Daň z příjmů fyzických osob (1255)

Občan Slovenska a daňové přiznání

Občan Slovenské republiky a jeho manželka koupili koncem roku 2016 dům v ČR a až do 30. 6. 2019, kdy dům prodali, v něm měli bydliště (příjmy z prodeje domu jsou tedy osvobozeny). Oba v daném období pracovali v ČR a od 1. 7. 2019 (po prodeji domu a ukončení pracovních poměrů v ČR) se natrvalo přestěhovali zpět na Slovensko. Předpokládám, že v období 1. 1. 2019 - 30. 6. 2019 je tento občan daňovým rezidentem ČR (z důvodu bydliště a rodiny, tedy střediska životních zájmů), a v období 1. 7. 2019 - 31. 12. 2019 je daňovým rezidentem SR ze stejných důvodů. Dle pokynu D-22 se v případě změny daňového rezidentství v průběhu zdaňovacího období posuzuje každá část samostatně. V této souvislosti mám dva dotazy: 1. Pokud bude občan podávat daňové přiznání v ČR za rok 2019 jako rezident, tedy za první polovinu roku 2019, uplatní také pouze polovinu základní roční nezdanitelné částky (tedy 12 420 Kč), nebo může uplatnit základní nezdanitelnou částku celou? A případné daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit také pouze za 6 měsíců? Případně jak vyřešit v daňovém přiznání v ČR situaci, kdy je občan půl roku daňovým rezidentem, a půl roku daňovým nerezidentem? Obávám se, že na tuto situaci není ve formuláři dostatek polí...

2. Lze v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit úroky z hypotečního úvěru na zmíněnou nemovitost, ve které měl občan bydliště do dne prodeje? V ZDP je uvedeno, že úroky lze uplatnit, pokud je nemovitost vlastněna po celé zdaňovací období. 

OSVČ fakturovaná x přijatá částka

OSVČ fakturuje určitou měsíční částku např. 20 000 Kč. Vystaví a pošle odběrateli, ale po vzájemné dohodě je jí zaslána na účet proti vystavené faktuře s 20 000 Kč, pouze snížená částka 15 000 Kč. Odběratel si sráží nějaké poplatky za využití prostor atd. Je tento postup zákonný a správný, pokud to mají obě dvě strany upraveno ve smlouvě? Jak by se správně mělo postupovat? A kolik pak OSVČ zdaní těch 15 000 Kč, které jí přišlo na účet? Takto to již OSVČ praktikuje několik let. Děkuji za všechny informace ke zdanění.

Postoupení pohledávky z titulu půjčky fyzickou nepodnikající osobou

Fyzická nepodnikající osoba má pohledávku z titulu poskytnuté úročené půjčky. Pohledávka se tak skládá z poskytnuté nesplacené půjčky (jistiny) a úroků. Fyzická osoba se rozhodla tuto pohledávku postoupit. Pohledávka z titulu jistiny bude postoupena subjektu A za cenou jmenovité hodnoty dané nesplacené výše jistiny (tj. za nominální hodnotu). Dejme tomu, že nesplacená výše jistiny činí 1 mil. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 1 mil. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt A. Pohledávka ve výši neuhrazených úroků z poskytnuté půjčky bude postoupena na subjekt B. Dejme tomu, že nesplacená výše úroků z půjčky činí 300 tis. Kč. Tuto pohledávku za úplatu 300 tis. Kč postoupí nepodnikající fyzická osoba na subjekt B. Náš první dotaz zní, zda vzhledem k ustanovení § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů, bude fyzické nepodnikající osobě vznikat příjem z titulu postoupení jistiny, když splacení jistiny nepředstavuje pro fyzickou osobu předmět daně? Pokud ano, předpokládáme správně, že se daný příjem bude zdaňovat v § 10 s tím, že daňovým výdajem bude rovněž hodnota nesplacené výše jistiny, a tedy základ daně 0 Kč? (13) Při vložení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, do obchodní korporace a při postoupení pohledávky, o které nebylo účtováno a nebyl o ni snížen základ daně, s výjimkou pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny. Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávku vzniklou z titulu příjmu, který není předmětem daně, nebo je od daně osvobozen. Co se týče postoupení pohledávky z titulu nesplacených úroků z půjčky, předpokládáme správně, že se daný příjem z postoupení bude zdaňovat v § 10 zákona o daních z příjmů, s tím, že jako daňový výdaj lze dle § 10 odst. 4 daného zákona uplatnit např. uhrazené poplatky právníkovi za sepsání smlouvy o postoupení pohledávky? (4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) bodu 1 a písm. ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovité věci se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). 

