Zdravotní pojištění (715)

Odměny členů statutárních orgánů

Členům statutárních orgánů (rezidenti ČR) je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že rozhodující příjem pobírají u jiného zaměstnavatele, předpokládám, že příjem nebude podléhat sociálnímu pojištění, ale pouze zdravotnímu pojištění. Podléhá takto nízký příjem srážkové dani nebo odměny členů statutárního orgánů vždy podléhají dani zálohové (jak tomu bylo v minulosti) nebo je možné si způsob zdanění vybrat? 

Doplatek zdravotního a sociálního pojištění při pracovní neschopnosti zaměstnance s minimální mzdou

Zaměstnanec je od 20. 6. 2020 na nemocenské. Pobírá minimální mzdu, tj. 14 600 Kč a jeho úvazek je 8 hod./den (5x/týden). Počítám správně, že není třeba provádět doplatek zdravotního pojištění? 14 600 Kč / 30 kalendářních dnů * 19 odpracovaných dnů = 9 247 Kč, skutečná mzda za 19 dnů = 14 600 Kč / 22 pracovních dnů * 15 skutečně odpracovaných dnů = 9 955 Kč. Tzn., že odvod zdrav. poj. se bude počítat jen ze skutečné mzdy 9 955 Kč * 13,5 % = 1 344 Kč. A u sociálního pojištění se žádné doplatky neřeší, odvedu pouze se skutečné mzdy (z 9 955 Kč 6,5 % a 24,8 %)? 

Doúčtování doplatku (přeplatku) pojistného za podnikatele na SP a ZP u FO vedoucích účetnictví

Jak správně zaúčtovat doplatek/přeplatek na SP a ZP u FO (za podnikatele), která vede účetnictví a je vůbec nutné doplatky do starého roku účtovat? Vím, že teoretický postup by měl být tento: otevřít starý rok a zaúčtovat (na základě vyhotovených přehledů) doplatek MD 526N/336. V praxi to však znamená to, že po zaúčtování případu a vyhotovení výkazů k DP musíme do DP znovu sahat a opravovat hospodářský výsledek. Je zde totiž ze strany FÚ kontrolní vazba DP (ř. 104 - VH) na výkaz zisků a ztrát (** VH před zdaněním). Pokud bychom do starého roku zaúčtovali pouze daň z příjmu, a doplatky na pojistném do roku, ve kterém byly spočteny, byla by to vyloženě chyba? Opravovat VH v DP a daňově neuznatelné náklady je velmi náročné. Dalo by se zde použít nějaké výjimky? 

Výpočet mzdy při pracovní neschopnosti

Jak se postupuje při vystavení mzdy, kdyby byl po většinu měsíce zaměstnanec na neschopence? Například zaměstnanec pobírající minimální měsíční mzdu by byl 3 měsíce na neschopence od 1. 3. do 29. 5. a poslední měsíc pracovní neschopnosti by mu byla ukončena neschopenka v pátek 29. 5. a poté by byly posledními dny v měsíci sobota 30. 5. a neděle 31. 5., v pondělí 1. 6. nastoupí zaměstnanec do práce. Vyplácela by se za květen ještě část mzdy za sobotu a neděli, když by byl celý květen do pátku 29. 5. na neschopence? Pokud ano, tak jak se provádí výpočet?

Podnikání studenta - výroba miniaturních sportovních potřeb

Student 18 let - denní studium - vyrábí jako svůj koníček miniaturní sportovní potřeby, v roce 2020 zaznamenal zájem o tyto miniaturní sportovní potřeby a následně došlo k několika prodejům, příjem 2020 do konce května 2020 činí cca 30 000 Kč, předpoklad za celý rok 2020 je cca 100 000 Kč. Jaké kroky musí podniknout, aby bylo vše v souladu s legislativou (živnostenský zákon, daň z příjmů, zdravotní pojištění, sociální pojištění)?

Zaměstnání malého rozsahu

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Doplnění k otázce DAUCID č. 25222 - Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění

Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění Na naší otázku bylo odpovězeno následovně: Odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance lze ve zdravotním pojištění uplatňovat při splnění podmínek daných ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Zákon zde hovoří o tom, že vyměřovacím základem zaměstnance je částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, neboli se jedná o uplatnění odpočtu. Odpočet může použít zaměstnavatel u osoby, které byl přiznán (a tedy nebyl odejmut) invalidní důchod, v podstatě bez ohledu na stupeň invalidity. Podmínkou pro uplatnění odpočtu není vyplácení důchodu. V ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. je uvedeno, že stát je plátcem pojistného za poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Pro uplatnění odpočtu je tedy rozhodující přiznání důchodu.

 Prosím o upřesnění odpovědi ve druhém odstavci první věty je uvedeno: "Odpočet může použít zaměstnavatel u osoby, které byl přiznán (a tedy nebyl odejmut) invalidní důchod, v podstatě bez ohledu na stupeň invalidity. Podmínkou pro uplatnění odpočtu není vyplácení důchodu." a v poslední větě je uvedeno : "Pro uplatnění odpočtu je tedy rozhodující přiznání důchodu" Obě tyto věty se dle mého názoru navzájem popírají?

Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění

Firma je chráněnou dílnou a zaměstnává tedy zdravotně postižené zaměstnance. Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění aplikujeme u zaměstnanců, kteří mají potvrzenou invaliditu I., II. a III. stupně slevu na vyměřovacím základu ve výši 7 903 Kč (pro rok 2020) na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého se jedná o státní pojištěnce. Kontrola z VZP firmě doměřila pojistné u jednoho zaměstnance, který má potvrzenou invaliditu prvního stupně s ujednáním, že mu není vyplácen invalidní důchod. Přistoupili jsme proto k interní kontrole všech zaměstnanců a našli další zaměstnankyni s potvrzenou invaliditou bez výplaty invalidního důchodu. I tato zaměstnankyně je pojištěna u VZP, i pro ni aplikujeme slevu, ale ze strany VZP u ní nic doměřováno nebylo. Oba zmínění zaměstnanci mají potvrzenou invaliditu prvního stupně bez výplaty důchodu a nemají průkaz ZTP. Chtěli bychom se zeptat, zda je sleva na pojistném na zdravotní pojištění skutečně podmíněna výplatou důchodu a kde přesně v zákoně se dá toto ujednání dohledat?

Dohoda o pracovní činnosti a dočasná pracovní neschopnost (DPN)

Zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti byl od 10. 2. do 30. 4. v dočasné pracovní neschopnosti. V únoru měl hrubou mzdu 2 160 Kč . V mzdovém programu jsem nemohla vytisknout přehled o platbě pojistného za únor až duben pro zdravotní pojišťovnu. V tomto přehledu se nezobrazovala pojišťovna, úhrn vyměřov. základů ani výše pojistného v hodnotě 0,00, ani počet zaměstnanců ,1. Firma má jen jednoho zaměstnance na DoPČ. (když je zaměstnanec na HPP a ve firmě jen jeden, tak při ošetřovném za celý měsíc se hodnoty 0,00, 1 zaměstnanec vyčísli). Z programové firmy mě informovali, že mám zaměstnance odhlásit při DPN a tak znova přihlásit po ukončení DPN). Ovšem paní ze zdravotní pojišťovny nechtěla odhlásit a zase přihlásit zaměstnance na DoPČ. Chtěla jsem se informovat, včetně programátorů, jak postupovat v takové případě, kdy ve firmě je jen jeden zaměstnanec na DoPČ.