Základ DPH a jeho opravy - strana 3

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Právnická osoba přihlásila své pohledávky za věřitelem, který je v insolvenčním řízení. Pohledávky nebyly popřeny. Soud povolil reorganizaci a pohledávky jsou uvedené věřitelem v seznamu pohledávek. V reorganizačním plánu je u každé přihlášené pohledávky uvedeno, jaká je její nominální hodnota a jaká částka z ní bude uspokojena včetně postupných úhrad (splátek). Je stanoveno, že u předmětných pohledávek je plán úhrady ve výši 50% v následujících 5 letech (ve splátkách). Otázka zní, zda v roce přihlášení pohledávek (za splnění všech ostatních podmínky zákona o rezervách) je možné uplatnit opravnou položku 100% k rozvahové hodnotě pohledávky a opravnou položku pak rozpouštět postupně v letech, jak bude hrazeno a v případě úspěšného ukončení reorganizace odepsat neuhrazenou hodnotu pohledávek. Nebo hraje ve výši tvorby opravné položky nějakou roli reorganizační plán, resp. předpoklad, že v případě plánovaného průběhu reorganizace se přepokládá jen 50% úhrada přihlášených pohledávek? Předem děkujeme.

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.  

Prosím o vysvětlení pojmu finanční hodnota stavební úpravy. GFŘ ji definuje tak, že za finanční hodnotou stavební úpravy je nutné rozumět součet všech základů daně a daně u dodaného zboží nebo poskytnutých služeb, které byly reálně zabudovány nebo spotřebovány při uskutečňování stavební úpravy. Konkrétně nás zajímá, jaké přijaté služby jsou za toto považovány. Zda pouze přijaté stavební práce nebo také poradenské služby (právní, daňové), práce projektantů a architektů. Pokud bychom účtovali do hodnoty pořizovací ceny také úroky z přijatého úvěru na pořízení majetku, zda do finanční hodnoty patří i tyto úroky. 

Společnost nakupuje hliníkové profily/díly od slovenského plátce DPH. Aby mohl slovenský dodavatel pro nás tyto díly vyrábět, musel vymyslet a vyrobit 7 ks forem, každá v hodnotě cca 1.800 EUR. Formy zůstávají u dodavatele na Slovensku, v okamžiku, kdy již nebudou ve výrobě potřeba, budou převezeny a uskladněny v naší společnosti v ČR. Nyní řešíme způsob, jakým nám dodavatel náklady na výrobu forem vyfakturuje a jak by měla být řešena daň z příjmů a DPH (nebude promítnuto do ceny vyráběných hliníkových dílů, náklady na formy budou vyfakturovány zvlášť). 1. Faktura od dodavatele za 7 ks forem v ceně 1.800 EUR/ks (celková částka cca 12 000 EUR) - hodnotově jsou jednotlivé formy pod hranicí stanovenou pro daňové odpisy dlouhodobého majetku (tzn. pod 80 000 Kč/ks) - celou fakturu je možno zaúčtovat přímo do nákladů na účet 501 a formy evidovat pouze v operativní evidenci (majetek umístěný na Slovensku) - dodavatel vyfakturuje formy se slovenskou DPH, protože nebyla splněna podmínka přemístění do ČR 2. Faktura od dodavatele s textem "technická příprava výroby" (hodnota forem + přípravných prací) v celkové částce 12 000 Kč - budeme účtovat jako službu na účet 518 - DPH - faktura od dodavatele se bude řídit § 9 odst. 1, tzn. reverse charge. Jsou námi popsané varianty a postup v pořádku?

Společnost s r. o. v roce 2022 koupila čisticí stroj - byl zařazen do majetku, uplatněny odpisy. Stroj byl používán, ale z důvodu plného nevyužití stroje se v roce 2023 společnost s dodavatelem dohodla na vrácení stroje. Dodavatel vystavil opravný daňový doklad. Jak zaúčtovat – mohu jako prodej MD 641/D 321 minusem a MD 343/D 321 minusem a související MD 541/D 082 a MD 082/D 022? A jak vykázat do výkazu DPH a kontrolního hlášení – jako zdanitelné plnění na vstupu minusem nebo plnění na výstupu mimo koeficient? Pak se mi tento ODD vykáže v KH v oddíle A.4 , což jsou uskutečněná ZP. 

