Sociální zabezpečení - strana 3

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

U naší společnosti máme dlouhodobě ukrajinské zaměstnance a někteří vlastní doklad o přidělení rodného čísla, které je po předložení na OSSZ přepsáno (z EČP – evidenční číslo pracovníka). Valná většina zaměstnanců má však rodné číslo zapsáno pouze na Zaměstnanecké kartě a žádný doklad k přidělení rodného čísla nevlastní. Není tedy, jak doložit přepsání EČP na ČSSZ. Na ČSSZ mi bylo sděleno, že akceptují pouze doklad o přidělení RČ. Jak postupovat? Máme případy, kdy jerodné číslo z přidělené zaměstnanecké karty přepsáno na ČSSZ, ale při vystavení DPN (neschopenky) lékařem je zapsáno EČP a nám není dodán doklad o neschopnosti – čísla se „nepotkají“.

Máme nárok na slevu na pojistném 5 % u osoby mladší 21 let, která bude mít úvazek 40 hod./týden, tudíž měsíčně odpracuje cca 4 x 40 hod., tj 160 hod. měsíčně? V podmínkách je ale psáno, že může odpracovat max. 138 hod./měsíc. 

Při kontrole na OSSZ bylo zjištěno, že firma (s. r .o.) vyplatila neoprávněně zaměstnanci mimořádný příspěvek „izolačku“ ve výši 4 856 Kč. Zaměstnanci byl o tuto částku zvýšen vyměřovací základ sociálního pojištění. OSSZ vystavila platební příkaz na vrácení příspěvku ve výši  4856 Kč + doplatek pojištění z této částky tj. 316 Kč za zaměstnance a 1 205 Kč za zaměstnavatele. Jak postupovat při zaúčtování tohoto případu? Je nutné doplatit zdravotní pojištění?

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Jsem zaměstnaný na HPP, založím si živnost a stanu se OSVČ. Pokud nebudu mít za rok žádný zisk z této živnosti, kolik budu muset odvést na sociálním a zdravotním pojištění? 

Firma poskytuje 22 dní dovolené, tzn. 2 dny nad rámec daný zákoníkem práce. Má zaměstnance, na které uplatňuje slevu na sociálním pojištění ve výši 5 %. Při ověřování, zda daný zaměstnanec splňuje podmínky pro uplatnění slevy dle § 7a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pro účely stanovení průměru na jednu hodinu dle vyjádření ČSSZ se musí z úhrnu odpracovaných hodin vyjmout hodiny za dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje navíc. Je rozšířen názor, že má zaměstnanec čerpat nejdříve tu část dovolené, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat alespoň v minimální výši, a teprve poté že se čerpá ta část dovolené, o kterou její délku zaměstnavatel dobrovolně prodloužil. Je někde v zákoně opora, že se dovolená nad rámec stanoveným zákonem nepovažuje za odpracovanou dobu, a proto se pro účely § 7 a odst. 3 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,, tato doba nepovažuje za odpracovanou dobu?

Do limitu 138 hodin v kalendářním měsíci [§ 7a odst. 3 písm. c)] by se měla počítat doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Bude sem patřit také doba strávená u lékaře - překážka na straně zaměstnance?

Od 1. 4. 2023 platí některé nové povinnosti zaměstnavatele vůči OSSZ. Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ. Nyní tuto povinnost mít budou. Znamená to, že pokud zaměstnáváme pouze zaměstnance na DPP, musíme se jako zaměstnavatel od 1. 4. 2023 na OSSZ registrovat?

OSVČ bude podávat přehled pro okresní správu a zdravotní pojišťovnu. Celý rok 2022 podnikala a 13. 12. 2022 živnost přerušila (přerušení od tohoto data je zaznamenané v ARES). Bude na přehledu pro OSSZ a ZP vyplňovat počet měsíců činnosti 12 nebo 11? Její činnost je, resp. byla hlavní. Měla za měsíc prosinec povinnost zaplatit zálohu na zdravotní a sociální pojištění?

Panu Karlovi byla od listopadu 2022 doposud vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Koncem listopadu 2022 podal formulář Uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění a nyní sepíše žádost o přiznání předčasného důchodu ke dni 1. 12. 2022. Předčasný důchod bude přiznán. Může p. Karel vrátit podporu v nezaměstnanosti za vyplacené období od 1. 12. 2022 a požadovat přiznání předčasného důchodu včetně výplaty od 1. 12. 2022?

Je možné uplatňovat slevu na zaměstnankyni, která má zkrácený úvazek 30 hodin týdně a zároveň pečuje o dítě do věku 10 let také v případě, že je na zaměstnankyni uplatňována dotace z úřadu práce?

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Zaměstnavatel, OSVČ, zaměstnává jednoho zaměstnance, který je invalidní 1. stupně, na tohoto zaměstnance zároveň pobírá dotace z úřadu práce. Bude mít OSVČ nárok na 5% slevu na pojistném, slevu na zdravotním a slevu na dani v daňovém přiznání? 

Měla bych dotaz k nové 5% slevě na pojistném od 1.2.2023. Ovlivní tato sleva nějakým způsobem výpočet důchodu zaměstnance na kterého slevu zaměstnavatel uplatňuje? Jestliže zaměstnavatel tuto slevu uplatní, může si poté uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP ve svém daňovém přiznání?

Je pravda, že je pro rok 2022 je poprvé sjednocen postup při vyplnění přehledu pro OSSZ a ZP, tj. v přehledech se uvádí daňový základ daně z daňového přiznání z řádku 37? Vždy tomu bylo tak, že se v přehledu pro ZP uváděly příjmy a výdaje (bez úpravy dle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů) oproti přehledu pro OSSZ, kde se daňový základ uváděl? Jedná se o legislativní změnu, která vede ke sjednocení postupu při zpracování přehledů? Nebo jde zde i jiný účel, který sledujete tuto změnu? Případně z jakého důvodu došlo k této změně? 

Zaměstnali jsme slovenského občana v české firma s. r. o. a výkon práce ze závislé činnost bude mít také v ČR, kdy nám zaměstnanec ústně sdělil, že nemá jiný příjem než v ČR, nepracuje současně na Slovensku. Někdy si mzdové účetní nechávají podepisovat papír jako čestné prohlášení o dané skutečnosti. Máme ho také vyžadovat? Jak postupovat z pohledu danění mzdy v ČR? Chápeme tedy, že v takovém to případě musíme zatížit mzdu odvodem SP a ZP dle českých předpisů, kdy již má přiděleny rodné čísla z OSSZ a ZP. Jak správně postupovat u daně ze závislé činnosti, jestliže je zde zaměstnanec například do 183 dnů nebo nad 183 dnů? Máme ho vyslat na finanční úřad, aby si případně zažádal o daňový domicil?

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na 4 hod týdně na částku 3 000 Kč. Je možné, že bude dostávat i více jak 3 500 Kč měsíčně (odměny, podíl na výsledku hospodaření atd.). Např. v lednu bude mít 3 000 Kč, v únoru 3 500 Kč a v březnu 10 000 Kč, duben opět 3 000 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění není státní pojištěnec, ani si sám zdravotní pojištění nehradí. Kdy a jak se tento zaměstnanec bude přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a ZP (každý měsíc..)? Pracovní poměr je sjednaný na dobu neurčitou. Byla by odlišná situace v případě uzavření dohody o pracovní činnosti?