Správa daní - strana 88

Dle § 217, odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené. Vztahuje se tato povinnost i na náhradu nákladů při zrušení rodinné dovolené, tj. např. letenka zaměstnance i letenka jeho manželky? Jakým způsobem postupovat při uplatnění těchto nákladů jako daňových, tj. co by měla firma - zaměstnavatel doložit při případné kontrole správci daně? V tomto konkrétním případě se jedná o to, že zaměstnanec byl na služební cestě (předpokládám, že neočekávané) a z toho důvodu nestihl provést storno letenky.

Finanční úřad provedl u daňového subjektu daňovou kontrolu za r. 2009,2010. Časová posloupnost byla tato: 12. 6. 2012 daňový subjekt dodal na FÚ na jeho žádost písemné podklady, 26. 6. 2012 oficiálně zahájena daňová kontrola, - 28. 2. 2013 FÚ vyzývá daňový subjekt k prokázání některých skutečností, 7. 3.2013 daňový subjekt písemně dodává vysvětlení k dotazům ze strany kontrolního odd. FÚ, 27. 1. 2014 (!!!) FÚ zasílá daňovému subjektu zprávu o daňové kontrole. Mezi uvedenými daty je vzájemný kontakt nulový. Účetní firmě je zřejmé, že dlouhých časových prodlev FÚ využívá ke zkontaktování s jinými subjekty (přesto by mohl daňovému subjektu sdělit, že se na kontrole stále pracuje, že se zjišťují potřebné okolnosti, že něco je v pořádku, něco ne...). Ve zprávě o daňové kontrole z 27. 1. 2014 se daňovému subjektu k DPPO za r. 2010 sděluje, že FÚ přijímá vysvětlení daňového subjektu, resp. jeho účetní firmy, s jedinou výjimkou: FÚ neuznává uplatnění daňové ztráty dle § 38na ZDP s následným doměřením daně. (Viz můj předchozí dotaz.) Dle mého názoru měl FÚ na neakceptování uplatnění daňové ztráty upozornit daňový subjekt ihned po 7. 3. 2013. K tomuto nepotřeboval žádná další zjišťování. FÚ tak naprosto zbytečně přidal daňovému subjektu dalších cca 300 dní k výpočtu úroků z prodlení. Je postup příslušného FÚ akceptovatelný?

V roce 2012 zaúčtovala společnost 100% opravnou položku k pohledávce. Tato opravná položka byla zahrnuta do nedaňových nákladů. Při uzávěrce roku 2013 se zjistilo, že se jednalo o daňovou opravnou položku - v r. 2012 byla pohledávka přihlášena do konkurzního řízení (doklad o přihlášení je založen ve firmě, potvrzen správcem konkurzní podstaty). Je možné udělat na rok 2012 dodatečné daňové přiznání a opravit tuto opravnou položku na „daňovou“?

Jsem fyzická osoba, působím jako OSVČ, mám zřízenu datovou schránku. S novelou zákona o DPH významně narostl počet plátců DPH s povinností elektronického podávání daňových přiznání a hlášení. Umožňuje zákon, abych prostřednictvím své datové schránky zasílal přiznání k DPH za jiné plátce daně, a to aniž bych měl od nich zmocnění?

Ve výpočtu za rok 2012 jsem si nezapočítala odběry výrobků v rámci náhradního plnění, které byly v tomto roce uskutečněny. Je možné tyto odběry uplatnit v oznámení o plnění zaměstnávání za rok 2013?

V březnu 2011 podala firma daňové přiznání k DPPO za rok 2010. Za rok 2010 vykazovala účetní i daňový zisk. Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu by končila k dubnu 2014. V srpnu 2012 zjistila účetní chybu, která ovlivnila základ daně, a proto firma podala dodatečné v září 2012 daňové přiznání na daň vyšší a daň doplatila. 1) Bude podáním dodatečného daňového přiznání lhůta posunuta? Pokud ano, od kterého dne se bude v našem případě počítat? 2) Jak by ovlivnila běh lhůty situace, když by se jednalo o daň nižší, ale nejednalo by se v roce 2010 ani po podání dodatečného DP o daňovou ztrátu? 3) Ovlivňuje běh lhůty daňové přiznání, které vykazuje daňový zisk, ale účetní ztrátu na řádce 10 DP pro DPPO?

