Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 4

Účetní jednotka nakupuje majetkové cenné papíry (akcie) za účelem obchodování v krátkodobém horizontu a eviduje je na účtu 251-Majetkové cenné papíry k obchodování. Při prodeji účtuje na výsledkové účty 661-Tržby z prodeje cenných papírů a 561-Prodané cenné papíry. Obchodování s cennými papíry není hlavním předmětem činnosti, ale objemy obchodů jsou z pohledu účetní závěrky významné. Je v účetní závěrce sestavené dle zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. možné souhrnné vykázání těchto prodejů ve výkazu zisku a ztráty? Tzn. vykázat ve výkazu zisku a ztráty pouze čistý zisk nebo ztrátu s tím, že uvedené souhrnné vykázání bude náležitě popsáno do přílohy účetní závěrky.

Společnost s r. o. zahájila svou činnost v roce 2022 a k 31. 12. 2022 sestavila účetní závěrku, na základě které podala DPPO za rok 2022 s velkým množstvím účetních chyb. Např. zápůjčky od společníků jsou evidovány na účtu 411 Základní kapitál (stav základního kapitálu tedy absolutně nesouhlasí s výší ZK zapsaným v OR), majetek pořízený na finanční leasing je v celkové výši splátek FL zaúčtován na účtu 042 Pořízení DM. Naopak majetek skutečně pořízený s. r. o. v evidenci a účetnictví s. r. o. vůbec není a nebylo tedy ani účtováno o účetních odpisech. Zálohy poskytnuté zaměstnancům jsou na účtu 315 mezi obchodními pohledávky a tak dále. Jak byste doporučili postupovat? Je vhodné najmout daňového poradce k nápravě všech chyb nebo raději auditora? Kdo toto lépe vyřeší? Daňové hledisko aktuálně neřeším, ale vzhledem k významnosti chyb předpokládám, že ani výnosy a náklady z daňového hlediska nebudou v pořádku. Pokud by to účetní jednotka nechtěla řešit a závěrku by nechala tak jak je na svoji zodpovědnost, je možné účetnictví v tomto stavu převzít a v roce 2023 přeúčtovat stavy rozvahových účtů na správné účty?

Společnost, právnická osob,a vytvořila v roce 2021 opravnou položku podle zákona o rezervách, §8a a to do výše 50% nominální hodnoty pohledávky. V červenci 2022 došlo k významné změně a dlužník vstoupil do insolvence. Společnost právnická osoba , která pověřila svého právního zástupce, aby pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení, z personálního důvodu tuto pohledávku nepřihlásil advokát-právní firmy takto nekonala ve prospěch svého klienta. Jakou má nyní právnická osoba možnost postupovat dále ve tvorbě opravné položky? Může zaúčtovat zbylých 50% na účet opravné položky a daňově účinných nákladů a pokračovat podle §8a zákona o rezervách? Nebo je povinna z důvodu, že došlo k významné změně, měla nastat skutečnost, že opravná položka z roku 2021 měla být zrušena a měla se vytvořit opravná položka podle §8, ale s dopadem do daňově neuznatelných nákladů. 

Společnost v roce 2023 odstupuje od smlouvy, která byla uzavřena v roce 2021. Operace spojené s odstoupením od smlouvy byly řádně vykázány v roce 2021 a dále přes účet 426 proúčtovány v roce 2022. Společnost podala v roce 2023 dodatečné daňové přiznání právnických osob. Máme proúčtovat nárok daně v okamžiku podání daňového přiznání, tj. v roce 2023 – účetní zápis MD 341/D 595 nebo vykázat změnu v roce 2021 a proúčtovat přes účet 426 v roce 2022?

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 

Jak již je v tomto období roku obvyklé, opětovně se v následujícím článku zaměříme na problematiku analýzy účetních výkazů. Nejprve se podíváme na téma strategické analýzy a analýzy atraktivity odvětví a dále se pak budeme věnovat horizontální a vertikální analýze účetních výkazů, analýze na bázi poměrových ukazatelů a seznámíme se s vybranými bankrotními modely. Na závěr celou finančně-analytickou problematiku naznačíme na jednoduchém, praktickém příkladu.

