Srážková daň - strana 2

Běžný účet SVJ byl zapojen do cashpoolingého financování s jinou právnickou osobou. Mezi SVJ a právnickou osobou byla podepsána smlouva o krátkodobém úvěrování, na základě které obdrží SVJ od právnické osoby úroky z kladných zůstatků na účtu. Podléhá tento úrok srážkové dani dle §36 odst.5 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.?

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to konkrétně bytovou jednotku, kterou společnost vlastní již 15 let. Jak se tato operace zaúčtuje a jak se stanoví základ daně pro odvod srážkové daně?

Česká s. r. o. si půjčila peníze od belgické firmy na výstavbu výrobní haly. Nyní vyplácíme úroky do Belgie. Podléhá toto plnění srážkové dani, podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění čl. 11 je sazba 10 %? A pokud ano, pokud jsme uhradili 3. 1. 2024, tak do kdy je nutno uhradit srážkovou daň na FÚ? A do kdy je nutno podat hlášení podle § 38d na FÚ? 

Máme povinnost podávat Vyúčtování srážkové daně a Vyúčtování daně ze závislé činnosti, pokud jsme daný rok neměli žádného zaměstnance s některou z daní?

Právnická osoba (český daňový rezident) přijímá zápůjčky od různých subjektů včetně daňových nerezidentů. Jsme povinni srážet srážkovou daň z výplaty úroků ze zápůjček daňovým nerezidentům? Pokud ano, tak z toho vyplývají další dotazy: 1) Musíme srážet daň fyzickým i právnickým osobám nebo jen fyzickým? 2) K jakému dni je nutné provést srážku? Ke dni výplaty nebo k nějakému dřívějšímu? 3) Jsme povinni vystavit nějaké potvrzení o výši sražené daně daňovému nerezidentovi, případně jak často (1x ročně)? 4) Vyplývají z toho pro nás ještě nějaké další povinnosti (kromě povinnosti registrace na FÚ a podání ročního vyúčtování)? Děkuji.

Společnost s r. o. pronajímá osobní automobily do Německa, nájemce je fyzická osoba - podnikatel, ORD v Německu. Musí nájemce z fakturovaného nájmu odvádět v Německu 5% srážkovou daň dle čl. 12 SZDZ odst. 2 (licenční poplatky) s Německem? 

Zaměstnali jsme Ukrajinku, má dočasnou ochranu, na dohodu o provedení práce na občasný záskok nebo výpomoc. Nepodepsala prohlášení poplatníka, uplatňujeme srážkovou daň. 1) Pokud by se jednalo o nerezidenta, jsme povinni současně s odvodem srážkové daně podávat Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou podle sdělení FS https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/5478_13.pdf ? 2) Bydlí celý rok 2023 v pronájmu v ČR, je držitelem dočasné ochrany. Můžeme ji pro rok 2023 považovat za daňového rezidenta ČR? Pokud ano, jak postupovat příští rok, kdyby v březnu odjela, bude pro rok 2024 považována za nerezidenta? 

Jakou daní se bude zdaňovat mzda zaměstnanci, který má mzdu ve výši 5 000 Kč a nepodepsal prohlášení poplatníka? Zaměstnanec pracuje na zkrácený úvazek. Bude tam srážková nebo zálohová daň? Podle kterého paragrafu máme postupovat? 

Společnost s r. o. zabývající se se prodejem stavebního materiálu-zboží připravilo marketingovou akci - soutěž, kdy v pravidlech soutěže je uvedeno, že za určitý objem nakoupeného (a uhrazeného) zboží v určeném období budou soutěžící sbírat body, které pak mohou směnit za věcné odměny (nářadí, koloběžka, herní konzole...) dle počtu nasbíraných bodů. 1. Daň z příjmu - půjde na straně pořadatele v okamžiku nákupu odměny o daňově uznatelné náklady dle § 24 odst. 1 zákona o dani z příjmu? 2. DPH - zde u nákupu odměn nebude možný odpočet daně s ohledem na § 13 odst. 4 písm. a), nebo lze uplatnit odpočet, pokud jde o marketingovou akci a tedy vlastně podporu prodeje = ekonomické činnosti? 3. Srážková daň - daň z příjmu - je potřeba z odměn z marketingové soutěže, pokud je příjemce fyzická osoba, provést srážku u odměn nad 10 000 Kč? 4. Stačí o předaných cenách zhotovit protokol o předání s uvedením hodnoty odměny nebo je vhodnější odměnu zahrnout do faktury např. za 1 Kč?

