Školství - strana 2

Vedoucí školní jídelny předložila přeplatky za stravné (některé jsou starší dvou let), které si strávníci nevyzvedli v hotovosti a nemáme je ani kam vrátit (neznáme číslo účtu, adresu atd.). Jak máme postupovat ohledně těchto přeplatků z hlediska účtování atd.?

Do základní školy, příspěvkové organizace města, nastupuje nová paní učitelka. Doposud nevyučovala. V roce 2014 v květnu dokončila VŠ v magisterském oboru v řádném termínu. Dále ještě jeden rok studovala (toto další studium po roce ukončila). Od 1. 3. 2015 nastoupila k jednomu zaměstnavateli na dohodu o pracovní činnosti s 20 hodinami týdně s měsíčním platem 18 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele pracovala do 15. 9. 2016, kdy nastoupila na nemocenskou a následně mateřskou dovolenou a dne 30. 6. 2017 byla sepsána dohoda o ukončení DPČ – v daném případě nepracovala ve školství. 1) Lze počítat odpracované měsíce na DPČ 1. 3. 2015 – 15. 9. 2016 za splněnou praxi nebo lze považovat za praxi i nemocenskou a mateřskou dovolenou? 2) Pokud začala po porodu vykonávat novou práci na PP (souběh s DPČ, na DPČ už nepracovala, pouze jí „běžela“) a PP zahájen 1. 5. 2017, pak souběh se počítá dvakrát? 3) Je možné započítat do praxe i výkon samostatné výdělečné činnost (nikdy nebyla přihlášena k povinné účasti) a pokud by byla (její činnost by byla hlavní), pak lze uznat praxi např. dle přehledu pro OSSZ?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. S dětmi slavíme v rámci provozní doby školky narozeniny a jiné svátky (pálení čarodějnic, Vánoce, ukončení školního roku, pasování předškoláků). U této příležitosti paní učitelky připravují drobné pohoštění (kukuřičné křupky, JoJo bonbony, džus atp.). Budou tyto náklady daňově uznatelné nebo se jedná o výdaje na reprezentaci? Pokud pak jdou v létě paní učitelky s dětmi na procházku/výlet a koupí jim zmrzlinu, popř. na zahradě školky opékají špekáčky (koupí špekáčky, kečup, chleba), bude něco daňově uznatelné nebo se jedná o výdaje na reprezentaci?

Dobrý den, mám dva dotazy k samostudiu pedagogických pracovníků. Dle zákona o pedagogických pracovnících „pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“ Našla jsem různé výklady krácení tohoto volna při zkráceném úvazku. Jedno krácení je podle trvání pracovního poměru, to je jasné a ze zákona výše vyplývá. Nárok se krátí při zkráceném úvazku jakým způsobem? Jeden výklad jsem našla, že při polovičním úvazku je nárok na poloviční počet dnů, tedy 6. Jinde zase, že při polovičním úvazku je nárok na 12 dnů, protože náhrada mzdy je poloviční už tím, že se proplácí 4 hodiny a ne 8 hodin a že pokud se nárok pokrátí na 6 dnů, je to vlastně dvojí krácení. Jinde se ještě výklad krácení opírá o to, do kolika pracovních dnů má pedagog rozvrženou pracovní dobu – při polovičním úvazku může mít do 5 dnů nebo třeba jen do 3. Úvazky máme v různé výši – např. 0,619 úvazku. Až budu vědět správný vzorec pro krácení nároku, jak poté správně zaokrouhlovat? Někde jsem se dočetla na celé dny směrem nahoru, jinde zase směrem dolů (protože nelze čerpat a proplácet nárok, který nevznikl) a jinde, že zaokrouhlovat směrem dolů na půldny, protože lze umožnit ve výjimečných případech u těchto zkrácených úvazků čerpání i půldnů samostudia. Jak a podle jakého vzorce je tedy správné počet dnů samostudia krátit? A druhá otázka – je v pořádku čerpání dnů samostudia o hlavních prázdninách? Jedná se o VOŠ, jejímž zřizovatelem je obec. Dle vyhlášky č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia zpravidla na dobu a) podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, b) přerušení nebo omezení provozu školy nebo školského zařízení, nebo c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby. Hlavní prázdniny nejsou přímo ve výčtu prázdnin, ale považuje se toto období tedy za přerušení nebo omezení provozu školy nebo za dobu, kdy se neuskutečňuje výchova a vzdělávání? Jde mi o to, zda je v pořádku o hlavních prázdninách čerpat dny k samostudiu nebo zda z nějakého zákona vyplývá, že má být čerpána pouze dovolená, které mají pedagogičtí pracovníci tolik, aby pokryla hlavní prázdniny.

