Základ DPH a jeho opravy - strana 3

Označení výpočtu Krok Popis výpočtu výpočet zdola (§ 37 odst. 1 ZDPH) 1. určíme DPH výpočtem: základ daně x 0,21 pro základní sazbu (od 1. 1. 2013) základ daně...

Popis situace Nařízený výpočet Ustanovení ZDPH dovoz zboží výpočet zdola § 38 odst. 3 poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku výpočet zdola § 39 odst. 2 pořízení zboží z...

Jaký použijeme kurz u přijatého opravného dokladu z EU - u vystaveného opravného daňového dokladu použijeme kurz faktury ke které se vztahuje, ale pokud máme opravný daňový doklad na vstupu k faktuře od dodavatele s DIČ v jiném členském státě EU např. ze srpna 2022 použijeme pro jeho ocenění při jeho zaúčtování kurz platný v den vystavení opravného daňového dokladu dodavatelem nebo kurz faktury ke které se vztahuje? Děkuji za odpověď.

Jak provést vyúčtování zálohy, která byla uhrazená a odvedeno DPH v sazbě např. 15% v roce 2023, v konečné faktuře v roce 2024? Faktura bude odpovídat základu daně zálohy, ale systém ukazuje základ daně např. 1000 a aktuální sazbu v 2024 12%, tedy výše DPH 120,- , jako druhý řádek je odpočet zálohy, tedy základ daně 1000, sazba 15% - 150,-, tudíž v konečném zúčtování vzniká přeplatek 30,- Kč. Jak tedy na faktuře vykazovat sazbu? Při zúčtování 100% výš zálohy budou oba řádky vyúčtování obsahovat 15% sazbu? 

Koupíme v lednu 2024 osobní automobil v hodnotě 3 000 000 Kč bez DPH, DPH činí 630 000 Kč. Pro rok 2024 jsou stanoveny omezující limity. Hodnota pro odepisování 2 mil. Kč a pro DPH 420 000 Kč. 1. Rozdíl v uplatnění odpočtu DPH je 210 000 Kč. Na jaký účet se rozdíl proúčtuje a je daňově uznatelný? 2. Co se týká daně z příjmu: odepisuje se z částky 2 mil. Kč a co ta zbylá částka 1 mil. Kč? Jak se tato částka proúčtuje (jaký účet) a nebude asi daňově uznatelná? A nebo se eviduje na kartě majetku, a při případném prodeji se tato částka zohlední a nebo se jednorázově odepíše při pořízení majetku. Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme plátci DPH. 

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Dovážím zboží z Číny, při úhradě zboží bankovní převodem , platím bankovní poplatek za odchozí zahraniční platbu. Je tento bankovní poplatek součástí základu daně pro vyměření cla a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, nebo je tento poplatek režijní výdaj v daňové evidenci?

Jakým způsobem postupovat při vystavování opravného případně opravných daňových dokladů v případě odstoupení od smlouvy zákazníkem Dne 29. 11. jsme prodali stroj, na který jsme přijali zálohu ve výši 30 % dne 15. 11. Vystavili jsme daňový doklad na přijatou platbu (daň. povinnost 15. 11.) a daňový doklad k DUZP 29. 11. (na kterém jsme proúčtovali přijatou zálohu). Doplatek z daňového dokladu ve výši 70 % dosud zákazník nedoplatil. Nyní v 12/2023 zákazník odstoupil od smlouvy, s tím, že mu stroj nevyhovuje. Dne 13. 12. jsme mu vrátili platbu ve výši zálohy. Stroj si vyzvedneme někdy 18. 12. Jak nyní vystavit opravný¨, popř. opravné daňové doklady? Dříve než 18. 12. bychom dobropis na stroj neradi vystavovali. Chceme počkat až na fyzické vrácení stroje. Vystavit až k 18. 12. opravný daňový doklad na 100 % hodnoty stroje a neřešit platbu 13. 12., či vystavit opravné daňové doklady dva, a to ke dni vrácení platby (13. 12.) a ke dni vrácení stroje, kde proúčtujeme vrácenou platbu (18. 12.)?

