Sazba, základ a výpočet daně z příjmů - strana 3

Tento příspěvek je druhým textem v sérii článků1), zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Tento příspěvek se zabývá vybranými otázkami spojenými s vymezením první kategorie spojených osob – osob kapitálově spojených se zaměřením na akciové společnosti. Ve vztahu k potenciálně problematickým otázkám prezentují autoři své hodnocení, resp. závěry, ke kterým se kloní.

Tento příspěvek je úvodním příspěvkem série článků 1) zabývajících se problematikou spojených osob dle § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). První článek obsahuje vymezení základních východisek, souvislostí a vymezení okamžiku, ke kterému se spojenost posuzuje. Následující články se zabývají vybranými kategoriemi spojených osob a problematických míst.

V běžném životě má veškeré nakládání s penězi či majetkem určité daňové dopady a nejinak je tomu i v případě svěřenských fondů a souvisejících transakcí. Pojem svěřenský fond je v tuzemském právním systému zakořeněn od novely občanského zákoníku v roce 2014, ale přesto se jedná na první pohled o velkou neznámou. Za částečně nedůvěřivým pohledem na svěřenské fondy může stát samotné pojmenování fond (naopak v anglosaském právu je užíváno označení „trust“ – v překladu „důvěra“) nebo zažitý předpoklad zakrývání skutečného vlastnictví. Je pravdou, že svěřenský fond nemá klasickou právní subjektivitu (za povinnosti zodpovídá svěřenský správce), nicméně dle výkladu finanční správy má takzvanou daňovou subjektivitu. Z toho vyplývá, že je povinen se k daním registrovat, přiznávat i je platit (s určitými specifiky) jako běžné obchodní korporace – jedná se o daňový subjekt. Vzhledem k tomu, že svěřenské fondy nemají sídlo, není tak možné určit jejich místní příslušnost, a proto byl správcem daně stanoven Finanční úřad pro hlavní město Prahu, konkrétně Územní pracoviště pro Prahu 7 (neplatí pro daň z nemovitých věcí).

Se zavedením nové koncepce paušálního režimu a dani rovné paušální dani (dále jen „zdanění paušální daní") od zdaňovacího období roku 2021 zavádí zákon o daních z příjmů (dále jen...

V této části našeho seriálu se zabýváme vedením daňové evidence privátního lékaře. Každý zápis musí být podložen účetním dokladem dokumentujícím provedenou platbu. Tyto účetní doklady, stejně tak jako zápisy v daňové evidenci, je třeba archivovat. Daňová evidence slouží k výpočtům daně z příjmů fyzické osoby z nezávislé činnosti. Je třeba uzavřít účetní období (tj. kalendářní nebo hospodářský rok), provést závěrkové operace a vypočítat základ daně. Hlavním účelem daňové evidence je správný výpočet daně z příjmů fyzických osob a také možnost kontroly povinné archivace i po určité době.

Každý zná nejvyšší horu Krkonoš a Jeseníků, málokdo ale trefí stříbrné a bronzové kopce těchto pohoří. A podobně je to s novinkami zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), od roku 2021. Asi každý si hned vzpomene na pár zásadních top změn – konec zdaňování superhrubých mezd, dvojnásobný limit hmotného majetku, zpětně uplatnění daňové ztráty, mimořádné odpisy nebo finanční leasing na dvanáct, resp. dvacet čtyři měsíců a paušální daň OSVČ. V jejich stínu se ovšem tísní desítky dalších novinek, které se sice týkají méně poplatníků, ovšem jste-li právě vy jedním z nich, pak je samozřejmě jejich význam pro vás mnohem větší. Pokud jste například fyzická osoba pobírající ze zahraničí kapitálové příjmy (a to zejména ty vyšší), nemělo by vám uniknout, že namísto zdanění progresivní vyšší sazbou daně 23 % je můžete samostatně zdanit nižší sazbou 15 %.

