Sociální zabezpečení - strana 1

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.400,- Kč. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu a tudíž bez odvodů sociálního pojištění? Musí se přihlašovat na OSSZ jako ZMR? Jak to bude v případě, když např. jeden měsíc bude mít prémie a hrubá mzda bude 5.000,- Kč? Bude poté podléhat sociálnímu pojištění a bude se muset přihlásit na OSSZ, protože překročil částku 4.500,- Kč?

Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.500,- Kč. Odvádíme z této hrubé mzdy sociální pojištění. V měsíci srpnu si vzal neplacené volno a hrubá mzda bude 2.500,- Kč. Předpokládáme, že i zde bude podléhat odvodům sociálního pojištění i když se dostane pod částku 4.499,- Kč. Je naše úvaha správná?

Máme v pracovním poměru od r.2023 zaměstnance, který má hrubou mzdu 4.200,- Kč. Je na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek, Na OSSZ byl přihlášen jako klasický zaměstnanec. Nebyl přihlášen jako zaměstnání malého rozsahu. Můžeme i nadále dobrovolně odvádět sociální pojištění i když je pod hranicí 4.499,- Kč nebo automaticky vypadává z sociálního pojištění a pojištění zaplacené od 1/2025 je přeplatkem na OSSZ?

Zaměstnanec má neschopenku od doktora od 4.8. do 20.8.2025. 4.8. byl ale v práci a odpracoval celou směnu 8 hod. Tento den tedy bude mít klasicky zaplacený měsíční mzdou. Jde nám o proplacení náhrady za nemoc, kterou platí zaměstnavatel prvních 14 dnů. Náhrada se tedy proplácí od 5.8. do 17.8. (9 pracovních dnů)? A poté od 18.8. do 20.8. nemocenskou platí OSSZ? Kolik dnů je vyloučených do evidenčního listu? Kolik dnů se bude psát do NEMPRI při případné další nemoci?

Máme zaměstnance, Poláka, který má povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Trvalý pobyt ale nemá. Zaměstnáváme ho klasicky na HPP s místem výkonu v Brně. Zaměstnanec zde i žije. Pokud se vrací do Polska, tak si bere dovolenou. Pracovní pozice je obsluha zákaznické linky. Zaměstnanec přišel s tím, že by se rád na nějaký čas přesunul do Finska, odhadem na 2 roky, možná déle. Jelikož je to náš dobrý zaměstnanec, tak bychom o něj neradi přišli. Jeho pozice mu dovoluje pracovat odkudkoliv. Pokud bychom ho nadále zaměstnávali na HPP, tak víme, že bychom museli odvádět daně, sociální a zdravotní ve Finsku. To pro nás nepřipadá aktuálně v úvahu. Zaměstnanec je ochotný si založit živnost a pracovat na živnost, ale jak by to bylo s daněmi? Nespadalo by to také pod Finsko? Jaké máme možnosti, abychom o tohoto zaměstnance nepřišli a jaké tam jsou důsledky?

V roce 2020 byla ve mzdě uplatněna sleva na pojistném kvůli covidu, ale nyní zjištěno, že na tuto slevu neměla firma s.r.o. nárok, protože zaměstnanec nastoupil až v květnu 2020. Tento rok bude doplaceno pojistné 24,8% za zaměstnavatele za měsíce 06,07,08/2020 plus penále. Jak tyto doplatky zaúčtovat?

Máme v pracovním poměru zaměstnankyni na zkrácený úvazek na 10 hodin týdně. Tato zaměstnankyně má 5leté dítě. Chtěli bychom uplatnit 5% slevu na pojistném. Její mzda se ale každý měsíc mění. Někdy má měsíčně 55.000,-, někdy pouze 20.000,- Kč. Do 1,5násobku průměrné mzdy (69.836,-) se vejde, ale někdy je nad 536,- Kč/hod. Můžeme dát záměr, že chceme uplatňovat slevu? Poté v každém jednotlivém měsíci jí buď uplatníme, když bude mít zrovna nízkou mzdu nebo neuplatníme?

