Veřejná správa - strana 2

Zkratka ESG v podnikovém kontextu znamená „Environmental, Social and Corporate Governance“. Jedná se o problematiku, která se týká otázek životního prostředí, společnosti a řízení. Jde o zodpovědné chování firem ve vztahu k udržitelnosti a řízení rizik.

Navazujeme na sérii příspěvků, které analyzovaly pracovněprávní vztahy příspěvkových organizací. Následující text se zabývá problematikou, která se v praxi často a běžně vyskytuje, právní úprava je však velmi stručná a uživatelský základ tak dotváří rozhodovací praxe soudů, a to jak v rovině civilního, tak trestního práva. V praxi můžeme zaznamenat, že příspěvkové organizace i jejich zřizovatelé k této problematice přistupují různými způsoby.

Obec v rámci samostatné působnosti pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, a to i potřeby výchovy a vzdělávání. V rámci této své povinnosti je často také zřizovatelem školy, nejčastěji mateřských a základních škol, případně školských zařízení, jako je školní jídelna či školní družina či další. Tento článek si klade za cíl přehledně seznámit čtenáře s postavením obce coby zřizovatele školy a její možností zasahovat do její organizace a poskytování vzdělávání.

Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo dne 22. 3. 2023 informaci, která řeší problematiku uplatňování DPH u pronájmu hrobového místa a souvisejících služeb. Připomínám, že podle původní informace Ministerstva financí (dále jen „MFČR“) vydané v roce 2005 bylo provozování veřejného pohřebiště obcí podřazeno pod výkon veřejné správy, což znamenalo, že u služeb týkajících se přímo provozování veřejného pohřebiště obce vystupovaly jako osoby nepovinné k dani. Tento přístup byl přehodnocen výše zmíněnou informací GFŘ a s účinností od 1. 4. 2023 by provozování veřejných pohřebišť mělo být zařazeno mezi ekonomické činnosti obce. V tomto článku bych chtěl vysvětlit některé dopady této změny na činnost obcí.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 3/2023 na s. 3. V další části příspěvku se podíváme podrobně na možnosti využití příspěvku z FKSP.

Následující článek se věnuje aktuálnímu tématu zhodnocování volných peněžních prostředků formou termínových vkladů a spořicích účtů a s tím související problematikou schvalování a rozpočtování vkladů. Článek obsahuje úvahy o správném nastavení účtování a vykazování vkladů.

Ve státní správě je základním zdrojem benefitů pro zaměstnance fond kulturních a sociálních potřeb. Není to jediná možnost, jak poskytnout kromě mzdy, resp. platu zaměstnancům další prospěch nebo výhodu, kterou jiní zaměstnanci nemají. Je to jistý zdroj benefitů, který tvoří organizační složky státu a příspěvkové organizace bez ohledu na svůj výsledek hospodaření. Základní příděl do fondu je ve výši 2 % ročního objemu mezd (platů). Jedná se o peněžní fond, takže na samostatný běžný účet FKSP se skládají peníze z příslušné kapitoly státního rozpočtu nebo příspěvku zřizovatele. Fond nabízí značný rozsah oblastí, kde z něj lze uhradit náklady a širokou škálu titulů, na které je možné přispět.

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “), vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu.1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu a dalších nemovitostí apod. Následující příspěvek se zabývá stěžejním dokumentem pro fungování příspěvkové organizace, totiž zřizovací listinou.

Dle zjištění Ministerstva vnitra a Ministerstva financí došlo počátkem roku 2023 v řadě případů k situaci, kdy obce schválené obecně závazné vyhlášky, kterými zaváděly či měnily poplatky za komunální odpad, včas nevyhlásily ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“). Obecně závazné vyhlášky tak nabyly účinnosti až v průběhu roku 2023 poté, co byly ve Sbírce právních předpisů řádně vyhlášeny.

Skončení pracovního poměru úředníka se řídí ustanoveními zákoníku práce stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zaměstnance. S postavením zaměstnance – úředníka jsou však spojena jistá specifika a ta se týkají i skončení pracovního poměru. Upozornění na odchylnosti v právní úpravě týkající se skončení pracovního poměru úředníků jsou předmětem tohoto příspěvku.

