Registrace k dani (520)

Zrušení registrace k DPH a zásoby

OSVČ, která dělala servis, má na skladě zásoby na opravy domácích spotřebičů, které byly pořízeny před několika lety, některé před 10, 6 a 2 roky. Jak se má postupovat s dodaněním DPH v případě zrušení registrace k DPH u takto starých zásob?

Prodej zboží do třetí země

Společnost s r. o., tuzemský plátce DPH, prodá nefunkční kombajn do Polska neplátci DPH. Je tento prodej zdanitelným plněním osvobozeným od DPH dle § 66 zákona o DPH, nebo je nutno vystavit fakturu včetně DPH?

Registrace k DPH v JČS

Právnická osoba, plátce DPH v ČR, se nově zaregistruje v jako plátce DPH v Německu. Tato právnická osoba bude přemisťovat své zásoby zboží do externího skladu v Německu, aby toto zboží dále prodávala konečným zákazníkům (většinou nepodnikatelům) v Německu. Přemístění zboží uvede tato právnická osoba do řádku č. 20 českého přiznání k DPH a zároveň do souhrnného hlášení. Následné prodeje zboží z externího skladu v Německu s 19% německou sazbou DPH již nijak v českém přiznání uvedeny nebudou. Je tento postup správný? 

Plátce DPH v ČR registrovaný k DPH na Slovensku, přenesená daňová povinnost

Setkala jsem se teď s českou společností, která je plátce DPH v ČR a zároveň je k DPH registrovaná na Slovensku (má české i slovenské DIČ). Slovenské DIČ mají prý dobrovolně kvůli tomu, aby nemuseli řešit papírování ohledně přechodu zboží přes hranice, když mají sklad v SK. Na faktuře pro Slováky (firmy) používají slovenské DIČ, ale dávají tam režim přenesené povinnosti jako by DIČ bylo české, a účetní i tyto faktury uvádí do českého přiznání jako UDpdp. Je tato situace správně? A ještě druhý dotaz - když této společnosti např. chorvatská firma fakturuje zboží, které jim veze do slovenského skladu, jaké údaje by měly být na chorvatské dodavatelské faktuře, české nebo slovenské DIČ? 

Zasílání zboží

Český plátce DPH uskutečňuje zasílání zboží dle § 8 odst. 4 zákona o DPH do Německa. Přestože tento plátce v kalendářním roce nepřekročil limit pro zasílání zboží do Německa (100 000 EUR), rozhodl se dobrovolně registrovat jako plátce DPH v Německu. Musí plátce od okamžiku registrace k DPH v Německu uplatňovat při zasílání zboží vždy německou sazbu daně? Nebo může i nadále uplatňovat při zasílání zboží do Německa českou sazbu DPH, pokud nepřesáhne limit 100 000 EUR? Řekl bych, že § 8 ZDPH toto výslovně neřeší. 

Nákup a prodej aut z EU a třetích zemí

OSVČ, neplátce, bude podnikat v nákupu a prodeji aut. Auta bude pořizovat v EU, ale také ve Švýcarsku. Jak je to s registrací k DPH pokud bude nakupovat v EU a s registraci k DPH pokud bude nakupovat mimo EU? Auta bude opravovat a dále v ČR prodávat.

Vývoz zboží do třetích zemí - obrat DPH

Společnost s.r.o., neplátce DPH, plánuje mimo obchodování v rámci tuzemska vyvážet zboží do třetích zemí. Budou plnění do třetích zemí započítávána do obratu pro povinnou registraci k DPH? Domníváme se, že ano. Můžete nám, prosím, napsat na základě jakého § zákona o DPH? 

Doplňující dotaz:

A kdyby společnost s.r.o., neplátce DPH nakupovala a prodávala zboží dle pravidel Incoterms 2010 pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu v paritě CIF (zboží by bylo koupeno a zároveň rovnou prodáno v přístavu ve 3. zemi). Dokladově by to probíhalo tak, že např. dánská firma vystaví doklad, na kterém je uvedeno "CIF + přístav ve městě ve třetí zemi" společnosti s.r.o. v ČR a ta by následně vystavila doklad firmě ve 3. zemi s uvedením stejného údaje ohledně CIF... Zboží tedy vůbec nevstoupí na území EU. Domníváme se správně, že by se fakturovaná plnění do 3. země v tomto případě do obratu nezapočítávala?

Registrace k DPH

Existuje nějaká výjimka, kdy FO - podnikatel překročí obrat 1 000 000 Kč a nemusí se stát plátcem DPH?

Vyúčtování daně při ukončení registrace

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Fyzická osoba - nepodnikatel a prodej pozemků včetně stavby

Fyzická osoba, syn, nabyla letošním roce pozemky od svého otce darováním. Syn by chtěl tento pozemek využít k tomu, že na něm postaví rodinný dům a následně ho prodá. Prodejní cena bude vyšší než 1 mil. Kč. Bude muset občan odvést z prodejní hodnoty domu DPH ve výši 15 % ( obytná plocha do 300 m2)? Další otázka souvisí s plátcovstvím DPH, kterým dnem se občan stává plátcem DPH až po prodeji, kdy obdrží částku vyšší než 1 mil. Kč, takže do 15 dnů podá žádost o plátcovství, a od následujícího měsíce se stává plátcem DPH ze zákona? Ale, jestliže do jednoho roku od vzniku plátcovství žádný podobný prodej výstavby rodinného domu či prodej stavebního pozemku neučiní, bude podávat nulové přiznání k DPH? Na závěr: Při prodeji bude muset syn také zaplatit daň z příjmů podle § 10, kde uplatní veškeré výdaje/náklady proti prodejní ceně. Otázkou je, zda do výdajů může zahrnout pozemek, který dostal darem od otce, domnívám se, že nikoliv, nejednalo se úplatné nabytí? Ostatní zaplacené výdaje spojené s výstavbou rodinného domu budou moci být ve výdajích proti prodejní ceně.