Zdravotní a sociální pojištění - strana 90

Nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákoník práce a některé další zákony týkající se změn v oblasti nemocenského pojištění byly schváleny již před několika měsíci. Doposud se mi však nepodařilo nikde najít spoustu detailů potřebných pro správnou úpravu mzdového SW. 1) Kde se dá zjistit algoritmus výpočtu odvodu důch. poj. (6.5 % z vym. základu zaměstnanec, 21.5 % v. z. zaměstnavatel), na nezaměstnanost (0.4 %, 1.2 %), nemocenské poj. (1.1 %, 1.4 % příp. 3.3 %). Bude se i nadále odvádět dohromady tak jako doposud? Pak ovšem nastanou zmatky v souvislosti s odvody za skupinu osob, které od roku 2007 nebudou odvádět na nezaměstnanost. Pokud se bude odvádět každé zvlášť, tak jak se budou jednotlivé odvody počítat a zaokrouhlovat? Jak budou vypadat hlášení s tím související? 2) Co vlastně patří do vym. základu, ze kterého se vychází? Už jsem našla právě protichůdné výklady odborníků toho, co se týká započítávání náhrady za používání služebního vozidla k soukromým účelům zaměstnancem. Patří do vym. základu nebo ne? 3) Po dobu prvních 14 dní nemoci (karantény) bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy minimálně ve výši stanovené zákoníkem práce. Ten však připouští i náhradu vyšší. Z jaké částky si v tomto případě zaměstnavatel uplatní 50 % z náhrady postiženým osobám (příp. všem osobám, když bude odvádět vyšší % nem. poj.). Z celé náhrady nebo jen z minimální? Co všechno se bude uvádět do tiskopisů (které mají být, ale kdy?), které se budou odevzdávat na ČSSZ v souvislosti s nemocí delší než 14 dní (OČR, mateřskou, vyr. přísp.)? Nejasností je samozřejmě ještě mnohem víc. Žádám o objasnění alespoň těchto dotazů, nebo uvedení kontaktního místa, kde by se daná problematika může konzultovat.

Podnikatel (autodopravce) dne 14. 10. 2006 onemocněl, jeho nemoc potrvá delší dobu. Po tuto dobu přenechal své zákazníky jinému autodopravci. Je možné, aby po dobu nemoci za tuto službu pobíral od tohoto dopravce provizi, nebo přefakturovával služby svým zákazníkům (nechce o tyto zákazníky kvůli nemoci přijít), nebo je možná varianta spolupráce manželky, která je nyní na rodičovské dovolené.

Podnikatel, fyzická osoba, která vede daňovou evidenci, měl v roce 2006 mimořádný jednorázový příjem. V následku toho mu hrozí v roce 2007 po podání přehledů PSSZ a VZP velké doplatky a zároveň velké zálohy na tato pojištění v roce 2007. Je možné předpokládaný doplatek pojistného uhradit do konce roku 2006, tím si snížit základ daně v tomto období a zároveň snížit zálohy sociálního a zdravotního pojištění na rok 2007? V roce 2007 rozhodně takového příjmu nedosáhne a v případě plateb tak velkých záloh by za zdaňovací období 2007 došlo k velkému přeplatku.

Podnikatel (fyzická osoba) uplatňující výdaje procentem z příjmu měl v letošním roce abnormálně vysoké příjmy. V listopadu 2006 zaplatil mimořádnou zálohu na zdravotní a sociální pojištění. Úhrn zaplacených záloh tak přesáhne zálohy vypočtené z maximálního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění (u OSSZ asi o 80 tis. Kč a u VZP o 50 tis. Kč). a) Je možné uplatnit skutečně zaplacené zálohy jako daňový výdaj roku 2006 a v roce 2007 po podání \"Přehledů\" za rok 2006 započítat vzniklý přeplatek např. na úhradu záloh roku 2007? b) Musí podnikatel zaplacené zálohy nad maximální hranici posuzovat v roce 2006 jako nedaňové a zvýšit o neuplatněnou částku až výdaje roku 2007?

