Účtování daní a dotací - strana 2

U ÚSC je oblast účetní evidence transferů velmi riziková, správné účtování o transferech v souladu s ČÚS č. 703 je jednou z nutných podmínek pro snížení sankčních odvodů dotací. Čtvrtá část série nabízí otestování znalostí konkrétních postupů účtování o přijatých transferech bez vypořádání.

V třetí části série k účtování o transferech u ÚSC si ukážeme konkrétní účetní postupy účtování o průtokových transferech. Závěrem naleznete shrnující test k výkladu.

Jedním ze základních principů účetnictví je vzájemná nezávislost účetních období a věcná a časová souměřitelnost nákladů a výnosů (akruální princip, viz § 3 odst. 1 zákona o účetnictví ). V souvislosti s poskytováním provozních dotací bychom se potřebovali ujistit o správném postupu účtování v následujících případech: – náklady v roce 1, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 2, – náklady v roce 1, 2 a 3, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 2, – náklady v roce 1 a 2, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 3, – náklady v roce 1, datum rozhodnutí o poskytnutí dotace v roce 3 (např. dotační program v roce 1 nebyl ani vypsán).

Čtvrté obchodovací období s emisními povolenkami je za dveřmi. Je naplánované na roky 2021–2030. Cílem Pařížské dohody, která navázala na Kjótský protokol je snížit emise proti roku 1990 zhruba o 43 %. Jako nástroj si politici a ekologičtí odborníci vybrali emisní povolenky, jejichž množství by se mělo postupně snižovat. Tím by mělo dojít k tlaku na státy, které ratifikovaly Pařížskou dohodu. Jak funguje tento nástroj? Je vhodný? Jak ovlivňuje finanční pozici účetních jednotek?

Jednou z nejméně oblíbených oblastí spjatých s uzávěrkovými operacemi je bezesporu stanovení a vykázání odložené daňové povinnosti. V následujícím textu vymezíme subjekty, které jsou povinny o odložené dani účtovat, a dále na praktických příkladech naznačíme, jak postupovat u typických oblastí účtování o odložené dani, tzn. u odpisovaného majetku, ztráty minulých let, opravných položek a kapitálového přecenění majetkových cenných papírů.

V poslední době je jedním ze žhavých daňových a účetních témat otázka daně z nabytí nemovitých věcí. Spor je veden o to, jestli, a pokud ano, tak ve kterých případech, je možné tuto daň zahrnout do daňově relevantních účetních nákladů. Jen připomínáme, že počínaje 1. 11. 2016 tuto daň ve všech situacích hradí nabyvatel. Uvedená otázka byla již také řešena v rámci koordinačního výboru (viz Ing. Otakar Machala, Ing. Zdeněk Urban, Ing. Jiří Nesrovnal, 528/19.09.18 Daň z nabytí nemovitých věcí z pohledu daní z příjmů, příspěvek projednávaný na KV dne 14. 11. 2018). 1)

V následujícím textu je pojednáno o tom, zda daň z nabytí nemovitých věcí má být součástí daňově uznatelných nákladů, nebo zda má být součástí pořizovací ceny nabytého majetku. Závěry předkládané v tomto článku vycházejí z diskuse na zasedání Národní účetní rady.

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně za účelem snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je nastavena tak, že i když žadatel splní stanovené podmínky, nemá automaticky zaručeno přidělení dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu). Jen výjimečně má žadatel právní nárok na dotaci vždy, když splní stanovené podmínky, dokud nedojdou peněžní prostředky určené na danou podporu, jak je tomu například u přímých nárokových plateb zemědělcům nebo dotací občanům „Zelená úsporám“, „Kotlíkovka“ a „Dešťovka“.

Jeden z tzv. Parkinsonových zákonů o řízení státu praví: „Pokud se to hýbe, tak to zdaň, když se to ještě hýbe, pak to zreguluj, a když se to hýbat přestane, tak to dotuj.“. Bohužel vtipnost kazí zažívaná realita, aktuálně třeba ohledně venkovských prodejen a restaurací, nebo kotlů širokých mas obyvatelstva. Dotací se obecně míní peněžitý dar nebo podobné nevratné peněžité plnění plynoucí od veřejného sektoru ve „veřejném zájmu“. V následujícím příspěvku se zaměříme zejména na účetní problematiku provázející dotace u jejich příjemců z řad podnikatelů.

Do společnosti došla vratka z předchozích let daně z příjmů právnických osob, která nebyla v účetnictví. Jak s ní naložit? Jak se to promítne do výsledovky a kde se to v ní objeví?

V případě, kdy účetní jednotka sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu, potom není oproštěna od povinnosti výpočtu odložené daně. V rámci tohoto příspěvku se zaměříme na jednotlivé tituly pro identifikaci odloženého daňového dluhu a odložené daňové pohledávky a na ilustrativních příkladech zobrazíme praktické aplikace.

1. Úvod a vymezení problémů Cílem tohoto příspěvku je sjednocení názorů na postup účtování o prominutí úhrady platebních povinností z důvodu mimořádných událostí na základě rozhodnutí ministra financí Č....

Cílem příspěvku je vyjasnit způsob účtování darovací daně („Daň) ze státem přidělených povolenek na emise skleníkových plynů („Povolenky“) a její související daňové ošetření. Příspěvek se nezabývá problematikou samotné Daně....