    Volební mezidobí v obcích – postavení, pravomoci a kooperace dosavadní rady a nových funkcionářů obce JUDr. Václav Dobrozemský Shrnutí Zákon o obcích obsahuje řešení správy obce v tzv....

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dálen jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství („GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani/2022 .

S příchodem nového roku opět nabízíme přehled zajímavých soudních rozhodnutí vydaných v případech týkajících se oblasti neziskových organizací. Přestože v českém právním prostředí nemají soudní rozhodnutí precedentní povahu, zaujímají významnou úlohu v utváření práva v praxi, vyplňování mezer v zákonech i jako návod pro činnost a fungování cílové skupiny subjektů. Vydaná rozhodnutí se zabývala problematikou spolků, odborových organizací, společenství vlastníků jednotek, zájmových sdružení právnických osob či honebního společenstva. Výběr z těchto rozhodnutí přinášíme níže. Právní věta soudního rozhodnutí obsahuje to podstatné, o co v dané věci šlo a jaký právní názor k tomu soud zaujal.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali novinkám v právních předpisech, které souvisí s daňovou, účetní, právní a ekonomickou praxí neziskových organizací. Navázali bychom na předchozí příspěvek na toto téma a zaměřili bychom se na období na konci roku, tedy listopad a prosinec roku 2022. Začněme změnami právních předpisů, které byly zveřejněné ve Sbírce zákonů.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 2/2023 ze dne 17. ledna 2023, který obsahuje sdělení Ministerstva financí k vyhlášce č. 367/2015 Sb.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2022 na s. 24. Opět se budeme věnovat postavení obce jako zaměstnavatele a pracovněprávním souvislostem v prostředí obce.

Zákon o obcích dává zastupitelstvu obce možnost zřizovat výbory jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Výbory tudíž nejsou orgány obce, ale orgány zastupitelstva obce. Plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověřilo, a svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu obce. Nemohou však vykonávat žádnou rozhodovací pravomoc, a to ani v případě, že by jim ji svěřilo zastupitelstvo obce. Nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě, mohou však iniciovat opatření k nápravě prostřednictvím zastupitelstva obce.

Dne 1. 4. 2022 byly zveřejněny závěry Koordinačního výboru Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství (dále jen „KOOV“), v jehož rámci byla řešena problematika DPH u služeb fakturovaných obcemi autorizovaným obalovým společnostem (EKO-KOM a. s.) a provozovatelům kolektivních systémů (například ELEKTROWIN a. s.). Tyto činnosti byly dříve i ze strany Ministerstva financí klasifikovány jako součást výkonu veřejné správy a nepodléhaly tudíž u obcí DPH. V rámci KOOV bylo konstatováno, že podřazení těchto služeb pod výkon veřejné správy není možné a dané služby mají být zdaňovány, a to již od okamžiku zveřejnění závěrů KOOV (tedy zdanění se týkalo i fakturace za první čtvrtletí roku 2022). Zdanění této služby na druhou stranu výrazně zvýšilo možnost odpočtu DPH u souvisejících vstupů na straně obcí. Cílem tohoto článku je poskytnout obcím praktické vodítko v oblasti odpočtů DPH v odpadovém hospodářství, případně i poukázat na některé nedořešené problémy.

Obec je veřejnoprávní korporace a jako jiné právnické osoby vstupuje do právních vztahů a realizuje svá práva a povinnosti. Toto jednání realizuje jednak prostřednictvím volených zástupců, ale také prostřednictvím svých zaměstnanců. Postavení zaměstnanců obce, ale i vznik pracovního poměru zaměstnance obce má ve srovnání s jinými zaměstnanci v oblasti soukromé sféry svá specifika. Tento článek si bere za cíl seznámit čtenáře s postavením obce jako zaměstnavatele a poskytnout základní informace o pracovněprávních souvislostech v prostředí obce.