Sazba, základ a výpočet daně z příjmů - strana 2

V článku si ukážeme případy, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob je v právních podmínkách roku 2023 povinen podat daňové přiznání za kalendářní období, a kdy naopak daňové přiznání podávat nemusí. V úvodu si shrneme podmínky vyplývající z daňového řádu pro včasné podání daňového přiznání a následky opožděného podání daňového přiznání a opožděné úhrady daně.

Společnost s ručením omezeným založí nadační fond a vloží do něj základní vklad. Tento vklad nesplňuje podmínky, aby mohl byt považován za majetek (Interpretace NÚR I-44) a rovněž není daňovým nákladem podle § 24 zákona o daních z příjmů. Je možné tento vklad považovat za nezdanitelnou část základu daně podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů? 

Jsme česká nezisková organizace, zapsaný spolek, neplátce DPH, účtujeme v podvojném účetnictví. V rámci naší hlavní činnosti, pro kterou byl náš spolek zřízen, bychom chtěli poskytovat ubytování lidem, kteří nemají kde bydlet. V současné době by se jednalo hlavně o Ukrajince, kteří odešli před válkou a shání ubytování v ČR. Jako spolek dostaneme od nadačního fondu asi 2 mil. Kč a za celý tento dar bychom koupili byt, který bychom ho následně pronajímali takovým lidem. Je příjem tohoto finančního daru od nadačního fondu na nákup bytu osvobozen od daně z příjmů? Jde nám o to, abychom tento příjem daru nemuseli zdanit daní z příjmu. Vedlejší, tedy podnikatelskou činnost ve spolku nemáme.

Odběratel zaplatil v 10/2022 za službu částku 100 000 Kč (zjednodušeně 100) neplátci DPH. Ten se nyní v 11/2023 stal zpětně plátcem DPH od 1. 1. 2022. Nyní poslal našemu odběrateli řádný daňový doklad na částku 121 (100+ 21 % DPH). Doklad je vystavený v 11/2023 DUZP 10/2022. Může si odběratel nárokovat v 11/2023 dodatečně nárok na odpočet ve výši 21 a poté ho zaplatit odběrateli? Jak by to bylo v případě, když mu bude zaslán doklad na 100 s rozpisem DPH (82,6 + 17,4). Jestliže si bude nárokovat odpočet DPH, musí podat dodatečné daňové přiznání na na daň z příjmů r. 2022, kde si sníží daňové náklady ze 100 na 82,6? Jestliže nebude nárokovat odpočet DPH nemusí podávat dodatečné DAP na daň z příjmů?

Majitelé si letos po valné hromadě vyplatili větší podíly na zisku. Tyto podíly jim byly zdaněny srážkovou daní 15 % a firma tuto srážkovou daň zaplatila na FÚ. Musí si majitelé pak v příštím roce 2024 podat ještě sami za sebe za rok 2023 daňové přiznání, kde uvedou vyplacené podíly v příloze? Nebo je už jejich daňová povinnost splněna, tím že jim byla daň sražena a na FÚ zaplacena na účet srážkové daně?

Právnická osoba, s. r. o., plátce daně, poskytla na základě smlouvy o dílo službu a vystavila fakturu splatnou ve druhém pololetí roku 2018. K nezaplacené pohledávce vytvořila v průběhu let 2020 a 2021 zákonnou opravnou položku podle § 8a zákona o rezervách. K 31. 12. 2021 byla opravná položka ve výši 100 %. K promlčení pohledávky nedošlo, protože dlužník uznal svůj závazek formou notářského zápisu. V květnu 2023 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpadku dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek. S.r.o. pohledávky ve lhůtě přihlásila. Následně dostala od insolvenčního správce vyrozumění, kdy na základě přezkumného řízení byly pohledávky popřeny. S. r. o. zvažuje, zda se bude soudně domáhat uznání pohledávek. Jaké budou dopady v případě, když nebude pokračovat v soudním řízení o uznání pohledávek a smíří se s jejich popřením? 1) Účetnictví a daň z příjmů V roce 2023 odepíše pohledávky (MD: 546 / DAL: 311) a k tomu zruší zákonnou opravnou položku (MD: 391 / DAL: 558). Dopad do účetní výsledku hospodaření bude nulový, stejně jako do základu daně. Neboť odpis pohledávky je podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP daňově účinný do výše zrušené opravné položky. Je to správně? Četl jsem, že existuje stanovisko MF (nebo GFŘ), které říká že u popření pohledávky insolvenčním správcem je třeba se vrátit zpětně do minulých období a formou dodatečných přiznání zrušit původní výnosy a tvořené zákonné opravné položky. Ale co když je dotčené zdaňovací období prekludované? 2) DPH Existuje nějaká možnost, jak získat zpět odvedenou daň z popřených pohledávek?

Společnost k výročí společnosti nakoupila pamětní mince pro akcionáře. Na každou akcii 1 minci, celkem 400 akcií, jedná se celkem o částku 650 000 Kč. vč, DPH. Jak je s možností odpočtu DPH, daňovou uznatelnost nákladů společnosti, příjmem u akcionáře, který vlastní 80 akcií, tzn. obdrží mince v hodnotě cca 130 000 Kč? Má tento příjem nějaký daňový dopad? 

Právnická osoba koupila v roce 2009 garážové stání, které zatím není zcela odepsáno. 1. V případě prodeje za tržní cenu, jak to bude s DPH, vztahuje se na garážové stání osvobození? 2. V případě prodeje za cenu výrazně nižší než je tržní cena, jak se budou chovat obě daně, bude potřeba něco dodanit?

