JUDr. Marcela Smutná (873)

Pracovní poměr na dobu určitou

S novým zaměstnancem jsme sjednali pracovní poměr na dobu neurčitou se zkušební dobou v délce 3 měsíců. Lze po uplynutí zkušební doby vytvořit novu pracovní smlouvu, kde bude sjednán pracovní poměr na dobu určitou, kterou budeme dle potřeby prodlužovat? 

Stravné - konkrétní aplikace § 163 odst. 4 zákoníku práce

Dle zákoníku práce platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Jak konkrétně postupovat při výpočtu, pokud zaměstnanec obdržel na pracovní cestě jídlo (jídla) zdarma?

Prosím o objasnění na příkladu: Dvoudenní tuzemská cesta, jeden den trvá 4 hodiny, druhý den 11 hodin. První den je bezplatně poskytnuto 1 jídlo. Stravné podle pásem je ve výši 82 Kč, 124 Kč, 195 Kč. Postupuji tak, že za a) Porovnám výši stravného bez krácení za bezplatně poskytnutá jídla za oba dny odděleně. Za první den nárok není, za druhý je ve výši 82 Kč. Při neodděleném posuzování je za 15 hodin celkem nárok na 124 Kč. Použiji tedy neoddělené počítání, jelikož je pro zaměstnance výhodnější. Částku zkrátím o jedno jídlo, tedy o 35 % a vyjde mi nárok zaměstnance ve výši 80,60 Kč.

b) Spočítám si obě varianty (výpočet za každý den a za oba dny dohromady) včetně krácení za jídlo. Tedy za první den je nárok na stravné 0 Kč, za druhý 82 Kč. Při posouzení bez rozdělení na dny, je stravné v druhém pásmu (124 Kč) kráceno o jedno jídlo, tedy o 35 % a výsledek je 80,60 Kč. Při tomto způsobu výpočtu vychází výhodněji varianta 82 Kč, tedy počítání stravného za každý den zvlášť.

Potřebuji do systému pro výpočet cestovních náhrad nastavit automatické porovnání variant, ale nevím, zda postupovat dle varianty a) nebo b).

Zaručená mzda - poměr základní a pohyblivé složky

Zaměstnavatel má u zaměstnanců stanovenu základní mzdu nižší, než je minimální mzda nebo zaručená mzda, a k této základní mzdě pohyblivé složky. V souhrnu hrubá mzda vždy převyšuje úroveň zaručené mzdy danou zákonem. Je tento způsob stanovení mzdy v souladu se zákoníkem práce také v r. 2019, nebo je nutné, aby byla základní (fixní) složka mzdy na úrovni zaručené mzdy?

Zaměstnání malého rozsahu

Zaměstnanec začne od června pobírat starobní důchod, ve firmě (s. r. o.) zůstane v zaměstnání malého rozsahu se sjednanou odměnou ve výši 2 900 Kč měsíčně. Může nadále používat služební automobil a čerpat ze sociálního fondu?

 

Výpočet náhrady mzdy

Zaměstnanec pracuje ve dvanáctisměnném provozu. V řijnu čerpal 3 dny dovolené, poté pracoval, polovině října onemocněl. Nemocný byl celý listopad, 1. prosince nastoupil do zaměstnání. Během prosince čerpal 5 dnů dovolené, jinak pracoval, i ve dnech svátků ve svých plánovaných směnách. Zaměstnavatel mu na 1. čtvrtletí spočítal průměrnou předpokládanou mzdu, a to ve výši hodinové mzdy. Tento postup odůvodňuje tím, že v rozhodném období neodpracoval 21 dnů. Ovšem coby dvanáctkář odpracoval 195,5 hodiny v rozhodném období. Takto stanovená průměrná mzda jej poškozuje, neboť ke své hodinové mzdě dostává příplatky (odpolední, noční, směnnost, víkendový), jež se odvíjejí z nižší předpokládané průměrné mzdy. Vztahuje se povinnost mít odpracováno 21 dnů i na zaměstnance, který pracuje v turnusovém provozu, kdy měsíční fond pracovní doby se pohybuje mezi 14-16 dny za kalendářní měsíc? Neměl by zaměstnavatel postupovat podle koeficientu 12 versus 8 hodinová pracovní doba? Placená doba za směnu je 11,5 hodiny. 

Hodinová mzda

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.

 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

Prosím o prověření situace, zda je náš postup v pořádku. Zaměstnankyně v našem provozu, kde máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, ve zkušební době nepřišla 2 dny do práce, takže jí bylo poštou zasláno zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu - s datem 14. 3. 2019. Nepřebrala si 20. 3. poštu, ale zašla k lékaři a poslala od 20. 3. nemocenský lístek. Přebrala si zrušení pracovního poměru ve zkušební době až 22. 3. 2019. Pracovní poměr končí tedy až 22. 3. 2019 dle § 66 odst. 2 zákoníku práce. Ustanovení § 66 odst. 1 zákoníku práce - není v rozporu s tímto naším postupem? Myslím větu: „Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.“ A protože za první tři směny se náhrada zaměstnanci neproplácí a protože už zaměstnankyně neměla naplánované směny, žádnou náhradu od nás nedostane.

Kurz při výměně peněz na zahraniční pracovní cestu

Zaměstnanec na zahraniční pracovní cestu nedostává zálohu, při vyúčtování pracovní cesty doloží doklad o výměně CZK na EUR, kde je uveden směnný kurz jiný, než je kurz ČNB v den zahájení cesty. Výměna CZK na EUR byla provedena v Čechách, zaměstnanec vyměnil více EUR, než na pracovní cestu potřeboval. Po ukončení pracovní cesty je provedeno vyúčtování, spočítá se stravné v cizí měně. Jaký kurz se má použít, zda kurz, kterým zaměstnanec provedl výměnu CZK na před pracovní cestou v Čechách, tento kurz může doložit dokladem o výměně, nebo kurzem ČNB v den zahájení pracovní cesty, tento kurz je pro něho méně příznivý? V zákoníku práce jsem našla, že jen při výměně v zahraničí se používá jiný kurz než kurz ČNB.

Dovolená

Dne 18. 3. 2019 jsme přijali do pracovního poměru zaměstnance. Pracovní smlouvu má uzavřenou do 20. 12. 2019. Kolik dní dovolené mu náleží? Ve firmě máme 20 dnů za rok. 

Stravování cizích zaměstnanců

Firma s.r.o. staví skladovací prostory pro obiloviny. Smlouva o dílo na výstavbu dodavatelskou firmou. Mimo specifika stavební prací je ve smlouvě „povinnost“ odběratele zajistit 2x denně stravování zaměstnanců dodavatele. Domníváme se, že Zákoník práce zavazuje k této povinnosti dodavatele, zaměstnavatele zaměstnanců. I když je uvedeno ve smlouvě, může FÚ tento blíže nespecifikovaný náklad (ráno bohatá snídaně, večer obědovečeře) jako nedaňový náklad vyloučit? Navrhujeme řešení:

a)     Tento sporný bod ve smlouvě ignorovat. Povinnost zajištění stravy na pracovní cestě je věcí dodavatele. Skutečné náklady na „bohaté snídaně a vydatné obědovečeře“ přefakturovat dodavateli. Další daňové záležitosti jsou v gesci dodavatele.

b)     Nebo tyto náklady na stravu vyloučit jako nedaňové. Ale nemůže se to nakonec posoudit jako naturální plnění mzdy?