Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 3

Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) upřesňují informace, které mají podniky vykazovat ve zprávě o udržitelnosti a jejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu potřebují k tomu, aby mohli splnit povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (2019/2088) 1) . Standardy ESRS by měly vést ke zveřejňování relevantních, spolehlivých a srovnatelných informací o udržitelnosti.

Ovlivní kalkulaci odložené daně z příjmů již k 31. 12. 2023 očekávaná změna sazby daně z příjmů právnických osob od 1. 1. 2024? Je třeba v souvislosti s přepočtem odložené daně z příjmů novou sazbou daně vzít v potaz nějaké důležité skutečnosti, na které by se nemělo zapomenout?

Stejně jako má své standardy finanční výkaznictví, má své standardy i ESG reporting. Zatímco předchozí poskytování nefinančních informací podle požadavků směrnice NFRD 1) nebylo v zásadě standardizováno, uvádění informací o udržitelnosti již standardizováno ve velké míře je. V oblasti udržitelného reportingu převzala Evropská unie iniciativu a zavádí pro uvádění informací o udržitelnosti své vlastní standardy, a to i přesto, že existuje poměrně značná nabídka již existujících standardů pro uvádění informací o udržitelnosti.

Společnost s r. o. vznikla 1. 7. 2023 a sestavila zahajovací rozvahu 100 000 Kč MD 353/D 411. Jak bude vypadat rozvaha k 31. 12. 2023? Budou čísla zahajovací rozvahy uvedena v posledním sloupci 4 „Minulé účetní období“?

Firma má na výběr ze 4 opčních strategií jako nástroj pro zajištění měnového kurzu. Jedná se celkem o 24 expirací (každý měsíc po dobu 2 let). Strategie se v sobě zahrnují jak právo na směnu, tak také povinnost směnit - dle vývoje kurzu a strategie se může měnit. Jak se bude účtovat o opčních strategií v okamžiku uzavření smlouvy, při provedení směny, ke dni účetní závěrky. Jsou zde 4 typy: 1. Participátor - struktura umožňuje společnosti dosáhnout požadované zajištění na předem definované úrovni (realizační kurz) s možností 50 % participace na příznivém pohybu spotového kurzu. Pokud je referenční kurz v den expirace nad realizačním kurzem, bude mít firma povinnost prodat 50 % objem za realizační kurz a zbývající objem prodat za příznivější spotový kurz. Pokud bude referenční kurz v den expirace pod realizačním kurzem, budeme mít právo prodávat celou nominální částku za realizační kurz. 2. Knock In-At Expiry - zajištění na předem definované úrovni (realizační kurz) s možností participace na příznivém pohybu spotového kurzu až do úrovně knock-in-bariéry. Pokud je referenční kurz v den expirace nad realizačním kurzem a zároveň pod kurzem Knock-in bariéry může firma prodávat libovolný objem za spotový kurz. Pokud bude referenční kurz v den expirace nad kurzem Knock-in bariéry, bude mít firma povinnost pro danou expiraci prodávat nominální částku za realizační kurz (každá expirace se sleduje samostatně. Pokud je referenční kurz v den expirace pod realizačním kurzem, bude mít firma právo prodávat nominální částku za realizační kurz. 3. European Knock In TARF - při každé expiraci se referenční kurz porovnává s realizačním kurzem a bariérou. Pokud je referenční kurz vyšší než realizační kurz, ale Knock-in bariéra nebyla dosažena ani překročena, může firma prodávat za spotový kurz. Pokud je referenční kurz na nebo nad úrovní bariéry, bude mít firma povinnost prodávat příslušnou částku za realizační kurz. Pokud je referenční kurz pod realizačním kurzem, může firma prodávat nominální částku za realizační kurz a rozdíl v kurzech je zaznamenán. Pokud je rozdíl menší než zůstatek cílovaného zisku, prodá firma nominální částku za realizační kurz a zůstatek cílovaného zisku se přiměřeně sníží. Pokud je rozdíl v kurzech větší než zbývající cílovaný zisk, prodá firma pouze poměrnou část nominální částky za realizační kurz a v tomto okamžiku TARF zaniká. 4. Leveraged VARIABLE STRIKE TARF - při každé expiraci se referenční kurz porovná s realizačním kurzem. Pokud je referenční kurz vyšší než realizační kurz, bude mít firma povinnost prodávat příslušnou pákovanou částku (např. při nominální částce 50 000 EUR, je pákovaná částka 75 000 EUR) za realizační kurz. Pokud je referenční kurz pod realizačním kurzem, může firma prodávat nominální částku za realizační kurz a rozdíl v kurzech je zaznamenám. Pokud je rozdíl menší než zůstatek cílovaného zisku, prodá firma nominální částku za realizační kurz a zůstatek cílovaného zisku se přiměřeně sníží. Pokud je rozdíl v kurzech větší než zbývající cílovaný zisk, prodá firma pouze poměrnou část nominální částky za realizační kurz a v tomto okamžiku TARF zaniká.

