Účtování zásob - strana 2

Dotaz Svatební salon, společnost s ručením omezeným, nakupuje svatební šaty. Tento nákup účtuje jako drobný dlouhodobý hmotný majetek, do nákladů jde jednorázově při pořízení na účet 501. Nastávají tyto varianty: – šaty jsou jenom půjčeny, – šaty jsou půjčeny a pak se nevěsta rozhodne, že si je i koupí, – šaty si koupí ihned. Pokud se jedná o koupi šatů, tak se stane, že některé šaty byly v minulosti již zapůjčeny. Účtujeme správně nákup šatů jako pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku? Nikdy dopředu nevíme, jestli budou šaty jen půjčeny, půjčeny s odkupem, nebo prodány.

Firma vede skladovou evidenci metodou B. Pokud vykoupí díl ve stavu, kdy není schopna posoudit funkčnost, tak díl eviduje na speciálním skladu materiálu a účtuje 501xxx/321. Poté proběhne diagnostika dílu a pokud je díl v pořádku. Tak díl přesune na sklad zboží k prodeji. Tento prodej zboží účtuje MD 311/D 604 ve stejném roce. Sklad materiálu je na začátku roku i na konci roku 0 Kč. Díky metodě B při této skladové převodce vzniká disproporce mezi náklady a výnosy (501 vs 604). Je tedy nutné účtovat o převodce ze skladu materiálu na sklad zboží MD 504/ 501, i přesto, že se při metodě B nemá o skladových výdejkách a příjemkách účtovat? 

V minulém vydání jsme si přiblížili problematiku účetního oceňování přírůstků zásob, kde je patrně nejtěžším úkolem identifikace všech relevantních cenotvorných položek. Člověku, který se v praxi nesetkal s realitou účtování o zásobách, by se mohlo zdát „nošením dříví do lesa“ otevírat nyní téma oceňování úbytků zásob, když je přece „zcela logické“, že ta či ona spotřeba zásob se přece musí proúčtovat v úplně stejné účetní hodnotě jako přírůstky těchto zásob. To je sice pravda, ale platí to pouze při globálním pohledu za celý sklad zásob. Při postupném odebírání zásob ze skladu takto jednoduše často postupovat nelze a účetním tak nastávají problémy…

Vklady majetku zakladatelů, posléze společníků do obchodních korporací jsou nezbytné prakticky vždy. Ze zákona sice jen u kapitálových společností a družstva, ale reálně se bez nich neobejde ani osobní společnost, už jen kvůli úvěrovým podmínkám bank. V dnešní době vysokých úroků, tedy drahých úvěrů i emisí dluhopisů, se vklady stávají relativně výhodnější a četnější. A protože s penězi se nikdo neloučí rád, „vymýšlejí se“ i méně běžné vklady nepeněžité. Sice v praxi převažuje daňově odpisovaný hmotný majetek (auta, stroje, stavby atd.), ovšem přibývá i vkladů zásob a dlouhodobého majetku odpisovaného pouze účetně – dále „účetní investice“. Jak to bývá, méně časté předměty vkladů mají za následek častější dotazy na jejich správné účetní a daňové řešení…

Oceňování zásob při jejich pořízení Příklad 1 Ing. Martin Děrgel Shrnutí - Úplatně pořízené zásoby se oceňují pořizovací cenou, za niž byly pořízeny, a náklady s pořízením souvisící. -...

Developer, neplátce DPH, s.r.o., zakoupil nemovitost i s pozemky k tomu náležející (NP), tuto nemovitost zrekonstruoval a rekolaudoval na bytové prostory + atelier+společné prostory. Pozemky k nemovitosti náležející jsou účtovány jako zboží, rekonstrukce bytů jako nedokončená výroba. Aktuálně proběhla kolaudace bytů, kdy se část bude prodávat i s poměrovým podílem náležející k pozemku, část pronajímat. Jakým způsobem účetně/daňově byty ocenit a zařadit. Lze použít např. výměru dle KÚ jednotlivých bytů, anebo je nutné nechat zpracovat znalecký posudek a tyto prostory rozpočítat - ocenit dle poměru v posudku?

