Daň z příjmů fyzických osob (1041)

Internetový e-shop

Budu si zakládat e-shop na prodej zboží z Číny. Jaký živnostenský list si mám pořídit? Zboží objednám v Číně a bude putovat převážně do zahraničních zemí. Zboží se do ČR ke mně vůbec nedostane, poputuje z Číny rovnou k zákazníkovi. Já budu mít v ČR účet, kam pouze přijde zaplacené zboží zákazníkem a já samozřejmě zaplatím čínskému obchodu. Jak se to bude celé danit? 

Registrace k dani z příjmu fyzických osob a pronájem nemovitých věcí

Jsem povinen se na finančním úřadě zaregistrovat k dani z příjmu FO, pokud budu mít příjmy pouze z pronájmu své nemovitosti? 

Dodatečné přiznání k dani z příjmů z důvodu dopravního paušálu

OSVČ uplatňovala skutečné náklady na pohonné hmoty a parkovné a podala přiznání. Lze podat dodatečné přiznání za minulé roky, kdyby se rozhodla, že je pro ni výhodnější dopravní paušál?

Pořízení automobilu s odpočtem DPH a výdaje formou náhrad

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Pořídil nákladní automobil, při nákupu uplatnil odpočet DPH – automobil bude využívat výlučně pro ekonomickou činnost, tedy splňuje definici obchodního majetku pro účely zákona o DPH. Automobil ale nechce zařadit do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 zákona o dani z příjmů. Pro účely daně z příjmů nebude uplatňovat odpisy, výdaje na opravy a pojištění, skutečné výdaje na PHM. Pro účely daně z příjmů chce postupovat podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3, tedy uplatňovat výdaje ve výši základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Přitom cenu PHM požitou pro výpočet náhrady za PHM sníží o DPH, neboť uplatňuje odpočty DPH z nákupu PHM a oprav. Je vlastníkem vozidla. Je možné takto postupovat? A je možné uplatnit do výdajů navíc i úroky z úvěru na pořízení automobilu?

Odpočet úroků z hypotéky

Poplatník koupil nemovité věci - rodinný dům a platí úroky z hypotéky. Podniká jako OSVČ, ve svém vlastním RD má v jedné místnosti kancelář, kterou využívá jak k práci OSVČ, tak pro práci doma ve svých volných chvilkách. Může si poplatník uplatnit úroky jako odpočet daně na rodinný dům, pokud jednu místnost v RD využívá jak pro svou SVČ, tak i pro své „bydlení a činnosti mimo SVČ“? Nebo nějak poměrově vyloučit např. tu jednu místnost nebo si odpočet nebude moci uplatnit žádný, ačkoliv místnost, kde vykonává SVČ, je např. v poměru k celé ploše domu pouze 10 %?

Příjem OSVČ v EUR

OSVČ fakturovala částku 1 100 EUR do zahraničí. Cizinec zaplatil 1 100 EUR na účet, banka připsala již dle svého kurzu částku v Kč - 1 100 x 25,231 = částku 27 754,1 Kč. Kolik bude uvádět OSVČ v přiznání jako přijatou částku? Částku přijatou a zaokrouhlenou nahoru, tj. částku 27 755 Kč? Jak se postupuje v případě, že musím do přiznání částku zaokrouhlit na bankovním účtu, mám např. 0,1 Kč? Musím postupovat přesně dle nějakého znění zákona, a pokud ano, jakého?

V případě, že by OSVČ přijala dále např. částku 1 000 EUR v hotovosti - může si vybrat ještě z kurzů, které může využít, tj. např. aktuální, pevný pro dané období nebo průměrný, který se vyhlašuje po skončení roku bez ohledu na to, že banka při přijetí peněz od cizince si sama přepočte „svým aktuálním“ kurzem? Kurz bez ohledu na přepočty banky, který si vyberu, pak musí OSVČ dodržet pro všechny platby v zahraniční měně, je to tak? Lze tedy si vybrat např. průměrný a použít pro všechny příjmy, které nebyly automaticky přepočítány bankou?

