Účtování pohledávek, závazků - strana 4

Společnost s r. o. eviduje nezaplacenou pohledávku ve výši 64 109 Kč, splatnou 10. 2. 2020. V rámci uzávěrkových prací v roce 2022 bude vytvořena 100% daňová opravná položka. K jakému datu musí účetní jednotka v roce 2023 zrušit opravnou položku a provést odpis neuhrazené pohledávky do daňových nákladů?

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura (listopad 2022). Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemůže zkontaktovat zákazníka, resp. z počátku se podařilo zákazníka zkontaktovat s příslibem úhrady a následně již ne. Zboží má prodejce stále na skladě. Dotaz se týká DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 11/2022 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V tomto případě jak ale vyřešit daň z příjmů - zda snížení (storno) výnosů z prodeje a snížení nákladů na prodané zboží a vrácení zboží zpět na sklad bude až předmětem účetnictví a DP v roce 2023 (okamžik odstoupení od smlouvy) a nebo je možné náklady a výnosy vyřešit již v daňovém přiznání a účetnictví k 31. 12. 2022 (zboží bude vykázáno na skladě). Jde o to, aby společnost nemusela v roce 2022 platit daň z příjmu z prodeje, který se nakonec neuskutečnil.

Se stavební společností jsme uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení rekonstrukce kotelny. Dodavatel nám předal dílo se značným zpožděním a dle smlouvy jsme vyfakturovali smluvní pokutu ve výši 136 000 Kč s datem splatnosti 14. 5. 2021. Dne 13. 8. 2021 vydal soud usnesení o úpadku dodavatele, v rámci insolvenčního řízení jsme uplatnili naši neuhrazenou pohledávku. V prosinci 2021 jsme od insolvenčního správce obdrželi vyrozumění o uznání pohledávky ve výši 136 000 Kč plus související zákonný úrok z prodlení za období od 15. 5. 2021 do 12. 8. 2021 ve výši 2 766,58 Kč. Tedy za období od prvního dne po splatnosti penalizační faktury do dne předcházejícímu zjištění úpadku dodavatele. Do 31. 12. 2022 se podařilo uspokojit pouze pohledávky jiných věřitelů (leasingová společnost, finanční úřad). Dle insolvenčního rejstříku je dodavatel v konkursu, nepředpokládáme, že dojde k úhradě námi vystavené penalizační faktury. Měli jsme dle § 8a ZoR v listopadu 2022 (18 měsíců po splatnosti) vytvořit opravnou položku ve výši 50 %? Pokud ano, tak z částky 136 000Kč, nebo 138 2766,58 Kč?

Oblast finanční leasingu je dobře známa. Jedná se o dlouhodobou smlouvu o pořízení stálých aktiv – nejčastěji aut a výrobních zařízení. Pořizovatel je nejprve několik let pouhým uživatelem věci, za což platí poskytovateli (vlastníkovi) v měsíčních splátkách nejen „nájemné“, ale postupně hradí i pořizovací cenu dané věci a zisk. Takže posléze je vlastnické právo na uživatele převedeno pouze za malou zbytkovou cenu či zcela bezúplatně. Vyskytuje se v několika variantách, přičemž aktuálně nabývá na významu tzv. zpětný finanční leasing vlastního majetku uživatele. Je do určité míry náhradou „drahých“ úvěrů, zároveň u něj nedávno došlo k významné změně v přístupu k DPH.

Faktura vydaná 19. 12. 2019 na Kč 8 700 včetně DPH splatná 2.1.2020, klient neuhradil a nereagoval na upomínky. V loňském roce vytvořena opravná položkaMD 558/D 391. Kdy je možné odepsat pohledávku a jak zaúčtovat odpis? Je nutné evidovat na podrozvahových účtech, a pokud ano jakým způsobem se eviduje? Uvádí se v příloze k účetní uzávěrce?

Manžel poskytl půjčku společnosti s. r. o, kde je jediným jednatelem jeho manželka. Půjčku jsme účtovali na účet 365xxx. Je to v pořádku, když manžel v této společnosti vůbec nefiguruje?

Máme původní fakturu na dodání zboží do země EU s datem 7/2022. V měsíci 10/2022 jsme udělali opravný doklad k této faktuře, oprava ceny do plusu. Jaký použít kurz měny? Kurz z původní vystavené faktury nebo kurz měsíce října, kdy jsme vystavili opravný doklad? 

Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ “) řeší ve svých § 189–197 problematiku spojenou se seznamem přihlášených pohledávek, jejich přezkoumáním, popíráním co do jejich pravosti, výše nebo pořadí. Přitom seznam přihlášených pohledávek dle § 189 IZ představuje důležitý dílčí výsledek prvotní fáze insolvenčního řízení, který obsahuje informace o stavu přihlášených pohledávek. Insolvenční správce zpracovává seznam přihlášených pohledávek na základě stejnopisu přihlášek pohledávek včetně jejich příloh. Nutno dodat, že náležitosti seznamu podrobněji upravuje vyhláška č. 191/2017 Sb. , o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb.