Firma nakupuje zboží za účelem dalšího prodeje. Část zboží (při nákupu není jasné kolik) použije do výroby a udělá z něj úplně nový výrobek obsahující kompont zboží. Jaký je správný způsob účtování pohybu zboží? a) Převod zboží na sklad materiálu a následně do nedokončené výroby? b) Převod zboží přímo do nedokončené výroby?

Kryptoměny jsou fenoménem dnešní doby. Je možné je charakterizovat jako digitální měny, které byly vytvořeny výhradně elektronickou cestou. Z tohoto důvodu mají pouze nemateriální podobu. Z důvodu eliminace případného rizika jejich zneužití neoprávněnou osobou jsou často zabezpečeny prostřednictvím využití soukromých a veřejných klíčů, jež slouží k podepsání a ověření konkrétní operace s kryptoměnami.

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na účetnictví v rostlinné výrobě podle českých předpisů. Věnoval se problematice oceňování, účetního zachycení a vykazování rostlin, které jsou předmětem či prostředkem zemědělské výroby. Nyní se podíváme na rostlinnou výrobu v účetnictví podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS.

Podnikání v tržním prostředí provází celá řada nejistot a rizik. Když už se podaří – se značným úsilím a štěstím – přijít se skvělým produktem, který „přece musí chtít každý“, tak jej často konkurence nabídne levněji nebo alespoň pohaní. Jindy sice už něco zdárně prodáte, ale příslušnou pohledávku odběratel ne a ne uhradit. V těchto a mnoha dalších případech se obecně jedná zpravidla jen o dočasné snížení hodnoty určitého majetku. A právě k tomu, aby tuto újmu bylo možno promítnout i do účetnictví, slouží opravné položky snižující účetní hodnotu majetku v problémech. Ovšem účetní předpisy jsou již značně liberální, což příliš nevyhovuje rigidním daním z příjmů. Přitom nesoulad je tak zásadní, že si daňová regulace – zcela ojediněle – vyžádala svůj zvláštní zákon. To je sice komplikací, která se ale vyplatí, opravné položky totiž mohou mít významný daňový přínos.

Rostlinná výroba představuje specifickou oblast zemědělské činnosti. Specifika charakteru rostlinné výroby se odráží i v přístupech k jejímu účetnímu zachycení. První část článku je věnována problematice účetnictví v rostlinné výrobě podle českých předpisů. Příspěvek se zabývá oceňováním, účetním zachycením a vykazováním rostlin, které jsou předmětem či prostředkem zemědělské výroby.

S. r. o. nakoupila komponenty na dřevěné úly. Jednotlivé části se dají podle potřeby vyměňovat a doplňovat. Úly se dají rozšiřovat přidáním dalšího patra. Cena jednoho průměrného úlu nepřesáhne 5000 Kč a odhadovaná životnost úlu bude cca 10 let. Úly budou rozmístěny na pěti místech. Jedná se o investici za 1 mil. Kč, tak prosím o radu, jak úly účtovat. Je to dlouhodobý majetek nebo soubory majetku? Odpisovat daňově nebo zvolit účetní odpisy? A ajak je to se zaúčtováním pořízení včelstev? Pořízeno bylo 200 včelstev a jedno za 4000 Kč. Za příznivých podmínek se dá očekávat, že se stávající včelstva budou rozrůstat, takže životnost spíše neomezená. A máme i včelstva odpisovat?

Vlastníme fotovoltaickou elektrárnu. Elektřinu vyrábíme pouze pro vlastní potřebu, žádnou neprodáváme. Máme o výrobě energie a její spotřebě účtovat pomocí skupiny účtů 58?

