Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 1

OSVČ vede podvojné účetnictví. Z důvodu obratu v předchozích letech. Podle výkazů za rok 2025 by obratově splnil podmínky pro vstup zpět do daňové evidence. Jsme povinni tento přechod hlásit finančnímu úřadu či žádat o nějaké povolení? Nebo jen automaticky můžeme zpět začít daňovou evidenci.

V rámci hospodaření s prostředky na výplatu mezd a tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) uplatňujeme rozdílný postup v závislosti na období rozpočtového roku. Na konci rozpočtového roku převádíme v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména § 46, prostředky určené na výplatu mezd za měsíc prosinec a současně i odpovídající příděl do FKSP z výdajového účtu na účet cizích prostředků. Z tohoto účtu je následně v lednu následujícího roku příslušná částka převedena na bankovní účet FKSP. V průběhu rozpočtového roku je však postup odlišný – příděl do FKSP je převáděn přímo z výdajového účtu na bankovní účet FKSP, tedy bez využití účtu cizích prostředků jako mezičlánku. Naším dotazem je, zda je tento rozdílný postup v průběhu roku v souladu s platnou právní úpravou, případně zda by z hlediska rozpočtových pravidel a metodiky měl být uplatňován jednotný postup po celý rozpočtový rok.

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

Pokud s. r. o. v roce 2024 účtovala o odložené dani (protože byla součástí auditovaného korporátu) a v roce 2025 došlo k jejímu prodeji, tudíž už není součástí korporátu, musíme pokračovat v účtování o odložené dani, nebo ji můžeme rozpustit/vynulovat a nepokračovat v tomto účtování? Momentálně je na účtu DAL 481 vykázáno –49 882 Kč. 

Česká s. r. o. (mateřská společnost 100% vlastník) půjčuje své dceřiné společnosti na Slovenku bezúročně. Jak naložit se situací, kdy ke konci roku vznikne české společnosti z důvodu poklesu kurzu přes 400 000 Kč kurzová ztráta? Stačí interním dokladem zaúčtovat kurzovou ztrátu na MD a na D ponížit pohledávku za dceřinou společností? Jde mi o to, že půjčka je bezúročná, ale na druhou stranu mateřské společnosti vznikne náklad, nemůže někde nastat z hlediska zákona problém?

Všeobecná zdravotní pojišťovna nám vyměřila přeplatek na zdravotním pojištění za zaměstnance přeplatek, který se týká minulých let. Jedná se o částku 2552 Kč. Můžu o tuto částku ponížit účet 524 v tomto roce ( pro firmu nepodstatná částka) a nebo musím účtovat přes 428? 

Firma s.r.o. prodává svoji společnost, 1. 12. je v OR zapsán nový statutární zástupce. Jak se předává účetnictví společnosti a k jakému datu vystavit přiznání k dani z příjmu právnických osob?

Účetní jednotka vykazuje v účetních výkazech k 31. 12. 2023 a 31. 12. 2024 tyto údaje:    Aktiva/netto  Obrat Zaměstnanci 2023 46 538 198 715 22 2024 37 337 196 952 23 Bude za rok 2025 podléhat auditu účetní závěrky? 

Musí být dokument – účetní závěrka – před odesláním do rejstříku podepsán osobně, následně naskenován a odeslán, nebo postačí, když bude zaslán prostřednictvím datové schránky společnosti? 

Česká legislativa klade důraz na preciznost při sestavování účetní závěrky, která hraje zásadní roli nejen v souladu se zákonem o účetnictví, ale i jako klíčový nástroj pro finanční řízení firmy. Účetní jednotky jsou povinny provést inventarizaci majetku a závazků, uzávěrkové účetní operace, jako jsou správné časové rozlišení, odpisy dlouhodobého majetku a tvorba rezerv a opravných položek, které zajišťují věrné zobrazení finanční situace. Vyžaduje se také přecenění cenných papírů a derivátů, správná reklasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv i závazků a následné sestavení povinných výkazů, jejich schválení statutárním orgánem a zveřejnění ve sbírce listin. Český právní rámec, zahrnující zákon, vyhlášky i České účetní standardy, poskytuje komplexní metodickou podporu, ale zároveň ukládá firmám odpovědnost za dodržení všech požadavků. Správná skladba účetní závěrky nejen minimalizuje riziko sankcí, ale také slouží jako opora pro finanční rozhodování vlastníků, investorů či auditorů. Podniky mohou využít detailní checklist pro usnadnění těchto procesů a zajištění bezproblémového průběhu prací.