Pokud mateřská společnost přijme ve zdaňovacím období od dceřiné společnosti podíl na zisku, zaúčtuje jej do výnosů na účet 665. Tento výnos ovlivní výši obratu mateřské společnosti, která přesáhne ve zdaňovacím období 80 mil. Kč a překročí druhé kritérium pro povinný audit. Je opravdu tento výnos z podílu na zisku součástí obratu, který se započítává jako jedno z kritérií povinného auditu účetní jednotky?

V účetní skupině jedna účetní napsala, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit do sbírky listin výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu podle nějakého právního předpisu. V zákoně o účetnictví je uvedené, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit výkaz zisků a ztrát v případě, kdy podléhají povinnému auditu. Mám dotaz: má-li povinnost mikro/mala účetní jednotka zveřejnit výkaz zisků a ztrát ve zkráceném/plném rozsahu pokud nepodléhá povinnému auditu? Hledala jsem právní předpis, ale nic jsem nenašla. 

Na základě došlé faktury v roce 2023 byl náklad ve výši 7000 Kč zaúčtován omylem do nákladů roku 2023. Jedná se o jednočlennou SRO. Daňové přiznání již odevzdáno, ÚZ schválená, výkazy v DP jsou určeny i ke zveřejnění v OR. Je ještě možná otevření a oprava roku 2022. Nebo už lze jen tento náklad v roce 2023 vyloučit z daňově účinných nákladů?

Máme v účetnictví pohledávku z obchodního styku ve výši 533 000 Kč, která byla splatná 18. 3. 2021 a další ve výši 146 000 Kč, která byla splatná 30. 4. 2021. Dle portálu justice je dlužník nyní ve stavu: „Aktuální stav Prohlášený konkurs Konkurs“. Řízení je evidentně ještě aktivní, správce aktuálně provádí výběrové řízení na odkup vozidel. Do insolvenčního řízení jsme pohledávky nestihli přihlásit. Je možné na tyto pohledávky tvořit v roce 2022 daňově účinné opravné položky nebo je daňově odepsat? 

Společnost s r. o.  za r. 2022 nevykázala žádnou činnost, nevlastní žádný majetek, nemá žádné závazky, neměla žádné příjmy, žádné výdaje. Stačí na finanční úřad podat daňové přiznání s nulami? V rozvaze a výkazu zisku a ztrát jsou také nuly. Portál hlásí jako propustnou chybu, že není přiložena příloha k účetní závěrce – je třeba ji přikládat? A je nutné zveřejňovat „nulovou“ rozvahu a přílohu ve Sbírce listin?

Převzali jsme účetnictví jedné firmy a zjistili jsme, že minulá účetní nikde neevidovala (už se s ní nedá spojit) dlouhodobý úvěr, který si firma od banky půjčila (hledal jsem to na účtech 461, 231. Bankovní účet, na který byl úvěr převeden, ten sedí do koruny. Splacen ještě určitě není, mají ho splatit až za pár let.) Tzn. nikde v rozvaze není a teďka, jak to napravit. Přemýšlel jsem o účtů 426, ale z povahy věci tento účet by měl sloužit, pokud se hýbe s výnosy či náklady. Máme tam z toho úroky z úvěru, ale ty se dají přinejhorším nedaňově tento rok, ale problém je pravděpodobně s účtem 461. Nemáte nějakou zkušenost, jak dostat účet do rozvahy? A jaký účet postavit proti zmiňované 461, aby seděla aktiva, pasiva? 

