Základ DPH a jeho opravy - strana 1

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

Vyúčtování vody u plátce DPH Jsme plátci DPH , pronajímáme bytové i nebytové prostory. Platíme zálohy za spotřebu vody, DPH je nula. Na konečné vyúčtování je na faktuře vyčísleno DPH, ale vzhledem k tomu, že pronájmy poskytujeme plátcům i neplátcům (jedná se o jednotky bytové i nebytové) DPH si z konečné faktury nenárokujeme. Jak máme přefakturovat nájemcům spotřebu vody? Je správný postup : skutečná potřeba vody jako základ daně plus DPH?

Musíme krátit vstup DPH u firemního vozidla používaného i k soukromým účelům i v případě, že řešíme pojistnou událost, kterou jsme nezpůsobili a jen ji ešíme skrze naší pojišťovnu? Pojišťovna účastníka, který způsobil dopravní nehodu, řešení pojistné události prodlužuje, proto jsme přistoupili k řešení přes naši pojišťovnu, tedy faktura je vystavena na naši společnost a tuto by nám měla pojišťovna uhradit v plné výši, ale samozřejmě bez DPH. Vozidlo bylo před i po pojistné události používáno pro soukromé i služební účely, po celou dobu bylo pojízdné. Poškozen byl pouze nárazník a zadní dveře, ale vzhledem k dnešním cenám vozidel stála oprava 55 000 Kč.

Naše společnost na základě § 21 odst. 8 ZDPH v minulosti odvedla daň z přidané hodnoty u dlouhodobé zakázky ke konci roku následujícího po roce, kdy plnění bylo započato. Zakázku jsme jako subdodavatel měli fakturovat na českého plátce daně. Konečným odběratelem byl zákazník z Ukrajiny. Z důvodů válečného konfliktu však byla zakázka ukončena. Dle smluvních podmínek pro naši společnost v tomto případě bohužel neplyne žádné vyrovnání. Dotaz: je možné k okamžiku ukončení kontraktu využít § 42 odst. 1 ZDPH resp. §42 odst. 3 písm. a) a tím opravit základ daně resp. získat daň odvedenou v minulosti zpět?

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Některým zákazníkům poskytujeme "freshservis", tzn. že pokud jim u nějakého námi dodaného zboží projde expirace, mají nárok nám ho vrátit a my jim na to vystavujeme 100 % ODD. Ozvala se účetní od zákazníka a rozporuje sazbu DPH na ODD. Trvdí, že ODD má být s 15% dle původní fakturace. My se však domníváme, že v tomto případě nemají pravdu - expirace totiž prošla až v roce 2024, vrácené zboží bylo vyzvednuto řidičem 16. 1., toto máme i jako DUZP a ODD tedy se sabou 12 %. Pro úplnost ještě dopnlňujeme, že info o původním dokladu v těchto případech nelze nikdy doplnit přesně, protože zákazník si nějakou položku s jednou expirací může objednat na několika dokladech a v ten moment není průkazné, ze které dodávky vrácené zboží pochází. 

Plátce DPH prodal v roce 2023 zboží s 15% DPH. Zákazník v roce 2024 zboží reklamuje a reklamace je vyřízena tak, že se zákazníkovi vadný kus vymění za nový. V roce 2024 je ale toto zboží už v sazbě 12% DPH. Je nám jasné, že opravný daňový doklad má mít stejné sazbu jako původní daňový doklad. V případě popsané reklamace ale běžně vystavuje opravný DD a nový daňový doklad na nový kus a provedeme zápočet. V tu chvíli bychom ale měli vystavit nový doklad se sazbou 12%. Tím ale vznikne přeplatek ve výši rozdílu daní na opravném DD a novém daňovém dokladu, což by znamenalo tento rozdíl zákazníkovi vrátit. Opačný problém by byl kdyby sazba daně byla vyšší než původní, tam by měl zákazník naopak nedoplatek. Obě varianty jsou ale z obchodního pohledu nesprávné, rozdíl by vznikat neměl. Jak takovou situaci řešit z pohledu ZDPH správně?

Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádné ustanovení, v němž by bylo uvedeno slovo škoda. Důvodem je, že vyúčtování škody není předmětem daně, protože škoda nepředstavuje ani dodání zboží ani poskytnutí služby. Podstatné je však určit, zda požadovaná úplata představuje úhradu za poskytnuté plnění nebo za náhradu škody. Chybná klasifikace může znamenat neodvedení daně nebo naopak odvedení daně nad rámec zákona, kdy onen Černý Petr přechází na poskytovatele úhrady, protože daň nad rámec zákona si nemůže odpočítat.