Doplňující otázka:

Pokud tedy OSVČ využije pro přepočet faktur v cizí měně jednotný kurz, který je vyhlášen po skončení roku, a vede si daňovou evidenci (např. v Excelu mám 80 faktur), zde má fakturované částky v EUR, ale i v Kč seřazeny dle data, jak mu platby došly, jak dle zákona a pro správce daně vést tuto evidenci v EUR a Kč? Je potřeba mít na každém řádku částku v Kč (nebo EUR) dle fakturace a vedle ve sloupečku přepočet z Kč na EUR, nebo stačí vzít součet EUR za celý rok a vynásobit jednotným kurzem a sečíst se součtem sumy v Kč? Nebo mám vést zvlášť na dalším listu v Excelu evidenci pro Kč a evidenci pro EUR? Jak toto nejlépe pro správce daně evidovat?

Příjem z Francie - OSVČ

OSVČ podniká v architektonické činnosti - nabízí a zpracovává architektonické studie, poskytuje inženýrskou činnost. OSVČ je daňovým rezidentem ČR - žije zde, má zde trvalé bydliště. V roce 2018 fakturovala částku 500 000 Kč pro české klienty a částku 1 000 EUR pro francouzské klienty. Na účet jí přišla částka 24 800 Kč.

1) OSVČ poskytuje služby do zahraničí na dálku, tj. nikam nejezdí a „pracuje“ ze své kanceláře v ČR on-line na dálku - má nějakou povinnost přiznat příjem ve Francie, tj. vznikne jí stálá provozovna, nebo vzniknout nemůže, když pracuje vždy na dálku z ČR?

2) Bude všechny příjmy zdaňovat dle § 7 s paušálními výdaji včetně přijatého příjmu 24 800 Kč z Francie?

3) Bude-li mít v následujících letech více takovýchto zahraničních příjmů, např. 80 % ze zahraničí a bude-li pracovat na dálku z ČR online - také se jí nebude týkat stálá provozovna ve Francii, protože ta by vznikla pouze v případě, že by 6 měsíců vykonávala činnost z Francie - nebude tedy žádný zápočet a přílohu č. 3 k přiznání přikládat?

4) Může OSVČ uplatnit všechny slevy a odpočty pokud bude mít na dálku ze zahraničí více než 80 % příjmů?

5) Má OSVČ z pohledu DPH nějaké povinnost k našemu „českého či francouzskému“ DPH - poskytuje-li takovéto služby do EU na dálku z ČR?

Pozdě podané přiznání k DPFO

Poplatník - fyzická osoba - podá pozdě řádné přiznání, podá ho 10. 4. 2019:

a) s doplatkem daně 10 000 Kč, které zaplatí také 10. 4. a

b) s žádostí o vratku 20 000 Kč. Jaké částky úroků či penále mu budou vyměřeny v případě a) a b)? Přijme FÚ přiznání? Jakým způsobem dostane na vědomí sankce - dopisem do vlastních rukou, nemá-li datovou schránku? Do kdy FÚ vyřídí jeho přiznání, resp. do kdy dostane poplatník nějaké to vyrozumění o sankcích?

Přehled o příjmech a výdajích OSVČ 2018 a daňová ztráta

Daňový základ v přehledu ř. 25 máme brát z DPFO z ř. 42 (základ daně) nebo z ř. 45 (základ daně po odečtení ztráty)? Další dotaz: fyzická osoba podnikající vede účetnictví dle § 7 uplatňuji si daňovou ztrátu z minulých let, jaké řádky DPFO máme vyplnit - ř. 44 a ř. 106 a uvést v odd. E přílohy č. 1 DPFO?

Faktura na fyzickou osobu a náklad s. r. o.

Fyzická osoba, nepodnikatel, má svou smlouvu o poskytování připojení k internetu. Tuto fakturu dává do účetnictví s. r. o., částka 900 Kč měsíčně, a dále ji přefakturovává. Může s. r. o. odečíst DPH z této faktury a dávat si ji do běžných daňových nákladů, když se to dále přefakturuje? Může být problém, že smlouva na internet je na fyzickou osobu, a ne na s. r. o.? Fakturu pak zaplatím právě fyzické osobě. Má fyzická osoba v této souvislosti příjmy, které by měla zdanit?