Spotřební a ekologické daně - strana 4

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit význam této věty, této části věty uvedené v ustanovení § 67 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném...

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád, prostřednictvím zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních“),...

Návrh s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.

V současné době probíhá schvalování vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní - sněmovní tisk 509. Minulý týden proběhlo druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna dnes projednává ve druhém čtení Vládou schválený sazbový balíček. Návrh s účinností od 1. 1. 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu, čímž reaguje na zvyšování dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v ČR.

Dovezli jsme z Německa zboží, které v Česku podléhá spotřební dani. Tuto daň jsme odvedli a zaplatili. Zboží jsme však dodali na Slovensko. Nedošlo tedy ke spotřebě v Česku. Máme nárok na vrácení spotřební daně zaplacené v Česku, i když je zboží na Slovensku od daně osvobozené? Jakým způsobem se v tomto případě postupuje?

Spotřební daně z lihu, cigaret a dalších tabákových výrobků se zřejmě zvýší. Sněmovna dne 10. 7. 2019 v úvodním kole podpořila vládní daňový balíček, který zvyšuje i další daně, například z hazardních her.

Český plátce DPH zakoupí víno na Slovensku. Toto víno vyveze přímo ze Slovenska do Číny. Jaké daňové povinnosti mu z této transakce plynou?

Vláda schválila sazbový balíček, který s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu. Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku.

Začali jsme na vytápění nakupovat extra lehký topný olej - 27101941. Na faktuře je zvlášť vyčíslena spotřební daň + DPH. Budeme podávat přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů. 1) Máme nárok na odpočet DPH na vstupu z hodnoty spotřební daně? 2) Máme nějakou povinnost k DPH v souvislosti s vrácením spotřební daně? 

Navýšení minimální mzdy a důchodů versus zpomalení ekonomiky, nová digitální daň. O tom všem se dočtete v rozhovoru ministryně financí Aleny Schillerové z pořadu Partie televize Prima.

Na stránkách Ministerstva financí bylo publikováno paragrafované znění zákona č. 80/2019 Sb. se zvláštní částí důvodové zprávy a s odůvodněním pozměňovacích návrhů přijatých na půdě Poslanecké sněmovny.

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Publikovali jsme úplné znění zákona č. 80/2019 Sb., změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů, neboli tzv. daňový balíček.

V rámci licence DAUC a EXPERT nově uveřejňujeme příspěvky, v nichž prakticky poradíme, jak uplatnit zahraniční daň z příjmů, podíváme se na chystané změny ve spotřebních daních a na návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Přinášíme také test nadměrných výpůjčních nákladů.

Dne 25. 5. 2018 předložila skupina celkem 31 poslanců napříč politickým spektrem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů1) (dále jen „poslanecký návrh zákona“).2) Následně pak dne 13. 6. 2018 byl ministryní financí JUDr. Alenou Schillerovou, Ph.D., předložen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (dále jen „vládní návrh zákona“). 3)

V následujícím příspěvku aktualizujeme informace o průběhu schvalování tzv. daňového balíčku, rozsáhlé novely daňových a souvisejících zákonů, která bude mít dopady do stěžejních oblastí jako je daň z příjmů, DPH, spotřební daně nebo správa daní.

Jednoduše lze říci, že není ospravedlnitelné, pokud celní orgány bez dalšího sankcionují chování stěžovatelky, o němž dlouhodobě vědí a stejnou dobu je tolerují. Není přitom z pohledu stěžovatelky jako adresáta veřejné správy rozhodné, zda si protiprávnosti jejího počínání nebyly vědomy, nebo je k přehlížení závadného stavu vedly jiné, i mimoprávní důvody jako např. nedostatečná personální kapacita apod. Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že postulátu „dobré správy“ by za popsané situace odpovídal jedině takový postup, kdy by správní orgán užil svého oprávnění protiprávní jednání stěžovatelky s okamžitou platností zastavit (k tomu slouží institut zajištění, který zabrání zmizení lihu z dosahu celních orgánů), sdělil jí k tomu důvody a poučil ji o tom, že je potřeba zjednat nápravu, nebo dojde k propadnutí zajištěného výrobku. K nápravě (ať již prostřednictvím rozšíření prostoru daňových skladů nebo změnou způsobu manipulace s lihem) jí měl být poskytnut dostatečný časový prostor. Protože podmínky režimu podmíněného osvobození od daně jsou z dobrých důvodů popsaných výše nastaveny přísně, představují případné ekonomické ztráty stěžovatelky vyvolané znemožněním dokončení výrobní operace, která byla dosud běžně prováděna (avšak z pohledu celních předpisů nevhodným, zakázaným způsobem), přijatelný následek krytý běžným podnikatelským rizikem, jež subjekt podnikající s vybranými výrobky musí snést.

Testování vzorku obsaženého v jiné než v originálně zapečetěné nádobě proto skutečně nemůže být relevantním důkazem, neboť zde chybí jednoznačná a nezpochybnitelná identifikace vzorku a není vyloučena případná manipulace se vzorkem (jeho záměna, změna chemického složení, atp.).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 8. 2018, č. j. 9 Afs 196/2018-42