Řada seniorů pobírajících starobní důchod je i nadále výdělečně činná. Důvodem je jednak zvýšení své životní úrovně a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu, dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí, a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování s akciemi apod. V článku se podíváme blíže na zdanění příjmů dosahovaných seniorem v rámci podnikání a v rámci pracovněprávního vztahu v právních podmínkách roku 2023.

OSVČ vedl do roku 2021 daňovou evidenci. V roce 2022 přešel na paušální výdaje v § 7 ZDP. Když vedl daňovou evidenci, tak měl v obchodním majetku zařazenou nemovitost, kterou odpisoval. Příjmy z nájmu této nemovitosti danil též v § 7 ZDP. Zůstatková cena této nemovitosti k 31. 12. 2021 byla cca 90 000 Kč. V části nemovitosti nadále podniká a část nemovitosti nadále pronajímá – příjmy z nájmu daní od r. 2022 v § 9 ZDP, kde také uplatňuje výdaje paušálem (odpisy by byly menší). Nyní v roce 2023 - 1/3 nemovitosti za 1 mil. prodá. Jaký je časový test na osvobození? Jestliže bude danit v § 10 ZDP, co všechno lze dát do výdajů?

V rámci zdanění příjmů fyzické osoby jsou uplatňovány dle § 16 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), dvě sazby daně, a to sazba daně 15 % a sazba daně 23 %. K zavedení sazby daně ve výši 23 % došlo zákonem č. 609/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. Ukážeme si, jak se tato progresivní daň uplatní v rámci roku 2023 a jak se jí může poplatník úspěšně vyhnout.

V loňském roce jsem se zamýšlela nad prvním rokem fungování paušálního režimu, nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto režimu. Uplynul další rok fungování paušálního režimu, přičemž od 1. 1. 2023 došlo v zákoně o daních z příjmů k rozsáhlým změnám v této oblasti. Proto stojí za to se nad touto problematikou znovu zamyslet. Vždy je třeba nad paušálním režimem a jeho dopady přemýšlet včas, protože po skončení roku je na rozhodování ohledně paušálního režimu jen krátká doba – všechna podstatná rozhodnutí musí být vždy poplatníkem učiněna do 10. ledna příslušného roku.

Uplatnění paušálních výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob vyplývá z § 7 odst. 7 a 8 a dále z § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). V článku se zaměříme na uplatnění paušálních výdajů u vybraných specifických činností fyzické osoby, a to v případě zprostředkování investic, zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování pojištění, zprostředkování doplňkového penzijního spoření a dále v případě profesionálního sportovce.

Současně se zrušením superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daně v zákonu o daních z příjmů zákonem č. 609/2020 Sb. , s účinností od 1. 1. 2021 došlo k témuž datu k zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o nově zavedenou progresivní daň se sazbou 23 %. Ukážeme si, jak se tato progresivní daň uplatní v rámci roku 2023 a jak se jí může poplatník úspěšně vyhnout.

    Zdanění a fungování svěřenského fondu v České republice Ing. Michal Dvořák V prvé řadě je důležité si definovat, jakým způsobem se svěřenským fondem z daňového a právního hlediska...

Naše společnost přijme likvidační zůstatek v nepeněžní podobě, budovu a pozemek. Hodnota nemovitostí dle znaleckého posudku bude převyšovat hodnotu zachycenou v účetnictví. Nevíme přesně, jak si vyložit ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10 „kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výši jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace..." Účetní hodnotou se rozumí účetní hodnota majetku v likvidované společnosti nebo u nás, jakožto příjemce likvidačního zůstatku a hodnota zachycená na našich účtech 021 a 031? 

Praktický lékař uplatňoval za rok 2021 výdaje paušálem ve výši 40 %. Za rok 2022 bude pro něj lepší uplatnit skutečné výdaje. Vyúčtování zdravotním pojišťovnám za prosinec 2021 provedl až v lednu 2022. Prosím považuje se toto vyúčtování provedené zdravotním pojišťovnám v lednu 2022 za úkony provedené v prosinci 2021 za pohledávku, o kterou je nutno zvýšit základ daně za rok 2021?

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání další příjmy od druhého zaměstnavatele, a to především na základě uzavřené dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Rovněž řada osob pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě studenti často uzavírají krátkodobé dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku se zaměříme na otázky související se zdaněním těchto příjmů včetně účasti „dohodářů“ na nemocenském, sociálním a zdravotním pojištění v roce 2023.

Naše společnost uhradila zaměstnanci zkoušku k odborné způsobilosti, opakovanou. Na základě jeho osvědčení získá naše společnost pověření k provádění určitých činností dle živnostenského zákona. Je úhrada za zkoušku daňově uznatelná a jak se chová z hlediska daňového u zaměstnance ? Předpokládám, že není rozhodující jestli poplatek za zkoušku je pro jednoho nebo více zaměstnanců?

Truhlář si založil s. r. o. a tím přesunul veškerou truhlářskou činnost na tuto společnost. Jako podnikatel ale vlastní dílnu a tu s. r. o. pronajímá. Chtěl by uplatnovat výdaje paušálem. Jakou sazbu zvolit 80 % - truhlářství nebo 30 % pronájem (na to ale nemá ŽL, tak jestli není potřeba si ho také pořídit)? Dílnu má v majetku a odpisuje ji.