Náš závodní lékař tvrdí, že povinnou periodickou preventivní prohlídku zaměstnanců naší základní školy musíme zaplatit včetně administrativní činnosti spojené s prohlídkou. Finanční vyrovnání požaduje i přesto, že mu vyhotovíme seznam všech zaměstnanců školy, kde jsou v tabulce u každého zaměstnance uvedeny varianty výsledku vyšetření (schopen nadále k navrhované práci, neschopen nadále...) dále datum a podpis lékaře. Ani takováto forma minimalizace administrativy závodního lékaře nepřesvědčila o tom, že by měl periodickou prohlídku provést pro naší školu zdarma. Sdělte nám, jestli pojišťovna hradí povinné periodické preventivní prohlídky zaměstnanců v rámci závodní preventivní péče včetně nezbytné minimální administrativy (vyjádření, razítko, podpis). Uveďte i předpis, který řeší shora uvedenou problematiku. Rád bych doložil naše požadavky vyjádřením odborníků včetně příslušných předpisů.

Vedu daňovou evidenci a chci přejít na určování výdajů procentem z příjmů. Za minulé daňové období budu tedy muset podat opravné daňové přiznání s navýšením příjmů o pohledávky. Tyto se poté neprojeví v příjmech z dalšího období a tam budu muset zase zahrnout pohledávky nesplacené před koncem daňového období? Zároveň budu muset požádat o prominutí penále na FÚ, že? Při tomto vykazování příjmů nemusím žádné výdaje evidovat a dokládat, ani vést knihu jízd? Musím také poslat dodatečné hlášení na PSSZ a zdrav. pojišťovnu, že?

Podnikatel má dluh na sociálním pojištění. Byl mu založen v bance zvláštní účet \"exekuce dlužníků\" a z tohoto dluh zaplacen sociální správě. Nyní bude postupně tento dluh strháván z bankovního účtu podnikatele. Vzniká podnikateli daňový výdaj v okamžiku zaplacení z účtu \"exekuce dlužníků\"? V tom případě již potom skutečné splácení dluhu bance bude výdajem nedaňovým (jakási forma úvěru?) a úroky z tohoto dluhu bance se stanou daňovým výdajem v okamžiku zaplacení - nebo vůbec?

Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní poměr. Nedosahuje minimální mzdy, prostřednictvím zaměstnavatele si doplácí zdravotní pojištění. Žádáme o výpočet mzdy a hlavně daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud hrubá mzda činí 7 000 Kč a sleva na dani je pouze na poplatníka. U zaměstnance se jedná o hlavní a jediný pracovní poměr.

Fyzická osoba - klinický psycholog, nemá ŽL, ale byl zřízen Magistrátem Města (Rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení), neplátce DPH, v r. 2005 vedl daňovou evidenci, v r. 2006 chce uplatňovat výdaje procentem, pracuje převážně v pronajaté ordinaci v centru města a má i doma kancelář pro tuto činnost (tzn. uplatňuje výdaje z obou). Patří do skupiny 40% nebo 50% výdajů?

Spol. s r. o. zaměstnává na plný úvazek řadu zdravotně handicapovaných občanů jako tzv. domácké zaměstnance (§ 267 odst. 2 zákoníku práce). Většina těchto zaměstnanců pobírá plný či částečný invalidní důchod, někteří však nikoliv (ti mají přiznáno pouze zdravotní znevýhodnění). Všichni domáčtí zaměstnanci pracují v úkolové mzdě, přičemž pro výpočet této mzdy jsou používány jednotné interní časové normy organizace platné pro všechny zaměstnance (tedy nejen domácké) a zákonný mzdový hodinový tarif. Často však dochází k tomu, že se pro momentální indispozici opravdu těžce postižených domáckých zaměstnanců (např. vozíčkářů) sníží jejich měsíční výkon natolik, že jejich úkolová mzda nedosáhne ani úrovně minimální měsíční mzdy, a to ani s přihlédnutím k její redukci podle § 2 odst. 4 nařízení vlády č. 333/1993. Obáváme se, že tím zřejmě dochází ke kolizi nejen se mzdovými předpisy, ale i s předpisy o odvodech pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Samozřejmě je představitelné vyplácet v takových případech minimální mzdu bez ohledu na odvedený výkon - to by však okamžitě vedlo ke zneužívání (pouhá nechuť k práci např. v případě hezkého počasí či návštěvy babičky by byla \"maskována\" zdravotní indispozicí) a tím ke vzniku zjevné nespravedlnosti vůči ostatním pracovníkům. Jak postupovat? Je nutné, přestože jde v těchto případech zjevně o určitý druh překážky v práci na straně domáckého zaměstnance, vyplácet minimální mzdu?

