Základ DPH a jeho opravy - strana 5

Pokud se po uplynutí tří let od původního zdanitelného plnění firmy dohodnou na slevě z ceny díla, je nutné, aby dodavatel vystavil na tuto slevu opravný daňový doklad (v přenesené daňové povinnosti jako původní plnění), nebo se jedná o odpis pohledávky a opravný doklad se nevystavuje?

OSVČ (v té době neplátce DPH) v průběhu roku 2022 vystavovala pro svého odběratele faktury za služby. V květnu 2022 překročila obrat a od 1. 7. se stala plátcem DPH. V srpnu vystavila kromě běžných daňových dokladů opravný daňový doklad (dobropis), který se ale týkal jak opravy plnění uskutečněných v červenci (tedy za období kdy již byl plátcem a u daňových dokladu, ze kterých již jako plátce odvedl při jejich vystavení DPH), tak současně se týkal i opravy plnění z doby, kdy ještě nebyl plátcem DPH. Je možné, aby na předmětném opravném daňovém dokladu (dobropisu) vystaveném v srpnu opravil výši daně a základ daně bez ohledu na to, že v původní vystavené faktuře před datem registrace k DPH žádnou daň ani základ daně neuvedl a neodvedl (protože nebyl v té době plátcem DPH)? Prakticky si totiž v srpnu 2022 snižuje povinnost odvést DPH z běžně vystavených faktur o DPH z tohoto opravného daňového dokladu (dobropisu) a přijde mi to nelogické v plné výši, když z části plnění předtím žádnou DPH neodvedl. Pokud by to i možné bylo, jak prakticky by měl tento opravný daňový doklad vypadat, když § 45 odst. 1 písm. h) a i) ZDPH stanoví jako náležitosti opravného daňového dokladu rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravou a původní daní, když původně na faktuře ještě jako neplátce DPH žádný základ daně ani daň neuvedl? Jak by se v tomto případě postupovalo i v případě vrubopisu prosím (opravného daňového dokladu, kterým zvyšuje část původního plnění z doby, kdy nebyl plátcem) - má na tomto opravném dokladu rovněž uvést ZD a daň?

S. r. o., plátce DPH, uhradila převodem dne 4. 7. 2022 fyzické osobě (občanovi) přeplatek faktury ve výši 1 500 Kč. Ráda bych se zeptala, zda opravný daňový doklad můžu vystavit teď a dát ho do přiznání k DPH za 08/2022, nebo ho musím vystavit zpětně k červencovému datu, a tím pádem podávat dodatečné daňové přiznání k DPH? 

Dobrý den, jsme s.r.o. , plátce DPH a zabýváme se prodejem motocyklů. Zákazníkovi (fyzické osobě) bude z naší strany s.r.o. uznána reklamace motocyklu z důvodu vysoké poruchovosti a bude mu dobropisována celá prodejní cena motocyklu (cena bez DPH + 21% DPH). Jak bude tato situace z pohledu DPH u naší s.r.o., můžeme u vystaveného dobropisu u reklamace uplatnit odpočet DPH (tj. cena bez DPH +21% DPH) nebo dobropis bude vystaven na celou původní prodejní cenu s DPH 0%?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 10/2022 ze dne 23. června 2022, který obsahuje rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny podmínky, za nichž se uplatní osvobození od daně bez nároku na odpočet daně u dodání zdravotního zboží. V další části textu je vysvětleno, kdy je dodání zdravotnických prostředků zdanitelným plněním a zejména, za jakých podmínek se při jejich dodání podle aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), uplatní první snížená sazba daně. Vysvětleno je také, ve kterých případech je možno chápat poskytnutí zdravotnických prostředků jako doplňkové plnění k poskytnutí zdravotní služby, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. V závěru článku je shrnuto, kdy bylo nebo je možno využít prominutí daně při dodání zdravotnických prostředků v souvislosti s COVID-19.

Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2021, čj. 3 Afs 54/2020-73

OSVČ vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje a zároveň je identifikovaná osoba z pohledu DPH. OSVČ přijmula fakturu ze zahraničí na službu od ORD. Fakturovaná částka jde dle smlouvy v EUR, ale i dle dohody může být zaplacena v Kč dle kurzu dodavatele, tj. na faktuře jsou vyčísleny obě dvě měny. OSVČ platí částku v Kč a tuto částku si také dává do daňových výdajů, protože není podstatné z pohledu daňové evidenci, že faktura zní na cizí měnu, ale v jaké částce jí OSVČ uhradila. Z pohledu DPH však OSVČ bude částku z EUR přepočítávat kurzem ČNB k datu poskytnutí služby (služba sjednána v EUR byť se může platit v Kč), tj. je zde jiný režim než u daně z příjmů, je to tak správně? Následně vypočtený základ daně a z toho DPH bude v daňových výdajích. Je tento postup z pohledu daňové evidence správný a případně najdu toto někde v zákoně (přesné ustanovení)? V daňových výdajích bude tedy částka zaplacená v Kč + DPH z přepočtu dle kurzu ČNB?

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

Identifikovaná osoba přijala službu od ORD za zprostředkování ubytování (od booking.com). Fakturované období je měsíční, tj. od 1. 4. - 30. 4. 2022. Datum vystavení 02. 5. a platbu bude posílat někdy v květnu 2022.  Je správné, přepočíst základ daně kurzem ČNB k 30. 4. a následně vypočítat daň ve výši 21 %, která se uvede na řádku 5 daňového přiznání (jaký kurz využít při měsíčním období v zákoně je/není stanoveno?)?  Pokud je faktura vystavena na EUR, ale zároveň, pro jednodušší platbu je částka uvedena i v Kč kurzem ORD (neodpovídá našemu kurzu ČNB), pak se stejně bude přepočítávat kurzem k 30. 4. ta částka z EUR? Toto jsem nikde v zákoně o DPH nenašla, pokud jsou tam uvedeny dvě částky, ale předpokládám, že pokud je vystavena faktura v eurech (byť se platí v Kč - to je pouze něco navíc pro českou IO), pak tuto částku z EUR přepočítám. Najdu toto někde upraveno v zákoně o DPH?  Může si identifikovaná osoba jako OSVČ vedoucí daňovou evidenci do daňových nákladů (provedenou platbu v KČ) + dopočtenou DPH?

E-shop je registrován v režimu OSS zboží na dálku pro SK. Zákazník s SK vrací zboží v 2/2022, které nakoupil v prosinci 2021. E-shop tedy v dalším čtvrtletí vystavuje dobropisy (opravný daňový doklad) z důvodu vrácení zboží. SW v dalším čtvrletí od termínu podání DPH OSS za předchozí kvartál dává tyto opravné daňové doklady do OSS jako "opravy" do OSS. Podle mého názoru se však o opravy z tohoto hlediska nejedná, protože byla původní faktura vykázána správně a teď došlo k běžné události, že zákazník např. reklamoval část zboží. Myslím si, že takový OPD, který je z února 2022 by měl být správně vykázán v OSS mínusově, avšak nikoliv v sekci jako korekce (oprava). Protože se jedná o opravu dle § 42, nikoliv "chybu" dle § 43. Jaké řešení je správné?

OSVČ pořídila od ORD z Německa zboží. Celková cena zboží 572,22 EUR. Kurz pro přepočet 25,83. 1) OSVČ vypočetla základ daně - 572,22 x 25,83 = 14 780,4426 a daň 14780,44 x 21 % = 3 103,8929. 2) 572,22 x 25,83 = 14 780 x 21 % = 3104 Kč. Jinou položku do daňového přiznání uvádět nebude. Jaký bude postup zaokrouhlení základu daně a daně? Zaokrouhlí se matematicky nejdříve základ daně na celé Kč a pak pak se vypočte daň a ta se také matematicky zaokrouhlí nebo se základ daně nezaokrouhluje a zaokrouhlí se až daň? V daňovém přiznání se pak základ daně a daň uvádí zaokrouhlený na celé Kč vždy či nikoliv?

V článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu po úpravách provedených s účinností od 1. 1. 2022.

