Daň z příjmů (10324)

Nájem nebytových prostor

Osvč, plátce DPH, vede DE, příjmy dle § 7 ZDP. Má v OM nebytové prostory. Protože podnikání má v útlumu, začal prostory pronajímat od ledna 2019 PO, plátci DPH. Ke konci roku 2018 si i zrušil na živnost. úřadu tuto provozovnu (bydliště má jinde), k podnikání tyto prostory nevyužívá. Dle mého by mohl tyto prostory danit v přiznání za 2019 pod § 9 ZDP. Stačí udělat zápis do daňové evidence, nemovitost se tedy bude dále odepisovat pod § 9 ZDP? Kvůli platcovstvi fakturuje pronájem i s DPH. Lze to takto udělat?

Peníze, vysouzené advokátem pro klienta a daňová evidence

Advokát, plátce DPH, vedl v minulých letech podvojné účetnictví, v letošním roce přešel na daňovou evidenci. Při přechodu na daňovou evidenci je nutné v r. 2019 zvýšit základ pro výpočet daně v r. 2019 o závazky, které byly v PÚ účtovány na nákladový účet a nebyly ke konci roku uhrazeny. V momeně úhrady se pak v daňové evidenci zaúčtují jako daňové výdaje.

1) Na základě rozsudku, ve kterém advokát zastupoval velkou skupinu žalujících, zaplatil žalovaný na oddělený bankovní účet advokáta v minulém roce peníze, které by měl advokát zaslat svým klientům. Tento příjem byl zaúčtován na MD 221/D 379. Vzhledem k tomu, že se spor táhnul mnoho let, odeslal advokát klientům pouze část vysouzených peněz, zbytek není možno klientům odeslat, neboť jsou již nedostupní. Nevrácené peníze tedy zůstávají k 31. 12. 2018 na účtu 379100. Advokát nyní jedná se státními orgány, pravděpodobně jednání skončí tak, že zbytek peněz odešle v r. 2020 státu. Je naše domněnka správná, že tento závazek neovlivní v daňové evidenci daň z příjmu za r. 2019 a při odvodu peněz státu v následujícím roce bude výdaj účtován jako nedaňový?

2) Advokát evidoval na účtu 379200 k 31. 12. 2018 vysouzenou částku. Žalovaný se odvolal a odvolací soud potvrdil původní rozsudek. To nabylo právní moci v 2/2019, již není možno odvolání. Částka, která byla k 31. 12. 2018 na účtu 379xxx by měla být rozdělena dle propočtu advokáta na část, která náleží jemu jako odměna za práci (z té by měl advokát odvést DPH) a část z toho by měl advokát přeposlal svému klientovi. Dosud nebyl propočet proveden. Jak bude určeno DUZP u odměny za práci?

Anulace (zrušení) prodeje nemovitosti do 2 let po prodeji

Dobrý den, doslechla jsem se, že je možné anulovat prodej nemovitosti v době do 2 let po prodeji. Tzn. po dohodě s kupujícím zrušit tento prodej a vrátit nemovitost původnímu majiteli. Pokud se to stihne do 2 let po prodeji, bude finančním správcem vrácena daň z nabytí. Je tato informace pravdivá? Také by mě zajímalo, že pokud lze tento prodej tzv. anulovat bude mít původní majitel právo na osvobození od daně z příjmu v případě následného prodeje nemovitosti, pokud se vejde do časového testu 5 let od původního nabytí nemovitosti do svého vlastnictví. Děkuji za odpověď.

Výstavba bytů a jejich prodej

Tuzemská společnost s ručením omezeným provádí výstavbu bytového domu, náklady na výstavbu účtuje na účet 042, jednotlivé byty se liší velikostí obytné plochy, některé mají balkon, terasu, parkovací stání, garáž, sklep a popř. i zahrádku. Jak rozpočítat náklady na jednotlivé byty při jejich prodeji? Lze spočíst náklad na 1 m2, přičemž se sečtou veškeré m2 obytné plochy + plocha balkonů, teras, garáží a sklepů? Pokud fakturuje společnost klientské změny , do výnosů se účtují v momentě fakturace nebo až v momentě skutečného prodeje bytu?