Společnost historicky drží investiční úvěr a zároveň úrokový swap na jeho zajištění. Účetní jednotka účtovala vždy o swapu, jako o zajišťovacím (tedy do vlastního kapitálu). Nyní začala podléhat auditu a auditor by rád získal potvrzení o výpočtu efektivity zajištění. Četl jsem různé dokumentace, odborné články i legislativu, ale reálně nevím, jaké informace potřebuji pro výpočet efektivnosti. Aktuálně znám z konfirmace nominální hodnotu swapu, jeho reálnou hodnotu (k současnému i minulému účetnímu období). Nominální hodnotu zajištěného úvěru. Jak by mohl proběhnout výpočet, případně jaké další informace získat (např. od banky)?

V říjnu 2023 dojde ke vzniku nové obchodní společnosti. Tato společnost ještě v r. 2023 koupí obchodní podíly ve dvou společnostech, tj. stane se z ní mateřská společnost - tato skupina účetních jednotek bude dosahovat kritérií pro konsolidaci. Musí tato nově vzniklá společnost sestavit účetní závěrku již za rok 2023, nebo je možné účetní závěrku sestavit až k 31. 12. 2024 s tím, že účetní období bude říjen 2023 - prosinec 2024? Za jaké období musí sestavit konsolidovanou účetní závěrku - pokud by její účetní období mohlo být delší než 12 měsíců a její účetní závěrka by tedy byla sestavena až k 31. 12. 2024 - je možné konsolidovanou účetní závěrku také sestavit až k 31. 12. 2024? Nebo je v tomto případě nutné účetní závěrku (individuální) a konsolidovanou účetní závěrku sestavit již k 31. 12. 2023? 

Vznik chyb je průvodním znakem jakékoli lidské činnosti, chyby dělají i stroje a zcela jistě v budoucnu bude chybovat i umělá inteligence. I když účetnictví a daním věnujeme všemožnou péči, vzniku chyb se nelze zcela vyhnout. Na otázku, jak vzniklou chybu opravit, budeme hledat odpovědi v tomto článku.

Je příspěvková organizace povinna zveřejnit účetní závěrku, pokud je zapsána v OR?

Ačkoli návrh paragrafového znění nového zákona o účetnictví je dostupný již relativně dlouho, související prováděcí vyhlášky dosud stále chybí. Povzbudivou zprávou v tomto směru je, že už i Ministerstvo financí prostřednictvím svých zástupců na různých školeních otevřeně deklaruje, že původně avizované datum platnosti, resp. účinnosti nového zákona, tj. 1. 1. 2024, je nereálné. Aktuálně uvažované datum účinnosti nového zákona o účetnictví tak je 1. 1. 2025. Doprovodný zákon (zajišťující novelizace navazujících právních předpisů – zejména zákon o daních z příjmů , zákon o obchodních korporacích a další právní předpisy) by měl být hotov (snad) do konce léta 2023. Z paragrafového znění nového zákona je ale již dobře patrné, co by měly být ty nejzajímavější koncepční změny. Tak se na ně pojďme podívat.