Majitel s. r. o. si chce převést do osobního užívání/chce být vlastníkem tohoto auta/ osobní auto staré 8 let, již plně odepsané., nebylo na leasing. Odpočet DPH byl plně uplatněn při pořízení. Auto se používalo jen pro potřeby podnikání v s. r. o. Jaké danové povinnosti by měl majitel z titulu předmětného převodu? Na jakém základě - typ dokumentu, by tento převod šel udělat?

Společnost - obchod - mění sortiment a zbavuje se zboží. Zboží např. ve skladové ceně 90 000 Kč prodá jen za 9 000 Kč. Je to problém? Musí něco dodanit v dani z příjmu nebo odvést DPH?

Pokud dodavatel vystaví daňový doklad a k němu opravný daňový doklad v jednom měsíci a zapomene nám oba daňové doklady zaslat a přijde na to až po půl roce, kdy nám provádí další službu a zašle nám je prostřednictvím e-mailu, musíme se s opravným daňovým dokladem, kvůli DPH, vrátit do období, kdy je uvedeno DUZP na opravném daňovém dokladu? Nebo protože nám dodavatel prokazatelně tuto fakturu a k ní opravný daňový doklad neodeslal a učinil tak až s půl ročním zpožděním, můžeme nechat řádnou fakturu a k ní opravný daňový doklad v měsíci doručení?

Firma prodává přes e-shop, vystavuje fakturu/daňový doklad při expedici k dopravci. Stává se však často, že zákazník zboží nepřevezme nebo reklamuje. Firma pak vytvoří opravný daňový doklad. Na druhé straně jsou zpravidla občané-nepodnikatelé. Aby si mohla dříve odvedenou DPH nárokovat zpět, je nutné archivovat např. v emailu důkaz, že opravný daňový doklad odeslala zákazníkovi a splnila tím svoji povinnost (vynaložila úsilí dle § 42 odst. 5 zákona o DPH). Nebo pokud je zákazník občan nepodnikatel a neplátce DPH, tak nemusí vystavit daňový doklad z prodeje, a ani tedy opravný daňový doklad z důvodu vrácení zboží a stačí, pokud si tyto výstupy a vstupy do DPH eviduje interně v systému bez odesílání druhé straně?

Majitel nemovitosti, právnická osoba, plátce, pronajímá své vlastní nebytové prostory. Nakupuje elektřinu, plyn do kotelny, vodu/srážky od dodavatelů na své jméno. Tyto náklady poté přefakturovává podle skutečné spotřeby/vyhlášky na nájemce. Některé náklady (jako např. srážkovou vodu za nepronajatý prostor) nese majitel. Přeúčtování podle § 36 odst. 13 ZDPH není předmětem daně, účtuje se přes 3xx účty – pokud tedy dostanu fakturu za 100 + 21 DPH, dám ji celou na 3xx a takto ji přeúčtuji nájemci, v hodnotě 121? DPH se mi tedy „ztratí“? Pro nájemce, plátce, tedy nedává smysl? Je tedy potom alternativou (protože nájemci jsou plátci) účtovat do nákladů, uplatnit si DPH a pak vyfakturovat s DPH opět přes výnosy? Náklady a výnosy půjdou proti sobě do nuly. Ale nabrutuje  to výkaz ZaZ (jaká je zde souvislost s ČÚS č. 019 – kde mě navádí, pokud znám částku, mám jít přes 3xx, já ji zde znám). Přes jaké účty v této variantě účtovat – jsou to energie, nabízí se tedy MD 502/D 602, ale nejsme prodejci elektřiny, nemáme licenci, bylo by tedy smysluplnější dávat na MD 548/D 648? 