1. AB, a.s. historicky nakoupila pozemky za cenu 20 mil. Kč. 2. Na jednom pozemku AB, a.s. vybudovala tzv. páteřní komunikaci a v daném pozemku pod komunikací jsou uloženy inženýrské sítě. Komunikace a sítě jsou v majetku AB, a.s., byly vybudovány za cenu cca 160 mil. Kč a zkolaudovány v roce 2014 (dne oceněny znalcem na cca 90 mil. Kč) a uvýdajů na jejich vybudování byl uplatněn odpočet DPH . 3. Obec a AB, a.s. se dohodli, že pozemek (včetně komunikace a sítí) budou obci prodány za cenu 1 mil. Kč. Jak se bude postupovat při DPH? AB, a.s. zatíží fakturovanou částku příslušnou sazbou DPH. Vyvstává nějaké daňové riziko z pohledu DPH, když cena pozemku včetně komunikace a inženýrských sítí má zůstatkovou hodnotu cca 100 mil. (znalecké ovenění cca 70-90 mil.) a bude s eprodávat za 1 mil. Kč?

Ve firmě stavebnin je zaveden systém ve vystavování dokladů: zákazníkům je vystavem dod.list s odebraným zbožím, kdy mohou zákazníci zboží vrátit, vyměnit - kde je vrácení na sklad evidováno na dalších dod.listech v rámci období než bude vystaven řádný DD faktura (z několika dod.listů). Smluvně je domluva se zákazníky - měsíční fakturace ke konci měsíce. DUZP k 31. Fakturace vystavení DD do 15 dnů. Je-li smluvně ujednáno, je možné vystavit DD fakturu až po měsíci, když dodací listy jsou vystavovány průběžně celý měsíc a pak fatura vystavena s DUZP k 31. + vystavení do 15 dnů? Dále fakturantky/prodavačky provádí výměny zboží, vratky (palety, záměny zboží) i tehdy když již byla vystavena faktura např. k 28. 2. DUZP takto: Vystaví firmě nový dod.list na odběr zboží např. k 5. 3. , na který přidají zboží, které zákazník vrací (s minusem ) a evidují další odebírané zboží na dod.listu. Někdy je dod.list plusový, někdy mínusový. Jen napíší do dodacího listu, že se to vztahuje k původnímu dokladu faktuře č. XX . A následně až s několika dod.listy-vydaným zbožím na konci měsíce opět vyfakturuji. Provádí vratky zboží/palet na dodací list, který je následně vyfakturován s ostatním odebíraným zbožím. Je tedy ponížena výsledná fakturovaná částka o vrácené zboží, které bylo na již vystavené faktuře. Nevystavují k vrácenému zboží opr. daň doklad! Tento systém zavedla bývalá paní účetní, že se to ztratí, že daň odvádím a pak si ji uplatním při poížení faktury. Je tento způsob vůbec možný takto praktikovat? Ze zákona za vystavený doklad ručí dodavatel. Jsou takto vystavené doklady v pořádku? Co z toho může plynout za sankce, je-li tu porušení zákona?

Naše firma, která vyrábí rozváděče nn do 1000V. Musí na fakturu uvádět recyklační příspěvek, když je zahrnut u elektro materiálu, který je součástí rozváděče? My fakturujeme konečný výrobek, ne jednotlivý elektro-materiál.

Naše společnost vyrobila kosmetický přípravek a prodala jej odběrateli v Maďarsku (plátce DPH). Zákazník následně zboží reklamoval-kosmetický přípravek po otevření zapáchá. Otevřeli jsme kontrolní produkt a potvrdili, že opravdu přípravek zapáchá. Odběratel má samozřejmě nárok na vyřešení reklamace. Můžeme postupovat takto, aby pro nás bylo daňově účinné coby účetní náklad? 1. požádáme odběratele o vystavení likvidačního protokolu a zabezpečení likvidace v Maďarsku 2. požádáme odběratele o vystavení faktury, kdy nám bude fakturovat náklady na likvidaci a hodnotu zlikvidovaného zboží? Nebo musíme přivézt zboží zpět do České republiky, následně vystavit opravný daňový doklad a zlikvidovat v České republice? Tento druhý postup se prodražuje náklady na dopravu.

S. r. o., plátce DPH, standardně u záloh za el. energii v měsíci listopadu a prosinci 2021 vypočítal a nárokoval si DPH, nyní přišlo vyúčtování, kde je za tyto dva měsíce DPH promítnuto a tudíž nesedí při zaúčtování výše DPH a základ daně. Jak toto účetně vyřešit, aby se nemusela za listopad a prosinec 2021 podávat dodatečná daňová přiznání k DPH? Nejedná se o žádné velké částky, DPH za měsíc je ve výši 450 Kč.