Účtování zásob - strana 2

Společnost s r. o. nakoupila 2 ks materiálu. Jeden ks stojí 1 500 Kč. Celkově tedy zaplatila 3 000 Kč. Protože bylo zboží v akci 2+1 zdarma, dostala firma ještě navíc jeden ks zboží navíc. Celkem tedy zaplatila za 3 ks 3000 Kč. Jak zaúčtovat způsobem B tuto operaci? Účtuji jen přes nákladové účty 501, nebo sleva patří do výnosů? Sníží se průměrná skladová cena díky této operaci?

Jsme kosmetická firma a prodáváme kosmetické produkty, které mají určitou expiraci. Když jim expirace dojde a my jsme je bohužel nestihli prodat, můžeme je odepsat ze skladu daňově, protože jsou již proexpirované anebo na to také potřebuje likvidační protokol a náležitě je zlikvidovat, aby bylo odepsání ze skladu daňově? 

Máme skladovou evidenci zásob metodou A, nyní měníme program na sklad a potřebujeme poradit když máme na skladě dráty , které dáme externí firmy k pozinkování, jak správně zaúčtovat tuto externí službu? Nákup materiálu MD 111/321 za 100,-Kč, příjemka 112/111 za 100,- Kč. Pak výdej materiálu ze skladu k pozinkování a pak tento pozinkovaný materiál je již polotovar nebo znovu jen materiál. Nevíme si rady co udělat a jak zaúčtovat vedlejší náklady k materiálu. Nakonec se materiál vezme jde do výroby. Doposud firma externí služby účtovala 518/321, ale nyní když od 1.1.2025 přecházíme na jiný skladový program nevím zda by nebylo lépe tyto služby k úpravě materiálu už vést jako polotovar nebo čtu různé příklady jako analyticky rozlišit na materiál? jenže vydám materiál za 3,-Kč 112200 / 112100 a příjemka pozinkovaného materiálu by byla za 4,-Kč MD 112xx/112200 , ale to se mi nevyrovná ten účet je tam rozdíl 1,-Kč . Prosím o doporučení jak nejlépe provést účtování vedlejších nákladů k materiálu?

Maloobchod je svým způsobem velmi specifickou a evidenčně náročnou podnikatelskou činností. Denně se mění stavy zásob, přičemž je prakticky nemožné provádět každý den ať již fyzickou, nebo dokladovou inventuru. Vedení skladové evidence, skladních karet podle jednotlivých položek zásob, druhů a značek je technicky obtížné, a v menších prodejnách, kde nejsou používány složité a poměrně drahé softwary pro vedení skladové evidence, takřka nerealizovatelné. S tím souvisí i pečlivé sledování podmínek prodejnosti zboží, tj. fyzického stavu zásob a dob minimální trvanlivosti a použitelnosti, zaznamenávání veškerých slev u zboží horší kvality či zboží s docházející dobou trvanlivosti a použitelnosti a také evidování zboží znehodnoceného tak, že je již není možné prodávat. Vedení evidence podnikatelským subjektům stanoví několik právních předpisů. Veškerá tato evidence v konečné fázi mimo jiné slouží také ke stanovení správného základu daně z příjmů a určení daňové povinnosti. Přehlednost a preciznost evidence zásob je i ve vlastním zájmu podnikatele, může mu přinést výhody např. v ochraně majetku, racionalizaci nákupů a objednávek zboží či v neposlední řadě i v podobě možného nižšího základu daně, čehož lze dosáhnout zcela zákonnými prostředky, jimiž jsou mimo jiné také normy přirozených úbytků zásob a ztratného v maloobchodě, které se na této evidenci zakládají a jsou tak zároveň ekonomicky podložené.

Provozuji dámské krejčovství, které bylo povodní zcela zničeno. Zničené jsou šicí stroje, nábytek, látky, pomocný materiál i rozpracované zakázky. Jsem v pronájmu, předpokládám tedy, že nemusím řešit poškození stavby jako takové. Ve vztahu ke škodě na mém vybavení však nedostanu žádnou pojistnou náhradu, neboť dům je v záplavové oblasti a proti vodě pojistit nejde. Vedu daňovou evidenci. Jak se daná situace v ní projeví včetně toho, co budu muset zdanit v daňovém přiznání?

OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?

Rostlinná výroba je závislá na přírodním prostředí, sezonnosti a je ohrožená škůdci a nákazami, přičemž účetní zachycení závisí na plodnosti rostlin a způsobu plánovaného užitku. Rostliny se zařazují do dlouhodobých aktiv, pokud splňují parametry podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , například dlouholetou plodnost a minimální hustotu osázení, jinak jsou sledovány jako zásoby. Pěstování se v účetnictví oceňuje podle skutečných nákladů, přičemž náklady se vynakládají ve fázích jako příprava půdy, setí, pěstování a sklizeň na osevní a sklizňové plochy. V rostlinné výrobě existují různá kalkulační řešení pro jednotlivé víceprodukty, přičemž metody jako rozčítací a odčítací kalkulace se používají pro rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší produkty. Nedokončená výroba je sledována na účtu 12x, a v případě škod je rozlišována mezi úplnými a částečnými škodami s příslušným účetním zachycením.