Město vybuduje kanalizaci. V podmínkách dotace je, že tuto kanalizaci musí vložit do VAK a to do jednoho roku. Nepeněžitý vklad bude následovat po kolaudaci. VAK začne provozovat kanalizaci po předání, zkušební provoz atd. Samotný vklad se opozdí z technických důvodů, různé schvalovací procesy. Vloženo bude do jednoho roku od kolaudace dle podmínek SFŽP. Např. kolaudace v červnu, v červnu předáno VAKu, vklad v prosinci. Při budování kanalizace bude stavební firma fakturovat městu v RPDP, město DPH odvede a udělá si nárok na odpočet. Po kolaudaci bude následovat vklad, kdy město odvede DPH, vystaví VAKu daňový doklad, VAK zaplatí DPH a tuto zahrne do přiznání k nároku na odpočet. Je tento postup správný? Není problém v tom, že VAK začne provozovat kanalizaci dříve, než dojde ke vložení?

Naše firma (plátce DPH) nakoupila zboží od firmy v Nizozemí (plátce DPH). Vše fakturováno na jedné faktuře. Ale část tohoto zboží jela přímo k zákazníkovi do Německa. Dopravu jsme zařizovali my, CMR je odesílatel firma Nizozemí, vykládka firma v Německu (plátce DPH). Toto by měl být třístranný obchod. Zbytek zboží jel z Nizozemí k nám do firmy CZ. Tady se přeložilo a postupně se prodávalo zákazníkům do Německa (plátce DPH) – vývoz do JČS. Jak správně postupovat v DPH? Když první fakturaci, která jde přímo k zákazníkovi, dám na řádek č. 31 – třístranný obchod, tak mi k tomu chybí nákup na řádku č. 30, protože došlou fakturu z Nizozemí bych asi dala na řádek č. 3, protože část zboží jela k nám do firmy. 

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Jakým kurzem přepočítat přijatou fakturu za dodávku zboží ze Slovenska vystavenou v EUR u plátce DPH, který vede daňovou evidenci (OSVČ)? Je rozdíl pro DPH a daň z příjmu? Je možné použít částku v CZK, kterou si banka přepočítala eura hrazená z korunového účtu?

Jak postupovat v případě, kdy jsme objednali dodávku zboží (které budeme instalovat do vozů a vozy dodávat odběrateli), dodavatel zboží požadoval zálohu 50 % - naši kreativní obchoďáci vymysleli to, že zálohu uhradí dodavateli zboží konečný odběratel vozů a my uhradíme zboží v plné výši až po konečném dodání, záloha se poté vrátí, příp. vypořádá mezi námi a odběratelem. Je teď nějaká cesta ven? Jak získat 100% nárok na odpočet DPH? Dodavatel zboží na nás vystavil doklad k přijaté platbě s vyčíslením DPH, který my ale nemůžeme zaúčtovat a uplatnit DPH, jelikož jsme zálohu (jemu a k danému datu) neuhradili. Zálohu uhradila třetí osoba. Konečná dodávka má vyčíslenu pak DPH už jen z poloviny, takže si nemůžeme na doklad nárokovat více. Dodavateli zboží se nechce nic opravovat, o dohodě, že zálohu uhradí někdo jiný, nevěděl, má smluvní vztah jen s námi.

V praxi účtujeme náklady za energii k 31. 12. dle aktuálního stavu a poté rozdíl dle vyúčtování - konečné fakturaci v červnu. Zálohy vůbec neúčtujeme v průběhu roku, neuplatňujeme/nenárokujeme ani DPH. Může to takto být? Jak je to s vyúčtováním v červnu, když máme přeplatek přes 20 000 Kč vč. DPH a za energii nám budou vracet? Jedná se mi zejména o přiznání k DPH (to účtuji skutečnost) a kontrolní hlášení. Musí se uvést do kontrolního hlášení faktura na přeplatek za energie (přes 10 000 Kč), když jsme předtím DPH vůbec neuplatňovali? 

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách?