Daň z příjmů fyzických osob (1203)

Správa majetku a daň z příjmů

Vlastník nemovitosti jako fyzická osoba uzavřel podle ust. § 1400 a násl. občanského zákoníku smlouvu o správě svého majetku se správcem - s. r. o. Na základě toho se vlastník dostal do pozice beneficienta. Správce na účet beneficienta zajistil pronájem nemovitosti třístrannou smlouvou, kde jsou uvedeni beneficient, správce, nájemce. Došlo tedy k pronájmu nemovitosti prostřednictvím správce. Správce nemovitosti podle výše zmíné smlouvy zasílá beneficientovi měsíčně vždy jen zisk, protože je zavázán z titulu činnosti správce k zúčtování veškeré nákladové agendy v rámci běžného provozu nemovitosti na straně vlastníka a proti tomu si započte svou provizi. Samostatná smlouva neobsahuje ustanovení, že by měl správce náklady a výnosy evidované u sebe z titulu provozu majetku nějak vyúčtovávat, či zasílat min. jednou ročně soupis vyúčtování beneficientovi. Správce je pouze povinen předložit vyúčtování správy jen co do nákladů, které jdou na vrub beneficienta, tj. zejména náklady na opravy, údržbu, rekonstrukci apod. Jedná se nám o otázku stanovení příjmů a výdajů z titulu nájmu beneficienta. Je naše doměnka správná, když si myslíme, že správce by i v tomto případě měl zaslat vyúčtování nákladů a výnosů podle ust. § 1436 občanského zákoníku v souvislosti s ust. § 1403 občanského zákoníku? A proto lze vycházet z toho, že příjmem v bruto hodnotě na příloze č. 2 DAP je pořád příjem podle nájemní smlouvy, nikoli pouze zisk zaslaný průběžně správcem? A proto obdobně náleží beneficientovi i podíl na svých nákladech, které za něj pouze zúčtovává nědko jiný? A proto nákladem je i stanovená odměna správce, kterou si ve svém účetnictví správce započte? A proto by měl správce z tohoto titulu účtovat ve svém účetnictví přes závazkové účty, nikoli účty výnosové, vyjma provize? A ve světle výše zmíněného by se tak stanovoval s přihlédnutím konkrétních okolností i obrat pro účely DPH, neboť správa majetku neznamená právní podíl na nákladech a výnosech správce, nýbrž pouze a jen správu majetku, za což si správce daňovým dokladem (plátce DPH) vyúčtuje stanovenou odměnu?

Jednorázová výpomoc

Jsem OSVČ, která vede DE, mohu dceři, OSVČ, která podniká v prodeji, vyplatit 30 000 Kč za jednorázovou výpomoc? Já 30 000 Kč budu mít v nákladech a ona 30 000 Kč nebude přiznávat, jako by nic nedostala, když se jedná o jednorázovou výpomoc? Je to možné nebo jsem to špatně pochopil?

Příjmy z nájemného

Fyzické osobě, nepodnikateli, je nájemné ve výši 32 475 Kč za r. 2019 zaplacené v lednu 2020 (konkrétně na základě pokladního dokladu 17. 1. 2020). V jakém roce je třeba tyto příjmy z nájemného dát do daňového přiznání a zdanit?

Odměna rozhodčí

OSVČ pořádá závody, dává odměnu rozhodčím (nemá s nimi však žádnou smlouvu, s čímž jsem se zatím nesetkala - většinou měli DPP). U jedné osoby je to příjem cca 600 Kč max. dvakrát za rok - u nich by tedy mohl být příjem brán jako příležitostný a do limitu osvobozený. Ale úplně jsem se zarazila u dané OSVČ, zda to mohu takto dát do daňových výdajů. 

Registrace bankovního účtu na finančním úřadě

Když jsem v roce 2013 začínala pronajímat byt, registrovala jsem na finančním úřadě bankovní účet, na který mi chodil nájem - příjem dle § 9 ZDP. Nyní chci tento bankovní účet zrušit. Nájem mi nájemník hradí hotově, případně vkladem na jiný bankovní účet. V DPFO za rok 2019 mi bude vycházet přeplatek a ten bych si za stávající situace musela nechat vyplatit na registrovaný účet (který bude do konce 2/2020 zrušen). Můj dotaz je - zda mám pouze zrušit registraci účtu nebo musím nahlásit účet nový. Mám příjmy pouze ze závislé činnosti a z nájmu nemovitosti dle § 9 ZDP. 