Firma zabývající se montáží vodoměrů do bytových domů bude mít na konci roku rozdělanou zakázku - např. zakázka celkem na 100 ks, přičemž v roce 2024 namontováno 80 ks, v 2025 bude namontováno 20 ks. V účetnictví 2024 bude mít přijatou fakturu za provedené (80 ks) montáže a vodoměry. Faktura vydaná ale bude až po skončení zakázky (namontování všech 100 ks) v roce 2025. Mohu na konci roku účtovat přes účty náklady příštích období nebo příjmy příštích období? Nebo je třeba účtovat přes nedokončenou výrobu? Jak správně postupovat?

Lze účtovat o zvířatech ve smluvním výkrmu jako o aktivech - oběžném majetku - zásobách v položce C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny? Pokud ano, za jakých podmínek? A jak konkrétně? Zemědělské družstvo mělo v roce 2022 vlastní zvířata v rozvaze k 31. 12. 2022 ve výši 5 464 000 Kč, ale konečný stav vlastních zvířat byl v hodnotě 4 409 000 Kč, rozdíl 1 055 000 Kč vysvětlilo tím, že jsou to zaúčtované přírůstky zvířat ze smluvního výkrmu? V roce 2023 všechna vlastní zvířata prodalo na porážku, ale poté si na sebe nahlásilo do registru zvířat jako chovatel zvířata jiného vlastníka a v roce 2023 mělo v rozvaze k 31. 12. 2023 zvířata v hodnotě 5 266 000 Kč s tím, že na účet 124 zaúčtovalo přírůstky zvířat ze smluvního výkrmu? V registru zvířat jsou nahlášena zvířata na chovatele, který může, ale nemusí být zároveň vlastníkem zvířat.

Společnost v kalendářním roce účtovala o zásobách metodou B, následující rok metodou A. Při počátku dalšího účetního roku zvažuje některé druhy zásob účtovat metodou B, jiné metodou A. Je to možné?

Podstatou zemědělské výroby je usměrňování životních podmínek zvířat a rostlin s cílem maximalizace ekonomického prospěchu z jejich biologické přeměny. Biologická přeměna je přirozená schopnost zvířat a rostlin zahrnující procesy růstu, plození dalších generací, ale také stárnutí. Biologický charakter výroby přináší četná specifika a specifická rizika, která se odrážejí v účetnictví. Zemědělská výroba je tradičně členěna na výrobu rostlinnou a živočišnou, účetní zachycení obou těchto oblastí se liší, v tomto článku se budeme věnovat výrobě živočišné. V příštím čísle tohoto časopisu bude uveřejněn článek zaměřený na výrobu rostlinnou.

Herci říkají, že není malých rolí, naproti tomu účetní si malých a málo významných účetních případů příliš nehledí. Máme spoustu jiných starostí s položkami, které jsou pro činnost účetní jednotky významné, navíc jsou spojeny s DPH, může u nich být komplikované daňové posouzení. Ty chceme mít správně, proto se jimi zabýváme jaksi přednostně. Málokdo se stará například o ceniny, o kterých je všeobecně známo, že se účtují na účet 213-Ceniny, oceňují se jmenovitou hodnotou, nejsou obvykle spojeny s DPH a posouzení jejich daňové účinnosti je jednoduché. A navíc se v dnešní době vyskytují už málo.

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?

Maloobchodní prodejna, s. r. o., sklad účtuje variantou B. Vratné obaly přijaté i vydané účtuji na 504/analytika vratné obaly. Na konci roku udělám inventuru a na jejím základě přeúčtuji 504 na 112. Je tento postup správný?

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 000Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor: 1. Jde o účetní soubor, tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním?  2. Společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky, tj. účtování v roce pořízení celá faktura: MD 381/D 321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována MD 501/D 381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

Firma vede sklad metodou A. Vznikají ji záměny, protože se prodá ve skutečnosti např. triko červené, ale prodavač se uklikne a udělá výdejku při prodeji na triko bílé. Při pravidelné inventuře se přijde na takovou záměnu. Jakým způsobem účtovat a oceňovat jednotlivé záměny k datu, kdy se na to přišlo. Reálně proběhne narovnání příjemka 1 ks bílého trika (vážená nákupní cena bílého trika je 350 Kč a 380 Kč je poslední hodnota nákupu). V jaké ceně a jakou předkontací zaúčtovat příjemku bílého trika - 132/131 ? Naopak při narovnání se dělá výdejka červeného trika a to 131/132 (vážená nákupní cena červeného trika je však 400 Kč a poslední nákup 420 Kč. V jaké ceně udělat tuto výdejku? Díky tomu, že příjemka výdejka bude v jiné ceně, tak vznikne rozdíl na účtě 131 (či nějakém jiném účtě). Jakým způsobem s tím pracovat? Nemůže se rovnou použít účet 548 (daňově uznatelný namísto účtu 131)?

Před koncem roku bylo vráceno zboží dodavateli. Čekáme na dobropis, který bude vystaven s datem nového roku. Máme účtování způsobem B. Jak tento případ zaúčtovat?

Autorizovaný prodejce nových vozů má předváděcí vozy. Slouží pouze k tomu, aby si zákazník mohl vůz prohlédnout a také projet. To znamená, že vozy jsou registrovány na prodejce a také při prodeji mají najeté km (cca 5 tis. km). Tyto vozy negenerují žádný zisk a cca do roku (někdy do dvou let) se prodají. Je v pořádku vést tyto vozy v oběžném majetku jako zboží nebo musí být v dlouhodobém majetku?