Zdravotní a sociální pojištění - strana 96

Jednatelka firmy žije v cizině a tam za ní firma platí sociální a zdravotní pojištění. Část tohoto pojištění je přefakturováno do námi účtované firmy. Faktura je k 31. 12. 2006 nezaplacená. Ze země EU máme potvrzení, že pojištění je tam řádně zaplaceno. Máme se chovat k nezaplacené faktuře za pojištění (faktura mezi českou a anglickou firmou) jako by byla zaplacena, když anglická firma řádně pojištění platí nebo ji máme vyloučit ze základu daně jako nezaplacené pojištění?

Jsme město, neplátci DPH. Pracovnice (narozena 1948, 2 děti) skončila 9. 1. 2007 pracovní poměr, od 10. 1. 2007 pobírá starobní důchod (nárok na důchod od 10/2005). Vyplatili jsme podle pravidel pro čerpání soc. fondu ze mzdového fondu 1,5 platu, ze soc. fondu 5 000 Kč. Patří tyto částky mezi výjimky ze započitatelnosti dle § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů? Domnívám se, že ano, protože jde o životní jubileum po skončení zaměstnání, a proto se sociální a zdravotní poj. neodvádí (zdaněno bylo). Bylo vyplaceno s lednovou výplatou. V pravidlech pro čerpání soc. fondu máme: „Odměny při významných životních jubileích: ze mzdového fondu: - při dosažení 50 let věku do výše... - při prvním odchodu do důchodu do výše.. ze soc. fondu: - při prvním odchodu do důchodu 5 000 Kč.

Podle jakého vzorce se vypočte povinnost zaplatit zdravotní pojištění za rok 2006? Jedná se o fyzickou osobu zaměstnanou na hlavní pracovní poměr u firmy s hrubým měsíčním platem 18 000 Kč, kde firma sráží zdravotní i sociální pojištění. Současně má příjmy z podnikání. V minulých 2 letech tato účetní jednotka vykazovala ztrátu. Účtuje v podvojném účetnictví a za rok 2006 poprvé vznikl zisk ve výši 20 000 Kč. Fyzická osoba má oborovou zdravotní pojišťovnu, která nesídlí v místě bydliště, údajně nejblíže ve Zlíně a tato fyzická osoba nemá nahlášeno u této ZP podnikání (bylo sděleno ať se přihlásí, až bude v zisku). Nevyplňuje žádné tiskopisy (přehledy). Jaké přehledy tato fyzická osoba musí odevzdat ZP a do jakého termínu?

Poplatník uplatňuje výdaje % z příjmu, jde o daňovou evidenci. Jak správně zaevidovat přeplatek z minulého roku na sociální a zdravotní pojištění? a) Možno o tento přeplatek ponížit zálohy na tento rok, to zn., jakoby zaevidovat mínusem k pojistnému? b) Někdo tvrdí, že lze tento přeplatek zaevidovat jako příjem a z tohoto příjmu též uplatnit % výdajů - to jsem však na pochybách, jelikož výdaje na SP, ZP stojí vlastně mimo těch výdajů uplatňovaných % z příjmů, a proto si myslím, že logické bude postupovat dle možnosti a). Pokud by se mohl uplatnit způsob b), znamenalo by to zvýhodnění oproti a).

Zaměstnanec požádal o přerušení pracovního poměru z důvodu odjezdu do zahraničí. Zaměstnavatel mu vyhověl, pracovní poměr zrušen nebyl. Jaké vyplývají z tohoto povinnosti pro zaměstnavatele, resp. pro mzdovou účetní? Má povinnost zaměstnavatel platit minimální sociální a zdravotní pojištění za tohoto zaměstnance?

Osoba samostatně výdělečně činná je nyní na rodičovské dovolené, zároveň podniká. Dítě se narodilo v červnu 2005. Na OSSZ se nepřihlásila k platbě NP, hradí pouze DP. Jak se postupuje, v případě, že znovu otěhotní při výpočtu mateřské dovolené. Před nástupem na mateřskou dovolenou je nutná určitá doba pojištění.

