Zdravotní a sociální pojištění - strana 94

Občanské sdružení, vedoucí účetnictví, doposud nemělo žádného zaměstnance. Veškeré své aktivity vykonávali členové sdružení ve svém volném čase bez nároku na mzdu či jinou adekvátní odměnu. Členové sdružení se rozhodli, že pro některé pravidelné úkony, je třeba zajistit stálého pracovníka. Jedná se zejména o převzetí pošty, vyřízení potřebné korespondence a pod. Dle předběžných propočtů se jedná cca o 10 hodin týdně. Jedna členka sdružení by se tohoto úkolu ujala. Nevíme, jakým nejpřijatelnějším způsobem za tuto činnost zaplatit. Uvedená zájemkyně pracuje na ŽL – sama za sebe odvádí platby OSSZ i zdravotní pojišťovně. Nevíme, zda je v tomto případě vhodnější s ní uzavřít řádnou pracovní smlouvu na zkrácenou pracovní dobu, či by stačilo uzavřít dohodu o provedení činnosti. Také nevíme, jakým způsobem postupovat vůči FU, OSSZ a zdravotní pojišťovně, když uvedená pracovnice je osobou samostatně výdělečně činnou a veškeré odvody si doposud prováděla sama a nadále ve svém podnikání bude pokračovat bez ohledu na její pracovní aktivity ve sdružení.

Zaměstnavatel s. r. o., plátce DPH, měsíčně přispívá každému zaměstnanci 600 Kč na životní pojištění. Každý zaměstnanec si ještě tuto částku navyšuje, a tak zaměstnavatel měsíčně srazí z čisté mzdy částku např. 1 000 Kč a odvede na účet pojišťovny. Chtěla bych se zeptat, jestli se z částky 600 Kč měsíčně sráží sociální, zdravotní pojištění a podléhá tato částka dani ze závislé činnosti? A jak je to potom při ročním zúčtování daně ze závislé činnosti, kdy zaměstnanec předloží svému zaměstnavateli potvrzení o zaplaceném pojistném na životním pojištění?

Dva podnikatelé, neplátci DPH, podnikají společně jako sdružení podnikatelů bez právní subjektivity, a to v hostinské činnosti s podílem 50 % na 50 %. Žádné jiné samostatné podnikání žádný z nich nevykonává. Jeden z podnikatelů vede daňovou evidenci za společnou činnost, každý si eviduje samostatně pouze zdravotní a sociální pojištění, je toto správné? Pro povinnost zaregistrovat se jako plátci DPH je rozhodující obrat každého z podnikatelů, v tomto případě, jestliže ve společném podnikání přesáhnout obrat za 12 měsíců 2 mil. Kč, tedy na každého z nich připadne zákonných 1 mil. Kč obratu? Doklady za nákupy zboží jsou vystavovány na oba dva podnikatele. Poté, co se stanou oba plátci DPH, může nadále vést daňovou evidenci jeden z podnikatelů včetně evidence DPH (druhý by podával nulové poznání), nebo si musí každé čtvrtletí rozdělit tržby jako uskutečněná zdanitelná plnění a uplatnit si přijatá zdanitelná plnění dle vystavených dokladů na každého z podnikatelů, nebo se rozdělí příjmy i výdaje do přiznání k DPH 50 % na 50 %?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek, je svobodná matka. Dítě se narodilo 13. 10. 2005. Zaměstnankyně se chce vrátit do práce v prosinci 2007 na plný úvazek s tím, že si zajistí hlídání babičkou. Na ZP ji neodhlásíme a necháme ji v kategorii plátce stát? Budeme ji vést jako řadového zaměstnance a ne jako zaměstnance na rodičovské dovolené a tudíž ji platit mzdu, nemocenské atd.? Zaměstnankyni jde o to, aby nepřišla o pobírání rodičovského příspěvku.

Zaměstnanec firmy předložil v srpnu potvrzení o studiu svého syna na vysoké škole, za účelem pokračování uplatnění daňového zvýhodnění ze svého příjmu (syn ukončil studium na stření škole). V září si jeho syn založil živnostenský list. V registraci u ČSSZ má uvedeno, že je registrován jako OSVČ na vedlejší činnost. Má tento zaměstnanec stále právo na daňové zvýhodnění? Od kdy mu má být daňové zvýhodnění odebráno (od data vydání živnostenského listu pro syna)?

Dítě našeho zaměstnance, který na ně uplatňoval daňové zvýhodnění, vystudovalo střední odbornou školu s maturitou. Po ní nastoupilo na vysokou školu, kde po dvou letech ukončilo studium. Letos v září nastoupilo do učebního oboru. Jak posoudit v tomto případě přípravu na budoucí povolání?