Současná doba si mnohdy u občanů žádá hledání dalších možných finančních prostředků k fungování a zabezpečení jejich rodiny, a to v důsledku mimořádných opatření souvisejících s pandemií COVID 19. V článku se podíváme na daňové řešení situací a důsledků porušení podmínek pro uplatnění odpočtu zaplaceného příspěvku občana na druhy penzijního pojištění a zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Rovněž si uvedeme důsledky porušení podmínek zaměstnancem pro osvobození příspěvku zaměstnavatele vynaloženého na pojistné na soukromé životní pojištění zaměstnance.

Zákon č. 540/2020 Sb. , který novelizoval zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), zavedl nový institut poplatníka v paušálním režimu, jehož daň se při splnění stanovených podmínek bude rovnat paušální dani. Tento zákon byl zveřejněn ve Sbírce zákonů teprve 18. 12. 2020 a nabyl účinnosti 1. 1. 2021. Poplatníci tak měli velmi krátkou lhůtu na zvážení této nové možnosti, která významně snižuje jejich administrativní povinnosti. V případě dodržení zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu a zároveň pro daň rovnající se paušální dani jim odpadne povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a také přehledy o příjmech a výdajích České správě sociálního zabezpečení („ČSSZ“) a zdravotní pojišťovně. Podle zveřejněných informací Finanční správy do paušálního režimu i přes velmi krátkou lhůtu aktivně vstoupilo okolo 70 000 poplatníků (osob samostatně výdělečně činných, dále „OSVČ“). Cílem tohoto článku je upozornit na konkrétní chyby a nedorozumění, se kterými se v praxi setkáváme.

Přehledy o příjmech a výdajích za rok 2020 mohou OSVČ podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 30. 6. 2021.

Počínaje dnešním dnem 16. března 2021 začínají finanční úřady napříč republikou vyplácet nový kompenzační bonus ve výši 1000 Kč denně. Žádat o něj je možné zpětně od 1. února a zatím nejdéle do 31. března, tedy nejvýše o 59 tisíc korun.

Specifické ekonomické okolnosti způsobené pandemií Covid-19 a související vládní regulace velmi silně ovlivnily (nejen) v roce 2020 i oblast převodních cen.

Vláda dne 8. března 2021 schválila vydání v pořadí 16. generálního pardonu ministryně financí. Ten posouvá lhůtu pro podání daňového přiznání a zaplacení daně z příjmů o jeden měsíc. Dále pardon prodlužuje prominutí DPH na respirátory třídy ochrany FFP2 a vyšší o další dva měsíce.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2020, čj. 4 Afs 112/2020-45

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2020, čj. 2 Afs 229/2018-54

Publikovali jsme nejnovější články z daní a práva, v nichž vás provedeme například kompenzačním bonusem pro uzavřené provozovny v české legislativě.

Vláda schválila nový kompenzační bonus pro OSVČ a malá s. r. o. Dosáhne na něj širší okruh žadatelů, bude navýšený na 1 000 Kč denně a nebude již vázán na nouzový stav. Platit by měl po dokončení legislativního procesu zpětně od 1. února 2021.

Slavnostní ceremoniál vyhlášení výsledků soutěže Daňař & daňová firma roku se poprvé vinou koronaviru konal virtuálně. Nominovaní a další významné osobnosti z daňové sféry se mohli společně potkat v úterý 9. února na online vyhlášení výsledků již 11. ročníku soutěže.

Nárok na kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně náleží osobám s převažující činností v přímo omezených oblastech ekonomiky. Tato činnost musí být, co se dosahovaných příjmů týče, dominantním zdrojem obživy.

Připravili jsme pro vás přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí.

Rozhodnutím ministryně financí „O prominutí daně z příjmů z důvodu mimořádné události“ uveřejněném ve FZ č. 5/2021 dne 12. 1. 2021 byla prominuta daň z příjmů u peněžních náhrad vyplácených dle § 35 krizového zákona. Toto sdělení upřesňuje postup pro plátce daně.