Sportovci ze Slovenska vyplatí společnost odměnu za výkon, přičemž mu však srazí 15% jako srážkovou daň, kterou odvede na finanční úřad. Podává se spolu s odvedenou srážkovou daní nějaký formulář na FÚ? Kdyby to byl tuzemský daňový nerezident, který není občanem jiného státu EU, mám za to, že se podává Hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů, ale nevím, jak to je u tuzemského daňového nerezidenta, který je občanem z jiného státu EU. Promítá se výše uvedená srážková daň do podávaného vyúčtování daně vybírané srážkou?

Postupujeme správně při následujícím rozdělení, výplatě podílů na zisku a odvodu srážkové daně s. r. o.? Společníci s. r. o. jsou FO bydlištěm v ČR? 1. Účetní závěrka sestavena k 31. 12. 2022. 2. Valná hromada schválila účetní závěrku a rozdělení zisku dne 28. 6. 2023 (den výplaty podílů na zisku je stanoven na 18. 9. 2023). 3. Dne 18. 9. 2023 bude vyplacen podíl za zisku. 4. Dne 18. 9. 2023 bude sražena srážková daň 15 %. 5. Do 31. 10. 2023 bude uhrazena srážková daň na účet FÚ.

Slovenská OSVČ (stavební práce), nerezident, registrovaný na slovenském živnostenském úřadě, si domluvila pravidelné subdodávky prací pro českou stavební firmu na stavbách na území ČR (předpoklad je, že práce budou trvat celý rok). Musí česká firma zajišťovat nebo srážet daň z příjmu z důvodu, že práce budou vykonávány na území ČR a po jaké době? Aktuálně to vypadá, že OSVČ bude dlouhodobý dodavatel na zakázkách - nemusí se kvůli tomu registrovat na českém živnostenském úřadě? Bude OSVČ příjmy ze zdrojů v ČR uvádět v českém přiznání, a jaká % paušálních výdajů bude moci uplatnit, pokud není v ČR registrován na živnostenském úřadě - pouze 40 % ?

Existuje nějaký případ osvobození od srážkové daně z podílu na zisku u české fyzické osoby, která chce vyplatit zisk u české společnosti s. r. o., kterou vlastní ze 100 %? Například existuje nějaký časový test obdobně jako u držení podílu, či například, že se zisk ze společnosti vyplatí až po několika letech (zisk byl v roce 2018, ale vyplatí se až jako nerozdělený zisk v roce 2023)?

Jediný společník s. r. o. zemřel. Jeho nabývací cena podílu v s. r. o. byla 30 000 Kč. Jeho manželka zdědila celý obchodní podíl, stala se jediným společníkem a po roce společnost ukončuje svou činnost likvidací. Vypořádací podíl bude zdaněn srážkovou daní a vyplacen manželce jako současnému jedinému společníkovi. Vypořádací podíl 500 000 Kč bude snížen o nabývací cenu podílu 30 000 Kč (manželův původní) nebo o nabývací cenu 800 000 Kč, která byla stanovena v dědickém řízení? Pokud by to byla cena 800 000 Kč, znamená to, že žádná srážková daň se neodvádí a celý vypořádací podíl 500 000 Kč bude vyplacen manželce?

Jednatel pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu 1 000 Kč. Nepodepsal prohlášení k dani. Z odměny je odváděna srážková 15% daň. Je tento postup správný?

