Zdravotní a sociální pojištění - strana 3

Drtivou většinu svých pohledávek jsou zdravotní pojišťovny ze zákona povinny vyměřovat a v případě jejich nezaplacení i vymáhat. Z hlediska pracnosti či efektivity však zákonodárce stanovil určité podmínky, za kterých se nemusejí zdravotní pojišťovny evidovanými pohledávkami zabývat, v dané záležitosti mohou mít i zdravotní pojišťovny stanoveny interní postupy. Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění. V této souvislosti je zapotřebí doplnit, že významnou složkou příjmové stránky jsou také platby pojistného státem za osoby, za které stát pojistné platí (například nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, studenti, uchazeči o zaměstnání a další). Jsou-li příjmy a výdaje alespoň v rovnováze (to znamená, že oprávněné finanční nároky poskytovatelů zdravotních služeb nepřevyšují zdrojové možnosti zdravotních pojišťoven), pak je zajištěno řádné fungování celého systému, kdy svým způsobem finální položkou těchto finančních toků jsou úhrady poskytovatelům za poskytnuté a zdravotním pojišťovnám vykázané hrazené služby. Podívejme se v kontextu výše uvedeného na pohledávky, které zdravotní pojišťovny nevymáhají.

Zaměstnavatelé jsou rozhodujícími plátci pojistného pro příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění. Kromě plnění oznamovací povinnosti odvádějí pojistné na zdravotní pojištění za sebe a své zaměstnance v souladu s právní úpravou. U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu. Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce, nebo dokonce jen jeden den. Zákonné minimum musí být dodrženo také u dohod, ovšem za podmínky, že je výší příjmu dosaženo částky zakládající povinnost placení pojistného zaměstnavatelem. Z příjmu nižšího než je stanovené minimum odvádí zaměstnavatel pojistné jen v případě osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “).

Firma má 5 zaměstnanců na dohodu o provedení práce, smlouvy jsou uzavřeny na celý kalendářní rok 2024, všechny DPP jsou měsíčně okolo 5000,- Kč hrubého. Žádné jiné zaměstnance nemá. V letošním roce se řádně zaregistrovala na OSSZ, a začala posílat měsíční Přehledy o výši pojistného. Za měsíc září 2024 žádný z dohodářů nevykonával práci, nikdo neměl odměnu. Na OSSZ byl zaslán nulový Přehled o výši pojistného. Není to sice povinnost, ale bylo to zvoleno jako jiná forma oznámení. Z OSSZ přišlo oznámení, že musíme podat Žádost o automatické generování nulových měsíčních přehledů. V žádných pokynech jsme nenašli, že by nám vznikla tato povinnost. O co se jedná?

Klient podnikání v oboru: Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů a Umělecká tvorba. Je to OSVČ, neplátce DPH. Nyní je potřeba, aby se dočasně (na 2 roky) přestěhoval do Itálie. Může tam poskytovat služby na živnostenské oprávnění získané v ČR? Jak to bude ze zdravotním a sociálním pojištěním a DPFO? 

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Od 1. 1. 2024 byla fyzická osoba zaměstnancem na Islandu - odhlášena z českého sociálního a zdravotního pojištění, vše hrazeno tam. Od 15. 9. skončilo zaměstnání na Islandu a fyzická osoba obnovila živnostenský list v ČR, přihlásila se znovu k platbám záloh na SP a ZP jako OSVČ. Kde bude zdaňovat celosvětové příjmy za rok 2024, když více než půl roku pracovala v zahraničí? Rodina byla po celou dobu v ČR a poplatník za ní celou dobu jezdil. Pokud bude podávat DPFO v ČR, jaký doklad bude třeba jako potvrzení o příjmu na Islandu? Příjmy z Islandu budou zahrnuty formou vynětí nebo zápočtu? 

OSVČ má otce, který je v důchodu a bude pomáhat jako spolupracující osoba. Spolupracující osoba, která je v důchodu, bude mít příjem nižší než rozhodná částka pro sociální pojištění. Bude ho přesto muset platit, nebo ne? Zdravotní pojištění platit nemusí, když je v důchodu? Když tedy nepracuje, bude tato spolupráce pro něj bude jako hlavní činnost nebo vedlejší? 

Základní povinností zaměstnavatele je odvádět pojistné ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec aktuálně pojištěn. Pokud příjem zaměstnance na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zakládá účast na zdravotní pojištění, přihlíží zaměstnavatel dle situace i k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Jestliže pracovněprávní vztahy na sebe plynule (tj. bez přerušení) navazují, pak zaměstnavatel žádné oznámení neprovádí. Při zaměstnávání osob ze států postupujících podle koordinačních nařízení Evropské unie je důležité, zda je při souběhu zaměstnání ve dvou státech doručen českému zaměstnavateli zahraniční formulář A1.

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Plátci zdravotního pojištění jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů, přičemž stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce. Zaměstnavatelé musí odvádět pojistné do 20. dne následujícího měsíce, zatímco OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů mají povinnost provádět platby do 8. dne následujícího měsíce. OSVČ mimoto ještě hradí po podání Přehledu o výši daňového základu doplatek pojistného, pokud to bude povinností podle dosaženého daňového základu a při případně zaplacených zálohách. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vymáhat dlužné pojistné a penále v případě opožděných nebo nesprávných plateb. Pro vymáhání nedoplatků i vracení přeplatků platí ve zdravotním pojištění desetiletá promlčecí doba. Prominutí penále je možné po uhrazení dlužného pojistného a včasným podáním žádosti, přičemž pojistné nelze prominout, toto musí být v plné výši uhrazeno.

U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. ). Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč), musí zaměstnavatel odvést v roce 2024 za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 2 552 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. ), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima a v této souvislosti také například bez ohledu na to, zda zaměstnání trvalo pouze část kalendářního měsíce, přičemž se nepřihlíží k období případné nemoci, k dohodnutému neplacenému volnu či vykázané neomluvené absenci apod.

Je možné, aby měl zaměstnanec dvě dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele (jednu na úklid na druhou na administrativní práce)? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotní pojištění? Limit 10 000 pro odvod pojištění platí pro obě dohody samostatně nebo pro každou zvlášť? Pokud je to možné, budu hlásit na OSSZ každou zvlášť?

Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?