Účetní jednotka byla ve 2019 ( v předchozích dvou letech nepřekročila dvě ze tří kriteriií) mikro účetní jednotkou. V roce 2019 aktiva 32 mil, obrat 4 mil, zam. 4, v roce 2020 aktiva 48 mil, obrat 22 mil, zam. 4, v roce 2021 aktiva 33 mil, obrat 3 mil., zam.4. Bude stále i pro rok 2022 zařazena jako mikro účetní jednotka, když jen v jednom roce z předchozích dvou období (v roce 2020) překročila 2 ze 3 kritérií? 

Společnost je mateřskou společností, která své dceřiné společnosti poskytla v roce 2022 zápůjčku. Tato společnost je malou účetní jednotkou je nutné toto uvádět do přílohy k účetní závěrce do oddílu "výše záloh, zápůjček vůči členům řídících, kontrolních a správních orgánů?" nebo jsou tím myšleny jen zápůjčky vůči členům Valné hromady, Dozorčí rady dané společnosti?

Společnost s r. o. vznikla v roce 2020 a byla zařazena do kategorie mikro účetní jednotka. Na konci roku 2020 vykázala tyto výsledky: aktiva 7 mil, obrat 14 mil, zaměstnanci 2. V roce 2021 je stále mikro účetní jednotkou a vykázala tyto výsledky: aktiva 28 mil., obrat 94 mil., zaměstnanci 5. V roce 2022 má tyto výsledky: aktiva 54mil., obrat 206 mil., zaměstnanci 13. Předpokládám, že stále spadá do kategorie mikro a auditu nepodléhá. Ale jak to bude v roce 2023, když se předpokládá, že obrat i aktiva ještě vzrostou nebo přinejmenším budou stejné? Do jaké kategorie bude firma v roce 2023 spadat? Domnívám se, že už by měla být zařazena do kategorie malá účetní jednotka, je to tak? Bude mít už v tomto roce (2023) povinnost auditu, když už bude v kategorii malá účetní jednotka a překročila za 2 po sobě jdoucí období 2 ze 3 kritérií pro povinný audit, nebo musí tyto kritéria překročit za 2 období, ale v pozici malá účetní jednotka?.

Obchodní společnost, v našem případě s. r. o., je malou účetní jednotkou bez povinnosti auditu (aktiva: 49 mil., obrat: 4 mil., zam: 25), je však ovládanou společností (dceřinou společností) bez povinnosti provádět konsolidovanou účetní závěrku v rámci celého konsolidovaného celku. Plný rozsah státních výkazů provádí společnost dobrovolně. Je v tomto případě povinnost účtovat o odložené dani?

Společnost eviduje krátkodobý závazek splatný do 12 měsíců (konkrétně 30. 6. daného roku). K rozvahovému dni daného roku není uhrazen - stává se dlouhodobým?

Dle uzavřených nájemních smluv společnosti platí nájemníci nájemné dopředu v cizí měně, tudíž vznikají budoucí otevřené pohledávky přes účet 384 k 31. 12. daného roku (tj. k rozvahovému dni). Musí se tyto pohledávky přepočítávat kurzem k rozvahovému dni? Z interpretace Národní účetní rady I-37 vyplývá, že není nutné provést k rozvahovému dni kurzový přepočet a proúčtovat kurzové rozdíly, protože v tomto případě nehrozí kurzové riziko, v souvislosti s tím, že k platbě dojde v budoucnu?

Tento příspěvek na praktických příkladech ilustruje sestavení rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové členění) v plném rozsahu tak, jak je vyžadováno pro účetní jednotky, jejichž účetní závěrka podléhá ověření auditorem.

Jak je to s povinností auditu u této s. r. o.: Rok 2022: Aktiva netto: 52 366; Obrat: 67 937; průměrný přepočtený počet zaměstnanců: 39,43 Rok 2021: Aktiva netto: 45 047 Obrat: 77 188; průměrný přepočtený počet zaměstnanců: 50,71 Za rok 2022 nesplňujeme kritéria, ale v roce 2021 jsme audit měli. Musíme mít i pro rok 2022 audit?