Účtování pohledávek, závazků - strana 3

Ustanovení § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů říká: výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o výši neuhrazeného dluhu zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 30 měsíců nebo se promlčela. Firma, plátce DPH, hodně let obchodovala zbožím, které dovážela z Ruska. Minulý rok kvůli sankcím firma přestala obchodovat s Ruskem a nestihla uhradit faktury za koupené zboží. Faktury nelze uhradit – žádná banka neprovede úhradu, protože dodavatel zboží se dostal do mezinárodního sankčního seznamu. Firma chce uhradit dodavateli, má peníze, ale to nejde kvůli sankcím. V roce 2024 firma bude musit podle § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů výsledek hospodaření zvýšit o výši neuhrazeného dluhu. Jakým způsobem je možná řešit tuto situaci, protože, firma nemůže za to, že neexistuje možnost uhradit dluh? Zvyšovat výsledek hospodaření o několik milion korun firma nechce. Porušovat zákon firma také nechce. 

OSVČ, daňová evidence má v pohledávkách nezaplacenou fakturu z r. 1995. Tato pohledávka byla soudně vymáhána. V roce 2018 OSVČ přišlo Usnesení o nařízení exekuce, jež vydal Okresní soud k uspokojení této pohledávky. Do dnešního dne ovšem nebylo nic zaplaceno. Můžeme pohledávku vyřadit z pohledávek aniž by došlo ke zdanění? Lze na toto vztáhnout § 24 odsst. 2 písm. y) bod 6 ZDP a pohledávku nedanit? Poté bychom již pohledávku nedávali ani do výkazu o majetku a závazcích.

Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.

Jak zaúčtovat fakturu za služby od tuzemského plátce DPH v EUR? Účetní software nám umožňuje zadávat rozdílný kurz pro přepočet DPH (zde použijeme kurz uvedený dodavatelem na dokladu) a kurz účetní (datum přijetí dokladu). Jak si máme poradit s rozdíly, které nám vzniknou na účtu 343, kde nárok na odpočet daně vypočtený účetním kurzem neodpovídá nároku na odpočet daně uplatněnému v přiznání DPH? Nárok na odpočet skutečný může být vyšší nebo nižší než nárok vypočtený účetním kurzem. Můžeme rozdíly zaúčtovat souhrnně za kalendářní měsíc na účet 648, respektive 548? Nebo můžeme tyto přijaté faktury zadávat do účetnictví s kurzem uvedeným od dodavatele pro potřeby DPH, kdy žádné rozdíly na účtu 343 nevzniknou? 

Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem účetnictví (účetnímu případu). Z účetního i daňového hlediska se jedná o významný okamžik, zejména se zvláštním zřetelem vztahujícím se k přelomu účetních období. V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu je povinnou náležitostí účetního dokladu; tento okamžik může (ale nemusí) být totožný s okamžikem vyhotovení dokladu. Je však třeba mít na paměti, že okamžik uskutečnění účetního případu není dnem (datem), kdy se o účetním případu účtuje.

V daňové evidenci 2022 je použit stanovený jednotný kurz, jakým kurzem přepočítat stav pohledávek, závazků a peněžních prostředků v cizích měnách k 31. 12. 2022 - data, která se uvádějí do daňového přiznání? Také jednotným kurzem nebo kurzem ČNB 31. 12. 2022? 

Společnost pravidelně jako odběratel přijímá službu z EU: konkrétně služba na období 2. 11. 2022 – 1. 12. 2022 je dodavatelem vystavena s datem 2. 12. 2022. Tento doklad naše společnost přijme 4. 12. 2022. Dle vnitropodnikové směrnice používá pro přepočet denní kurzy dle ČNB. K jaké datu provést přepočet v rámci účetnictví – k datu přijetí dodavatelské faktury?

Společnost s r. o., plátce DPH, došlá faktura za nákup zboží (zásob), vystavená 28. 2. 2018, splatná 28. 2. 2021 ve výši 912 000 Kč. Splatnost po oboustranné domluvě písemně prodloužená do 28. 2. 2026, mám závazek převést z krátkodobého do dlouhodobého, když je po splatnosti více než 1 rok? Zaplaceno bylo celkem 212 000 Kč, takže závazek k 31. 12. 2022 je 700 000 Kč, jak to prosím bude z dodaněním závazku? Jak by se postupovalo v tomto případě, když by dodavatel zboží (FO) ukončil činnost?

Každá společnost se vyskytne v situaci, kdy potřebuje externí financování. Může se jednat o prvotní finanční prostředky, které potřebuje společnost získat, aby mohla začít vykonávat ekonomickou činnost, nebo o situaci, kdy potřebuje společnost financování v průběhu své životnosti. Nejtradičnějším způsobem, jak si společnosti zajišťují peněžní prostředky, je financování od společníka, který může společnosti peníze půjčit na základě smlouvy o zápůjčce nebo peníze do společnosti vloží jako příplatek. Existuje i mnoho jiných způsobů, jak si společnosti mohou obstarat finanční zdroje, v tomto článku se však budeme zaobírat výše zmíněným financováním, a především rozdíly mezi zmíněnými způsoby.

Jednatel s. r. o. je i společníkem vložil finanční výpomoc do s. r. o. Musí jednatel uplatňovat úroky po firmě? Musí společník uplatňovat úroky po firmě? Pokud ano, podle jakého ustanovení? 