Firma má od 5. ledna 2013 nájemní smlouvu na jednu místnost v bytě, který je v osobním vlastnictví zaměstnance. Stanovena je cena obvyklá. Vlastník bytu platil do konce roku 2012 daň z nemovitosti podle velikosti bytové jednotky: Má vlastník povinnost podat dodatečné nebo opravné daňové přiznání k dani z nemovitosti, když jednu místnost pronajal k podnikání (sídlo firmy)? Má k dani z nemovitosti nějakou povinnost firma, která je v nájmu? Je u daně z nemovitosti rozdíl ve výši daně, podniká-li ve svém bytě OSVČ nebo podniká-li tam jiná firma (většinou se jedná o sídlo)? Jedná se nám o sazbu daně První příklad: podnikatel podniká ve svém bytě, k čemuž mu slouží jedna místnost o velikosti 20 m2. Druhý příklad: nepodnikající občan, zaměstnanec s. r. o. pronajme svému zaměstnavateli místnost o velikosti 20m2 jako sídlo firmy (příjmy zdaňuje v § 9 ZDP).

Správce daně v rámci daňové kontroly zjistil, že účetní chybně účtuje na pohledávkový účet místo závazkového účtu, proto v rozvaze je pohledávkový účet vykázán záporně (chybně účet 355, správně měl být účet 365). Správce daně chce zahájit s firmou s. r. o. správní řízení, kde jí dle vyhlášky 500/2002 Sb. § 37 dle vyjádření správce daně může vyměřit 1 % za aktiv. Opravdu může správce daně pouhým chybným zaúčtováním tuto sankci vyměřit? Lze se nějak bránit?

Účetní jednotka nerozúčtovala náklady časově na 4 roky a vše zaúčtovala do roku 2011 (cca 300 000 Kč). Správce daně zahájil za rok 2011 daňovou kontrolu a upozornil účetní jednotku, že s ní může být zahájeno trestní řízení z důvodu krácení daně a uložena pokuta do výše 50 000 Kč (viz § 240 a dále Trestního zákona). Opravdu je možné za chybné účtování uložit tuto pokutu? Dále správce daně odmítl účetní jednotce podat dodatečné přiznání za rok 2011, protože za tento rok byla provedena daňová kontrola. To se domnívám, že není správně a daňový subjekt může podat dodatečné přiznání po uzavřené kontrole.

Jaká je definice sociálních účelů v § 20 odst. 8 ZDP? Například jsou obědy za zvýhodněnou cenu pro bývalé zaměstnance sociální účel a proč? Nebo jim to máme dodaňovat podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP a jaký je praktický postup? Dále, lze s ohledem na NSS 8 Afs 32/2006-72 uvádět v darovací smlouvě konkrétní účel použití daru (PC pro MŠ) nebo „tím vzniká povinnost obdarovaného, jak s darem naložit“, tj. možné zneužití uplatnění daru § 20 odst. 8 ZDP?

V roce 2009 vznikla firmě na DPPO ztráta. Od roku 2010, tedy roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013 má již firma zisk. Ztrátu z roku 2009 firma uplatnila v roce 2010 a 2011 vždy polovinou jako odčitatelnou položku od základu daně. Podle zákona lhůta pro stanovení daně z příjmů za zdaňovací období kalendářních let 2009 až 2014 uplyne až ke dni, kdy uplyne lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období kalendářního roku 2014, tj. dne 2. 4. 2018. Správce daně tedy může až do této doby provést kontrolu roku 2009. Kdy skončí běh lhůty pro roky 2010 + 2011 + 2012 + 2013, když byly tyto roky ziskové? Daňová přiznání byla podána vždy v řádném termínu.

Fyzická osoba si zažádala o dobrovolnou registraci k DPH. Dříve, než jí přišlo potvrzení o registraci, uskutečnila prodej zboží slovenskému plátci DPH a to 21. 1. 2014. V tento den také proběhl prodej zboží v rámci tuzemska dvěma jiným českým plátcům, kdy FO již vystavila daňové doklady vč. DPH jako plátce. Po konzultaci s FU, kdy jsme tuto skutečnost nahlásili (prodej do zahraničí), byla FO zaregistrována ještě k tomuto dni tedy k 21. 1. 2014. Zboží, které bylo určeno k prodeji, nakoupila 17. 1. a 20. 1. Dotaz zní, zda lze uplatnit DPH z prodaného zboží, kdy naplnila podmínku, že nákup je uskutečněn 12 měsíců před registrací, ale nejsme si jistí, zda je splněna podmínka, že ke dni registrace bylo zboží v obchodním majetku (tedy registrace 21. 1. a prodej také 21. 1.). Postupoval podnikatel správně, když již vystavil daňové doklady tuzemským plátcům vč. DPH, i když prozatím ještě nemá v ruce potvrzení o registraci, pouhé ústní oznámení od pracovníka FU?

