Zdravotní a sociální pojištění - strana 1

Česká s. r. o. má zaměstnankyni, která je cizinka a má vízum strpění. Šla na mateřskou a po 6 měsících se do zaměstnání nevrací. Má nárok na rodičovskou? Musí jí zaměstnavatel hradit zdravotní a sociální pojištění, pokud chce dál zůstat doma s dítětem? Nebo může jít na rodičovskou a hradit si zdravotní pojištění sama? Musí ji zaměstnavatel někam hlásit? 

Je možné, jako zaměstnavatel, žádat o náhradu DPN dle zákona, která byla vyplacena zaměstnanci, po viníkovi? Náš zaměstnance měl dopravní nehodu, kterou nezavinil a byl v pracovní neschopnosti 2 měsíce. Firmě tím vznikly náklady na DPN + další náklady (naplánovaná pracovní cesta, zrušení letenky, náklady spojené se změnou jiného zaměstnance na zahraniční montáži,…) Obdrželi jsme Rozhodnutí od OSSZ, že ta požaduje po viníkovi uhradit regresní náhradu ve smyslu ustanovení § 126 ost. 1 a odst. 4 v plné výši, a to na základě pravomocného rozhodnutí o zavinění. Od žádného soudu ani od zaměstnance nemáme informace o této události. Ale je možné o to zaměstnance požádat, pokud je to v souladu se zákonem. Jak se toto řeší? Je možné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance měl nárok na úhradu nákladů. Případně na koho se obrátit? 

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

OSVČ vedlejší je v roce 2025 v předčasném důchodu a vztahuje se na něj limit základu daně pro účast na důchodovém pojištění. Dne 10. 10. 2025 má důchodový věk. Bude se na něj limit vztahovat po celý rok 2025, nebo lze daňové přiznání rozdělit na dvě samostatné etapy? Může se do výdajů v tomto případě zahrnovat i ztráta minulých let? 

Se starobním důchodcem jsem uzavřeli pracovní smlouvu na nepravidelnou výpomoc s určenou pracovní dobou max. 6 hodin/den, na ČSSZ jsem ho přihlásili jako „malý rozsah“. Může zaměstnanec uplatnit slevu 6,5 % na pojistném jako důchodce podle § 7d a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Může zaměstnavatel uplatnit slevu 5 % na pojistném podle § 7a a násl. zákona č. 589/1992 Sb.? Pokud bychom uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, budou se moci obě slevy uplatnit?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec odpracuje část směny ( případně celou směnu), následně odejde k lékaři a lékař mu vystaví pracovní neschopnost na celý den? V případě neschopnosti kratší než 14 dnů pro nás není problém dobu vzniku neschopnosti upravit v programu, jak ale postupovat v případě delší pracovní neschopnosti, když (předpokládám) OSSZ rovněž eviduje pracovní neschopnost na celý den? Situaci jsme řešili v souvislosti s nepracovním úrazem: zaměstnanec odpracoval celou směnu, večer si způsobil úraz a odešel na pohotovost, kde mu byla vystavena neschopnost na celý den. Jsme externí mzdová účtárna, situaci jsme tedy řešili až při zpracování mezd. 

Zaměstnavatel provedl v měsíci srpnu slevu u zaměstnanců na pojistném ve výši 6,5 %. Slevy uplatňují každý měsíc. Zaměstnavatel však opomenul podat Přehled o výši pojistného a ČSSZ po něm chtěla rozdíl ve výši poskytnuté slevy doplatit s argumentací, že se sleva deklaruje podáním přehledu v termínu pro splatnost pojistného. Co s tímto lze dělat? Je možné mzdy opravit, slevu zaměstnancům neposkytnout, tedy výše jejich mezd bude rozdílná a provést srážku v následujícím měsíci? Nebo je to chyba zaměstnavatele a tento postup možný není? A pokud by si zaměstnanec požádal ČSSZ o vrácení slevy přímo jemu měl by na nic nárok? Fakticky mu nebyla poskytnuta.

OSVČ od devadesátých let podniká na hlavní činnost. Nyní má 3 roky do starobního důchodu. Platí minimální zálohy na soc. poj. ve výši 4.759 Kč a na zdravotní pojištění ve výši 3.143 Kč měsíčně. Jeho daňový základ z Přehledu za rok 2024 byl 58.000 Kč. Nyní mu byl přiznán invalidní důchod 1. stupně od 20.8.2025. Odkdy může platit nižší zálohy na soc. a zdrav. pojištění a v jaké výši, když už se bude jednat o vedlejší činnost? Je pro něj lepší, aby byl i nadále pojištěn na důchodové pojištění, i když nedosáhl rozhodné částky? Nadále by si platil dobrovolně zálohy pro vedlejší činnost po dobu 3 let než bude ve starobním důchodu. Jeho daňový základ se pravděpodobně již zvedat další roky nebude (utlumuje činnost). Nebo se to již nevyplatí a důchodové pojištění dobrovolně platit nemusí?

V jednatelské smlouvě je ujednán počet dní dovolené a zdravotní dovolené, odměna z jednatelské smlouvy se nekrátí. V případě nemoci zde je tento odstavec: „Pokud jednatelka nebude schopna vykonávat svoji funkci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže, je povinna oznámit tuto skutečnost bezodkladně ostatním jednatelům společnosti a dále postupovat podle platných právních předpisů upravujících pracovní neschopnost. Jednatelka má nárok na nekrácenou Odměnu bez ohledu na to, zda se v případě pracovní neschopnosti osobně podílela na činnosti společnosti či nikoli, nejvýše za 10 dnů pracovní neschopnosti za kalendářní rok. V případě déletrvající pracovní neschopnosti se postupuje přiměřeně dle pravidel, jako v případě neschopnosti vykonávat práci pro nemoc nebo jiné zdravotní obtíže u zaměstnastnanců společnosti.“ Má nárok na náhradu mzdy v případě neschopnosti v délce 1–14 dní od zaměstnavatele a poté od 15. dne od OSSZ? Jak byste postupovali? můžete mi to případně ukázat na příkladu?

