Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 1

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Veřejná obchodní společnost sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku účetní závěrku. Jsou součástí této účetní závěrky běžné výkazy, jako je příloha k účetní závěrce, rozvaha a výkaz zisků a ztrát nebo má nějakou výjimku? Musí sestavovat i zprávu o vztazích mezi spojenými osobami, pokud je podíl jedné právnické osoby 90 % a druhé právnické osoby 10 %?

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat. 

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Firma s.r.o. plátci DPH, ukončuje v roce 2024 ekonomickou činnost. Na skladě firmě zůstává neprodané zboží v hodnotě 500 tis Kč, které by chtěla jednorázově prodat cizí společnosti. Prodej zásob by proběhl pod nákupní cenou. Jak zohlednit tento prodej v účetnictví, má se tvořit opravná položka? V lednu a v únoru se zboží prodávalo za obvyklou cenu. Firma účtuje B.

Společnost s r. o. nakoupila v roce 2023 vstupenky na olympijské hry, které bude věnovat obchodním partnerům. Tyto vstupenky budou zaúčtovány jako nedaňové položky - náklady na reprezentaci, účet 513. Může na tento účet zaúčtovat již v roce 2023, kdy byla faktura organizátorovi olympijských her zaplacena, nebo až v roce 2024, kdy olympijské hry proběhnou a vstupenky budou teprve vygenerované? Pokud až v roce 2024, na jaký účet zaúčtovat platbu v roce 2023, náklady příštích období nebo zálohový účet?

Česká s. r. o., mikro účetní jednotka, založená pouze za účelem držení podílu v dánské společnosti, pořídí podíl ve výši 27% podílu na základním kapitálu. Oceňování je denním kurzem ČNB. Může být účtování a daňové dopady následující? Dne 7. 12. vznik závazku na základě písemných dohodnutých podmínek na splacení podílu ve výši 27 % na základním kapitálu dánské společnosti v hodnotě 13335 DKK, 043/379, kurz DKK/CZK 3,293 Kč , 27. 12. splacení závazku v EUR, 1798,46 EUR, 379/221, kurz EUR/CZK 24,68 Kč. Je kurzový rozdíl, ztráta, vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Dne 31. 12. 2023 bez přecenění 043 2. 1. 2024 založení společnosti zápisem do dánského obchodního rejstříku, 13335 DKK, 062/043, kurz DKK/CZK 3,311. Je kurzový rozdíl, zisk vzniklý touto úhradou daňové uznatelný? Je výše uvedený postup v souladu s aktuálními předpisy, nebo bude lepší účet 043 k 31. 12. 2023 přecenit přes účet 414? Jaký postup účtování k výše uvedenému případu navrhujete?

Společnost uzavřela smlouvu s dodavatelem o užívání jejich databanky ve věci logistiky. Dodavatel tedy účtuje poplatek za užití databanky. Účtovat na 518, 538 nebo 548?

Firma s.r.o. má v rozvaze v aktivech v položce C.II.2.4. 3. Stát - daňové pohledávky v běžném účetním období: 0 Kč a v minulém období 1 000 000 Kč a dále v pasivech v položce C.II.8.5. Stát - daňové závazky a dotace v běžném období částku s minusem: -1 400 000 Kč a v minulém období částku s plusem: 200 000 Kč. S.r.o. je plátcem DPH, zároveň zatím vždy jí vznikla povinnost platit daň z příjmů právnických osob a platila vždy v průběhu roku i zálohy na daň. V pasivech má znaménko s mínusem - je/může to být správně (neměla by spíš být tato částka s plusem na řádku C.II.2.4. 3. v aktivech) ? Jaké konkrétní účetní případy si mohu pod těmito dvěma položkami v rozvaze představit, resp. co je/může být obsahem? Děkuji za vysvětlení pro začínajícího účetního, který vidí částku v pasivech s mínusem. Dále jak to bude pro s.r.o. v případě, že např. v roce 2023 zaplatila na zálohách 1 000 000 Kč, ale daň v přiznání nakonec vyjde 250 000 Kč, tj. bude tam v roce 2024 přeplatek 750 000 Kč - ten se uvede v Oddílu V. jako přeplatek na řádku 4. - lze zažádat o vrácení přeplatku, jak je tomu u fyzických osob nebo nikoliv a případně jakým způsobem? V přiznání se o přeplatek nežádá (tak jak je tomu u fyzických osob)?

Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .

Jsme státní příspěvková organizace (zřizovatel je OSS). Potřebovala bych prosím vědět, jestli při uzavření smlouvy (Auto na operativní leasing mám účtovat na podrozvahu ve výši předpokládaných splátek nebo ve výši ocenění auta? A jakým způsobem se odúčtovává z podrozvahy? Při ukončení smlouvy a vrácení auta leasingové společnosti? nebo při úhradě splátek leasingové společnosti? Stejný dotaz mám k velkému kávovaru, který máme v nájmu a platíme měsíčně nájem. V jaké výši dát na podrozvahu a jak odúčtovat z podrozvahy? 

Konec účetního období je obvykle spojen se sestavením řádné účetní závěrky. Následující článek se proto věnuje souvisejícím činnostem, jimiž jsou přípravné práce, provedení řádné inventarizace majetku a závazků, zaúčtování závěrkových operací, uzavření účtů, sestavení účetní závěrky, její ověření auditorem, schválení k tomu příslušným orgánem, zveřejnění a archivace. V části závěrkových operací jsou zmíněny také příklady konkrétních účetních transakcí.

Akciová společnost A koupila 100% podíl na základním kapitálu společnosti B (s. r. o.). Společnost B (s. r. o.) má ve svém dlouhodobém finančním majetku historicky akcie společnosti A (cca 4 % ZK na společnosti A). V této souvislosti bych rád věděl, zda a jak (jestli vůbec) je nutno tuto situaci řešit v individuální účetní závěrce akciové společnosti A s ohledem na držbu vlastních akcií dle ZOK? V konsolidované účetní závěrce společnosti A se potom postupuje dle ČÚS č. 20 bod 4.2.9. a ve výši jmenovité hodnoty je snížen základní kapitál společnosti A v rozvaze?

Jsme firma s. r. o., plátci DPH. Na konci roku má firma účetní hospodářský výsledek např. + 90 000 Kč, po výpočtu v daňovém přiznání vznikne daňová ztráta - 30 000 Kč. Nebudeme tedy účtovat o dani, daňovou ztrátu můžeme uplatnit v následujícím roce? Je správné v novém roce přeúčtovat 431/428 (po schválení valnou hromadou)?

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

Musí společnost na konci roku účtovat interními doklady kurzové rozdíly? s.r.o. vždy vyčísluje kurzovou ztrátu nebo zisk z konečných zůstatků na eurových účtech + v eurové pokladně (přepočet kurzem čnb k 31.12.) Ale musí vyčíslovat i kurzové rozdíly ke konci roku u 1) pohledávek (vystavených faktur v Eurech), když je tento rozdíl zúčtováván vždy při úhradě faktury aktuálním denním kurzem čnb a s úhradou je vyčíslen i případný kurzový zisk a ztráta, které se počítají z hodnoty faktury, ve které byla faktura pořízena (zaúčtována na počátku). 2) u půjčky dceřiné společnosti, společnost má dceřinou společnost na Slovensku, které půjčuje finanční prostředky. Je potřeba ke konci roku vyčíslit kurzový rozdíl z této půjčky, která je zasílána v Eurech na Slovensko a slovenská společnost ji postupně dle možností v průběhu roku splácí? Jedná se o půjčku cca 5 mil a kurzový zisk by ke konci roku činil cca 160 tis. Kč. Nebo je možné o kurzových rozdílech neúčtovat a až dojde k úplnému splacení půjčky, tak vyúčtovat až vzniklý nedoplatek/přeplatek jako kurzový rozdíl..? Jedná se o to, zda může společnost k vyčíslování kurz. rozdílů přištupovat dvojím způsobem, t.j. zůstatky pokladny a banky vyčíslovat a ostatní nechávat nevyčíslené a případné rozdíly likvidovat s úhradami nebo až po úplném zaplacení?