V r. 2024 proběhla přeměna a stali jsme se nástupnickou společností. Jsme měsíční plátci DPH. Správce daně nám v r. 2025 sdělil, že zaniklá společnost měla na účtu FÚ a to na dani z příjmů přeplatek 100 000 CZK. Dohodli jsme se s FÚ, že o přeplatek 100 000 CZK, který FÚ zaslal na účet již naší nástupnické společnosti, máme snížit v r. 2025 platbu na DPH v účetnictví zaniklé společnosti. Jak má nástupnická společnost zaúčtovat tento přeplatek? Je to nezdanitelný, nebo zdanitelný výnos?

Jak postupovat v situaci, kdy klient nemá vlastního daňového poradce a očekává ode mě součinnost při přípravě podkladů k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob? Jsem externí účetní, zpracovávám účetnictví a sestavuji účetní závěrku. Daňové přiznání však jako účetní nesestavuji – nejedná se o službu v mém oprávnění ani o činnost, za kterou mohu nést daňovou odpovědnost. Ráda bych si proto ujasnila: 1. Jaký rozsah součinnosti mohu klientovi poskytnout, pokud nemá daňového poradce – například přípravu dat, sestavení podkladů, kontrolu návazností mezi účetní závěrkou a výpočty apod.? 2. Jak nejlépe formulovat odpovědnost klienta za vlastní zpracování daňového přiznání, pokud si jej vyplňuje sám nebo používá technickou pomoc jiné osoby? 3. Jaké formulace doporučujete používat ve smlouvě a na fakturách, aby bylo zcela jasné, že se jedná pouze o poskytování podkladů a účetní nenese odpovědnost za daňové posouzení ani výpočet daně? 4. Existují doporučené postupy, kterými lze zajistit, že klient rozumí tomu, že konečné rozhodnutí a odpovědnost ohledně daňového přiznání je na něm? 

Účetní má zpracovávat účetní doklady, ale nemá dělat daňové přiznání? Je to tak? Takže pokud mám účetní živnost, tak připravím účetní závěrku a nemůžu klientovi připravit daňové přiznání. Klient by měl vzít podklady a jit s nimi za daňovým poradcem který sestaví přiznání? Nebo můžu sestavit přiznání, ale klient si to sám odešle přes datovou schránku? Jde i o to, že pokud přijde kontrola ze živnostenského úřadu, co bude kontrolovat? Že nepřipravuji pro klienty DP? Nebo jaký je správný postup, pro účetní, která není daňový poradce? Tak, aby to bylo v pořádku dle zákona? A ještě otázka, pokud mám účetní firmu a přijmu si na DPP daňového poradce, tak by to mělo byt v pořádku, při kontrole? 

Je povinné zveřejňovat ve sbírce listin i rozhodnutí jediného společníka o výplatě podílu na zisku? 

Mateřská společnost je mikro účetní jednotkou. Vlastní ze 100 % dvě další mikro účetní jednotky a z 50 % (společný vliv) vlastní velkou účetní jednotku. Podléhá mateřská společnost povinnosti konsolidace? 

V odpovědi na otázku ID53317 z 16. 6. 2025 je uvedeno: „Co se týče výroční zprávy. Ne každý spolek musí zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu. Povinnost se týká zejména těchto případů: Spolek je povinen mít audit (např. podle § 20 zákona o účetnictví). Spolek je příjemcem veřejných prostředků (např. dotace od státu nebo obce) Spolek je povinen podle zvláštního právního předpisu (např. školské nebo sociální neziskovky).“ Z jakého zákona nebo vyhlášky vyplývá pro spolek povinnost zpracovat a zveřejnit výroční zprávu, pokud je příjemcem veřejných prostředků?

Společnost A koupila 100% podíl ve společnosti B. Obě společnosti jsou české, vedou účetnictví v Kč. Pořizovací cena podílu byla určena a vyplacena v cizí měně, jako 1 mil. EUR. V účetnictví A je tak podíl na B zaúčtovaný po převodu na Kč ve výši 25 mil. Kč. Má se pořizovací cena investice přepočítávat v rozvahový den podle aktuálního kurzu? Bylo by to v souladu s § 60 „Metoda kurzových rozdílů“ vyhlášky 500/2002 Sb. Ale přijde mi, že logicky to moc smysl nedává: společnost B má vlastní kapitál denominovaný v Kč, účetnictví v Kč, a dokonce ani nemá příjmy ze zahraničí, tj. její vnitřní hodnota na pohybu kurzu nezávisí.

Novelizace zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), která proběhla zákonem č. 316/2025 Sb.1), reaguje na povinnost zahrnout do české právní úpravy požadavky směrnice CSRD2) a souvisejících standardů ESRS3). Kromě upravení povinnosti uvádět kvalitativní i kvantitativní informace o environmentálních a sociálních aspektech podnikání (informace o udržitelnosti) novela dále upravuje kategorizační kritéria účetních jednotek. V tomto článku se zaměříme na nejdůležitější novelizační body.

Jak se daní přijaté opční prémium vztahující se k aciím obchodovaným na NYSE?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?