Česká s. r. o., plátce DPH, hodlá prodat komerční nemovitý majetek jiné české s. r. o., která je také plátcem DPH, v režimu reverse charge. (Nemovitost je více než 5 let po kolaudaci). Součástí prodeje je nedokončený dlouhodobý majetek (TZ nemovitosti velká rekonstrukce, která spočívá v budování přístavby). Tento nedokončený dlouhodobý majetek zahrnuje náklady na přípravnou fázi výstavby, a to projektovou dokumentaci, přeložky provedené na cizím majetku, práce architekta, právní náklady a tak dále. Stavební povolení zatím není. Potřebujeme správně stanovit cenu prodeje a v jakém režimu DPH budeme to prodávat. Cena nemovitosti bez rekonstrukčních prací odhadovaná znalcem je 30 mil. Kč. Vynaložené náklady na přípravnou fázi rekonstrukci jsou ve výši 6 mil. a marže za provedenou práci byla stanovena vlastním odhadem cca 2 mil. Celková preferovaná cena prodeje je tedy 38 mil. A nyní je otázka, v jakém režimu DPH se bude prodávat nedokončený dlouhodobý majetek? Bude v režimu reverse charge jako součást ceny prodeje nemovitosti, nebo potřebujeme rozdělit tu cenu na cenu nemovitosti 30 mil. v režimu reverse charge a zvlášť cena projektové dokumentace rekonstrukce ve výši nákladů + marže 21 % DPH? Jak to správně uvést v kupní smlouvě? Dalším dotazem je, jak správně stanovit marži za prodej projektové dokumentace, jelikož prodáváme spojené osobě? Měli bychom mít nějaký podklad?  

Pokud je záloha např. v EUR, první úhrada je poslána v CZK, druhá v USD a vznikl přeplatek ohledně konečného vyúčtování, pak dle zákona se počítá kurz, kdy vznikl přeplatek. Má se počítat kurz z konečné faktury, která je v EUR k rozhodnému dni nebo kurz např. USD, pokud tato úhrada byla přeplacením konečné vyúčtovací částky? Tedy pokud byl přeplatek v USD bude se přepočítávat kurz EUR vs USD k rozhodnému dni? 

FÚ zaregistroval společnost s r. o. zpětně k DPH od 1. 10. 2022. Vystavené faktury společnost poskytovala osobám povinným k dani bez DPH. Nyní v 11/2023 chce provést storno těchto faktur a vystavit nové doklady včetně DPH na výstupu. DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Je správné vystavit storno a nový doklad s DPH s původním datumem - DUZP, tzn. např. vystaveno 25. 11. 2023, ale DUZP 5. 1. 2023? Poté bude doklad v daňovém přiznání a kontrolním hlášení v lednu 2023 (původní doklad byl vystaven 5. 1. 2023)?

Fyzická osoba, neplátce DPH pronajímá v § 9 ZDP osobní automobil do svého s. r. o. Měsíčně od 1/23 má příjem z pronájmu 10 000 Kč. Jinak jako OSVČ nepodniká. Nyní FÚ udělal zpětnou registraci k DPH od 1/23. Uděláme tedy dodanění tohoho pronájmu základní sazbou DPH za každý měsíc zpětně a DPH doodvedeme. Auto bysme nyní v 11/23 prodali do s. r. o. Bude prodej předmětem DPH, když bylo auto využíváno k uskutečňování ekonomických činností? Nárok na odpočet nebyl.

Česká firma plátce DPH chce koupit ojeté vozidlo z Německa od osoby registrované k DPH v Německu. Prodejce nechce zřejmě skrz důkazní prostředky prodat bez DPH. Navrhujeme variantu kauce ve výši DPH, které vrátí po splnění důkazů o osvobození (přepsaný VTP v ČR). Pokud by však na variantu kauce prodávající nepřistoupil a vystavil fakturu s německou DPH, má česká firma nějakou možnost si tuto německou DPH odečíst/vrátit? Pokud by byla finální faktura vč. německé DPH, tak máme pro vyměření a odpočet DPH využít cenu včetně této cizí DPH a vykázat na ř. 12 a 43?