Který z postupů je správný? Jedná se o případ, kdy základ daně na faktuře je vyšší než vyúčtovaná a zdaněná záloha. První způsob vypořádání je ten, že se celý základ daně na faktuře převede do české měny kurzem faktury, záloha se také odečte kurzem faktury a rozdíl základů daně vzniklý díky různým kurzům při úhradě zálohy a vzniku faktury se zaúčtuje na účty kurzových rozdílů, takže se v konečném důsledku bude nyní danit jen kladný rozdíl základů daně. Jen na dokladu o přijaté platbě bude jiný základ daně než bude uveden na faktuře při vyúčtování zálohy. Druhý způsob vypořádání je, že na konečné faktuře bude uveden základ daně odečtené zálohy kurzem, kterým byla přepočtena úhrada a pouze rozdíl základů bude přepočten kurzem faktury. Tedy nebude vznikat ani žádný kurzový rozdíl. 

V roce 2024 koupí podnikatel, plátce DPH, vozidlo s pořizovací hodnotou přesahující limit 2 mil Kč. Podle nových pravidel nebude uplatněn odpočet DPH nad hranici 420 000 Kč a přesahující část DPH bude součástí hodnoty tvořící nedaňové odpisy. Vozidlo zařadí a bude dále odpisovat. Jak se pak bude postupovat v případě prodeje vozidla a stanovení základu daně? Bude základ daně krácen poměrem uplatněné DPH nebo se bude DPH odvádět z plné prodejní ceny?

V rámci 2/2023 muselo být podáno dodatečné DPH + následné KH, neboť za provedené služby měla být dodavatelem zohledněna vyšší sazba DPH, než-li původně vykázaná. Směrem k odběrateli tak musela být dodavatelem provedena oprava na vyšší sazbu DPH - z 15% na 21% (mj. dle vyměření nové výše DPH od FÚ, které dodavatel akceptoval). Faktura dodavatele zněla původně celkem na 103.051,50 Kč vč. 15% DPH (89.610 Kč + 13.441,50 Kč), následně musela být opravena na vyšší částku 108.428,10 Kč vč. 21% (89.610 Kč + 18.818,10 Kč). Vznikl tak rozdíl mezi DPH ve výši 5.376,60 Kč, na který byl vystaven opravný daňový doklad (dále jen „ODD“) - tuto doměřenou částku DPH odběratel uhradil dodavateli na jeho b.ú. (proti vystavenému ODD). Následně byl tento rozdíl v DPH (5.376,60 Kč) dodavatelem poukázán (přeposlán) na b.ú. FÚ (jakožto doměřený doplatek DPH). Při účtování tohoto účetního případu nám nevychází zejména zůstatek účtu 311 na MD (viz níže). Je tedy možné, že na celou situaci nahlížíme nevhodně, prosíme tak o přesný postup zaúčtování úč. případu. Prozatím jsme zaúčtovali následovně: 89.610 Kč MD 311 / D 602 - faktura vydaná za prodej služeb, 18.818,10 Kč MD 311 / D 343 - DPH 21% z faktury vydané. 103.051,50 Kč MD 221 / D 311 – úhrada faktury dodavatelem odběrateli (v pův. výši, tj. ještě s 15% DPH a v době, kdy ještě nebyly informace o doměrku DPH známy). 5.376,60 Kč MD 311 / D 343 – odběrateli vystaven ODD na novou výši DPH (rozdíl DPH mezi 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 221 / D 311 – úhrada ODD odběratelem na b.ú. dodavatele (zároveň se jedná o doplatek rozdílu mezi DPH 15% a 21%). 5.376,60 Kč MD 343 / D 343.900 – předpis na doplatek dodatečně vyměřeného DPH vůči FÚ (u dodavatele). 5.376,60 Kč MD 343.900 / D 221 – úhrada doplatku dodatečně vyměřeného DPH na FÚ dodavatelem. Podotýkáme, že máme za to, že se v úč. v programu Pohoda, ve kterém účtujeme, musí vystavit faktura na opravené částky (zde vč. 21% DPH), pokud potřebujeme provést požadovanou opravu vůči FÚ. V opačném případě nám konkrétně program Pohoda nevystavoval správně dodatečné DPH + násl. KH. Tzn. částky v pův. faktuře jsme přepsali na nové (celková částka fakturace tak vychází na 108 428,10 Kč vč. 21% DPH) a až následně jsme mohli vystavit skrz program dodatečné DPH + následné KH. Po zaúčtování shora uvedeného na straně MD účtu 311 vzniká přebytečný zůstatek ve výši 5.376,60 Kč – tento neumíme zlikvidovat v programu jinak, než-li tzv. „bez vazby“. Tím by byl shora uvedený případ účetně vyřešen, ovšem nejsme si jisti, zda je takové řešení správné. Napadl nás také případný zápočet, ale po hlubším zkoumání nám v rámci tohoto úč. případu nepřišel vhodný.