Účetní výkaznictví představuje důležitý zdroj informací o účetní jednotce, které poptávají nejrůznější uživatelé. Můžeme říct, že reporting je prostředkem komunikace firmy především s externími, ale také interními uživateli. V současné době je velmi živou a diskutovanou oblastí, a to především z důvodu, že se v posledních leatech významně zvyšuje poptávka po informacích. Na tuto skutečnost reaguje i nově připravovaný zákon o účetnictví 1) , ve kterém je cíl účetnictví zdůrazněn jako poskytování informací uživatelům pro jejich ekonomická rozhodování. Zatímco stávající zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “) klade důraz na vedení účetnictví a správné zaúčtování, nový návrh zákona klade důraz na poskytování informací o účetní jednotce, které uživatelé z účetnictví získávají. Jelikož tito uživatelé mají omezený přístup k informacím o účetní jednotce, musejí se spoléhat na data, která účetní jednotka zveřejňuje a zpřístupňuje. Kdo tedy využívá informací poskytovaných nejen účetnictvím?

Správně, úplně a průkazně vedené účetnictví je nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému a základním nástrojem, který poskytuje podnikatelům a dalším uživatelům mnoho informací o celkovém hospodaření účetní jednotky. Bez těchto informací se při svém ekonomickém rozhodování v rámci řízení firmy neobejdou. V neposlední řadě je výsledek hospodaření zajištěný v účetnictví základem pro výpočet daně z příjmů.

Ustanovení § 69 odst. 3 vyhlášky 410/2009 Sb. zní: „Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.“  Co konkrétně lze zahrnout do „nákladů na získání informace“ a co je myšleno „přínosy plynoucí z této informace? Jak nejlépe a akceptovatelně stanovit významnost v případě časového rozlišení - např. určitou částkou nebo procentem z obratu nebo procentem z netto aktiv, nebo jiným poměrem, výpočtem? Nebo s ohledem na skutečnost, že jsme OSS, která netvoří hospodářský výsledek podléhající dani z příjmu a značná část takto účtovaných nákladů jsou opakovatelné náklady v obdobných částkách účtované většinou měsíčně, je přípustné nepoužití metody časového rozlišení?

Účetní jednotka (s.r.o.) zvýšila od 1. 1. 2022 hranici pro účtování dlouhodobého hmotného majetku na účtech 02x z 10 000 Kč na 20 000 Kč. Jde-li o změnu metody a pokud bychom chtěli dostát interpretaci NÚR I-29, jak vyčíslit a zmínit v příloze k účetní závěrce za účetní období 2022 dopady této změny? Řekněme, že retrospektivní postup na změnu metody je možné provést. 1. Jsme schopni vyčíslit úhrnnou pořizovací hodnotu majetku zařazeného v minulosti před 1. 1. 2022 v hodnotě od 10 000 Kč do méně než 20 000 Kč, oprávky a zůstatkovou cenu. Provádí se úprava údajů za minulé účetní období ve výkazech (rozvaha a výsledovka) k 31. 12. 2022 a ve kterých položkách? Spotřeba materiálu, odpisy, jiný výsledek hospodaření, dlouhodobý hmotný majetek? Nebo se zjištěné vyčíslené rozdíly pouze popíšou v příloze k závěrce? 2. Kvůli uvedené změně metody se nevyřazuje žádný majetek v hodnotě nižší zařazený v minulosti ani se neupravují odpisové plány. Neprovádíme tedy žádný účetní zápis, je to tak?