Zaměstnáváme pracovníka na částečný úvazek s hrubou mzdou 20 500 Kč. Měsíčně dopočítáváme ZP do minimální mzdy 20 800 Kč. V říjnu byl zaměstnanci poskytnut nepeněžní benefit ve výši 400 Kč, který podléhá zdanění a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Oblast zdanění a odvodu sociálního pojištění je nám jasný. Z jakého vyměřovacího základu se bude počítat zdravotní pojištění? Posuzujeme benefit a hrubou mzdu z pohledu ZP dohromady? ZP se bude počítat: a) z částky 20 900 Kč, tj. hrubá mzda 20 500 Kč navýšena o benefit 400 Kč, nebo b/ z částky 21 200 Kč, tj. hrubá mzda navýšena na minimum pro odvod ZP 20 800 Kč + 400 Kč benefit?

Firma zaměstnává zaměstnance na zkrácený úvazek 4 hod/ denně s hrubou měsíční mzdou 18 tis. Kč. Zaměstnanec nemá žádný jiný pracovní poměr, ze kterého by se strhávalo zdravotní pojištění, tudíž zaměstnavatel je povinen zaměstnanci strhnout zdravotní pojištění do minimální výše. Může zaměstnavatel doplatek zdravotního pojištění zaplatit na své náklady? Bude tento náklad pro zaměstnavatele daňově uznatelných nákladem? Nejedná se o překážku na straně zaměstnavatele. Bude se jednat z pohledu zaměstnance o benefit, který by měl být zdanitelným plněním a tudíž by měl podléhat odvodům a dani? Nebo se jedná o osvobozený příjem? Jak bychom to měli správně vykazovat?

Student prezenčního studia na VŠ dosáhl 26 let v říjnu 2023. Od 10/2023 už za něj není plátcem zdravotního pojištění stát. Pracuje na DPP, kde nedosahuje příjmů rozhodných pro odvod ZP, tedy nyní do 11 500 Kč, je tedy OBZP. Kdo měl ZP odvádět, on sám nebo zaměstnavatel, kde pracuje na DPP?

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Podnikatel OSVČ je v paušálním režimu 1. pásmo, jedná se o řemeslnou činnosti. V listopadu 2025 přesáhne limit příjmu 2 mil. a stane se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku. K jakému dni ukončí paušální režim? Dle § 2a odst. 8 ZDP je to uplynutím zdaňovacího období, tedy k 31. 12. 2025 zůstává stále v paušálním režimu? Podává po uplynutí roku 2025 daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně u nás pracuje na DPP a zároveň je na mateřské. Nyní pracuje více hodin a už by přesáhla limit 11 500 Kč, ze kterého by se muselo odvádět zdravotní a sociální pojištění. Proto nyní zvažujeme, jestli částku přesáhne a bude platit všechny odvody, anebo jestli by se jí vyplatilo obnovit živnost a fakturovat. Co by to pro ni znamenalo obnovit živnost, když je na mateřské dovolené? Řešíme otázku, jestli je výhodnější živnost, anebo přesáhnout DPP a platit odvody. 

Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP , mimo výjimek daných zákonem.

Od 1. 1. 2025 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Živnost jsem vykonával do konce února 2025, poté jsem ji od 1. 3. 2025 přerušil a k 30. 9. 2025 definitivně ukončil a vrátil živnostenský list. V květnu 2025 mi byla vyplacena odměna likvidátora 300 000 Kč, ze které byla odvedena zálohová daň z příjmů ze závislé činnosti. Zároveň jsem celý rok 2025 poživatelem starobního důchodu. Jsem, nebo nejsem povinen za rok 2025 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Je moje daň za leden a únor 2025 rovna paušální dani, nebo ne? Musím podat přehledy na OSSZ a ZP za rok 2025?

Podnikatel zahájil v 6/2025 svou podnikatelskou činnost. Nikdy předtím nepodnikal, začíná podnikat po škole. Jedná se o hlavní činnost. Musí platit v roce 2025 a v roce 2026 zálohy? Jestliže nemusí, tak potom na základě Přehledu za rok 2025 doplatí 7 záloh × 3 399 Kč pro rok 2025, když nebude mít velký zisk např. 10 000 Kč zisku za r. 2025? Může platit zálohy měsíčně dobrovolně ve výši 3 399 Kč, aby potom neměl velký doplatek?

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a souvisejícího plnění oznamovací povinnosti se na zaměstnavatele vztahují obecně platná zákonná ustanovení tehdy, pokud zaměstnání nebo zúčtovaný příjem svojí výší či povahou zakládají účast na zdravotním pojištění. Přihlíží zaměstnavatel i u dohod k nutnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ nebo jeho poměrnou část? A odvádí se pojistné z každé částky příjmu? U dohod rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce (bez ohledu na období trvání zaměstnání), přičemž v některých situacích postupuje zaměstnavatel specificky při plnění oznamovací povinnosti. Například v případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku příjmu (viz dále) musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Kdy má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah a které podmínky platí při souběhu zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti? Jaké sankce hrozí podnikateli při porušení zákonných povinností? Chce-li být pojištěnec evidován ve zdravotním pojištění jako zaměstnaná osoba, musí být považován za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). To znamená, že v takovém případě není pro zdravotní pojišťovnu akceptovatelnou například dohoda o pracovní činnosti s příjmem nižším než 4 500 Kč.