Jak vyhodnotit zkouškové období na VOŠ z hlediska přespočetných hodin? Řeším situaci, kdy pedagog má plný úvazek a ředitel s ním dohodl stálé přespočetné hodiny. Rozvrh je daný na celý semestr, kdy v sudém týdnu pedagog učí 21 hodin a v lichém učí 31 hodin. Za sudý týden jsou tedy proplácené stálé přespočetné hodiny + jsou proplácené nahodilé přespočetné hodiny, které vzniknou např. suplováním. V květnu a červnu výuka na škole dle rozvrhu neprobíhá, je zkouškové období, tak nebyly proplaceny žádné přespočetné hodiny. Brali jsem to tak, že když hodina není odučena, nemůže být považována za přespočetnou. Výše zmíněný pedagog s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že zkoušení patří do přímé pedagogické činnosti a pokud má hodně učebních hodin, má i hodně žáků, které musí vyzkoušet. Ke zkouškám pedagog neodevzdává žádný speciální výkaz o tom, kdy a jakým způsobem zkoušení probíhalo, jen zaznamenává hodnocení studentů do interního systému školy. Patří tedy zkoušení do přímé pedagogické činnosti? Měli bychom evidovat dobu zkoušení a vše nad rámec 21 hodin proplácet jako přespočetné hodiny? Zadávání a hodnocení písemných prací je nepřímá pedagogická činnost, ale nikde jsem se nedočetla, kam zařadit ústní zkoušení.

V září budeme přijímat do pracovního poměru v mateřské školce asistentku pedagoga. Předložila maturitní vysvědčení - studijní obor: Sociální činnost - sociální vychovatelství. Je toto vzdělání dostačující pro výkon funkce asistenta pedagoga nebo je zapotřebí, aby si přihlásila ke studiu pedagogiky pro asistenty pedagoga, kde stačí absolvovat 80 hodin a vykonat závěrečnou zkoušku? Poté obdrží osvědčení.

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Současně jsme plátci DPH, takž většinu dokumentů archivujeme 10 let. Prosím, jak dlouho musíme archivovat v našem zařízení školní jídelna např. výdejky potravin, jídelníčky, příjemky potravin, kritické body apod. 

Jsme střední škola, zřízená krajem - lze účtovat šrot (odevzdaný do sběrných surovin) na účet 649?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. K Mikuláši a na Velikonoce dáváme dětem ve školkách balíčky, podobně v prosinci dostanou adventní kalendář. Je pravda, že všechny tyto položky budou nedaňové a účtovat se budou jako náklady na reprezentaci? Nebo lze nějak zaúčtovat v případě školky jako daňový náklad? A pokud jde o výhry v pořádaných soutěžích, ty lze vnímat jako daňový náklad, bez něhož by se soutěž nemohla uspořádat?

Jsme soukromá MŠ a ZŠ, s. r. o. Chtěla bych se zeptat na zaúčtování faktury za lyžařský kurz/školu v přírodě za pedagogický doprovod za ubytování a stravování pedagogických pracovníků. Bude v tomto případě pro školu stravování pedagogů daňovým nákladem? Pokud ano, budu fakturu účtovat na účet 512 nebo 518?

Obec v rámci samostatné působnosti pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, a to i potřeby výchovy a vzdělávání. V rámci této své povinnosti je často také zřizovatelem školy, nejčastěji mateřských a základních škol, případně školských zařízení, jako je školní jídelna či školní družina či další. Tento článek si klade za cíl přehledně seznámit čtenáře s postavením obce coby zřizovatele školy a její možností zasahovat do její organizace a poskytování vzdělávání.