Jsme akciová společnost, jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Podle nového ustanovení v zákoně o SP (§ 5 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. v platném znění, který se odvolává na § 6 odst. 9 písm. s/ zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném znění), je třeba do vyměřovacího základu zahrnout částku, která překračuje 5% hranici u příspěvku na penzijní připojištění hrazené zaměstnavatelem. Máme za to, že toto ustanovení velmi poškodí dlouhodobě nemocné zaměstnance ve směru k důchodovému pojištění. Konkrétně máme na mysli ustanovení § 16 odst. 4 věta druhá zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, ze kterého vyplývá, že vyloučenými dobami v ELDP jsou po 31. 12. 1995 jen ty doby, které se nekryjí s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Naši zaměstnanci mají uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění, kdy zaměstnavatel přispívá maximálně částkou 400 Kč měsíčně (pokud zaměstnanec sám si v takové výši na penzijní připojištění přispívá). Při dlouhodobém onemocnění (např. po úrazu: léčení podle vyjádření lékaře bude trvat pravděpodobně 10 měsíců): - každý měsíc zahrnu částku 400 Kč do vyměřovacího základu na sociální pojištění. (Pokud nemocenské dávky platí zaměstnavatel ještě mám z čeho tuto vypočtenou srážku na sociální pojištění srazit!) - Při vypracování ELDP zahrnu tuto částku do vyměřovacího základu, ale již nemohu zapsat žádné vyloučené doby, jak mi ukládá výše popsané ustanovení. Znamená to tedy, že za 10 měsíců v kalendářním roce bude mít zaměstnanec výdělek pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu v důchodovém pojištění 4 000 Kč?

Pro letošní rok byly stanoveny minimální sazby stravného pro podnikatelskou sféru, ale vnitropodnikovou směrnicí mohou být stanoveny i vyšší: 1) Do horní hranice stanovené pro nepodnikatelskou sféru. 2) I vyšší než je stanovena horní hranice pro nepodnikatelskou sféru, ale z daňového hlediska jsou zdanitelným příjmem zaměstnance podle § 6 odst. 7 písm. a) a pro podnikatele jsou daňově uznatelným příjmem. Zajímalo by mně, jestli rozdíl mezi limitní částkou a stanovenou vyšší částkou, který je zdaněn, vstupuje také do vyměřovacího základu pro výpočet odvodů na OSSSZ a zdravotní pojištění?

Pokud udělám společné zdanění manželů, přehledy na soc. a zdr. poj., manželka (rodič. příspěvek) nepodává a manžel vypočítává ze zisku na svém daňovém přiznání?

Jsem fyzická osoba, plátce DPH a s podnikáním mi pomáhá přítelkyně a její rodina. Vím, že můžu uplatnit max. 30 % z příjmů a výdajů na všechny dohromady. Jak to vypadá s platbou na zdravotní, sociální, (platba a zálohy) dani, jeden je starobní důchodce, jeden student a jeden zaměstnanec u jiné firmy. Mohl bych třeba dvěma vyplatit pouze 15 000 Kč na pokladní doklad za menší pomoc, aniž by to on zdaňoval, když nemá jiné příjmy? (Do 15 000 Kč se nemusí podávat daňové přiznání.) Na mém daňovém přiznání tedy bude jen 30 % příjmů a výdajů a jak to bude s odpisy hmotného majetku, když se vypisuje na daňové přiznání samostatně. Jsou další povinnosti na co si mám dát pozor?

Zaměstnáváme částečného invalidního důchodce na 4 hodiny denně. Máme povinnost odvodu minima zdravotního pojištění?

Začínající společnost s ručením omezeným, 3 společníci z USA, jeden z nich jednatel (žijící zde), ten ale nemá vyřízený žádný druh pobytu ani pracovní povolení, může s tímto jednatelem být uzavřená mandátní smlouva (na výkon funkce jednatele) za symbolickou 1 Kč, protože společnost (jazyková škola) dosud nemá žádné výnosy? Ve smlouvě bude dále uvedeno, že tato odměna se sjednává pouze do doby, než začne probíhat výuka a společnost bude dosazovat zisku. Pokud ano - musí být společnost v případě sjednané odměny 1 Kč ročně zaregistrována u OSSZ, ZP a FÚ (závislá činnost)?

Manželé na finančním úřadu odevzdali společné zdanění manželů. Je manželka, bez vlastního příjmu (rodičovský příspěvek) povinna podat přehledy na sociální a zdravotní pojištění a zaplatit vypočtené pojistné?