Vyúčtování srážkové daně - vyplění

Jak správně vyplnit vyúčtování srážkové daně fyzických osob? Příklad: V listopadu 2019 valná hromada rozhodla o výplatě podílu na zisku společníkům, V prosinci 2019 proběhla výplata a byla sražena daň. Daň byla odvedena v lednu 2020. V jaké roce máme provést vyúčtování srážkové daně. Pokud do roku 2019, tak budeme vyplňovat jen sloupce 2 a 7 a sloupec 10 se nevyplní, protože daň byla odvedena v 01.2020? Nebo vše by mělo být zahrnuto do 01.2020? 

Platby na životní pojištění a DPFO

Občan si platí životní pojištění s tím, že má každý rok uhradit celkem 12 000 Kč, platby provádí 2x ročně. Vzhledem k tomu, že kdysi opomněl uhradit druhou splátku v prosinci a uhradil ji až v lednu následujícího roku, platí od té doby tímto způsobem pojistné- tedy opožděně. V r. 2019 uhradil dvě splátky á 6 000 Kč (první v lednu - ta byla za r. 2018, druhá v červnu byla vlastně první splátkou za r. 2019). Ještě za zdaňovací období 2018 obdržel občan pro účely DPFO potvrzení o zaplaceném pojištění ve výši 12 000 Kč. Pojišťovna tedy do potvrzení zahrnula obě platby bez ohledu na to, že lednová byla za pojistné 2017. Nyní pojišťovna zaslala potvrzení pouze na částku 6 000 Kč s tím, že se prý změnil zákon a lze potvrzení zaslat pouze na uhrazené pojistné za daný rok. Lednovou platbu do potvrzení nezahrnula. Odvolává se na § 15 odst. 6 ZDP. Zde ale čtu, že "lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období". Toto chápu tak, že by potvrzení nemělo respektovat, za které období se platí pojistné, a tudíž by i letos mělo být na 12 000 Kč. Jaké tvrzení je tedy správné?

Odpočet úroků z hypotečního úvěru

Fyzická osoba se rozhodla o instalaci FTV na střeše "kolny", která není obytnou stavbou, ale tvoří nedílnou součást stavby pro bydlení. Na pořízení FTV si hodlá vzít půjčku. Nabízí se stavební spořitelna, která půjčí a současně jako bonus zdůvodňuje, že úroky z hypotečního úvěru lze odečíst z nákladů, jako položka snižující daň fyzickou osob o zaplacené úroky ze stavebního spoření, hypotečního úvěru. Někdy se vše hodnotí jako součást stavby, pokud se platí DPH při pořízení souboru staveb a pozemků. Z toho důvodu bychom považovali za správné i odpočet úroků ze stavebního spoření. Podmínka užívání nemovitostí a staveb souvisejících k bydlení účastníků stavebného spoření splněna. Úvěr na manžela, ale manžel nevlastní nemovitosti. Vlastní ji manželka spolu se synem, ale manželka je spoluúčastníkem smlouvy a manžel, manželka i syn bydlí a užívají 100 % nemovitosti. 

Paušální výdaje a podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku

Může podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uplatňovat paušální výdaje? Pokud ano, tak účtuje doklady klasicky v podvojném účetnictví - myslím tedy jen FV? V přiznání vyplňuje přílohu číslo 1 - řádky 101, 102, 104? 

EET hostinská činnost x prodej zboží a služeb

OSVČ, neplátce DPH, má pouze zaměstnance na DPP, má řemeslnou živnost - hostinská činnost. Je to však opravdu hostinská činnost, pokud provozuje 2 x do měsíce zábavní akce pro dospělé (tance a diskotéky, kde si vždy pronajme sál či prostory k tomu určtené), když prodává nakoupené zboží např. pivo, alko a nealko nápoje, drobné věci k zakousnutí, sám však nic nevaří, nevytváří maximálně namíchá míchaný alko či nealko nápoj (džin s tonikem atd..). O jaký typ živnosti se bude jednat - bude to opravdu hostinská činnost? A jaké paušální výdaje k této živnosti bude moci využít? Měl již povinnost se zaregistrovat k EET nebo ho to teprve čeká? Pokud se měl již zaregistrovat, jaký má zvolit postup - nějaká registrace zpětně? Může dostat nějakou pokutu? Slyšeli jsme o nějaké evidenci zjednodušené ETT - má nějaké omezení? Musel by v tomto zjednodušeném režimu při prodeji jednoho nápoje vystavit účtenku EET nebo by mohl příjmy evidovat nějak "společně" např. za celý večer? Jak toto nejlépe z daňového pohledu vyřešit a z pohledu EET?