Spotřební a ekologické daně - strana 4

Tabáková hmota, která není tabákovým výrobkem vymezeným v § 101 zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), definována v § 131b ZSpD a nazvaná souhrnně surový tabák, je od 1. 7. 2015 předmětem spotřební daně ze surového tabáku. K tomuto datu byla účinností zákona č. 157/2015 Sb. , zavedena regulace surového tabáku. Ta je dána: – regulací dispozic se surovým tabákem, spočívající v povinné registraci osob se surovým tabákem nakládajících a v ohlašovací povinnosti ve vztahu ke každému surovému tabáku, který se nachází na daňovém území České republiky (§§ 134zh až 134zzc ZSpD ), – zákazem úpravy a zpracování surového tabáku (vyjma zpracování v rámci výrobního daňového skladu) (§ 134zz odst. 2 ZSpD ), – a vznikem daňové povinnosti ze surového tabáku v zákonem definovaných případech (§ 131a až 131g ZSpD ).

Ve Sbírce zákonů bylo vydáno několik vyhlášek se vzory formulářových podání pro daň silniční, daň z hazardních her, daň z nemovitých věcí, DPH a dále podání v oblasti působnosti Celní správy.

Naše společnost chce nakupovat sudové pivo v ČR a chce jej exportovat na Ukrajinu. Pivo, které bude zde v ČR nakoupeno, již bude zatíženo českou spotřební daní. Máme při vývozu piva na Ukrajinu nárok na vrácení této spotřební daně? Jak prosím toto vrácení probíhá, jsou pro to nějaká omezení? Doplňující otázka: Můžeme pivo poslat napřímo od dodavatele na Ukrajinu, nebo musíme mít vybudovaný nějaký fyzický celní sklad? Pokud ano, co je pro něj potřeba? Co je nutnou podmínkou pro vrácení daně - jsou nějaké speciální důkazní prostředky?

Novelizací provedenou zákonem č. 80/2019 Sb. , došlo na úseku spotřební daně z tabákových výrobků zejména k zavedení nové spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků. Jedna dílčí změna se týkala i části zákona o spotřebních daních z tabákových výrobků, konkrétně se jedná o zakotvení § 114a zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních (dále jen „ZSpD“), který nově definuje tzv. tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. Jedná se o novelizaci institutu, tzv. neznačeného tabákového výrobku, který je specifickým pro správu spotřební daně z tabákových výrobků, a který je zároveň dle mého názoru poměrně sporným, se závažnými zásahy do majetkových práv dotčených subjektů. Tento institut, a jeho změna provedená novelizací zákonem č. 80/2019 Sb. , je předmětem tohoto článku. V tomto článku rozeberu problematiku neznačeného tabákového výrobku dle dříve účinného § 114 odst. 4 ZSpD, neznačeného tabákového výrobku dle nově účinného § 114a odst. 1 ZSpD, tabákového výrobku značeného nesprávným způsobem dle § 114a odst. 2 ZSpD, praxi celní správy týkající se zdanění neznačeného tabákového výrobku a relevantní judikaturu správních soudů.

Naše společnost uplatňuje nárok na vratku "zelené nafty" - jsme společnost, která provozuje současně rostlinnou i živočišnou výrobu. Můžeme uplatňovat tento nárok i na odvoz sklizně - obilovin, pícnin z pole do cizího skladu? Tento sklad nemáme pronajatý.

Prokazování dodavatele jako součást důkazního břemene daňového subjektu – Souběh soudního a správního přezkumu v daňových věcech – Přeprodej lihu osvobozeného od spotřební daně – Nejvýznamnější změny v právní úpravě družstev

Cílem následujícího příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád prostřednictvím zákona o spotřebních daních či jiného právního předpisu umožňuje přeprodej osvobozeného 1) lihu ve volném daňovém oběhu. Zdánlivě se jeví, že je přeprodej osvobozeného lihu od harmonizované spotřební daně zapovězen, ale není tomu tak. Správní praxe poukazuje na to, že je to možné, i když oporu v zákoně o spotřebních daních nenajdeme.

Senát ČR schválil změny několika daňových zákonů a dále zákon, který transponuje směrnici EU o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění.

K některým otázkám transferových cen – Výkaz nedoplatků jako exekuční titul a jeho přezkoumatelnost – Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích – Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn

Následující příspěvek je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH , který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, stále je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru.

Společnost s r. o., plátce DPH, nakoupila od jiného plátce DPH dezinfekce v malých lahvičkách za 50 Kč za kus včetně DPH, lahvičky jsou označeny názvem a logem firmy. Tyto chce firma rozdávat bezplatně jako reklamní předměty v rámci své ekonomické činnosti. Jak to bude s DPH? DPH na výstupu by neměly dezinfekce podléhat na základě § 13 odst. 9 písm. c) zákona o DPH jakožto poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti (hodnota je zde splněna, další podmínka pro účely DPH zde není). O případném prominutí DPH na výstupu při bezplatném poskytnutí dezinfekce po dobu nouzového stavu dle rozhodnutí uveřejněného ve Finančním zpravodaji 6/2020 víme. Jak to bude s nárokem na odpočet DPH a daňovou uznatelností? Ustanovení § 25 odst. 1 písm. z) zákona o daních z příjmů stanoví jako jednu z podmínek daňové uznatelnosti fakt, že reklamní předmět nesmí být předmětem spotřební daně. Nárok na odpočet DPH se odvíjí z § 72 odst. 4 zákona o DPH, který jej váže na daňovou uznatelnost reklamního předmětu. Denaturovaný líh obecně je dle § 71 zákona o spotřebních daních od spotřební daně osvobozen. Ale ať už by byl při výrobě použit jakýkoli druh lihu, pořád je předmětem spotřební daně, byť ten denaturovaný je od této daně osvobozen. Z toho by vyplývalo, že tyto dezinfekce nelze poskytnout jako daňově uznatelné reklamní předměty s nárokem na odpočet DPH. Prosíme o korekci tohoto závěru. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 11. 2019, čj. 9 Afs 218/2019-38

Novela, kterou se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, vyšla ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2019.

Publikujeme nejnovější články z oblasti daní a práva, v nichž se tentokrát zaměříme na nejčastější chyby a omyly v silniční dani a také na zdanění členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného podniku.

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili aktuální expertní příspěvky. Zaměřujeme se na problematiku náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy, zdanění digitální ekonomiky, správný formát a strukturu podání při správě daní nebo na soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem.

V následujícím příspěvku předkládám úvahu nad tím, zda je předvídatelnost práva v našem právním státě pro konzumenta tohoto práva dostatečná, když samy soudy neví a musí se rozhodovat v rozšířeném senátu. Poukazuji také na skutečnost, jak může dopadnout soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem v jejich souhrnu a nevyhodnotí samostatně a nezávisle správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Je logické, že soud nemá při své činnosti nahrazovat činnost správního orgánu, ale může uložit správnímu orgánu revizi, či doplnění samotného řízení.

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit význam této věty, této části věty uvedené v ustanovení § 67 odst. 4 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném...

Cílem příspěvku je pokusit se jednoznačně dovodit závěr, zda český právní řád, prostřednictvím zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v platném znění (dále jen „zákon o spotřebních daních“),...

Návrh s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.