Jsme právnická osoba vedoucí účetnictví, plátce DPH. Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené (dítě je ve věku 18 měsíců), potřebovali bychom alespoň na přechodnou dobu její výpomoc. Pokud bude dotyčná s výpomocí souhlasit a bude schopna si zajistit péči o dítě, jak postupovat? Musí být např. sepsán nějaký dodatek k pracovní smlouvě, v níž se zakotví podmínky? Rodičovskou dovolenou nepřeruší (nárok na rodičovský příspěvek trvá), takže není potřeba hlásit změny na OSSZ, zdrav. poj.? Pouze se odvede pojistné za příslušný měsíc, záloha na daň (v jaké výši)? Jaká jsou v takovém případě práva a povinnosti zaměstnavatele, respektive zaměstnance? Vztahují se na takového zaměstnance nějaké sankce (např. neomluvená absence ) dle zákoníku práce?

Právnická osoba, společnost s ručením omezeným, plátce DPH. U chystané novely zákona, má dojít ke změně sociálního pojištění jednatelů společnosti s ručením omezeným - pojištěn bude pouze v případě, že bude mít uzavřenu pracovní smlouvu, ne mandátní. Jak to bude probíhat v praxi - zůstane mandátní smlouva se všemi výhodami a k tomu pracovní na činnost jednatele, nebo ta musí být na něco jiného, nebo stačí jen jedna smlouva a jakou by měla mít podobu, aby byl jednatel odměňován jako dosud a byl nemocensky a zdravotně pojištěn?

Tělovýchovný spolek má v úmyslu platit pracovníky, kteří pro něj budou vykonávat určité pravidelné činnosti dále uvedené. Z hlediska snížení administrativní náročnosti bychom preferovali fungování těchto osob na živnostenský list. Jaké budou jejich povinnosti z hlediska daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění? Jedná se o následující osoby a činnosti: 1. Žena v domácnosti (registrovaná na pracovním úřadě), 2 děti nad 15 let, 4 děti ve věku do 15 let - výkon práce \"správce fitcentra\", - měsíční odměna cca 400 až 800 Kč za měsíc (dle počtu návštěvníků), - předpokládá se, že bude vzhledem ke společnému zdanění manželů podávat daňové přiznání samostatně. 2. Důchodce (do 70 let) - výkon práce \"správce objektu\" (úklid, údržba a opravy objektu), - předpokládaná měsíční odměna 1 000 Kč až 2 000 Kč dle aktuálního rozsahu práce.

Jsme akciová společnost, plátce DPH. Vybraným klíčovým zaměstnancům uzavřela firma speciální pojistnou smlouvu. Pojistníkem je firma a pojistné plnění bude vyplaceno zaměstnanci až po uplynutí určité doby (nejedná se o pojištění splňující podmínky § 6/9u), v případě, že bude zaměstnanec u nás ještě zaměstnán. Pokud ne, poj. plnění jde ve prospěch firmy. Pojistné je hrazeno ročně z fondu tvořeného po zdanění. Jak postupovat při splnění všech podmínek a výplatě částky zaměstnanci? Zejména mě zajímá, zda se vyplacená částka zahrne do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění a zda bude podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti?

Poskytujeme zaměstnancům při prvním odchodu do starobního důchodu nepeněžní plnění v hodnotě 1 000 Kč ze zisku po zdanění. Nemáme fond kulturních a sociálních potřeb ani sociální fond, pouze vnitřní předpis. Bude se od 1. 1. 2007 srážet pojistné na sociální a zdravotní pojištění?

Žádám o výpočet sazby pojistného na zdravotní a sociální pojištění, které má zaplatit zaměstnanec zaměstnavateli, jestliže čerpal v daném měsíci neplacené volno a měl dvě hodiny neomluvené absence: listopad 2006 Fond pracovní doby: 157,50 hod. Neplacené volno: 7,5 hod. Neomluvená absence: 2 hod. Hrubá mzda: 11 196 Kč Průměr pro náhr.: 72,15 Kč Tarifní mzda: 60 Kč

Společnost by chtěla vyplatit svému zaměstnanci při odchodu do důchodu zvláštní odměnu, ocenit tak jeho dlouhodobý přínos pro firmu. Od roku 2007 v zákoně č. 264/2006 Sb. je pravidlo, kdy se příjem nezapočítává do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění: plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu ... a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání. Znamená to, že zvláštní odměnu může tento zaměstnanec dostat až následující měsíc poté, co ukončí pracovní poměr? V případě, že zaměstnanec dovrší např. 50 let, je zaměstnán, neplní tedy podmínku \"důvod pro poskytnutí těchto plnění ...\" Může přesto dostat mimořádnou odměnu, která nebude počítána do sociálního a zdravotního pojištění?