Základ DPH a jeho opravy - strana 5

Úvod Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají v návaznosti na směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) z § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). V návaznosti na stanovení základu daně jsou jak ve směrnici o DPH , tak i v zákoně o DPH stanovena pravidla pro opravu dříve stanoveného základu daně, a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění plátce přiznal. Obecná pravidla pro provádění opravy základu daně jsou stanovena v § 42 zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tzv. daňového balíčku, a která byla předložena v červnu 2018 vládou České republiky k projednávání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (sněmovní tisk 206), je navrhována řada změn v pravidlech pro provádění opravy základu daně. Uvedená novela zákona o DPH , včetně změn v pravidlech pro opravu základu daně má navrhovanou účinnost od 1. 1. 2019, ale je pravděpodobné, že se její účinnost o několik měsíců posune, protože se zřejmě nestihne uvedenou novelu včas projednat a schválit. V následujícím článku jsou nejprve stručně vysvětlena základní aktuálně platná pravidla pro stanovení základu daně, na něž navazují podmínky, za nichž se provádí podle aktuálně platného znění zákona o DPH oprava základu daně. V textu je upozorněno na nejvýznamnější navrhované změny v této oblasti navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku.

Tento článek se zabývá obecnými pravidly, ale i specifiky pro služby v oblasti přepravy, která jsou obsažena v současném zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), hned v několika ustanoveních. Článek je především zaměřen na praktické případy k problematice uplatnění DPH u přepravních služeb s odkazem na příslušné zákonné ustanovení či další legislativní zdroje.

S možností opravit základ daně i její výši po uskutečnění plnění počítá zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), v § 42 až 46. Tam najdeme nejen pravidla, ale i náležitosti opravného daňového dokladu a dokladu, který se týká pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení.

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně za účelem snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je nastavena tak, že i když žadatel splní stanovené podmínky, nemá automaticky zaručeno přidělení dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu). Jen výjimečně má žadatel právní nárok na dotaci vždy, když splní stanovené podmínky, dokud nedojdou peněžní prostředky určené na danou podporu, jak je tomu například u přímých nárokových plateb zemědělcům nebo dotací občanům „Zelená úsporám“, „Kotlíkovka“ a „Dešťovka“.

Plátce, který pro jiného plátce uskutečnil zdanitelné plnění a přiznal a zaplatil daň z přidané hodnoty (daň na výstupu), avšak nedostal od plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, za toto plnění zaplaceno, může za stanovených podmínek a stanoveným postupem tuto přiznanou a zaplacenou daň získat zpět. Tato možnost vyplývá s účinností od 1. 4. 2011 z právní úpravy v § 44 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou vymezeny podmínky a pravidla pro provádění opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. K této právní úpravě vydalo Generální finanční ředitelství v červenci 2011 Informaci k aplikaci § 44 ZDPH (podle této Informace bylo možno opravit výši daně podle § 44 ZDPH i u pohledávek, které vznikly před 1. 4. 2011), k níž byl v dubnu 2013 vydán Dodatek č. 1 (tímto dodatkem bylo nově upřesněno, že opravu výše daně podle § 44 ZDPH lze provést pouze u zdanitelných plnění poskytnutých dlužníkovi po 1. 4. 2011, resp. naopak ji nelze provést u pohledávek za zdanitelná plnění uskutečněná do 31. 3. 2011).

Opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (dále „ČR“) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory zde „nepadají z nebe“, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení základu daně podle § 36 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která vycházejí z příslušných ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES , ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). V dalším textu jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně a upozorněno na nejčastější chyby, kterých se plátci v této oblasti dopouštějí. V závěrečné části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena pravidla pro zahrnování vedlejších výdajů do základu daně při dovozu zboží podle § 38 zákona o DPH .

V praxi často dochází k různým reklamacím nakoupeného zboží nebo služby, nebo k poskytování skont, bonusů a podobně. Jedná se o případy, kdy plátce přijal zdanitelné plnění od jiného plátce, který vystavil daňový doklad, plátce si na základě tohoto přijatého daňového dokladu uplatnil nárok na odpočet daně a později toto přijaté zdanitelné plnění u plátce dodavatele reklamuje, plátce dodavatel reklamaci uzná a provede opravu základu daně původního zdanitelného plnění a plátce odběratel je povinen provést opravu odpočtu daně. V těchto případech se jedná o opravy základu daně a opravy výše daně, které vyplývají z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 20. prosince 2017, ve věci C-500/16 , Caterpillar Financial Services, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Plátce A dodal plátci B zboží a odvedl DPH na výstupu, načež odběratel B skončil v konkursu a nic neuhradil. Poškozený dodavatel A využil možnosti opravy státu odvedené ale od zákazníka nepřijaté daně na výstupu. Nyní insolvenční správce B přislíbil úhradu 10 % pohledávky, jak má A postupovat daňově a účetně?

Cílem příspěvku je sjednotit interpretaci a jasně definovat možnosti aplikace ustanovení § 104 odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších...

Následující příspěvek se zabývá otázkou, je-li základem daně z nabytí nemovité věci i daň z přidané hodnoty. Posuzuje tři různé situace, které se mohou vyskytnout. První, kdy je poplatníkem daně převodce nemovité věci, ve druhé je poplatníkem daně z nabytí nemovité věci nabyvatel a ve třetím případě je základem daně cena zjištěná.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ), vznikají situace, kdy plátce daně, který uskutečnil zdanitelné plnění, provádí opravu dříve stanoveného základu daně a tím i výše daně, kterou z tohoto zdanitelného plnění přiznal. Platné znění zákona o DPH upravuje obecná pravidla pro provádění opravy základu daně a daně a stanoví podmínky, za nichž je oprava výše daně pro plátce povinná a kdy je možností, které může plátce na základě vlastního rozhodnutí využít. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a která nabyla účinnosti od 1. 7. 2017, byla vedle dalších změn upřesněna a doplněna také pravidla pro provádění opravy základu daně a výše daně.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. března 2017, ve věci C-493/15 , Identi, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2017, čj. 4 Afs 88/2017-35

Účetní jednotka – právnická osoba – se při svém fungování může dostat do situace, kdy v rámci svých obchodních aktivit bude povinna provést platbu do zahraničí, která svým charakterem představuje licenční poplatek. V tomto případě je nutné věnovat zvýšenou pozornost daňovému posouzení dané situace.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-576/15 , Maya Marinova, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 8. prosince 2016 ve věci C-208/15 , Stock ’94, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Tento příspěvek navazuje na uzavřený příspěvek č. 486/14.12.16 (dále jen „Původní příspěvek“), který se zabýval vyjasněním dopadů na základ daně a výše daně z přidané hodnoty u zdanitelných plnění,...

Zákon o dani z přidané hodnoty řeší možnost provedení opravy výše daně za dlužníky v insolvenčním řízení. Možnost této opravy vyplývá z ustanovení § 44 zákona o DPH , který je v souladu s články 90 a 185 směrnice Rady. Obdobná úprava platí také v řadě jiných členských států, například v Belgii, Lucembursku, Dánsku, Německu, Francii, Velké Británii a dalších.