Opravy (333)

Chybná fakturace

Česká společnost, měsíční plátce DPH, vystavila v 10/2019 českému plátci fakturu za služby. Společnost vystavenou fakturu uvedla v DPH i v KH za 10/2019. Faktura však byla v 12/2019 zákazníkem vrácena s vyjádřením, že je chybně vystavena - nedošlo k uskutečnění služby. Znamená to, že ji zákazník nemá v účetnictví. Předpokládám, že správný postup nyní je, vystavit ODD do 10/2019, podat dodatečné přiznání k DPH a následné KH do 10/209. Je i jiný způsob, jak lze v účetnictví fakturu stornovat (odepsat), tak aby nemusela společnost podávat dodatečné přiznání k DPH a následné KH za 10/2019? I za podmínky, že by si nenárokovala možnost vrácení odvedeného DPH z této faktury? 

Oprava faktury s přenesenou daňovu povinností

V únoru letošního roku jsme obdrželi fakturu na tablety s částkou přesahující 100 000 Kč bez DPH. Nevšimla jsem si toho a zaúčtovala jsem s vyčíslenou daní, druhá strana také zaúčtovala s daní. Zpětně jsem si toho všimla v tomto měsíci. Faktura měla být v režimu přenesené daňové povinnosti. Jak přesně postupovat při opravě - otevřít a poslat opravu za únor 2019 nebo stačí opravu provézt teď v říjnu, listopadu? Kde bych vše našla v zákonech? 

Oprava automobilu u plátce DPH

a) Plátce DPH, využívá automobil pro ekonomickou i soukromou činnost v poměru 70 x 30. Nyní mu přišla faktura za opravu auta ve výši 30 000 Kč + DPH. V srpnu uplatnil odpočet z faktury ve výši 70 %, tj. 21 000 + 4 410 Kč DPH. Je tento nárok na odpočet daně konečný, v případě, že se na konci roku po propočtu km z knihy jízd zjistí, že pro ekonomickou činnost najezdil pouze 40 % a pro soukromou najezdil 60 % km. Dělá se ještě nějaké úprava u těchto drobných výdajů a pokud ano, až ke konci roku, kdy zjistí konečný poměr z KJ či v jiných intervalech?

b) Plátce si koupil v srpnu mobilní telefon za 5 000 Kč + DPH, také u něj uplatnil poměrně odpočet dle odhadu užití. Musí ještě u toho mobilního telefonu sledovat účel užití? V případě, že musí, jak dlouho? Každý měsíc? Ke konci roku nebo je odhad použití u těchto nižších výdajů konečný? Jak by případně měl opravu poměru zaznamenat v daňové evidenci?

Změna uplatňování výdajů v daňovém přiznání u fyzické osoby

Je možné změnit způsob uplatňování výdajů při podání dodatečného daňového přiznání? Příklad: Fyzická osoba v daňovém přiznání uplatní skutečné výdaje a podá daňové přiznání v lednu. Začátkem března se rozhodne - zjistí, že je pro něj výhodnější uplatnit výdaje procentem z příjmů.

1) Lze takto postupovat?

2) Jaké to bude mít dopady na SP a ZP:

a) když neodevzdal na SP a ZP přehledy vypočtené dle řádného daňového přiznání,

b) když odevzdal na SP a ZP přehledy vypočtené dle řádného daňového přiznání?

Doplňující otázka:

Jelikož autor v opovědi uvádí "Zároveň z údajů uvedených v dotazu usuzuji, že se v daném případě nebude podávat dodatečné daňové přiznání, ale opravné daňové přiznání", tak pokud by se mělo podat DODATEČNÉ daňové přiznání, tak by nebylo možné již změnit skutečné výdaje na výdaje uplatňované v procentech? 

Čerpání rezervy na opravu nemovitosti

Společnost s r. o. vytvořila v roce 1994 rezervu na opravu nemovitosti - na opravu střechy. Nemovitost je v jejich vlastnictví. V roce 2019 zahájí opravu střechy - tudíž čerpání rezervy. Předpokládá dokončit opravu střechy v následujících 2 až 3 letech. Rezerva byla vytvořena dle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. Čerpání rezervy bude tedy probíhat také dle tohoto znění zákona? Může být tedy rezerva čerpána po dobu 2-3 let?