Zaměstnanec pracuje 20 hod. týdně a jedná se o jeho hlavní činnost. K tomu podniká a podnikání je jeho vedlejší činností. Může to tak z hlediska sociálního a zdravotního pojištění být? Ze mzdy jako zaměstnanec hradí minimální sociální a zdravotní pojištění a z podnikání hradí podle příjmu. 

Dle zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti jsou jmenováni členové správní rady a členové dozorčí rady. Dle této smlouvy náleží jak členům správní, tak členům dozorčí rady za jejich činnost odměna splatná vždy v prosinci. Výše odměny je vždy stanovena zakladateli společnosti. V ostatních měsících jim žádný příjem zúčtovaný není. Jak se řeší daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění? Pokud bude odměna vyšší než rozhodný příjem (4 000 Kč pro 2024), pod jakým kódem by se člen rady měl přihlásit na ČSSZ? A jaký kód by měl být pak uveden na ELDP? Co se týče zdravotního pojištění, je nutné dodržet minimální vyměřovací základ pouze v prosinci, kdy jim je zúčtován příjem, nebo se musí dělat doplatek do minima i v ostatních měsících bez příjmu?

Máme zaměstnankyni, na kterou uplatňujeme slevu na pojistném 5 %. Narodila se 10. 12. 2003, takže v prosinci jí bude 21 let. Do kdy můžeme uplatňovat slevu na pojistném?

Jsme s.r.o.Na našeho zaměstnance - hlavní pracovní poměr- si uplatnujeme slevu na sociálním pojištění z titulu věk na 55 let a má 6-ti hodinový pracovní úvazek. Nyní s tímto zaměstnancem chceme uzavřít dohodu o provedení práce /na jinou činnost než má na hlavní pracovní poměr/ na 24 hodin měsíčně. Neztratíme tímto nárok na slevu na sociálním pojištění z titulu hlavního zaměstnání?

Paní kuchařka, již důchodkyně, pracuje na částečný úvazek. Její platový výměr je 6 000 Kč. Nyní v listopadu a prosinci si bude vybírat část dovolené a po dohodě se zaměstnavatel bude mít většinu dní neplacené volno. Je to důchodkyně. Její mzda tedy klesne v lispopadu a prosinci pod 4 000 Kč (zaměstnání malého rozsahu). Bude se stejně odvádět zdravotní a sociální pojištění, když její platový výměr je 6 000 Kč? Tj. z celé částky např. 2 000 Kč za listopad odvedeme klasicky zdravotní a sociální pojištění?

Dle navrhované novely (senátní tisk 15) bude od roku 2025 možné uplatnit slevu u pracujícího důchodce ve výši 6,5 %. Pracující důchodce pobírá mzdu a nepeněžní příjem (použití vozidla i pro soukromé účely). Slevu bude možné uplatnit z celého vyměřovacího základu zaměstnance (včetně nepenežního plnění) nebo jen u mzdy za výkon práce?

Zaměstnavatel hradí za zaměstnance pojištění odpovědnosti. Je mé tvrzení správné, že se jedná o daňový výdaj z hlediska zaměstnavatele a z hlediska zaměstnance o příjem ze závislé činnosti, který je zdaněn a spadá do vyměřovacího základu pro výpočet výše sociálního a zdravotního pojištění a tento příjem ovlivňuje průměrný výdělek? A jaké je následné účtování tohoto nepeněžního příjmu a předpisu pojistného?

V srpnu žádal zaměstnanec o 1 týden pracovního volna souvisejícího s účastí táborového vedoucího, zaměstnavatel mu vyhověl a zaplatil náhradu v max. možné výši. Následně si požádal o proplacení náhrady mzdy. Nyní přišlo zamítnutí žádosti z důvodu, že dle potvrzení organizátora není jeho činnost činností ve smyslu vedení kroužků, schůzek, tréninků, tj. přímé práce s dětmi a mládeži do 26 let ve smyslu přímého vedení dětí a mládeže v rámci volnočasových aktivit. Je nyní nutné opravit mzdu zaměstnance za srpen, překvalifikovat pracovní volno na dovolenou (neplacené volno) a zaslat opravné přehledy nebo je možné to ponechat, pouze zaměstnavatel tuto částku nebude mít kompenzovanou ze strany ČSSZ?