Může mít pravidelné přespočetné (nadúvazkové) hodiny statutární zástupce ředitele základní umělecké školy?

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

Mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí, má příjmy od Ministerstva školství, od svého zřizovatele a vybírá školné. Zjednodušeně: škola přijala od Ministerstva školství v roce 2022 3 000 000 Kč na mzdy, které do koruny utratila právě na mzdy. Od zřizovatele přijala částku 300 000 na provoz, za rok 2022 vybrala na školkovném 60 000 Kč od dětí. 1) Jiné příjmy školka neměla a celkově dosáhla ztráty za provoz 20 000 Kč - při součtu příjmů: 300 000 + 60 000 - náklady na provoz 502, 511, 518 atd. Má povinnost podat daňové přiznání? 2) Pokud by dosáhla zisku: příjmy (300 000 + 60 000) - náklady by byly v plusu, pak je povinna podat přiznání? Jedná se o to, zda se automaticky vyloučí příjem od Ministerstva a příjem od zřizovatele jako příjem, který není předmětem daně, a následně se „vypočte“ ztráta nebo zisk z příjmů ze školkovného - 502, 518, 501. Samozřejmě pokud by to bylo takto, jako druhý krok výpočtu, pak byl byl vždy výsledek záporný, neboť např. pouze náklady na energie vždy převýší vybrané školkovné (a tedy v daném případě vždy byla ztráta z hlavní činnost, a pak by tyto příjmy na školkovné nebyly předmětem daně), nebo se musí sečíst vždy automaticky příjem od zřizovatele + školkovné a následně odečítat všechny náklady? Jaký je správný postup stanovení příjmů, které nejsou předmětem daně u školky?

Soukromá školská právnická osoba (základní škola) nemá ve zřizovací listině uvedenou hospodářskou (vedlejší) činnost. Může při akcích školy (např. vánoční jarmark), kterých se zúčastní rodiče dětí, prodávat výrobky žáků? Za utržené peníze by děti pořídily materiál na další výrobky. 

Prosím o odpověď na následující otázku. 1. 3. 2023 k nám na základní školu nastoupila zaměstnankyně na pozici učitelky v mateřské škole. Platová třída 9, stupeň 4. Má tato vzdělání: - střední vzdělání - obor sociální péče - sociálněsprávní činnost - studium ukončené maturitou - vyšší odborné vzdělání - obor letecká doprava v ČR - studium ukončené absolutoriem - dvouleté střední vzdělání - obor předškolní a mimoškolní pedagogika - studium ukončené maturitou Splňuje dosaženou praxi vyššího odborného vzdělání, i když ho dosáhla v jiném oboru, tzn. v letecké dopravě? Děkuji za odpověď.

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Ve školní jídelně zaměstnáváme zaměstnankyni na 2 pracovní poměry. Uklízečka - úvazek 0,8 a kuchařka - úvazek 0,25. Od 1. 2. 2023 bude přechodně (asi na 2 měsíce z důvodu pracovní neschopnosti jiné kuchařky) pracovat jako kuchařka na plný úvazek. Jako uklízečka pracovat prozatím nebude. Která možnost na pozici uklízečky je pro ni výhodnější: - požádat na přechodnou dobu o neplacené volno a pracovní poměr bude pokračovat, - nebo pracovní poměr ukončit a po návratu nemocné kuchařky uzavřít pracovní poměr nový?

Přijali jsme asistentku pedagoga k dítěti, které k nám přišlo 27. 2. Nevíme, zda-li bude příští školní rok na naší škole pokračovat ve studiu. Můžeme přijmout asistentku pouze do 30. 6. 2023? Platí stále podmínka délky pracovního poměru na dobu určitou nejméně 1 rok?

Jsme základní škola (příspěvková organizace - zřizovatel město) a dobu školních prázdnin jsou naplánovány rozsáhlejší stavební úpravy přímo v kuchyni školní jídelny. Jelikož se jedná o plánovanou překážku, je zaměstnavatel povinen přidělit zaměstnancům náhradní práci. Jak postupovat, když zaměstnanec tuto práci odmítne?

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Můžeme prosím proplácet poplatek za vystavení výpis z rejstříku trestů, který požadujeme po pedagogických pracovnících.