Jediný společník společnosti s r. o. v ČR je také jediným společníkem s. r. o. na Slovensku. Jedná se o propojené osoby, společnosti spolu obchodují, rozdělují si dosažené zisky. Společnost s r. o. na Slovensku se rozhodla pro výplatu nerozděleného zisku minulých let. Společník se rozhodl poslat vyplacený, zdaněný zisk ze Slovenska přímo na účet společnosti s r. o. v ČR. Bude tím řešit vrácení půjčky, kterou má ve své české společnosti. Lze přijetí platby výplaty zisku z SK, zaúčtovat v české s .r. o. přímo na účet, na kterém je vedena půjčka? A jakým kurzem? Kurzem ČNB dnem přijetí platby, nebo kurzem banky, kterým byla částka převedena na CZK?

Je zcela v pořádku, že orgány Finanční správy ČR mají právo kontrolovat daňové subjekty a plnění jejich povinností. Nicméně jakákoliv tato aktivita by měla být prováděna v souladu s platnou právní úpravou. Není tedy s podivem, že mnohé spory mezi orgány státní správy a daňovými subjekty končí až u příslušných soudů. A právě zajímavým rozsudkům z daňové oblasti je věnován můj dnešní příspěvek. Pojďme se tedy zaměřit na to, co je nového a dle mého názoru zajímavého z dílny našich tuzemských soudů či soudů Evropské unie.

Společnost s r. o. má nezaplacené pohledávky k jedné společnosti ve výši 500 000 Kč (splatné v 6/2016). Tyto pohledávky jsme řádně v termínu (11/2016) přihlásili do insolvenčního řízení. Insolvenčním správcem byly uznány a v roce 2016 byla vytvořena 100% opravná daňová položka. Insolvenční řízení není stále ukončeno. Nyní jsme dostali nabídku pohledávky odprodat za kupní cenu 20 000 Kč. Jaké by bylo účetní a daňové řešení? Zrušení opravné položky 500 00 Kč MD 391/D 558, odpis zbytku pohledávek 480 000 Kč MD 546/D 311, 20 000 Kč MD 221/D 311 prodej pohledávek? Byl by odpis daňově uznatelný dle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP?

Firma má vystavenou fakturu na prodej zboží, které odeslala poštou. Pošta zásilku ztratila a zásilka nebyla pojištěna. Firma nedostala od pošty žádnou náhradu. Pohledávka visí v účetnictví jako nezaplacená, jak účetně a hlavně daňově postupovat?

V minulém díle, který jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 10/2022 jsme se zabývali poskytnutými zálohami, jejich podstatou, zúčtováním a vykázáním v rozvaze. Je zřejmé, že obdobným způsobem je nutné řešit také druhou stranu smluvního vztahu, tedy dodavatele, který zálohu poskytnutou odběratelem, přijímá.

Téma účetního zachycení poskytnutých i přijatých záloh rezonuje mezi odbornou veřejností již delší dobu. Zřejmě proto nikoho nepřekvapí, že částečně opustíme „klasiku“ v podobě účtů 314-Poskytnuté zálohy a 324-Přijaté zálohy. Je tomu tak proto, že pojem „záloha“ může nabývat různých významů a hrát v praxi odlišné role.

Fyzická osoba přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, dostala částečnou úhradu. Jak naložit se zbývající částí pohledávky? 

Je možné, aby byl dobropis k původní faktuře vystaven s jiným kurzem než původní faktura? Potřebovala bych to vědět z hlediska DPH a účetnictví. Naše firma používá denní kurz (s jednodenním zpožděním oproti ČNB) Jedná se o dobropisy za licence (někdy se vrací celá částka, protože zákazník licenci přijal, někdy aktivoval a zrušil předčasně / někdy ani neaktivoval, ale přijal k ní veškeré údaje a pak zrušil objednávku, nicméně proces fakturace už proběhl). Jsme distributorská firma, naše fakturace tedy závisí na fakturaci od vendora. Pokud je to možné, v jakých případech a za splnění jakých podmínek?

Převzali jsme účetnictví firmy, plátce DPH, které od roku 2015 visí v účetnictví neuhrazené pohledávky cca za 800 000 Kč. Reálně jsou tyto pohledávky uhrazené přes pokladnu. Ostatní účty 211, 365 jsou v pořádku a nijakým způsobem nevybočují. Jakým způsobem lze tyto pohledávky v účetnictví vypořádat?

Obdrželi jsme od zahraniční firmy fakturu v korunách - na částku 250,- Kč. Firma si srazila částku z našeho EUR účtu prostřednictvím platební karty - 10,11 EUR. Máme úhradu faktury přepočítat naším pevným měsíčním kurzem 24,605 na 248,76 Kč a 1,24 Kč účtovat jako kurzový rozdíl? Nebo použít kurz banky a tím by kurzový rozdíl nevznikl?

Naše společnost s r. o. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky. Jako postupník převezmeme postoupené pohledávky. Vzniklé pohledávky z titulu postoupení budou vůči našemu společníkovi – účetní jednotka uplatňující podstatný vliv (50 %). Prosím o informaci, zda účtovat jako při běžném podstoupení pohledávky na účet 315 anebo na účet 352, abychom zachytili pohledávku za účetní jednotkou pod podstatným vlivem. Pohledávka bude dlouhodobého charakteru. 

Z Garančního systému finančního trhu bychom měli obdržet náhradu pohledávky z vkladů vedených u Sberbank. Jak tuto situaci správně promítnout do účetnictví, abychom neudělali chybu? Náhradu pohledávky bychom měli obdržet na bankovní účet.