Základ DPH a jeho opravy - strana 11
- Článek
Plátce, který pro jiného plátce uskutečnil zdanitelné plnění a přiznal a zaplatil daň z přidané hodnoty (daň na výstupu), avšak nedostal od plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, za toto plnění zaplaceno, může za stanovených podmínek a stanoveným postupem tuto přiznanou a zaplacenou daň získat zpět. Tato možnost vyplývá s účinností od 1. 4. 2011 z právní úpravy v § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou vymezeny podmínky a pravidla pro provádění opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. K této právní úpravě vydalo Generální finanční ředitelství v červenci 2011 Informaci k aplikaci § 44 ZDPH (podle této Informace bylo možno opravit výši daně podle § 44 ZDPH i u pohledávek, které vznikly před 1. 4. 2011), k níž byl v dubnu 2013 vydán Dodatek č. 1 (tímto dodatkem bylo nově upřesněno, že opravu výše daně podle § 44 ZDPH lze provést pouze u zdanitelných plnění poskytnutých dlužníkovi po 1. 4. 2011, resp. naopak ji nelze provést u pohledávek za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. 3. 2011).
- Článek
Opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (dále „ČR“) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .
- Článek
V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .
- Článek
V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.
- Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, ve věci C-500/16 , Caterpillar Financial Services, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
- Článek
Plátce A dodal plátci B zboží a odvedl DPH na výstupu, načež odběratel B skončil v konkursu a nic neuhradil. Poškozený dodavatel A využil možnosti opravy státu odvedené ale od zákazníka nepřijaté daně na výstupu. Nyní insolvenční správce B přislíbil úhradu 10 % pohledávky, jak má A postupovat daňově a účetně?
Cílem příspěvku je sjednotit interpretaci a jasně definovat možnosti aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších...
- Článek
Následující příspěvek se zabývá otázkou, je-li základem daně z nabytí nemovité věci i daň z přidané hodnoty. Posuzuje tři různé situace, které se mohou vyskytnout. První, kdy je poplatníkem daně převodce nemovité věci, ve druhé je poplatníkem daně z nabytí nemovité věci nabyvatel a ve třetím případě je základem daně cena zjištěná.
- Článek
Při uplatňování daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ), vznikají situace, kdy plátce daně, který uskutečnil zdanitelné plnění, provádí opravu dříve stanoveného základu daně a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění přiznal. Platné znění zákona o DPH upravuje obecná pravidla pro provádění opravy základu daně a daně a stanoví podmínky, za nichž je oprava výše daně pro plátce povinná a kdy je možností, které může plátce na základě vlastního rozhodnutí využít. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a která nabyla účinnosti od 1. 7. 2017, byla vedle dalších změn upřesněna a doplněna také pravidla pro provádění opravy základu daně a výše daně.
- Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. března 2017, ve věci C-493/15 , Identi, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
- Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35
- Článek
Účetní jednotka – právnická osoba – se při svém fungování může dostat do situace, kdy v rámci svých obchodních aktivit bude povinna provést platbu do zahraničí, která svým charakterem představuje licenční poplatek. V tomto případě je nutné věnovat zvýšenou pozornost daňovému posouzení dané situace.
- Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-576/15 , Maya Marinova, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
- Článek
Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 8. prosince 2016 ve věci C-208/15 , Stock ’94, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Tento příspěvek navazuje na uzavřený příspěvek č. 486/14.12.16 (dále jen „Původní příspěvek“), který se zabýval vyjasněním dopadů na základ daně a výše daně z přidané hodnoty u zdanitelných plnění,...
- Článek
Zákon o dani z přidané hodnoty řeší možnost provedení opravy výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení. Možnost této opravy vyplývá z ustanovení § 44 zákona o DPH , který je v souladu s články 90 a 185 směrnice Rady. Obdobná úprava platí také v řadě jiných členských států, například v Belgii, Lucembursku, Dánsku, Německu, Francii, Velké Británii a dalších.
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění definice lhůty pro opravu základu a výše daně a opravu odpočtu v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb., v platném znění, o dani z...
- Článek
Jsme fyzická osoba a plátci DPH. Pořádali jsme turnaj ve volejbalu a vypláceli jsme prize money hráčům. Pokud vyplácíme prize money v hotovosti, budeme účtovat MD 518/D 211? Budeme účtovat bez DPH, nebo máme vyměřit DPH, popřípadě s jakou sazbou? Hráči nejsou plátci DPH.
Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění dopadů na základ daně z přidané hodnoty u plnění, která nebyla plně uhrazena z důvodu schválení reorganizace u jejich příjemce. Použité zkratky 1) Insolvenční...
1. Popis problému S účinností od 1. dubna 2011 by novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH") - s využitím nového ustanovení §...