Je do výdajů určených procentem z příjmů též už započteno sociální a zdravotní pojištění poplatníka a jaké další položky lze uplatnit ke snížení daňového základu? Při přechodu z daňové evidence na výdaje procentem z příjmů je třeba započítat i příjmy, které přijdou v následujícím období, pokud souvisí s obdobím, za které se daň počítá? Je nutno takto dodanit pomocí dodatečného daňového přiznání i rok předcházející?

K 31. 12. 2005 podnikatel přerušil podnikání. V daňovém přiznání jsem upravila příjmy a výdaje o pohledávky a závazky. V přehledu pro zdravotní a sociální pojištění jsem započetla do příjmů pohledávky a do výdajů závazky. Jak jsem se již od vás dozvěděla, nebylo to nutné. Mezi pohledávkami byly neuhrazené vydané faktury a pohledávka za FÚ z titulu přeplatku na silniční dani. Mezi závazky bylo pojistné na zdravotní pojištění za prosinec 2005. Chci udělat opravné přehledy, ale ještě se chci utvrdit, že o pohledávku z přeplatku sil. daně a závazku - pojistném vůči VZP nemusím upravovat příjmy a výdaje na přehledech.

Prosím o vysvětlení druhově vymezená práce x úkol u dohody o provedení práce. Dočetla jsem se, že u DPP 100 hodin/rok nemusí znamenat, že se z odměny neodvádí pojištění. Dle judikatury 32 Ca 177/2001-28 se pojištění odvádí z DPP do 100 hodin v případě, že došlo k druhově vymezené práci a nikoliv úkolu.

Jsme základní škola, příspěvková organizace, zřízená obcí. Z fondu kulturních a sociálních potřeb poskytujeme svým zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění. Postupujeme správně: Příspěvek zaměstnavatele je osvobozen od platby sociálního a zdravotního pojištění a do výše 5 % hrubé mzdy se nedaní. Zaměstnanec odvádí daň z příjmů jen z té částky, která přesahuje uvedený limit. Není mi jasné, zda pouze v jednom konkrétním měsíci nebo za celý rok při ročním zúčtování. Prozatím to řešíme tak, že příspěvek 3 000 Kč rozdělíme do čtyř splátek, a tím nedosáhne 5 % hrubé mzdy v měsíci, a je osvobozen od daně z příjmů. Máme tak postupovat nebo můžeme zjednodušit administrativu a poskytnout příspěvek najednou bez zdanění?

Podnikatel, fyzická osoba, ukončil k 31. 5. 2006 podnikání. V roce 2006 neměl již jako osoba samostatně výdělečně činná žádné příjmy ani výdaje. V daňovém přiznání za rok 2006 bude (kromě příjmů ze závislé činnosti) pouze dodaňovat nevymožené pohledávky podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Je tato úprava základu daně z příjmů podle uvedeného paragrafu příjmem pro platbu zdravotního a sociálního pojištění?

Za rok 2005 jsem uplatňovala v daňovém přiznání výdaje procentem z příjmů (řemeslná výroba). Vznikl mi větší doplatek sociálního pojištění. V letošním roce vedu daňovou evidenci. Lze doplatek sociálního pojištění zahrnout do daňově uznatelných výdajů roku 2006?

Naše zaměstnankyně čerpala dovolenou do pátku 30. 6. V neděli 2. 7. nastoupila na mateřskou dovolenou. Je třeba doplatit za sobotu 1. 7. sociální a zdravotní pojištění, pokud ano - kdo a v jaké výši?

Jsem Slovenka a zaměstnaná jsem v České republice na hlavní pracovní poměr jako veterinární lékařka. Je to moje jediné zaměstnání. Na Slovensku si platím sociální i zdravotní pojištění a tady v Čechách jako zaměstnanec platím také. Musím tedy i na Slovensku platila sociální a zdravotní pojištění nebo stačí jen v Čechách ze zaměstnání?

Kolegyně dne 29. 5. 2006 spadla ze schodů, zlomila si nohu a je v pracovní neschopnosti - pracovní úraz. PN není do dnešního dne ukončena, protože půjde ještě na podzim na další operaci. Kolegyně by měla dne 20. 8. 2006 nastoupit na řádnou mateřskou (6 týdnů před porodem). Bude se jí platit současně i PN a mateřská? Jak mám postupovat?

Učeň, který se letos vyučil, má slíbené místo začátkem října. Do té doby se od 1. září nahlásí na úřadu práce. Měli bychom pro něj nepravidelnou práci. 1) Může si přivydělat, když je hlášen na ÚP? A kolik. 2) Jak je to s VZP, SP kdo to za něj hradí? 3) Jakou daň % bude odvádět?