Zahraniční faktura vydaná 26. 9. 2022 (kurz vydané faktury k 1. 9. 2022, používáme měsíční kurz ČNB), kterou postoupíme faktoringové společnosti. K 31. 12. 2022 jsme postoupenou pohledávku za faktoringovou společností (profinancování, účtováno 315 ... ) přecenili. Zákazník fakturu faktoringové společnosti neuhradil v regresní lhůtě, a tak nám fakturu vrátila. Nebyli jsme předfinancováni, tzv. fakturu za odběratele máme zpět v účetnictví. Jaký kurz má být použit pro přepočet vrácené pohledávky, kurz vydané faktury tj. 1. 9. 2022, nebo kurz k 31. 12. 2022? 

Náš klient v roce 2022 přeúčtoval svému odběrateli fakturu od jiného dodavatele na částku 20 000 Kč. Odběratel nyní v roce 2023 začal částku rozporovat a nakonec se s klientem dohodli na narovnání ve výši 15 000 Kč. Je lepší řešit opravným daňovým dokladem, který sníží původní částku vydané faktury z 20 000 Kč na 15 000 Kč, nebo je lepší odepsat část pohledávky ve výši 5 000 Kč a 15 000 Kč ponechat z původní faktury? Ve chvíli, kdy klient 20 000 Kč přeúčtovával na někoho jiného, tak bylo 20 000 Kč jeho nákladem a 20 000 Kč výnosem čili daňově neutrální. Ovšem pokud za rok 2022 má 20 000 Kč v daňově uznatelných nákladech, ale reálně bude přeúčtovávat pouze 15 000 Kč, tak těch „odpuštěných“ 5 000 Kč by mu nyní mělo zvyšovat základ daně. Je to tak? A pokud ano, jak správně zaúčtování provést? 

Společnost eviduje krátkodobý závazek splatný do 12 měsíců (konkrétně 30. 6. daného roku). K rozvahovému dni daného roku není uhrazen - stává se dlouhodobým?

Společnost s r. o. A koupila v prosinci 2022 100% podíl na společnosti s r. o. B ve výši 1 milion Kč. 800 000 Kč zaplatila s. r. o. A na účet s. r. o. B v prosinci 2022 a 200 000 Kč zaplatila v lednu 2023. Jak si zaúčtuje společnost A tyto platby? Na účet 061? Jak částky zaúčtuje společnost B - jsou asi příjmem společníka?

Společnost s r. o. eviduje v účetnictví neuhrazené nájemné za pronájem bytu od fyzické osoby. Dlužné nájemné vzniklo v roce 2018. Společnost s r. o. uzavřela smlouvu na vymožení pohledávky se společností zabývající se vymáháním pohledávek. Společnost částečně pohledávku vymohla, ale v roce 2022 společnost vymáhající pohledávky se stala nedostupnou (nereagovala na telefony, emaily) a nepokračovala ve vymáhání pohledávky. V účetnictví zůstala dlužná pohledávka za nájemným ve výši 8 000 Kč. Je jisté, že pohledávka již nikdy nebude uhrazena. Jak vyřadit tuto pohledávku z účetnictví?

Společnost s r. o. eviduje nedobytnou pohledávku vůči zaměstnanci na účtu 335. Zaměstnanec (cizinec) odjel domů, skončil s ním pracovní poměr, ale nebylo možné mu pohledávku srazit ze mzdy, protože před odjezdem pobíral nemocenskou. Jak se můžeme této pohledávky zbavit? Můžeme ji odepsat? Je to daňový náklad?

Společnost uzavřela kvalifikační dohodu (dle § 231 a násl. ZP), kterou se zaměstnavatel zavázal umožnit zaměstnanci studium na vysoké škole. V případě porušení dohody z důvodu nesetrvání v pracovním poměru a dále i v případně neúspěšného ukončení studia byla v této dohodě vyčíslena částka náhrady nákladů. Zaměstnanec studium nedokončil, pracovní poměr trvá, na základě dohody je zaměstnanci částka srážena ze mzdy, rozpis splátek je na více let. Má společnost zaúčtovat do výnosů na účet 648-Ostatní provozní výnosy celou částku v roce nedokončení studia, nebo účtovat do výnosů za jednotlivá zdaňovací období dle skutečně uhrazených splátek?  Předpokládáme, že tato náhrada nákladů nepředstavuje dle zákona o daních z příjmů náhradu škody (§ 25 odst. 2: škodou se rozumí fyzické znehodnocení /poškození nebo zničení/ majetku ve vlastnictví…), a tedy nemusíme prokazovat daňovou uznatelnost vynaložených nákladů dle § 25 odst. 1 písm. n), je to tak?

Jsme s. r. o., plátce DPH a obdrželi jsme fakturu za zboží. Datum vystavení 30. 12. 2022. Přiznání k DPH za 12/2022 již máme odeslané. Sklady účtujeme zp. B. Můžu tuto fakturu zaúčtovat následujícím způsobem:  1) FAP zaúčtuji letos na účty 383, 343/321.  2) V interních dokladech v roce 2022 proúčtuji 504/383.  3) Zboží přijmu na sklad v roce 2022 (o tom neúčtuji).

Jsme právnická osoba, s. r. o. V letošním roce jsme prodali byt, který byl součástí SVJ, a po několik let, co jsme tento byt vlastnili, jsme hradili dlouhodobou zálohu do fondu oprav. Jak nyní po prodeji bytu zaúčtovat hodnotu zaplacené zálohy (fond oprav)? Můžeme tuto částku odepsat do nákladů na účet 548 a bude daňově účinná? V kupní smlouvě není žádná zmínka o převodu fondu oprav na nového vlastníka a ani při koupi jsme také žádný převod fondu oprav k tomuto bytu neměli. Jak se vypořádat v účetnictví se zůstatkem na účtu 378?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a omylem jsme zaplatili za fakturu místo 135 euro, 145 euro. Jak správně tento přeplatek zaúčtovat? Jedná se o daňový nebo nedaňový náklad?