Náš francouzský partner měl platné DIČ (plátce) do 30/6/2023. V prosinci ale část zboží, které mu bylo vyfakturováno jako reverse charge před 30/6/2023, vrátil. Jak vystavit na toto vrácené zboží daňový doklad? Předpokládám, že s nulou. Do jakého řádku daňového podání DPH půjde tato vratka? Bude se tento doklad evidovat v souhrnném hlášení pod již neplatným DIČ? 

Prodávám zdravotnické produkty (reagencie), které spadají do snížené sazby DPH (12%). Pokud prodávám do veterinární ordinace nebo univerzitě, která nepoužívá tyto produkty pro humánní účely, mám fakturovat se sazbou základní (21 %), nebo se sazba v těchto případech neřeší?

Jsme s. r. o., plátci DPH, pořádající veletrh. Pronajímáme tedy prostor (stůl k prodeji zboží) prodejcům. Pokud pronajmeme stůl firmě z třetí země (Anglie), je fakturace v režimu reverse charge stejně jako u pronájmu EU prodejcům? 

Zákazníkovi se v rámci zakázky zapomněla nabídnout a dodat část příslušenství ke stroji. Je možnost dodat zboží zákazníkovi s vystavenou fakturou, kde bude poskytnuta 100% sleva, tzn. že fakturovaná částka bude ve výši 0 Kč? Jak to bude s odvodem DPH? Nejedná se o spřízněnou osobu. Je možné dodat příslušenství za nulovou hodnotu a pořizovací cenu si dát do nákladů?

Tuzemská s.r.o., plátce DPH, uzavře obchod s dánskou společností (také plátce DPH) na práci ve Švédku (pro švédskou společnost) majetku švédské společnosti a to pracovníky z ČR. Jedná se tedy o subdodávku, kdy budeme postupně dodávat jak materiál, výrobky + montáž bude na místě v zahraničí. Jedná se o dodání 1) materiálu, výrobků (z ČR) do EU nebo 2) dodání materiálu + montáž přímo na místě – v EU? Jedná se nám o nastavení správné spolupráce: fakturace, DPH a dalších možné předpisy (zaměstnanci, OSVČ – subdodavatelé). Jako např. Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, případně jaké další…. Dovoz zboží z EU – doplnění textu: reverse charge Základ daně a DPH na řádku 7/8, 43/44 (bez DPH) KH na A2 Vývoz zboží do EU – doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 20 Následné souhrnné hlášení: kód 0 Služby v jiném státě - doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 21 Následné souhrnné hlášení: kód 3 Náležitosti faktury: Fakturace DPH – bez DPH A text u faktury 2006/112/es rozdíl 235/2004? 

OSVČ nakupuje zboží v měně EUR za účelem prodeje. Faktury přijaté přepočítává denním kurzem ČNB, vzniká rozdílná hodnota v Kč, zaúčtování FP (DUZP = vystavení faktury)/úhrada FP (zdanitelný výdej). Jakou hodnotu v Kč použít pro skladovou evidenci zásob zaúčtování nebo úhradu FP?

Dobrý den, fyzická osoba podnikatel je plátce dph a jeho živností je poskytování služeb. Mimo to, jako fyzická osoba nepodnikatel má dům, kde bydlí, ale zároveň je to i jeho sídlo podnikání a část tohoto domu pronajímá cizímu s.r.o.. Příjem z tohoto pronájmu daní v §9, protože uvedená nemovitost nebyla vložena do podnikání. Zajímá mě pohled na dph. Má tento osvobozený příjem vstupovat do Přiznání k dph do ř.50? (plátcem dph je z titulu podnikání dle §7 daně z příjmů) děkuji

OSVČ, plátce DPH, prodává auto, jež koupil v 2022 za 440 000 Kč + DPH a bylo z 60 % po celou dobu používáno k podnikání (uplatnil částečný odpočet DPH). V lednu 2024 bude toto auto prodávat za 400 000 Kč bez DPH. Na faktuře (daňovém dokladu) pro nového majitele uvede celou DPH tj. 84 000 Kč? Jakou DPH odvede v daňovém přiznání k DPH za leden? prosím konkrétní čísla.

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?