Daňové zvýhodnění na studující dítě v zahraničí

Může si poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na 22 leté dítě, které studuje mimo ČR? 

Ukončení nezaopatřenosti dítěte

Student se narodil 1. 1. 1993, dne 1. 1. 2019 dovršil věk 26 let, studium ukončil v červnu 2019. Po dobu studia byl OSVČ. Je v lednu 2019 považován za nezaopatřenou osobu pro účely daně z příjmů fyzických osob a odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění? Může v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit slevu na studenta za leden 2019, v přehledu na OSSZ uvést za leden 2019 výkon SVČ jako vedlejší a v přehledu pro VZP uvést leden 2019 jako měsíc, v němž pro něj neplatil minimální vyměřovací základ? Podle mého názoru nezaopatřenost dítěte končí dnem dovršení věku 26 let, některé zdroje uvádějí ukončení nezaopatřenosti den předcházející dnu dovršení věku 26 let. Které datum je správné?

Opravy a technické zhodnocení u nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví

OSVČ, podnikatelka, neplátce, má ve spoluvlastnictví se svým manželem (nepodnikatelem) nemovitost, každý vlastní ideální 1/2. Podnikatelka provozuje jazykovou školu a rozhodla provést úpravy 2. patra tohoto rodinného domu na učebny (např. výměnu oken, dveří, omítky, vymalování, příčky). Pokud podnikatelka vloží do obchodního majetku nemovitost, jak daňově řešit odpisy, opravy, technické zhodnocení, popř. další náklady (např. energie)?

Covid-19: Způsob podání daňového přiznání v nouzovém stavu kvůli koronaviru

V současné době jsou finanční úřady „zavřené“ (funguje pouze podatelna, a to v omezených časech) a vláda apeluje na bezkontaktní způsob komunikace včetně podávání daňových přiznání. Mohu tedy daňové přiznání poslat jako přílohu e-mailové zprávy?

Pronájem bytu

Fyzická osoba má ve vlastnictví byt, na který má hypotéku, ale bydlí jinde a byt pronajímá. Může si v daňovém přiznání za pronájem tohoto bytu uplatnit úhrady za hypotéku na tento byt? Může si uplatnit úroky z hypotéky na tento byt, když slouží k pronájmu?

Dovolená získaná v souvislosti s podnikatelskou činností

OSVČ vykonává podnikatelskou činnost v § 7 ZDP. Výdaje uplatňuje paušální ve výši 40 %. Vzhledem k dobrým výsledkům v podnikatelské oblasti, získala od svého obchodního partnera zájezd za 50 tis. Kč. Je potřeba tento zájezd zdanit v § 7 nebo § 10 ZDP? Pokud budu danit v § 7 ZDP, mohu k příjmu 50 000 Kč (hodnota zájezdu) uplatnit 40 % paušální náklady? 

Pronájem soukromého automobilu jednatelem do s. r. o.

Společník a zároveň jednatel vlastní jako občan automobil. Ten pronajímá do své s. r. o. za cenu obvyklou. 1) Může s. r. o. místo PHM a parkovného využít paušál 5 000 Kč za každý měsíc, kdy byl automoibl po celý měsíc v nájmu? Ostatní měsíce, kdy bylo pronajato pouze pár dní v měsíci, nelze žádný paušál využít? 2) Občan bude příjmy z pronájmu automobilu danit v § 9 ZDP, nebo si na pronájem musí založit ŽL a danit v § 7 ZDP?