Zajímá mě, zda dochází ke krácení měsíční odměny starosty v době nemoci. Má nárok na nemocenské dávky a tím na zkrácenou měsíční odměnu? Například při čerpání dovolené se měsíční odměna nekrátí.

Jsme příspěvková organizace. Zaměstnankyně očekává narození druhého dítěte a uplatňuje peněžitou pomoc v mateřství od 5. 7. 2007. Před narozením prvního dítěte byla v době od 8. 6. 2005 do 18. 12. 2005 převedena na jinou práci z důvodu těhotenství a byl jí poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Od 19. 12. 2005 do 2. 7. 2006 pobírala peněžitou pomoc v mateřství a rozhodné období pro stanovení denního vyměřovacího základu u této mateřské bylo období 1 roku před vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství, tj. od 1. 6. 2004 do 31. 5. 2005, jelikož to pro ni bylo výhodnější. Od 3. 7. 2006 do 4. 7. 2007 pobírala rodičovský příspěvek a práci v organizaci nevykonávala. Z jakého rozhodného období má být této zaměstnankyni stanoven denní vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství u druhého dítěte?

Zaměstnankyně byla od 14. 12. 2006 na rizikovém těhotenství a tedy na nemocenských dávkách vypočítaných průměrem na nemocenské za období 12/2005 - 11/2006. Dnem 24. 2. 2007 ukončila nemocenskou a nastoupila 25. 2. 2007 na mateřskou dovolenou (6 týdnů před předpokládaným termínem porodu). Peněžitá pomoc v mateřství jí byla vypočítána novým průměrem na nemocenské za období 2/2006 - 1/2007. Bylo postupováno správně?

Zaměstnanec (není invalidní, ani není veden na Úřadu práce), má jediný pracovní poměr na DPČ 4h/den, 20h/týdně, hrubá mzda 4 500 Kč - zaměstnavatel odvádí SP + ZP z této částky, má zaměstnanec povinnost doplácet na SP a ZP do nějaké částky?

Zaměstnanec (žena 56 let), ukončila pracovní poměr dohodou k 31. 1. 2007. Onemocněla v ochranné lhůtě, v PN je od 2/2007, PN trvá. Jak dlouho může čerpat nemocenskou, kdo bude plátcem nemocenské-pracovala na Obvodním úřadě, jak dlouho může být poté žadatelem o práci pobírajícím podporu na ÚP?

Zaměstnanec pracoval ve firmě 1 měsíc. Ve zkušební lhůtě s ním byl rozvázán pracovní poměr. Nyní je v pracovní neschopnosti. Protože jako poslední zaměstnavatel uvedeného pracovníka mám informace, že tato osoba se nezdržuje doma, myslím, že podpora v nemoci je zde vyplácena neoprávněně. Kdo je pověřen kontrolou uvedené osoby? Je takovýto zaměstnanec v ochranné lhůtě, pokud s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zkušební době?

Jsem fyzická osoba, podnikám ve stavebnictví, jsem plátce DPH, vedu DE, moje družka (žijeme ve společné domácnosti) mi pomáhá a v roce 2006 jsem jí prvně uvedl v daňovém přiznání jako spol. osobu s odpisem 30 % příjmů a výdajů. Zároveň společně vlastníme s. r. o., kde je ona zaměstnancem a vede mi DE přes toto s. r. o., kde mám s s. r. o. smlouvu na dvě hodiny denně za 200 Kč na hodinu. Zajímám se o postup výdajů spolupracující osoby za doplatek sociálního, zdravotního a též záloh, které platíme přes můj účet. Jsou to pro mě daňové výdaje a nebo nedaňové a ona si je bude odčítat v daňovém přiznání od příjmu. Na co si máme dát pozor?

Občan Řecka podniká na území ČR jako OSVČ - inženýrská činnost v investiční výstavbě. V Řecku je členem tamní profesní komory a na základě toho platí povinně sociální pojištění v Řecku, ačkoliv tam momentálně žádnou činnost nevyvíjí. Vzhledem k této skutečnosti, kterou doložil předepsaným evropským formulářem na příslušné české PSSZ, není povinen z titulu výdělečné činnosti na území ČR platit sociální pojištění v ČR. Mohl by si výši pojistného zaplaceného v Řecku uplatnit jako daňově uznatelný výdaj v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob v ČR?