Dobrovolná práce - sázení stromků

Jsme s. r. o., které hospodaří s místními lesy na základě pachtovní smlouvy s městem. Město je též naším jediným společníkem. Pořádáme akce pro dobrovolníky na sázení nových stromků. Sazenice nakupujeme, dobrovolníci od nás dostanou za svou práci jen občerstvení. Občerstvení účtujeme jako nedaňový náklad na reprezentaci. Obáváme se, že jako právnická osoba máme v podobě práce dobrovolníků zdarma bezúplatný příjem. Jejich práce by se dle našeho názoru měla ocenit obvyklou cenou a tento nepeněžní příjem uvést v přiznání k dani z příjmů na ř. 30. O tomto nepeněžním příjmu nebudeme účtovat, pouze jej uvedeme v přiznání. Je náš postup správný? Pokud by akce pro dobrovolníky pořádalo přímo město - vlastník lesa - byl by postup odlišný?

Benefity a věcné dary členům představenstva a dozorčí rady akciové společnosti

Dobrý den, akciová společnost vyplácí členům představenstva a členům dozorčí rady odměnu za výkon jejich funkce v těchto statutárních orgánech. Tyto odměny jsou považovány a zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů. Mohou členové těchto orgánů (nejsou zaměstnanci společnosti) čerpat benefity jako zaměstnanci společnosti (příspěvek na dovolenou...) a lze jim poskytovat věcné dary? Pokud ano, jsou pak tato plnění u členů těchto orgánů, v režimu osvobození od daně i pojistného pokud plnění nepřesáhnou v roce limity stanovené zákonem o daních z příjmů (např. dovolená 20 000 Kč, věcný dar 2 000 Kč)? 

Odpis pohledávky

Jsme s. r. o., plátce DPH, a k dnešnímu dni evidujeme neuhrazené pohledávky od našeho zákazníka z Polska v celkové výši 35 000 Kč. Jedná se o faktury vystavené za služby v roce 2017. Polská firma se v roce 2017 přejmenovala (IČO zůstalo) a společníkem a zároveň jednatelem se stala sestra společníka a jednatele naší firmy. Jelikož v polské firmě jsou od té doby zmatky, dluh již nám neuhradí. Můžu zde vytvořit daňové opravné položky a odepsat pohledávky nebo se jedná o spojené osoby a tento krok učinit nejde. Co v tomto případě pak dělat s těmito neuhrazenými pohledávkami? 

Kapitalizace pohledávky

Česká fyzická osoba nakoupila pohledávku z titulu úvěru od jiné české fyzické osoby, kdy nominální hodnota pohledávky je 2 mil. Kč, a to za cenu 1,8 mil. Kč. Věřitelem úvěru je české s. r. o., které má ve svém účetnictví evidován závazek právě 2 mil. Kč. Tato fyzická osoba je zároveň společníkem s. r. o. a ráda by svoji pohledávku kapitalizovala - jaké jsou poté u ní daňové dopady? Má zdanit částku 2 mil. Kč a jako výdaj si může uplatnit částku, kterou reálně zaplatila, tj. částku 1,8 mil. Kč? Původní vlastník této pohledávky má povinnost zdanit v okamžiku postoupení její jmenovitou hodnotu 2 mil. Kč a jako výdaj může uplatnit také 1,8 mil. Kč? 

Úroky do Ruska srážková daň

Ruská fyzická osoba (rezident v Rusku) je 100 % společníkem s. r. o. v ČR. Této české s. r. o. poskytnul ruský společník půjčku úročenou 10 % p. a. K půjčce je každoročně počítán úrok zaúčtovaný nedaňově dle § 25 odst. 1 w) zákona o daních z příjmů.

1. Je třeba odvádět srážkovou daň 15 % dle § 22 odst. 1 písm. g), 3 a 4 zákona o daních z příjmů?

2. Pokud ano, odvádí se srážková daň už při zaúčtování úroků nebo až při platbě úroků do Ruska?

3. Budou se také danit tyto úroky, když budou zaúčtovány jako daňově uznatelné?

 

Investice - plynová boudička

Jsme s. r. o. Obecní úřad v obci zaváděl plyn. Nabídl nám vybudování boudičky na plyn v hodnotě 17 000 Kč. Bylo to již v roce 2013. Zaúčtovali jsme ji na účet 042-Investice. Jelikož jsme postavili bioplynovou elektrárnu, plyn již zavádět nebudeme. Boudička tam stále stojí. Jak dále účtovat?