Věřitel je oprávněn získat zpět DPH z nezaplacené faktury, pokud je proti dlužníkovi vedeno exekuční řízení nebo se nachází v insolvenčním řízení. Poslední možností je skončené řízení o pozůstalosti, z jehož výsledku je zřejmé, že pohledávka nebude zcela nebo zčásti zaplacena. Co však brání tomu, aby se DPH vracelo ze všech nezaplacených faktur?

Firma, plátce DPH, odvedla DPH na výstupu z plnění vůči dlužníkovi, který poté nezaplatil pohledávky a byla na něho vyhlášena insolvence. Proti dlužníkovi běží insolvenční řízení, aktuálně je prohlášený konkurz dva roky a nic se neděje. Naše pohledávky se blíží stářím 3 let. Chceme vrátit DPH pomocí opravných dokladů a neradili bychom to promeškali, na druhou stranu si nechceme zpětně upravovat OPD dle § 46 zákona o DPH potom, co dostaneme z insolvence částečné úhrady pohledávek. Chápeme správně, že lhůta pro opravu základu daně 3 roky podle odstavce 4 neběží - b) po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky? To znamená, že nemusíme tuto záležitost nutně a bez ztráty DPH řešit dalších např. 5 let, pokud nebude insolvenční řízení ukončeno?

Právnická osoba, s. r. o., plátce daně, poskytla na základě smlouvy o dílo službu a vystavila fakturu splatnou ve druhém pololetí roku 2018. K nezaplacené pohledávce vytvořila v průběhu let 2020 a 2021 zákonnou opravnou položku podle § 8a zákona o rezervách. K 31. 12. 2021 byla opravná položka ve výši 100 %. K promlčení pohledávky nedošlo, protože dlužník uznal svůj závazek formou notářského zápisu. V květnu 2023 bylo vydáno soudní rozhodnutí o úpadku dlužníka a věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek. S.r.o. pohledávky ve lhůtě přihlásila. Následně dostala od insolvenčního správce vyrozumění, kdy na základě přezkumného řízení byly pohledávky popřeny. S. r. o. zvažuje, zda se bude soudně domáhat uznání pohledávek. Jaké budou dopady v případě, když nebude pokračovat v soudním řízení o uznání pohledávek a smíří se s jejich popřením? 1) Účetnictví a daň z příjmů V roce 2023 odepíše pohledávky (MD: 546 / DAL: 311) a k tomu zruší zákonnou opravnou položku (MD: 391 / DAL: 558). Dopad do účetní výsledku hospodaření bude nulový, stejně jako do základu daně. Neboť odpis pohledávky je podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP daňově účinný do výše zrušené opravné položky. Je to správně? Četl jsem, že existuje stanovisko MF (nebo GFŘ), které říká že u popření pohledávky insolvenčním správcem je třeba se vrátit zpětně do minulých období a formou dodatečných přiznání zrušit původní výnosy a tvořené zákonné opravné položky. Ale co když je dotčené zdaňovací období prekludované? 2) DPH Existuje nějaká možnost, jak získat zpět odvedenou daň z popřených pohledávek?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci má staré pohledávky (řádově 5 a více let), které prošli vymáháním (vč. soudního) a jsou reálně nedobytné případně byly vymoženy zlomkem nominální částky. Jak lze tyto odepsat tak, aby to bylo daňově účinné?

Právnická osoba koupila v roce 2009 garážové stání, které zatím není zcela odepsáno. 1. V případě prodeje za tržní cenu, jak to bude s DPH, vztahuje se na garážové stání osvobození? 2. V případě prodeje za cenu výrazně nižší než je tržní cena, jak se budou chovat obě daně, bude potřeba něco dodanit?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.