Přiznání k dani silniční za rok 2013 se i nadále podává v papírové podobě na podatelně FÚ do 31. 12. 2013? Nebo i pro tuto daň platí od 1. 1. 2014 podat DAP v elektronické podobě (přes datové schránky - jsme s. r. o., která má datové schránky)? Pro které daně platí od 1. 1. 2014 povinnost podávat přiznání (přehledy) jen v elektronické podobě (datové schránky) a ne na podatelnách FÚ?

Finanční úřady v některých případech dodaňují DPH k zaúčtovanému manku. Setkali jsme se s názorem, že správce daně nejedná správně, neboť manko nelze posuzovat jako spotřebovaný úbytek na skladu, který by podléhal dodanění na výstupu, ale jedná se fakticky o situaci, kdy účetní jednotka konstatuje, že jí něco fyzicky chybí a neví, kde to má. Pokud není například prokázána krádež nebo konkrétní ztráta, jedná se o náklad účtu 549 a DPH tam nemá co dělat.

Nejsem si jista, zda počítám správně lhůty dle § 38 r, odst. 2 ZDP. Poplatník měl v roce 2009 ztrátu. DP podal v roce 2010. Další roky vč. roku 2013 má zisk. Část ztráty uplatnil v roce 2010 při podání DP v roce 2011, za rok 2011 ztrátu neuplatnil a zbytek ztráty uplatnil v DP roku 2012, které podal v roce 2013. Je správná domněnka, že je na uplatnění ztráty 5 let, tedy do 31. 12. 2014 a bez ohledu na to, které roky byla ztráta uplatněna může správce daně kontrolovat VŠECHNY ROKY 2009 až 2014 včetně kdykoliv do 31. 12. 2017 (3 letá lhůta od 1. 1. 2015)? Které nejstarší období může správce daně kontrolovat daň z přidané hodnoty (u měsíčního plátce), když nejsou s poplatníkem žádné problémy, žádné výzvy, daně platí řádně a k vysokým výstupům nemá na DPH skoro žádný vstup?

Je možné podat přiznání za rok 2010 do konce března 2014? Podle § 148 daňového řádu tříletá lhůta počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání a dnem, kdy se daň stala splatnou. Na FÚ tvrdí, že lhůta skončila 31. 12. 2013. Za rok 2010 byla ale lhůta pro podání do 31. 3. 2011, tak by lhůta pro podání měla končit 31. 3. 2014. Jak to tedy je?

Převzala jsem si daňovou evidenci nového klienta. Při inventarizaci majetku jsem zjistila, že nemá v evidenci majetku vůz, který pořídil v roce 2009 v pořizovací ceně cca 650 000 Kč, ale minulá účetní mu ho nezařadila do evidence majetku. Tedy ani neuplatnila žádné daňové odpisy. V nákladech roku 2010, 2011, 2012, 2013 jsou doklady související s provozem vozidla. Řádně byla hrazena i Silniční daň. Klient se chystá tento vůz prodat. Dotaz: Mohu na základě provedené inventury vůz zařadit do majetku? V jaké hodnotě? Mohu na vůz uplatnit odpis pro rok 2013 z jaké hodnoty? Jak postupovat při prodeji v lednu 2014? Do výnosů přijde prodejní cena vozu, ale lze v daňové evidenci uplatnit zůstatková cena majetku, tedy neuplatněné odpisy?

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

Firma vstoupila do likvidace v březnu 2011. Bylo podáno běžné daňové přiznání za rok 2010 a přiznání ke dni vstupu do likvidace. Nyní proběhla likvidace a je ukončena. Kdy se podává daňové přiznání? K 31. 3. 2012, nebo je nějaký termín od data ukončení likvidace. Jaké úkony ještě souvisí s ukončením likvidace?

Poplatník daně z příjmů fyzických osob podal dne 31. 3. 2008 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007. Správce daňovou povinnost vyměřil konkludentně k 31.3.2008.Žádné jiné úkony do prosince 2010. Dne 10. 12. 2010 byla tomuto poplatníkovi doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2007. Žádáme vás o stanovisko, do kdy běží lhůta pro stanovení daně v tomto případě. Zda ji určujeme dle ust. § 47 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., a běží tedy od 31. 12. 2010 nová lhůta do 31. 12. 2013 a nebo dle § 148 odst. 2 zák. č. 280/2009 Sb, daňový řád se lhůta pro stanovení daně prodlužuje od 31. 12. 2010 o jeden rok, to znamená do 31. 12. 2011. Není nám jasné, co znamená v § 264 odst. 4 zák. č. 280/2009 Sb. Tato věta :„Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.“