž tentokrát podrobně rozebereme například problematiku příjmů z YouTube.

Vymezením základu daně a jeho úpravou se zabývá § 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a to ve vztahu k poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, a dále v rámci společných ustanovení zákona v § 23 ZDP , který se týká jak poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak právnických osob. V dalším textu se zaměříme na vymezení základu daně a jeho nutnou úpravu u OSVČ na základě jednotlivých odstavců § 5 ZDP .

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Pozornost věnujeme zadržování nesporné části nadměrného odpočtu, daňové uznatelnosti nákladů ve světle aktuálních poznatků z daňových kontrol a judikatury, nároku na penále v případě daňové kontroly, které měla předcházet výzva k podání dodatečného daňového přiznání, nebo úpravě předražku v daňovém řádu.

V nejnovějších příspěvcích se zabýváme aktuálním legislativním vývojem v oblasti daní a v souvisejících oblastech a také přinášíme praktický článek na téma cizí měny v daňové evidenci.

V aktuálních příspěvcích podrobně mapujeme daňovou podporu penzijních produktů, způsoby vyřazení hmotného majetku a komentujeme také nejnovější daňovou judikaturu Nejvyššího správního soudu.

Ministerstvo financí vyslyšelo přání živnostníků a podnikatelů z řad OSVČ, kteří dlouhodobě volají po zásadním zjednodušení svých odvodových a daňových povinností, a připravilo návrh institutu paušální daně.