Brigádník nepodepsal prohlášení u DPP na 10 tis. Kč během roku na 4 měsíce. V rámci ročního zúčtování provede žádost o roční zúčtování a doloží učiněné prohlášení se slevou na poplatníka na měsíce z nichž mu původně byla srážena srážková daň (nikde jinde nebyl zaměstnán atd.). Jak technicky postupovat v momentu, když dostaneme takové dodatečné prohlášení společně s žádosti o RZ. Za 4 měsíce byla DPP sražena daň 4x1500 = 6000 Kč. Jakým způsobem technicky máme postupovat (SW nám s tím neumí pomoci)?; add 1) Při výpočtu daně a daňového zvýhodnění zohledníme srážkovou daň na řádek 21 - "Úhrn skutečně sražených záloh na daň" ve výši 6000 Kč (vepíšeme srážkovou daň) ; add 2) srážková daň se nemůže vepisovat do formuláře výpočet a daňového zvýhodnění, proto opravíme (respektive) změníme výpočet ve mzdovém listě, kde za za tyto 4 měsíce vynulujme srážkovou daň a doplníme údaje o slevě. V samotném formuláři se pak tato daň ve výpočtu neobjeví. A zaměstnanec dostane daň zpátky jako doplatky předchozích starších mezd, kde mu bylo vyplaceno o srážkovou daň méně. Jaká varianta je z těchto dvou správná a lze použít?

Poplatník poskytl finanční prostředky do zahraniční a pravidelně každý měsíc mu z této finanční transakce ze zahraničí (3. země) plynou výnosové úroky, které jsou sraženy u zdroje (3. země) srážkovou daní. V účetnictví měsíčně pro přepočet daně zaplacené v zahraničí na české koruny používáme kurz ČNB k poslednímu dni každého účtovaného měsíce (pevný kurz). Řídíme se Českým účetním standardem pro podnikatele č. 001, kdy podle bodu 2.4.3. ČÚS lze pro potřeby oceňování pohledávek vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku považovat u dodavatele za okamžik uskutečnění účetního případu den vystavení faktury nebo obdobného dokladu. V našem případě je tímto dokladem předpis výše měsíčních úroků známý vždy k poslednímu dni konkrétního účtovaného měsíce. Nejsme si však jisti, jak postupovat při uplatnění této srážkové daně zaplacené v zahraničí (potřebné potvrzení o zaplacení srážkové daně u zdroje máme) na celkovou daňovou povinnost právnické osoby. Při zápočtu této měsíčně srážené daně na celkovou daňovou povinnost PO k 31.12. daného roku používáme kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou, který byl účetní jednotkou uplatněn při zaúčtování srážkové daně. Domníváme se, že toto vyplývá z § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů, podle kterého se pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, používají kurzy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníka.   1 / Postupujeme v účetnictví správně, když pro zaúčtování daně na účet 342 používáme pevný kurs posledního dne měsíce, kdy známe měsíční výši úroků?  2/ Postupujeme v přiznání k DPPO na konci kalendářního roku daňově správně, když pro zápočet na celkovou výši daňové povinnosti použijeme hodnotu evidovanou na účtu 342 (samozřejmě pouze v rozsahu, v jakém ji lze započíst na celkovou daňovou povinnost v tuzemsku)?  3/ Postupujeme daňově správně, když v účetnictví k 31.12. daného roku nepřeceňujeme rozvahovou hodnotu sražené daně v zahraniční na účtu 342 kursem ČNB 31.12. při roční závěrce daného roku, přestože u všech ostatních pohledávek a závazků tak dle platných předpisů činíme? Nezaúčtujeme tedy u tohoto účtu daňově kursové rozdíly z přecenění, ať už výnosy či náklady. Neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraniční lze v následujícím kalendářním roce zaúčtovat a uplatnit ( za splnění daných zákonných podmínek) jako daňový výdaj. To, že jsme k 31.12. nepřepočítali hodnotu na účtu 342 může mít , pokud postupujeme chybně, daňový dopad jak na výši základu daně v roce , kdy o srážkové dani účtujeme a nepřepočítáváme ji kursem ČNB k 31. 12., tak i v roce následujícím, kdy zbývající neuplatněnou srážkovou daň zaplacenou v zahraničí zaúčtujeme jako daňový výdaj (538/342) ?