Daň z příjmů (9699)

CCS poplatek za EKO program

Používáme CCS karty na nákup pohonných hmot do služebních vozidel. V loňském roce nám společnost CCS začala účtovat podle množství natankovaných litrů PHM poplatek za "EKO program" s tím, že všichni klienti byli automaticky zařazeni do mezinárodního ekologického programu Clean Advantage. Podle informací na jejich stránkách má každá zapojená firma obdržet certifikát s vyčíslením roční redukce CO2, samolepku na auto a EKO logo na web (zatím jsme nic takového nedostali). Účast v programu je prý dobrovolná a lze ji kdykoliv zrušit. Je možné tento poplatek účtovat jako daňově uznatelný (z hlediska DPH i daně z příjmů)?

Zdanění švýcarského příjmu

Česká občanka v do dubna 2018 žila ve Švýcarsku. Zde měla příjmy jako OSVČ v oboru design. V dubnu 2018 tyto příjmy ve Švýcarsku zdanila a daň zde i zaplatila místnímu finančnímu úřadu. Na začátku května spolu se spolu s dětmi (českými občany) vrátila zpět do České republiky a je zde od té doby zaměstnaná a má zde trvalé bydliště a všechny zdanitelné příjmy jí od té doby plynou z území ČR. Za rok 2018 si bude podávat daňové přiznání. Musí v tomto daňovém přiznání zohlednit i švýcarský příjem, když daň byla zaplacena? Může si uplatnit daňový bonus na děti za celý kalendářní rok, když byl splněn její celoroční příjem, který přesáhl částku 73 200 Kč , přičemž má pouze příjmy ze závislé činnosti a je samoživitelka?

Finanční leasing

Společnost A (s. r. o.) si pořídila služební osobní automobil na finanční leasing od společnosti B (s. r. o. za celkovou cenu 1 223 024 Kč vč. DPH. Společnost B (pronajímatel) odkoupila tento automobil od společnosti C (s. r. o.) za celkovou cenu 1 140 000 Kč vč. DPH. Společnost A poskytuje zaměstnanci toto motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů.

Bude se částka ve výši 1 % u společnosti A počítat z částky 1 223 024 Kč vč. DPH, nebo z částky 1 140 000 Kč vč. DPH?

Dohadné účty

Když ke konci roku 2018 zaúčtuji dohadný účet pasivní (např. na energie) za spotřebu roku 2018, vyúčtování energie dojde v roce 2019 a je o např. 5 000 vyšší. Mohu dát tento rozdíl 5 000 Kč do uznatelných nákladů roku 2019?

Pokud nastane stejná situace jako v předešlé otázce, jen naopak (někomu jeho spotřebu já naopak účtuji a vyúčtování je vyšší než dohad), rozdíl musím, nebo nemusím dát do výnosů roku 2019? Nebo jsem i povinná udělat dodatečné daňové přiznání za rok 2018?

Prodej auta na úvěr

V roce 2016 byl pořízen automobil se zajišťovacím převodem práva a výpůjčkou do 1. s. r. o., byl uplatněn odpočet DPH, celková hodnota vozidla byla cca 800 000 Kč včetně DPH. Za roky 2016, 2017, 2018 byly uplatňovány odpisy, zůstatková cena automobilu na konci roku 2018 byla cca 250 000 Kč. Vedení s. r. o. se v září 2018 rozhodlo automobil se souhlasem úvěrové společnosti prodat do spojené 2. s. r. o. Byla podepsána kupní smlouva na částku 350 000 Kč včetně DPH, úvěrová společnost vystavila nový splátkový kalendář a dodatek k původní smlouvě, kde veškerá práva a povinnosti včetně zajišťovacího převodu a smlouvě o výpůjčce přecházejí na nového majitele 2. s. r. o. Ve velkém technickém průkazu je již uvedena 2. s. r. o. V tomto dodatku je vyčíslen zůstatek nesplacené jistiny ve výši cca 540 000 Kč. 2. s. r. o. obdrželo fakturu za postoupení práv a povinností ve výši 5 000 Kč. Prosím o nastínění správného zaúčtování u kupujícího i prodávajícího včetně DPH, jaká je vstupní hodnota pro odpisování u 2. s.ro. a z jaké částky měla být odvedena DPH u 1. s. r. o. a z jaké částky si může nárokovat 2. s. r. o.

Daňová uznatelnost úroků z půjčky

Zcela mimo ostatní podmínky uznatelnosti úroků z půjčky. Řádný úrok je vyčíslený, zaúčtovaný, nezaplacený. Podle § 24 odst. 2 písm. zi) platí pravidla:

  • obě strany právnické osoby, je úrok v časové souvislosti výdajem i výnosem součástí účetnictví i daňového přiznání;
  • jedna ze stran nevede účetnictví, ale daňovou evidenci, pak úrok v časové souvislosti u právnické osoby součástí účetnictví, ale je částka (ať už výdaj, nebo výnos) vyloučenou položkou v DPPO a do DPPO vstupuje až po zaplacení.

Komisní prodej zboží a zprostředkování prodeje

Jsem fyzická osoba OSVČ uplatňující výdaje paušálem. Chystám rozšířit své podnikání o komisní prodej zboží a o zprostředkování prodeje zboží (zboží bude odesláno přímo od prodávajícího ke kupujícímu). Inkaso finančních prostředků bude vždy procházet přes můj bankovní účet - což znamená, že přijmu finanční prostředky od kupujícího a po snížení o provizi je poukážu na účet prodávajícího. Protože uplatňuji výdaje paušálem, otázka je, co bude v tomto případě mým příjmem - pouze provize? Nebo celá částka přijatá od kupujícího? Pokud pouze provize, podle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů nemusím zahrnovat do příjmů celou částku přijatou od kupujícího?

 

Rozdělení fondu oprav v bytovém družstvu

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů.

Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit.

Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Zápůjčka mezi mateřskou (CZ) a dceřinou společností (SK)

Pokud mateřská česká s. r. o. půjčuje své slovenské dceřiné společnosti 100% vlastněné peníze formou smlouvy o zápůjčce, je v pořádku, že je smlouva sjednána bezúročně? Obě dvě společnosti účtují pouze samotnou půjčku, žádné úroky. Jedná se o zápůjčku v hodnotách od 1 mil. do 4 mil. Kč, které mateřská společnost dle potřeby zasílá na účet dceřiné společnosti, která je zase dle svých možností vrací zpět. Ke konci roku je stav půjčky 3 mil. Kč. Je možné tyto převody realizovat bezúročně formou zápůjčky? Nebo případně je nějaká jiná forma, kterou zvolit, aby mohlo být vše sjednáno bez úroku?

 

 

Faktoringové náklady a časová souvislost

Tuzemská akciová společnost má uzavřenou smlouvu s faktoringovou společností, v lednu 2019 obdržela akciová společnost vyúčtované faktoringové poplatky, které se vztahují k zaplaceným vystaveným fakturám z roku 2018. Do kterého účetního období nákladově patří tyto faktoringové poplatky do roku 2018 nebo do roku 2019?