Jak máme účetně a daňově postupovat v situaci, kdy jedna naše zaměstnankyně, která byla ve výpovědní lhůtě (končí 31.7.), celý měsíc červenec nechodila do práce (neomluvené)? Víme, že v těchto případech takový zaměstnanec musí zaplatit zdravotní pojištění v celé výši, jak za sebe, tak i za zaměstnavatele. Bohužel zaměstnankyně se již delší dobu nezdržuje ve svém bydlišti (dokonce se domníváme, že již není ani na území našeho státu), a tak není možné se s ní spojit a věc projednat. Podnik tak musí sám zaplatit celou částku zdravotního pojištění za tuto zaměstnankyni a zaúčtovat ji jako pohledávku za zaměstnance/ostatní pohledávky. Jak správně zaúčtovat tuto částku v rámci rekapitulace mezd? A jak se mám k takové pohledávce chovat? Jaká jsou pravidla pro odpis takové pohledávky (popř. tvorba opravných položek)?

Odvádí se z odměn za výkon funkce v představenstvu a dozorčí radě u akciové společnosti od 1. 1. 2007 sociální a zdravotní pojištění? Členové představenstva i dozorčí rady jsou zároveň zaměstnanci a. s. na základě pracovní smlouvy a pobírají měsíční mzdu.

V bankovním výpise jsem měla zaúčtovat platbu kartou za zdravotní péči při a po porodu jednatelky firmy. Lze tento nadstandard zahrnout nějakým způsobem do nákladů firmy? Jednatelka měla příjem ze závislé činnosti, nyní je na mateřské dovolené.

Ráda bych se informovala na správnost postupu při následujícím výpočtu mzdy: Jedná se o zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání 9. 5. 2007 - do té doby byl zcela bez příjmů a bez registrace na úřadu práce. Zaměstnanec podle pracovní smlouvy je zaměstnán na 1/2 úvazek a základní plat 4 000 Kč. Fond pracovní doby zahrnuje svátky (za květen 21+2, tj. 92 hodin). Odpracoval v 5/07 17 pracovních dní (tj. 68 hodin). Průměrný výdělek: 4 000/23 = 173,92 Kč/den, tj. 173,92/4 = 43,48 Kč/hodina Hrubý výdělek činí tedy 173,92 x 17 = 2 957 Kč Ale program uvedl další částku do hrubé mzdy - jako dopočet hodin do minimální mzdy - ve výši 869 Kč. Celkovou hrubou mzdu mi tedy program vyčíslil na 3 826 Kč? Podle mého výpočtu by tato částka měla činit 1 043 Kč. Prosím, o posouzení vypočtené částky, dopočtu hodin, a stanovení postupu výpočtu. Dále bych se chtěla informovat ohledně odvodu zdravotního pojištění za tohoto pracovníka. Stanovili jsme poměrnou část minimálního vyměřovacího základu, tj. (23/31) x 8 000 = 5 936 Kč a z toho odvod 13,5 % tj. 802 Kč Může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout písemně, že poměrnou část odvodu do minimálního vyměřovacího základu bude hradit zaměstnavatel? Zaměstnanec si samozřejmě odvede z hrubého výdělku. Poslední otázka je na správnost výpočtu dovolené pro tohoto zaměstnance. Samozřejmě v případě, že odpracuje příslušný počet dní, aby mu vznikl nárok na řádnou dovolenou. Výpočet: (28/12) x 7 = 16,5 dne?

Jak máme postupovat v následujícím případě? Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou do 15. 7. 2007. V dubnu absolvovala počítačový kurz a vzhledem k této situaci, přerušila čerpání rodičovského příspěvku, protože měla dítě ve školce celých 8 hodin denně. Zaměstnavateli tuto skutečnost neoznámila, byla tedy stále evidována jako zaměstnanec na rodičovské dovolené. Po absolvování kurzu ukončila k 30. 4. 2007 s firmou pracovní poměr dohodou. Jedná se mi o zdravotní pojištění - v měsíci dubnu za ní toto pojištění neplatil stát vzhledem k tomu, že přerušila rodičovský příspěvek - má toto zdravotní zaplatit zaměstnavatel, i přesto, že nám tuto skutečnost neoznámila a do práce nenastoupila? V tomto případě mě napadá jenom to, že by se jí muselo dát neplacené volno a dodatečně nahlásit přerušení rodičovské dovolené.

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 31. 7. 2005 z důvodu odchodu do starobního důchodu. Od 1. 8. 2005 uzavřel pracovní poměr jako důchodce na dobu určitou. V měsíci 11/05 mu byla vyplacena odměna při odchodu do důchodu dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/1992 Sb. ve výši 10 000 Kč. Dle našeho názoru se tato odměna nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, i když byla zúčtována v 11/05. Žádáme Vás o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru.