Osvobození od daně (689)

Poskytnutí kulturních služeb - osvobození od daně bez nároku na odpočet daně

Je založena právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání (obecně prospěšná společnost). Společnost poskytuje kulturní služby (pořádání koncertů, výstav). Poskytování kulturních služeb společnost nemá zahrnuté ve svých stanovách mezi činnostmi, pro které byla společnost založena (hlavní činnosti společnosti). Zároveň však na poskytování kulturních služeb společnost nemá vydané živnostenské oprávnění. Kulturní služby společnost poskytuje pravidelně. Z pohledu uplatňování daně z přidané hodnoty, tj. zda u poskytovaného plnění (kulturní služby) bude - uplatněno osvobození od daně bez nároku na odpočet daně dle § 61 písm. e) zákona o dani z přidané hodnoty či bude - plnění zdanitelné a bude uplatněna snížená sazba daně Je tedy pro posouzení uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet daně rozhodující, zda společnost má poskytování kulturních služeb vyjmenované v činnostech, pro které byla předmětná společnost založena (zřízena) ? Pokud je rozhodující u poskytování kulturních služeb pro uplatnění osvobození od daně bez nároku na odpočet uvedení těchto služeb ve stanovách společnosti mezi činnostmi, pro které byla daná společnost založena, jak se postupuje v případě, když společnost má uvedeno ve svých stanovách u poskytováních obecně prospěšných činnosti slovo "zejména".

Složení rezervace do advokátní úschovy

Právnická osoba, plátce DPH, prodává bytové jednotky. Od kupujících vyžaduje složení rezervačních záloh do advokátní úschovy. Veškeré takto složené zálohy jsou uvolněné z advokátní úschovy až po zápisu převodu bytové jednotky v katastru nemovitostí. Vzniká plátci DPH povinnost přiznat a odvést DPH v okamžiku složení zálohy do advokátní úschovy?

Doplnění dotazu:

Právnická osoba (prodávající) uzavírá se zájemcem o koupi bytové jednotky smlouvu o budoucí kupní smlouvě (dále jen „SBKS“) a zároveň smlouvu o advokátní úschově.

V SBKS je ujednáno, že zájemce uhradí zálohu na kupní cenu ve výši 5% z KC. Pokud dojde ve stanovené lhůtě k uzavření kupní smlouvy, bude uhrazená záloha použita na úhradu kupní ceny.

Prodávající je záloha i doplatek kupní ceny vyplacena až po zápis převodu bytové jednotky v katastru nemovitostí na nového majitele.

 

V případě, že ve stanovené lhůtě nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně prodávajícího, je záloha vrácena zpět zájemci.

V případě, že ve stanovené lhůtě nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně kupujícího, je záloha použita na úhradu smluvní pokuty.

Bezúročná zápůjčka jednateli - 300 000 Kč osvobození

Firma půjčila jednateli peníze bezúročně. Tento jednatel je zároveň jediným společníkem firmy. Jednatel vykonává svou funkci bezúplatně. add 1 - Je možné využít osvobození u jednatele bezúročné půjčky do jistiny 300 000 Kč jako u klasického zaměstnance nebo ne? add 2 - Bylo by to možné této bezúročné osvobozené půjčky do 300 000 Kč využít v případě, pokud by tento jednatel si sjednal dohodu o pracovní činnosti např. na 3 000 Kč? A z tohoto důvodu by již byl chápán dle daně z příjmu jako zaměstnanec dle § 6 ZDP?

Krabičkové stravování zaměstnance - osvobození, daňová uznatelnost

Firma se domluvila se zaměstnancem na HPP, že mu bude místo stravenek poskytovat zdravé krabičkové stravování, které si objedná od externího dodavatele včetně zajištění dopravy na firmu. Krabičkové stravování dostane zaměstnanec pracující 8 denně jen za den odpracované směny. Celková hodnota je 300 Kč/den (snídaně 40 Kč, svačina 30 Kč, oběd 100 Kč, svačina 30 Kč, večeře 100 Kč). Jakou část si firma může dát do daňových nákladů? Je všechno osvobozeno od daně z přijmu (a pojistného) u zaměstnance? Jak to bude s odečtem DPH, pokud firma dostane daňový doklad, může si DPH odečíst?