Oprava účtování minulých let

V roce 2018 nebyla dodavatelem plynu vyúčtována část období (1-3/2018), ani nebyly hrazeny žádné zálohy. Od 4/21018 změnila s. r. o. dodavatele plynu, který už vše řádně fakturoval. Omylem nebyla vytvořena dohadná položka na období 1-3/2018. V 8/2019 přišla faktura na toto období ve výši cca 30 000 Kč. Celkové náklady s. r. o. v r. 2018 byly asi 22 000 000 Kč a zisk 2 000 000 Kč. Je možno těchto 30 000 Kč zaúčtovat jako nevýznamnou položku: MD 502/D 321 … (nedaňově), nebo se musí rozvahově jako opravu účtování minulých let: MD 426/D 321?

Technické zhodnocení majetku versus oprava hmotného majetku

Zajímá mě váš názor, zda v případě nejasnosti, zda se jedná o technické zhodnocení, nebo opravu, je lépe postupovat podle zásady „co je výhodnější pro stát“ a provést technické zhodnocení (a sumu odepisovat), než uplatnit celou v nákladech? Jak se správce daně postaví k případně chybnému vyhodnocení situace, když v podstatě nedojde ke krácení daně poplatníkem?

Prodej automobilu

Vlastním osobní automobil zakoupený od 6. 8. 2009 na IČO, jsem plátcem DPH, uplatnil jsem odpočet DPH, a zrychleným odpisem jsem auto odepsal k 31. 12. 2011. Od 5. měsíce 2016 užíváme auto v rodině jen příležitostně pro osobní potřebu, výdaje na benzin a případné opravy a pojištění jsem neuplatňoval. Letos bylo auto na parkovišti poškozeno, takže jsem 23. 7. 2019 nahlásil pojistnou událost, která bude hrazena z mého havarijního pojištění. Dne 29. 7. 2019 jsem po dohodě s pojišťovnou auto předal do opravy autorizovanému servisu, který mi nabídl odkup auta jejich bazarem. Takže napřed byl sepsán zakázkový list na opravu s poznámkou „vůz pak na bazar“ a poté kupní smlouva ojetého vozu. Poté mě účetní autoservisu, pod nějž spadá bazar, sdělila, že jim musím na auto vystavit prodejní fakturu za cenu určenou bazarem, ale za cenu s DPH, čímž se výkupní cena o daň snižuje. Je tento postup správný? A po opravě auta bude pojišťovna opravu hradit „krycím dopisem“ přímo servisu bez DPH, protože jsem plátcem DPH a auto je na IČO. V době kdy si autoservis auto opraví, už nebudu vlastníkem vozu. Jak bych měl správně postupovat? Výkupní cena je 70 000 Kč a předpokládaná oprava karoserie 40 000 Kč, pak bych po odpočtu DPH za auto dostal výrazně méně.

OSVČ a opravný přehled na OSSZ

Pokud OSVČ zjistí, že uvedla v přehledu vyšší vyměřovací základ, než měla, může podat opravný přehled v letošním roce 2019 i za roky 2013, 2014 a 2015 a žádat o vrácení přeplatku? Jedná se o roky, kdy už nelze podat daňové přiznání.

Škoda na zboží způsobená přepravcem a DPH

Během přepravy našeho zboží k zákazníkovi, došlo k poškození zboží přepravcem. Přepravce uznal, že škodu způsobil. Jelikož zboží bylo možno opravit, nechali jsme zboží opravit. Jedná se o řezačku. Našemu smluvnímu servisu jsme poskytli naše náhradní díly a servis zboží opravil. Následně jsme opravu (tedy práci i ony náhradní díly) fakturovali přepravci, fakturovali jsme včetně DPH. Nyní po nás přepravce požaduje fakturovat s daní pouze samotnou práci (tedy opravu) a náhradní díly máme údajně fakturovat bez DPH. Jaký postup je tedy správný? Máme za to, že se nejedná o náhradu škody, zboží jsme v důsledku poškození nevyřadili, ale opravili.