Jednočlenná s. r. o. s prokurou vydává rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2022. Je třeba na tomto rozhodnutí mít úředně ověřený podpis? Případně je možné nahradit úředně ověřený podpis elektronickým podpisem společníka, nebo podpisem prokuristy?

Společnost X a. s. sestavuje rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Jediným akcionářem společnosti X a. s. je Y a. s. Skutečným majitelem X a. s. je FO, která půjčila do společnosti X a. s. peníze. Bude se tato půjčka vykazovat na řádcích rozvahy C.I.6 (případně C.II.6) - Závazky ovládaná nebo ovládající osoba a úroky na řádku J.1 Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba?

Společnosti s ručením omezením se v minulém roce snížila aktiva i obrat pod hranici pro malou účetní jednotku. Jelikož se tak společnost stala mikro účetní jednotkou, podali jsme daňové přiznání s rozvahou i výkazem zisků a ztrát ve zjednodušeném rozsahu. Nyní se ozval příslušný finanční úřad, který tvrdí, že pokud jsme v minulosti podávali daňové přiznání s rozvahou i výkazem v plném rozsahu, musíme je předkládat v plném rozsahu nadále, byť jsme se stali mikro účetní jednotkou. Má finanční úřad pravdu? Pokud ano, lze požádat o změnu, abychom v následujících letech nemuseli zveřejňovat účetní závěrku v plném rozsahu?

V prosinci loňského roku byla Evropským parlamentem a Radou přijata novela účetní směrnice týkající se podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), která svým způsobem navazuje a rozšiřuje požadavky na nefinanční reporting. Zároveň jde o předpis, který je dalším článkem v rozsáhlém řetězci právních předpisů v oblasti ESG reportingu. Oproti požadavkům na stávající nefinanční reporting dle směrnice NFRD (dále jen „NFRD“) dochází díky směrnici CSRD k významným změnám, od rozšíření okruhu povinných subjektů a reportovaných dat, přes vyšší úroveň standardizace poskytovaných informací až po jejich ověřování. První zprávy o udržitelnosti by měly podniky poskytnout za účetní období počínající 1. 1. 2024. V zásadě lze říct, že se odborné články v mediálním prostoru, které se dotýkají reportovacích povinností ESG faktorů, soustřeďují spíše na povinnosti vyplývající z nově přijaté směrnice CSRD. V této oblasti však nelze opomenout existenci i jiných evropských předpisů, které dotvářejí celkový rámec, pokud jde o reportování ESG informací. Ambicí tohoto článku je poskytnout širší pohled na reportování ESG informací a rozšířit povědomí jednotlivých dotčených subjektů, s důrazem na nefinanční podniky, v této oblasti. A zároveň se pokusit o poskytnutí praktického návodu na přechod na udržitelný reporting.

Slovenský zřizovatel založil odštěpný závod (organizační složku) v ČR, kde je vedeno účetnictví dle českých předpisů. Musí tato organizační složka zveřejnit účetní závěrku u soudu? 

Likvidátor firmy chce, aby skončení likvidace bylo k 30. 6., včetně vypracování konečné zprávy o průběhu likvidace, návrhu na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku. K 30. 6. ve společnosti nejsou žádná aktiva (na pokladně nic nezbylo) a v pasivech je celkově 0 Kč, které se skládají z položek účet 411 + 10 tis. Kč, účet 413 + 10 tis. Kč, účet 429 - 15 tis. Kč a - 5 tis. Kč ztráta z období likvidace. Je možné takto účetní závěrku uzavřít k 30. 6., nebo se před závěrkou musí k 30. 6. zaúčtovat zápisy o likvidačním zůstatku, kdy všechny účty by se vynulovaly MD 413, 411/D 365 a MD 365/D 429, 431. Likvidační zůstatek vyjde nulový. V jaké podobě odevzdat a připravit účetní závěrku k 30. 6., která bude součástí i daňového přiznání: s účty 411, 413, 429, 431 (6-5), nebo nulovou po zaúčtování 365..?