Osvobození od DPH při přemístění zboží do jiného členského státu

Které důkazní prostředky potřebujeme k prokázání osvobození od DPH při přemístění zboží do jiného členského státu, když přepravu si zajišťuje odběratel sám vlastním osobním automobilem? Jeden důkazní prostředek je čestné prohlášení odběratele, ale co druhý důkazní prostředek?

Faktura vystavená mezinárodní organizaci EUROCONTROL

Firma, plátce DPH, pořádá v ČR konferenci. Za účast člena organizace EUROCONTROL na této konferenci bude vystavovat fakturu. EUROCONTROL má sídlo v Belgii a neposkytl své DIČ. Zároveň tvrdí, že ČR je členem této mezinárodní organizace a tudíž má být faktura na něj osvobozena při intraunijních transakcích od DPH. Toto je prý na základě směrnice 2006/112/EC čl. 151 písm. b). Pokud je toto tvrzení správné, bude se jednat o osvobození s nárokem či bez nároku na odpočet? Promítne se nějak plnění z vystavené faktury v daňovém přiznání DPH případně v souhrnném hlášení?

Prodej zboží do třetí země

Společnost s r. o., tuzemský plátce DPH, prodá nefunkční kombajn do Polska neplátci DPH. Je tento prodej zdanitelným plněním osvobozeným od DPH dle § 66 zákona o DPH, nebo je nutno vystavit fakturu včetně DPH?

Vklad pozemků do SJM a jejich následný prodej

Manžel vlastní mnoho let pozemky, pak je vloží do SJM (tento příjem bude pro manželku od daně z příjmů osvobozen). Pokud by se následně pozemky prodaly, jak se bude počítat časový test 5 let pro osvobození od daně z příjmů? 

Prodej dřeva fyzickou osobou nepodnikatelem

Fyzická osoba - občan ČR, nepodnikatel - má ve spoluvlastnictví les (1/3). V roce 2019 tito spoluvlastníci pokáceli část lesa, jelikož byl napaden kůrovcem. Dřevo bylo poté odprodáno dřevařské firmě, jakým způsobem tento příjem má spoluvlastník zdanit?

Osvobození prodeje obchodního podílu v českém s. r. o. občanem SRN

Německý občan vlastní od r. 1994 100% obchodní podíl v české s. r. o. Nyní ho chce prodat svým 2 synům - německým občanům. Vztahuje se na něj osvobození tj. časový test více než 5 let držby podílu podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP? Platí toto i pro nerezidenty ČR? Nebo převod obchodního podílu v české obchodní korporaci nerezidentem ČR bude u otce podléhat zdanění v ČR § 22 odst. 1 písm. h) ZDP? A pokud ano, bude zde navazující srážková daň, nebo to bude spadat pod § 10 ZDP a podávat se přiznání k dani? Myslím, že úplatný příjem nebude možné zdanit srážkou; kupujícímu vznikne v ČR povinnost podat daňové přiznání k DPFO, kde si může uplatnit jako daňový výdaj - pořizovací cenu obchodního podílu, kterou lze uplatnit maximálně do výše příjmů z jejího prodeje. V § 36 jsem našla k § 22 odst. 1 písm. h) ZDP pouze - případ bezúplatného příjmu, a to nebude tento případ. Pod § 22 odst. 1 písm. h) ZDP spadá příjem z titulu (úplatného i bezúplatného) převodu podílu na straně zcizitele (tj. převodce). Dle v D-22 bod 13: „V případě příjmů (ať již jsou úplatné či bezúplatné) z převodu podílů v obchodních korporacích, které mají sídlo na území České republiky, se vždy uplatní, z hlediska stanovení zdroje příjmu, ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) zákona, tzn., že podmínkou zdroje takového příjmu na území České republiky není skutečnost, že plátcem příjmu je daňový rezident České republiky.“ Ale testuje se časový test držby podílu i u nerezidenta? Mohu tudíž tento příjem z prodeje obchodního podílu osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. s) ZDP, pokud jej nerezident = německý občan drží více, než 5 let?