Daň z příjmů (9890)

Vyloučení dvojího zdanění příjmů dle § 38f ZDP

Chtěla bych požádat o vysvětlení paragrafu 38f ZDP odst. 4 - Co je myšleno pod ustanovením … a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístněné ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění..., tj. co znamená k tíži stálé provozovny? Např. pracuje-li zaměstnanec v ČR - má klasickou smlouvu + uzavřel dohodu na výpomoc on-line administrativy z ČR pro slovenskou firmou, kterém má sídlo na Slovenku - bude moci uplatnit v přiznání v ČR - vynětí těchto příjmů od § 38f ZDP odst. 4)? Je nějaký rozdíl, pokud by zaměstnanec pracoval pro slovenskou firmu „na dálku“ on-line či pracoval přímo na místě u slovenské firmy na Slovensku? Bude se moci u obou dvou příjmů - práce online a práce na místě na Slovensku - použít v přiznání v ČR metoda vynětí pro závislou činnost za předpokladu, že je zaměstnanec rezident ČR?

Sauna jako osvobozený benefit

Lze považovat využití sauny a páry za využití tělovýchovného a sportovního zařízení dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, bude-li jinak dodržena forma nepeněžního plnění? Máme na mysli jen taková zařízení, které nejsou součástí registrovaného zdravotnického zařízení či vyloženě součástí sportovních zařízení jako jsou bazény, fitcentra apod., ale jsou provozována zcela samostatně. K provozování sauny je nutné živnostenské oprávnění s názvem „Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“. V definici této živnosti se však dále uvádí, že obsahem této živnosti je „Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center, saun...). V bližší obsahové definici se tedy už nepoužívá jen pojem tělovýchova a sport, ale i pojem rekondice a regenerace, což je pro nás zavádějící.

Prodej darované nemovité věci

Nevýdělečná organizace před několika lety obdržela darem od fyzické osoby nemovité věci - pozemky a budovy, které používala k pronájmu. Nyní tyto nemovité věci prodává. Co může použít jako nabývací cenu, kterou bude pro účely zdanění daní z příjmů uplatňovat proti tržbám z prodeje - může to být cena stanovená znaleckým posudkem ke dni nabytí nemovitých věcí? Darovací daň ani daň z nabytí nemovitých věcí nebyla placena.

Zástavní právo

Společnost s r. o. zakoupila obchodní podíl společnosti s ručením omezením od jednoho společníka - 100% vlastníka tohoto podílu. Noví vlastníci - tři společníci - tento podíl zakoupili v poměru 10 %, 30 %, 60 % se splatností 10 let. Pro splátky byl podepsán splátkový kalendář a zřízeno zástavní právo k pozemkům této společnosti. Jakým způsobem účtovat o této koupi a zástavním právu?

Zápůjčka společníkovi s. r. o.

Společnost s r. o. má dva společníky, kteří nejsou zaměstnanci. Může s. r. o. poskytnout společníkovi bezúročnou půjčku ve výši 300 000 Kč?

Pronájem automobilu

Společnost K s. r. o. si od společnosti T s. r. o. dlouhodobě pronajímá automobil ke své podnikatelské činnosti - na základě faktury a smlouvy. Předpokládám, že opravy a náklady spojené s provozem vozidla hradí a účtuje si společnost, která si automobil pronajala. Mám na mysli - opravy a servisní práce, náhradní díly atd. Lze uplatnit i paušál na dopravu ve výši 60 000 Kč? A co lze ještě uplatnit a nebo co nelze?

Výpůjční výdaje

Bude potřeba do výpočtu nadměrných výpůjčních nákladů ve smyslu nového § 23e zákona o daních z příjmů zahrnovat mezi výpůjční výdaje dle odst. 3 rovněž úroky obsažené v úplatě za operativní leasing?

Paušální výdaj na dopravu

Podnikatel-FO, autoservis, podvojné účetnictví, má v majetku několik vozidel, která půjčuje zákazníkům na období, kdy jejich vozidlo je opravováno v autoservisu. Je možné na tato náhradní vozidla uplatňovat paušální výdaje na dopravu?

Vystavený dobropis a vrubopis po uzavření účetní závěrky

Máme klienta, společnost s. r. o., plátce DPH, který podniká v telekomunikačních službách (přeprodej služeb telefonního operátora ČR). Klient si na základě uzavřené smlouvy s telefonním operátorem každý měsíc fakturuje provizi za prodej služeb tohoto mobilního operátora. Každý měsíc má splnit daný plán, který se hodnotí měsíčně a pak ještě kvartálně. Klient má již provedenou účetní závěrku a podané přiznání za rok 2018. V současné době se dozvěděl, že operátor při zpětné kontrole 2018 zjistil, že některé provize byly vyplaceny neoprávněně a zároveň některé provize vyplaceny nebyly. Tyto skutečnosti nebyly našemu klientovi v době sestavování účetní závěrky 2018 známy. Klient musí vystavit dobropis a zároveň vrubopis vztahující se k roku 2018. Jak má klient v tomto případě postupovat v zaúčtování, pokud je již rok 2018 uzavřen a skutečnosti pro vystavení dobropisu a vrubopisu se dozvěděl v dubnu 2019? Jaký dopad to bude mít na daň z příjmů a na DPH? Podotýkám, že se nejedná o zanedbatelnou položku, a v případě, že by byl dobropis i vrubopis zohledněn v roce 2018, byl by daňový základ zhruba o několik desítek tisíc nižší. Je možné dobropis i vrubopis daňově přiřadit do roku 2019, nebo by se jednalo o krácení daňového základu za 2019?

Jednatel na zahraniční cestě

Jediný jednatel v s. r. o., nemá žádnou smlouvu uzavřenou se s. r. o., nic mu není nevypláceno. Jel na veletrh do Itálie související s činností firmy, zaplatil vstupenky, ubytování + poplatek, mýtné. Může si tyto doklady dát s. r. o. do nákladů?