Veřejná správa - strana 1

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .

V tomto článku autoři navazují na svůj předchozí článek publikovaný v časopisu UNES č. 9/2022 na s 3, který se zaměřoval na problematiku whistleblowingu a ochranu oznamovatele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“). V období od publikace předchozího článku došlo k významné změně spočívající ve vydání zákona č. 171/2023 Sb. , o ochraně oznamovatelů, a k 15. 12. 2023 již povinnosti dle zákona dopadají na všechny povinné subjekty. Právě některým otázkám vyplývajícím z této nové vnitrostátní právní úpravy bude věnován tento aktuální článek.

Hodnocení zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších činností prováděných vedoucím zaměstnancem. Dobře uskutečněné hodnocení zaměstnance má význam nejen pro vedoucího zaměstnance – pro kontrolu a řízení zaměstnanců. Je důležité také pro samotné zaměstnance, jejich zpětnou vazbu, motivaci či jistotu v pracovních vztazích. Významně může přispět ke stabilitě pracovního poměru a k vytvoření a udržení vzájemné důvěry mezi vedoucím a zaměstnancem. Hodnocení zaměstnance má své místo i v oblasti veřejné správy. Zde má logicky, s ohledem na specifika veřejné správy proti soukromoprávní oblasti, své odlišnosti. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito odlišnostmi a zejména poukázat na důležitost hodnocení zaměstnance i v této oblasti, a to jako nástroje účinného řízení a péče o zaměstnance.

V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.

Dne 13. 2. 2024 byl ve Sbírce zákonů v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb. vyhlášen nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , s účinností již od 1. 4. 2024. Hlavním důvodem pro přijetí nového zákona bylo to, že stávající zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl v souvislosti se změnami právního řádu České republiky a v zájmu harmonizace s právem EU mnohokrát novelizován, což se odrazilo i na jeho přehlednosti. S ohledem na to, že není možné donekonečna novelizovat stávající zákon, bylo třeba přijmout nový, přičemž i nadále se jedná o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.

Právní úprava odměňování zastupitelů je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Systém odměňování zakotvuje měsíční odměnu za výkon funkce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev obcí. Tyto dvě kategorie zastupitelů, respektive rozdíl mezi nimi, je zásadní. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce automaticky ze zákona, o jejich odměně tudíž žádný orgán nerozhoduje. Neuvolněným zastupitelům může být odměna poskytnuta, což znamená, že o tom, zda poskytnuta bude a v jaké výši, rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Následující příspěvek se věnuje specifickým odměnám zastupitelů, z nichž některé jsou právě vázány na rozlišení výše zmíněných kategorií zastupitelů.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci Finanční správy ČR, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

„Zpráva o pověsti“ se už svým názvem zdá být přežitkem patřícím do jiného režimu. Obce se však mohou s žádostí o vydání takové zprávy setkat, a byť není tato zpráva pojmově v českém právním řádu definována a není tak definován ani její přesný obsah, patří její vydání mezi úkoly obce.

Obec je veřejnoprávní korporace, a pokud vstupuje do právních vztahů s jinými subjekty, jedná jako právnická osoba. Právní jednání obce má však s ohledem na její status veřejnoprávní korporace, která hospodaří s veřejnými prostředky, jistá omezení a specifika. Cílem tohoto článku je nejen objasnění mechanismu tvorby vůle obce při realizaci jejího právního jednání, ale také poskytnutí přehledu právních jednání, u kterých zákon o obcích stanoví specifické podmínky jejich platnosti, a také objasnění situací, za kterých je učiněné právní jednání obce neplatné.

Zákony regulující postavení územních samosprávných celků určují pravidla pro odměňování členů zastupitelstev. Kromě jiného stanoví dvě kategorie zastupitelů – uvolněné a neuvolněné. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce ze zákona, tedy automaticky bez toho, aby výši odměny stanovilo zastupitelstvo. Zákonodárce se v minulosti zabýval problematikou kumulace funkcí a novelou municipálních zákonů zavedl snížení odměny zastupitelů, pokud vykonávají jiné vyjmenované veřejné funkce. Tato novela byla i předmětem řízení u Ústavního soudu.

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé čerstvé judikáty, které se mohou týkat neziskového sektoru. Nejdříve bychom se zaměřili na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a následně potom na některá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR.

Právní institut předsmluvní odpovědnosti je v občanském právu relativně novým, do zákona byl zahrnutý v souvislosti s rekodifikací občanského práva od 1. 1. 2014. V souvislosti s kontraktačním procesem se však předsmluvní odpovědnost za škodu uplatňovala i podle předchozí právní úpravy. Obec, jako právnická osoba, autonomně projevuje svou vůli navenek a vstupuje do právního jednání s jinými subjekty. Je tedy zřejmé, že i na ni se bude tato právní úprava vztahovat.

Povinnost mlčenlivosti je v různých situacích zmiňována prakticky u všech zaměstnanců. Obecná povinnost mlčenlivosti je však výslovně zmíněna jen v několika málo právních předpisech. Takovou obecnou právní úpravou minimálně ve vztahu k osobním údajům byl § 15 zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 1) . Tento zákon, který se vztahoval na všechny zaměstnance bez ohledu na typ zaměstnavatele, byl ale zrušen. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), označované též zkratkou „GDPR “, ani zákon č. 110/2019 Sb. , o zpracování osobních údajů, výslovně povinnost mlčenlivosti při zpracovávání osobních údajů nestanoví. GDPR však stanoví obecnou povinnost správce podle čl. 32 GDPR přijmout vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně zabezpečení osobních údajů odpovídající riziku pro práva a svobody fyzických osob. 2) Mezi tato opatření patří mimo jiné i schopnost zajistit neustálou důvěrnost údajů. Obecnou povinnost mlčenlivosti lze tedy dovodit z tohoto ustanovení.

Tajemník úřadu je jednou ze stěžejních osob v územním samosprávném celku, respektive v jeho úřadu. Tajemník je nadřízen všem zaměstnancům obce zařazeným do úřadu územního samosprávného celku 1) a plní vůči nim úkoly zaměstnavatele. Je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné i přenesené působnosti s tím, že tuto odpovědnost má přímo vůči starostovi obce. V jednom z minulých čísel 2) jsme se zabývali právním postavením a pravomocemi tajemníka úřadu, aktuální příspěvek se věnuje krokům směřujícím k jeho jmenování a procesu výběrového řízení.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. KooV se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2023 .

Bankovní identita je prostředek pro vzdálenou distanční identifikaci fyzických osob v prostředí internetu. Její využití se v České republice poslední dobou značně rozšířilo, v první řadě díky zahrnutí tohoto prostředku do centrálního portálu Identita občana, který je vstupní branou pro identifikaci fyzických osob při používání informačních systémů veřejné správy. Počet přihlášení k portálu Identita občana přesáhl v průběhu roku 2022 20 milionů a výraznou měrou k tomu přispěla i bankovní identita s podílem 50 %. Srovnatelného počtu transakcí přitom bylo v roce 2023 dosaženo již během prvního pololetí a 10 milionů z nich proběhlo s využitím bankovní identity.

Tímto textem navazujeme na sérii příspěvků, které se věnují příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky, se zaměřením na organizace zřizované obcemi. Následující text se věnuje postavení a pravomocím orgánů obce, které plní vůči příspěvkovým organizacím úkoly zřizovatele. Jak dokazuje rozhodovací praxe soudů, i na této problematice lze dokladovat dělbu moci mezi zastupitelstvo a radu ve vztahu k vyhrazeným pravomocem.

Vzdělávání je nedílnou součástí práv zaměstnanců v oblasti pracovněprávní. Je realizací povinnosti péče o zaměstnance, uložené zákonem zaměstnavateli, prostřednictvím vzdělávání zajišťuje zaměstnavatel jejich odborný rozvoj. Postavení zaměstnance územního samosprávního celku, který je úředníkem, má svá specifika, a to i v oblasti vzdělávání.

Po delší době můžeme v oblasti odměňování členů zastupitelstev sledovat významné změny, respektive jejich přípravu. Začátkem roku 2023 zaslalo Ministerstvo vnitra do meziresortního připomínkového řízení návrh na změnu zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků, jejímž předmětem mají být i změny v odměňování zastupitelů. Nejvýznamnější z nich má být zakotvení automatické valorizace odměn. V květnu 2023 vyhlásil Ústavní soud nález, jímž zčásti vyhověl návrhu skupiny senátorů a dnem 31. 12. 2023 zrušil některá ustanovení zákonů týkající se územních samosprávných celků v souvislosti s odměňováním zastu­pitelů včetně nařízení vlády o odměňování.