Materiálové faktury účtujeme typem B. Máme nastaveno, že přijaté faktury v cizí měně se účtují kurzem zápisu faktury do účetnictví. Vedeme si skladovou evidenci mimo účetnictví z důvodu evidence skladu a zjištění stavu skladu, faktury v cizí měně se přepočítávají v této evidenci kurzem ke dni naskladnění (někdy je jich více: pořízení, doprava, clo). Z této evidence kvartálně účtujeme stav skladu. Je problém v rozdílných kurzech?

Jak správně účetně a daňově ošetřit následující případ: placený vzorek zboží od čínského dodavatele byl přijat na sklad příjemkou. Vedeme sklad způsobem B, zaúčtováno bylo dle přijaté faktury jako zboží 504/321. Během stejného období na základě dohody s dodavatelem jsme mu poslali vzorek zpět z důvodu jeho modifikace a úpravy pro budoucí dodávky. Vzorek jsme vydali výdejkou ze skladu, nejsem si jistá, zda to bylo správně, protože vzorek je vlastně stále náš, resp. dodavatel nám za něj peníze nevrátil. Jak správně zaúčtovat při způsobu B tuto situaci k 31.12.? 

Obchodní korporace účtuje zásoby způsobem A. Nakupuje unikátní kódy (nehmotné, jen software), které nahrává do svých mechanických výrobků, přitom každý kód je jedinečný, pro každý výrobek jiný. Kód tedy vstupuje do ceny hmotného výrobku. Lze o tomto nehmotném kódu účtovat na 112? Pokud ne, jak o tom účtovat?

Jsme obchodní společnost provozující internetový obchod se spotřebním zbožím – náhradními díly. Každý den posíláme velké množství balíků zákazníkům. Občas se stane, že klient objednané zboží nedostane – balík ztratil dopravce nebo se jeho ztrátu nepodaří objasnit. Protože však je s vyřizováním reklamací u dopravní společnosti spojena spousta administrativy, náhradu zboží po dopravci nežádáme, ztracený balík zaúčtujeme jako daňový náklad na účet 548 a zákazníkovi pošleme zboží nové. Je to tak správně?

Firma se zabývá montážemi vzduchotechniky (nejčastěji klimatizace pro domácnost a průmyslové objekty). V praxi to nejčastěji vypadá tak, že firma objedná klimatizaci a potřebný montážní materiál dle požadavku zákazníka a poté ji zabuduje zákazníkovi v objektu. Jakou variantou byste doporučovali vést účetnictví? Námi preferovanější varianta je vést sklad materiálu a klimatizací, vše na účtě 112, tedy spotřeba a prodej klimatizací by spadal na účet 501 a 601 a služby (montáž) na účet 602. Ovšem někdy je naceněna zakázka jednou položkou pro prodej, která zahrnuje nejen cenu klimatizace a dalšího materiálu, ale i práci za služby. V tomto případě váháme, jestli účtovat celé na 601 nebo 602 (osobně si myslím, že to není podstatné, protože to jde do stejného řádku na výkazu VZZ). Dalo by se s tím souhlasit? Jako alternativní varianta se nám jeví, že by klimatizace byly vedené jako zboží a bylo by účtováno tedy 504 a 604. Ovšem podle vztahu montážní firmy nepůjde jen o přeprodej klimatizace, takže by se musela přesně vyčíslit položka za montáž (službu) na účtě 602, a jelikož je cena na faktuře (ve smlouvě/dohodě) často prezentována včetně montáže, aby zákazník nevěděl kolik je přirážka za montáž, tak si myslím, že v tomto případě by byl problém v ocenění jednotlivých položek 604 vs. 602, které spadají na jiné řádky výsledovky. Prosím o sdělení, jakým způsobem byste doporučovali tyto věci účtovat.

V rozvaze jsou na straně aktiv dvě základní velké skupiny majetku – stálá aktiva a oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Mezi položky zásob patří i zboží. Zaměříme se nejprve na umístění zboží v rozvaze a dále na jeho vymezení, oceňování a účtování.

Společnost poskytuje odběratelům dodatečnou slevu za odběr zboží v závislosti na objemu odebraného zboží za určité období. Jak o této dodatečné slevě účtovat? Jak je to s DPH?